Není lektvar jako lektvar (8b)

12. srpna 2015 v 8:13 | Nel-ly |  Není lektvar jako lektvar
Wohou... no jasně, jde nám hlavně o příběh a nějaký hvězdičkový kapitoly klidně mohly podlehnout cenzuře, protože koho to zajímá, že? No, uvidíme, jak daleko to tentokrát Draco dotáhne, Potter má tendenci mu vždycky vyklouznout... nebo ne?
Příští, už devátá, kapitola je překvapivě opět o něco kratší, a tak bude v celku. Nečekané, že?

Fascinovaně sledoval, jak se ozubená kolečka v Potterově mozku zastavují a začínají se znovu otáčet (špatným směrem). Jak Potter dokázal tak dlouho přežít, když se s ním dalo tak lehce manipulovat? Vždyť nepředstavoval žádnou výzvu.

V reakci na Dracovu výtku se Potter náhle zamračil, zuby vytrhl zátku a jen s krátkým zaváháním se napil. Dracův pohled okamžitě zaměřil na Potterův krk (na němž posmutněle bledly jeho značky) a on s potěšením sledoval svaly na Potterově hrdle, když polykal.

Harry odtáhl lahvičku od úst a znovu se zamračil. "Je to - chutná to trochu zvláštně," prohlásil nejistě.

"Hm," souhlasil Draco. "Možná proto, že to vlastně není voda."



Potter vydal podivný přidušený zvuk. "Ty parchante!" Odhodil lahvičku, a když dopadla na zem, poslední zbytky tekutiny se rozlily po koberci. "Cos mi to dal?"

"Lektvar," řekl Draco tiše. "Lektvar touhy, abys mě chtěl tak moc, jako já chci tebe." Potter zaklel. "Nevím, jak moc to bude fungovat," pokračoval Draco a ignoroval ho, "protože jsem objednal ten, co mohl být nejrychleji doručený. Ale účinky ráno vyprchají, to vím jistě."

Potter na něj zíral s divokým výrazem ve tváři. "Ráno vyprchají, ano? Ach fajn, tím je všechno vyřešené. Je mi jedno, žes mi podal lektvar, o kterém nic nevíš, protože… no hele… vždyť to ráno skončí!"

Draco odmítal sklopit pohled. Neměl by cítit vinu, Potter byl ten, kdo nechtěl spolupracovat. To on strávil minulý týden celý den s Dracem, líbal ho, hladil po vlasech a udělal se mu do pusy, a pak se ho už ani nedotkl. Takže vážně, Draco byl v právu, jasný?

"Mrzí mě to," vyhrkl a okamžitě by sám sebe nejraději proklel. "Jenže já z toho už začínal šílet, neumíš si to představit. Zvlášť po tomhle týdnu, jen jsem… Merline, Pottere, tak moc tě chci."

Zmijozel… Nejen, že klečel na kolenou a zoufale toužil po Potterově penisu, ještě se mu za to omlouval. Měl by přejít do Mrzimoru. Ale do té doby…

"Už to brzy začne."

Ihned na to, co ta slova vyšla z Dracových úst, ze sebe Potter vyrazil překvapené zlostné zasténání a zavrávoral. Jeho oči se rozšířily, lapal po dechu, padl na kolena a chytil se za hrdlo, brýle mu sklouzly z nosu na zem a on jen bezmocně zašátral po zemi. Na prchavý okamžik Draca zachvátila panika. Co když se to pokazilo? Co když bude zodpovědný za vraždu Harryho Pottera?

Už se k němu chtěl rychle skočit, když se Potter zakymácel a upadl, na poslední chvíli se zachytil na rukou a těžce dýchal. V Dracovi, který se k němu přestal přibližovat, se míchalo očekávání s doutnající úzkostí. Teď nastala ta důležitá chvíle a to poslední, co chtěl Draco udělat, bylo ji přerušit.

Potter, jak se zdálo, se konečně uklidnil. Nebo alespoň do sebe pomalu natáhl kyslík, jako napůl utopené zvíře. Merline, tohle bylo vážně agresivní. Orexis Votum nebyl ani zdaleka takhle násilný (za což byl Draco velmi vděčný).

"Pottere?" zkusil to váhavě. Potter zvedl hlavu a Draco zatajil dech. Jeho oči byly rozšířené a tak temné, že vypadaly černé. Díval se upřeně na Draca, který se - Merline - nikdy v životě necítil tak nahý.

Pomalu se postavil, přičemž ani na okamžik od Draca neodtrhl pohled. Jeho pohyby byly úplně jiné než normálně, pohyboval se jako had. Na tváři se mu objevil zlověstný úšklebek.

Draco nevědomky tiše zakňučel. Potterův obličej se nezměnil, ne doopravdy, ale přesto tam bylo něco nového - slib vyrytý do každého rysu jeho tváře a Dracovo tělo se ocitlo v ohni; náhlý pocit zranitelnosti a vzrušení mu přeběhl pod kůží a úplně ho ochromil. Najednou bylo složité i dýchat.

"Ach Draco," zasyčel Potter tichým hlasem, jehož ozvěnu Draco ucítil přímo mezi nohama. "Ty si tak moc budeš přát, aby tohle nikdy neudělal."

Pak vyrazil.

Dracovi chvíli trvalo zpracovat, co se mu to ten hříšný hlas snažil říct, a v další chvíli už na své hrudi ucítil váhu sedmnáctiletého chlapce, který ho srazil k zemi.

Udýchaně se pokusil sám postavit, ale brzy zjistil, že to nejde; Potter, jeho rty, ten intenzivní pohled v očích, celá jeho bytost jasně plála sexualitou, která se nedala skrýt, seděl obkročmo na jeho stehnech. Draco nedokázal potlačit tiché fňukání. "Pottere, já - " zvedl ruku a pokusil se ho dