Není lektvar jako lektvar (9)

17. srpna 2015 v 12:00 | Nel-ly |  Není lektvar jako lektvar
Celá kapitola! Ale tak ona je i o dost kratší než předchozí dvě... za to dějově asi podstatnější, i když si nejsem jistá, jak kdo bude reagovat. Povídka je relativně dost stará, a tak se tam najde pár nepřesností, které už zkušenější čtenáři fanfiction rozeznají. Krom toho byla - mám dojem - psána před koncem série, a tak se autorka musela s koncem vyrovnat po svém.

Harry se nechtěl probudit. Cítil teplo a pohodlí a - bože - byl vzrušený. I když to v posledních dnech nebylo vůbec neobvyklé.



Včera v noci musel mít vážně úžasný sen. Dnes ráno se cítil podivuhodně odpočinutě, což byla změna proti častým ranním probuzením, kdy se cítil celý rozlámaný z předchozích probděných nocí.

Harry zamručel a zabořil hlavu do polštáře. Jeho postel byla dnes extrémně příjemná, skřítkové museli při úklidu tentokrát udělat něco jinak. Velmi to oceňoval.

Hm, pokrývky dokonce jakoby vyzařovaly teplo. Posunul se boky trochu dopředu, aby ulevil svému naběhlému penisu a… ach, tohle bylo příjemné. Zopakoval to. Opravdu velmi příjemné.

Někdo zasténal.

Harry ztuhl.

"Přemýšlel jsem, kdy se asi probudíš," prohlásil známý hlas suše.

Vzpomínky z uplynulé noci ho náhle udeřily. Spoutaný a sténající Draco, kterého se Harry dotýká, líbá ho, saje jeho penis a ach bože; ten pocit absolutní moci a čistého chtíče, ta potřeba ochraňovat korzující v jeho žilách. A ten úžas, když tlačil do horkého, těsného…

"Do háje."

"Líbilo se ti to?" zamumlal Draco. Harry otevřel oči.

Byli v úplně stejné pozici, v jaké společně usunuli; Harryho paže omotaná kolem Dracovy hrudi a jeho - ach sakra - pták natlačený mezi Dracovy půlky.

"My… my jsme včera měli sex, že jo?"

Harry cítil, jak se Draco zachvěl. "Ano," řekl Draco chraplavě, "to jsme měli."

Harryho mozek měl problém se zpracováním detailů, které vyplývaly z téhle informace. Odkašlal si. "Neudě… chci říct, ehm. Jsi v pohodě?"

Draco otočil hlavu a nevěřícně na něj pohlédl. "To je všechno, co řekneš?"

Harry byl v rozpacích. Co Draco chtěl, aby řekl? Že to bylo hezké? Že si Harry pravděpodobně při vzpomínkách na tuhle noc bude až do konce života několikrát denně dělat dobře? Že i jen přemýšlet o tom teď je pro něj sakra složité, protože jsou oba nazí a Draco leží tak blízko, že by Harrymu stačilo jen trochu přirazit dopředu a byl by opět v něm?

"Ehm," zamumlal místo toho.

Draco si odfrkl a lehl si zpět. "Ty jsi neuvěřitelný, Harry Pottere. Chci říct… zdrogoval jsem tě lektvarem, který tě prakticky donutil mít se mnou sex a jediné, co tě zajímá, jestli jsem se během toho nezranil?"

Hm, pravda. Samozřejmě, že se Harry zlobil. Měl vztek, to, co Draco udělal, bylo příšerné a nemorální. Jak ho to vůbec mohlo napadnout? A to se ani nezmínil, jak moc nebezpečné to bylo. Vždyť Draco o tom zatraceném lektvaru dokonce skoro nic nevěděl. Jedině snad, že… účinky ráno skončí.

"Chceš teda říct, že nejsi zraněný, ano?" zeptal se Harry, aby se ujistil.

"Merline, ne," odpověděl okamžitě Draco. "Byl to ten nejlepší zážitek. Jsi úžasný," Harryho tvář zaplála a on si přál, aby jeho erekce konečně splaskla.

"Tys taky nebyl špatný," zamumlal na oplátku a vzpomněl si na ten neuvěřitelný způsob, jakým se pod ním Draco vlnil a nutil ho sténat jeho jméno. Bože, tohle bylo tak složité. Odolal dalšímu nutkání přirazit boky. Možná by měl začít něco dělat. Až do teď si nevzpomněl na Rona ani Hermionu. Doufal, že si nezapomněl do své školní tašky strčit Pobertův plánek, takže nemohli tušit, kde teď je. Nebo kdo je tam s ním.

Zrovna se přesvědčoval, aby vstal z teplé postele, když se mu do ruky zaťaly Dracovy prsty. "Nechoď," zašeptal, aniž se na Harryho ohlédl.

Harry zaváhal. Zůstat tu s ním byl špatný nápad, doopravdy špatný nápad a Draco byl parchant, co ho včera v podstatě zdrogoval, což vážně neměl dělat. "Ale," začal, "spolužáci… určitě se budou divit, kde jsem."

Dracova ruka stiskla. "Budou si myslet, že ses zapomněl se svou přítelkyní, máme čas přinejmenším do oběda."

"Kolik je teď hodin?" zeptal se Harry. Tohle byl opravdu, ale opravdu špatný nápad.

"Nevím."

Harry ještě pár vteřin váhal, než to vzdal a uvolněně se svezl zpět na polštář. Dracovy vlasy ho lehtaly na tváři a on přitiskl nos k jeho temenu dřív, než si stačil uvědomit, co dělá.

Bože, byl tak zmatený. Mohl by teď začít Draca prostě líbat? Líbat ho, když byli oba nazí a spolu v posteli určitě bylo v pořádku. Ale co kdyby pokračovali? Mohli by mít teď sex? Bez pochyb definitivně překročili bod, z kterého se ještě šlo vrátit zpět; Harry s Dracem včera v noci přišel o panictví.

A, z nějaké důvodu, z toho vůbec nebyl rozrušený. Proč nebyl naštvaný?

Možná se ten lektvar stále ještě nevyplavil z jeho systému. Ve skutečnosti by to dost vysvětlovalo. Například to, jak moc si přál posunout ruku směrem dolů, aby zjistil, jestli je Draco taky tak připravený. A jak bojoval s nutkáním zakousnout se do Dracova krásně bledého ramene, dokud pokožka nezčervená a nebude Dracovi celé dny připomínat, jak moc si to v noci užili.

Tiché zasténání přerušilo Harryho myšlenky. "Merline, Harry, ty mě zabiješ," zachraptěl Draco a Harry si uvědomil, že nepřítomně jemně přiráží boky do dolní části Dracových zad. Nepřestal. Nejspíš za to mohly zbytkové účinky toho lektvaru, které ho nutily dělat to, co dělal. Nemělo smysl se tomu bránit.

Místo toho Harry přestal bránit své ruce, aby se rozeběhla dolů po Dracově těle a zjistila, jestli je taky tvrdý. A pak obtočil prsty kolem Dracova penisu a stiskl.

"Do háje, ano," zasyčel Draco a natlačil se do Harryho ruky. Harry pevněji stiskl.

Příval moci, který ho zaplavil, byl úžasný. Harry horce oddechoval do Dracova ramena a zjišťoval, že je stále těžší se kontrolovat, pohyby své ruky však nezastavil. Kdyby mu někdo ještě před měsícem řekl, že zanedlouho jednoho dne bude honit Draca Malfoye a samotný bude na pokraji vyvrcholení, poslal by ho rovnou ke Svatému Mungovi. Jenže teď byl tady, rychle pohyboval rukou a cítil napětí sílící v jeho vlastních koulích, které bylo předzvěstí mohutného orgasmu…
Draco se udělal s bezeslovným nářkem a roztřásl se v Harryho náruči, jeho nálož se rozlila po celé Harryho dlani. Harry zaklel a tvrdě přirazil, přičemž zuřivě zaryl zuby do Dracova ramena.

K čertu se všemi jeho morálními zásadami, které by mu jen zkazily den.

Draco se převalil na záda a přitahoval si Harryho k sobě, aby ho mohl pomalu políbit. Bože, Harry se nedokázal přinutit myslet na to, že tohle je Malfoy a že jsou oba pod vlivem zakázaných lektvarů, které zatemňují jejich mysli. Dokud se jejich jazyky budou líně proplétat, nebude na ničem jiném záležet.

Nakonec se Draco s úsměvem na tváři a přivřenýma očima odtáhl. "Tohle je vůbec ten nejlepší způsob buzení," řekl ospale, "i když teď bych nejraději zase usnul."

Harry netušil, jak na to zareagovat. V hlavě mu hučelo a on stěží dokázal sledovat vír svých myšlenek.

"Měli bychom, hm, pravděpodobně bychom měli brzy vstát."

Draco něco zamručel a nepřítomně si pohrával s pramenem Harryho vlasů. "Myslels to vážně? Včera v noci?" zeptal se. "O účincích toho lektvaru."

Harry se přinutil věnovat mu pozornost. "Cože?"

"Říkal si, že se cítíš dostatečně silný na to, abys porazil Temného pána a jeho armádu."

"Jo tohle," Harry si vzpomněl na tu absolutní kontrolu, kterou cítil a důvěru v sama sebe, která mu říkala, že by mohl něco udělat. "No, určitě jsem to tak v cítil," řekl, "ale pochybuju o tom, že bych to dokázal. Pravděpodobně šlo jen o nějaký stimul mysli nebo tak, ne?"

"Já nevím. Ale přemístil ses nebo zastavil v čase nebo bleskurychle pohnul, když si nás přesunul do postele… něco se stalo."

"Ale i kdyby. Nemyslíš si, že fakt, že jsem se rozhodl ignorovat Voldemorta a raději s tebou měl sex, by mohl být problém?"

Draco vytřeštil oči a pohled sklouzl na Harryho rty. Odkašlal si. "Mám ještě dvě lahvičky," řekl, aniž by vzhlédl. "Mohli bychom říct Snapeovi, aby se na to podíval."

Harry si odfrkl. "Tak tenhle rozhovor si umím živě představit: Hej, profesore, Draco mě včera večer zdrogoval, takže jsem ho ošukal a fungovalo to. Sex byl fantastický a mimochodem, díky tomu lektvaru jsem se cítil neuvěřitelně mocně, problém byl jen v té části, kdy jediné, po čem toužím, je vyšukat si mozek z hlavy. To byste dokázal zařídit, ne? Díky, pane."

Dracovy prsty v Harryho vlasech se sevřely, když prudce vydechl. "Musíš přestat říkat takové věci, jinak tě už nikdy nenechám z téhle postele odejít."

Harry se usmál a padl zpět na svoji půlku. Nikdy neopustit postel, to nebyl žádný trest; popravdě to byla velmi příjemná představa. A nahý Zmijozel vedle něj s tím neměl nic společného.

Uplynula skoro hodina, než se konečně rozhodli opustit Komnatu nejvyšší potřeby. A to ne kvůli tomu, že by se oddávali sexu. Dokonce se už ani nepolíbili. A doteky, které možná proběhly - byly naprosto nevinné. Platonické. Alespoň z Harryho pohledu.

Nakonec se vyškrábali z postele a zamířili do sklepení. Vše šlo docela dobře, pomyslel si Harry. Kromě toho, že byl očividně stále pod vlivem lektvaru. Když nic jiného, alespoň byl schopný dostat se do Nebelvírské věže bez Snapeovi pomoci. Možná, pokud bude mít štěstí, by si Ron s Hermionou ani nemuseli všimnout že -

"Harry? Kde jsi byl, kámo? A - co sakra děláš s Malfoyem?"

- zmizel.

Harry se otočil a ocitl se tváří v tváři Ronovi s Hermionou, kteří k němu pospíchali. "Já, ehm…" začal inteligentně.

"Předpokládali jsme, žes byl se svou přítelkyní," řekla Hermiona a s našpulenými rty si ho prohlížela od hlavy až k patě.

"No, já s ní byl," ujistil je Harry. "Jenže teď se s Malfoyem chystáme… na…"

"Pospěš si, sakra, Pottere, nemám na to celý den. Hodláš to donést Snapeovi nebo ne?"

Harry zaslechl Dracův protáhlý hlas a otočil se. Bylo zvláštní, jak rychle si zvykl na jeho příjemný tón a výraz bez arogantních úšklebků jako byl ten, který právě teď hyzdil jeho tvář.

"Ach, nazdar, Weasley," zapředl Draco - bože ne, tohle byl Malfoy - starým známým způsobem. "Grangerová."

"Malfoyi," vrátila mu Hermiona s přivřenýma očima. Ron se jen zamračil.

"No tak potom, Pottere," protáhl líně Malfoy a vydal se pryč. "Už se těším, až uvidím ten tvůj ksicht, až Snape prohlásí, že jen kvůli tomu, že ses náhodou stal kapitánem družstva, neznamená to, že ti patří celé famfrpálové hřiště. Umím si představit, jaký šok to pro tebe bude znamenat…"

Harry směrem ke svým přátelům pokrčil rameny a spěchal za Malfoyem. "Zajímalo by mě, jestli už ti někdy někdo řekl, Malfoyi, že jen proto, že máš peníze, neznamená to, že jsi lepší než všichni ostatní," vyštěkl a snažil se, aby to znělo opravdu rozzlobeně. Malfoy se ušklíbl a kousavým tónem mu vrátil urážku. Stejně jako za starých časů.

Jakmile byli Ron s Hermionou z dosahu, zamířili do prázdné učebny.

Harry se opřel zády o dveře a vydechl úlevou. "Sakra, tohle bylo těsné," vydechl.

Draco se zasmál. "Když se dostaneš do problémů, jsi nepoužitelnej, Pottere, ty hrdino."

"Hele, v tomhle s tebou souhlasím. Kouzelnický svět by skončil, kdyby se musel spoléhat jen na mě. V tomhle jsem beznadějnej."

Draco položil Harrymu ruku na rameno. "Nejsi až tak špatný," řekl tiše a naklonil se dopředu.

Harry zavřel oči. Ještě jednou, slíbil sám sobě, určitě za to může lektvar, který mu stále korzoval v žilách. Pak opětoval polibek.

***
Draco ho navigoval po sklepení, jakoby v něm žil (což, připomněl si Harry, byla vlastně částečně pravda), až konečně došli ke dveřím kabinetu profesora lektvarů. Propukla krátká a tichá hádka o to, kdo zaklepe na dveře, a nakonec to byl Harry, který ji vyhrál argumentem: "omámils mě!" - což nečekaně zapůsobilo na Dracovo svědomí.

"Dále," protáhl hlas, když Draco zaklepal na dveře. Společně zatlačili.

Snape vypadal překvapeně, že je vidí. "Nějaký problém?"

"Ne tak docela," prohlásil Draco a zavřel za sebou dveře. Harryho opět napadlo, co se stalo, že znovu - v tak krátkém čase - skončil zavřený v místnosti se dvěma Zmijozely.

"Víte, pane profesore," začal Draco; Harry si strčil ruce do kapes a byl jen vděčný, že to nemusel být on, kdo bude vysvětlovat nastalou situaci. "Tak trochu jsem objednal - ehm - lektvar chtíče a podal ho Potterovi. Ale vypadá to, že nepůsobí jako ten můj. Udělalo ho to doopravdy mocným. Myslím tím, že získal opravdu obrovskou moc - nepotřeboval hůlku ani zaklínání nebo cokoli, aby dokázal kouzlit. A myslím, že vzhledem k tomu, jaká je situace s Temným pánem a tím vším venku, měli bychom se na to soustředit a omezit - omezit příznaky chtíče - mohlo by to být užitečné."

Snape mlčky natáhl ruku a Draco vytáhl z kapsy malou růžovou lahvičku a podal mu ji.

Profesor pozvedl lahvičku ke světlu a prohlédl si ji. "Bylo to opravdu nutné?" protáhl.

Draco zčervenal. "Nikdy by neopětoval moje polibky."

Snape zvedl obočí a zíral na Draca, který zvedl bradu a vzdorně mu oplácel pohled, kazil to jen růžový nádech jeho tváří. To Harry se snažil dívat někam jinam než na ně, zmatený z tiché komunikace, která mezi nimi zjevně probíhala. Muselo se jednat o něco zmijozelského.

Snape byl první, který uhnul pohledem. Chladně se zahleděl na Harryho a řekl: "Pottere, popište mi prosím podrobně své pocity, když jste vypil ten lektvar."

"Ehm, jak moc podrobně?" Harry by doopravdy nerad říkal Snapeovi o tom, jak moc chtěl Draca stlačit pod sebe a líbat ho a olizovat a - do háje - vlastnit ho.

"Tak detailně, jak jen dokážete. Všechno může pomoci s určením té konkrétní vlastnosti."

"Správně," řekl Harry slabě. "Hm. No, trvalo několik minut, než to začalo působit - "

"Kolik jste toho vypil?"

"Jen jeden lok. Řekl mi, že je to voda."

Snape a Draco si vyměnili pohledy, pravděpodobně se v duchu náramně bavili nad tím, jak hloupé bylo od Harryho věřit Zmijozelovi. Harry s tím souhlasil. "Pokračujte," řekl Snape krátce.

"Jistě. Ehm, no, nejdřív jsem se chvíli cítil, jako bych nemohl dýchat, pak mě přepadla silná závrať, ale nakonec nějak - klesla," pokračoval a ignoroval Snapeův úsměv. "A pak bylo najednou všechno úplně jasné, z ničeho nic. Nepotřeboval jsem brýle, abych viděl, ale šlo o víc. Cítil jsem všechno, každého člověka na hradě a, vím, že to zní hloupě, ale dokonce i samotný hrad."

"A bylo to… Nemohl jsem číst myšlenky, ne úplně, nebyla to Nitrobrana, ale přesně jsem věděl, co si Draco myslí a co si přeje. A…," zabořil ruce hlouběji do svých kapes, jak se začínal cítit stále nepříjemněji. "Všechno, na co jsem dokázal myslet, bylo Dracovo pohodlí. Přál jsem si, aby mu bylo dobře. Jako - víte - opravdu dobře. Bylo to jako… uvědomoval jsem si všechny ostatní na hradě, ale na nich nezáleželo. Nejdůležitější věc na světě byl… byl Draco."

Nezdálo se, že by Snape reagoval na to, že Harry chtěl jeho nejoblíbenějšímu studentovi udělat "opravdu dobře". "Draco říkal, že jste předvedl velkou moc," pobídl ho.

"Jo," odpověděl Harry. "My, ehm, oba jsme byli - tak nějak - na zemi, a pak najednou - stačilo jen pomyslet, že by nebyl špatný nápad přestěhovat se do - k posteli, a další věc, kterou si pamatuji, je, že jsme na ní leželi."

"A nešlo jen o přemístění, pane," přerušil ho Draco. "Podařilo se mu vykouzlit stuhu a přivázat mě k čelu postele za méně než jednu vteřinu, bez hůlky."

Snapeovi se rozšířily nozdry. "Vskutku."

Bože, Harry měl pocit, že mu shoří tvář. Měl neskonalou víru ve svoji štěstěnu; jakmile se mu podařilo začít se věnovat sexuálnímu životu, musel ho detailně rozebírat se Snapem. Jen jednou jedinkrát, uvažoval, by si přál, aby se v jeho životě něco stalo správně. Jenže ten šok z toho by ho pravděpodobně zabil.

"Něco dalšího?"

Jo, Harrymu se z ničeho podařilo vytvořit něco jakou kroužek na penis a to jen z čiré magie, aby potlačil Dracovo vyvrcholení, když mu kouřil ptáka snad dvacet minut. "Už nic," řekl.

Harry zašoupal nohama, když přes něj Snape přejel chladným pohledem a snažil se přinutit svou mysl, aby zůstala prázdná.

"Dobře tedy," prohlásil po chvíli Snape. "Prozkoumám to, ale nedělejte si velké naděje. Tahle práce je velmi složitá a specifická, bude vyžadovat týdny intenzivního studia."

"Chápeme, pane," řekl Draco, "byl to jen takový nápad."

"Na jednu stranu to bylo chytré, ale na druhou," poznamenal Snape, "předpokládám, že jste to byl vy, a ne Potter, kdo s tím geniálním nápadem přišel. Nemýlím se, pane Malfoyi?"

Jen náznak starého úšklebku přeletěl po Malfoyově tváři. "Máte pravdu, pane."

Snape se na oplátku ušklíbl. "Deset bodů pro Zmijozel za vaši iniciativu, Malfoyi." Harry protočil oči v sloup.

***
Draco se rozhodl, že oba potřebují strávit trochu času se svými spolubydlícími, aby zabránili možnému podezření. A tak se stalo, že poprvé po několika týdnech Harry strávil s nebelvírskými celé odpoledne. Až do té chvíle si neuvědomil, jak moc mu to chybělo; dokonce i naslouchat hádkám mezi Ronem a Hermionou dokázal jen s lehkým úsměvem n tváři, byl to báječný pocit, vrátit se zase domů.

Rozhodl se, že dožene domácí úkoly a k večeru mu už zbývaly jen dva eseje z celotýdenních zadání. Už týdny nebyl takhle organizovaný. Bylo to osvobozující.

Do postele šel pozdě, zůstal dlouho vzhůru a smál se a vtipkoval se svými spolužáky z Nebelvíru. Spal až do oběda. A brzy odpoledne se ocitl v Komnatě nejvyšší potřeby v horkém objetí s Dracem. Ten lektvar musel pravděpodobně stále působit, pomyslel si Harry, když dlaní vklouzl pod okraj Dracova trička. Kouzelnické přísady jen zřídka kdy dělaly to, co měly.

Později toho odpoledne Harry dokončil jeden esej a začal s druhým, pak šel do postele ve velmi slušných jedenáct hodin. Nehledě na lektvary chtíče, to vůbec nebyl špatný víkend, pomyslel si, než usnul.

***
Harry a Draco nakonec skončili během následujícího týdne v Komnatě nejvyšší potřeby několikrát a na dlouho. Spali, i když ve výsledku toho vlastně moc nenaspali. Sex znovu neměli, ale dělali - věci. Lektvar, který Harry vypil, měl doopravdy… výdrž. To bylo vše, o nic jiného nešlo. Za pár dní to přejde.

Asi v polovině týdne Harryho únava opět vzrostla a on dokázal během hodin věnovat jen velmi málo pozornosti výuce.

Nakonec se to stalo během lektvarů, kdy byl tak roztržitý, že si sotva všiml, že Neville v průběhu hodiny převrhl kotlík stojící v rohu místnosti a Snape za to následně srazil padesát bodů Nebelvíru. Dokonce ani nešel utěšit Nevilla, který si z hodiny odnesl školní tresty na tři měsíce.

Vlastně šlo o trochu přehnanou reakci profesora lektvarů a zejména proto, že umístit kotlík do rohu místnosti doopravdy nebylo nejchytřejší. Ale Snape zřejmě jen pěstoval svoji zlomyslnost, protože jaký lektvar by stál za to, aby… ach bože.

Harrymu se překroutil žaludek. Prudce zvedl hlavu, kterou do té doby svíral v dlaních, a divoce se otočil ke kotlíku. Najednou měl hrozivý pocit, že přesně ví, o jaký lektvar se jedná.

Rozhlédl se kolem sebe. Snape se zrovna nakláněl k Dracovi a něco mu tiše říkal. Dracův obličej ztratil veškerou barvu. Do háje!

"Já ho zabiju," zavrčel Draco a vstal tak prudce, že se lavice posunula po podlaze. Harry během jednoho úderu srdce přeběhl na druhou stranu místnosti.

"Uklidni se, Malfoyi," zasyčel na něj naléhavě skrz zuby a postavil se před Draca.

"Jdi mi z cesty, zatraceně, Pottere," zavrčel a vytáhl svou hůlku. "Uvidíme, jak se tomu velkému neschopnému hlupákovi bude dařit, když mu odervu z těle tu jeho zatracenou tupou hlavu."

Nastalý rozruch v místnosti utichl, jak se zbytek třídy otočil směrem k nim. Všichni je sledovali, ale Harrymu to bylo jedno.

"Malfoyi, zapomínáš, kde jsi," varoval ho Harry. "Nechceš přece dělat scény na veřejnosti." Stačí už to, cos předvedl teď, dodal v duchu. No tak, Draco, ovládej se!

"Chci ho do prdele rozsekat na kousky a je mi úplně jedno, kdo se dívá," trval na svém Malfoy a dál se snažil Harryho odstrčit z cesty.

Harry neusnul. "Proč tě tak trápí jeden hloupý kotlík?" zeptal se významně. "Nech Nevilla na pokoji, ano?"

"Ten jeden hloupý kotlík - " začal Draco rozzuřeně. "Byl… byl… pro mě nic neznamenal. Longbottom je prostě jen neuvěřitelně otravná kopa hnoje."

Harryho zaplavila úleva. "Co kdyby ses raději zaměřil na svou vlastní špínu, ano, Malfoyi?" řekl lehce. Draco se ještě chvíli mračil na vyděšeného Nevilla, pak si však odplivl na zem a vyrazil ven ze třídy. Harry pomalu vydechl a vrátil se ke svému stolu.

"Co to mělo znamenat?" zasyčel Ron s očima obrovskýma jako dva talíře.

"To se jen Malfoy choval jako idiot," prohlásil Harry ledabyle a vhodil do svého kotlíku náhodnou lektvaru a sledoval, jak špatně to dopadne. Lektvar zežloutl. "I když, Neville, raději bych si na něj chvíli dával pozor. Zdálo se, že nemá moc dobrou náladu."

Neville, kterého zrovna Hermiona tiše uklidňovala, vyjekl.







 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yuki Yuki | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 19:30 | Reagovat

Ach, na tenhle překlad jsem se opravdu těšila :) Konec byl matoucí, ale po druhém přečtení jsem konečně pochopila... Neville je opravdu nešikovný... Argh, nedivím se tomu naštvání.
Moc hezké taky byla návštěva Snapea kvůli tomu lektvaru :D velice příjemná a zábavná konverzace :D
Těším se na další díl!

2 bacil bacil | 18. srpna 2015 v 8:14 | Reagovat

Tak jo Harry a Draco jsou bezkonkurenčně nej. Teda já čekala, že ráno to Harry nějak podělá,ale že to dopadne takhle dobře jsem ráda.
Uf co bylo s tím kotlíkem. Asi mi to ještě nedošlo. No nic přečtu ještě jednou :-D
Krásná kapča a moc se těším na pokračování :-D

3 Achája Achája | 18. srpna 2015 v 10:55 | Reagovat

Tak jsem to celé dočetla v originále, ale ta povídka je natolik zábavná, že stojí za to si ji zopakovat česky:-D

4 lia lia | 18. srpna 2015 v 21:52 | Reagovat

těším se na další a děkuji za překlad :-)

5 nel-ly nel-ly | Web | 18. srpna 2015 v 22:05 | Reagovat

[3]: jo chápu, já bych to asi taky nevydržela, ale musím říct, že překládání jí mi zvětšuje obzory a některé věci dokážu víc ocenit, tak snad to moc nepovořu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA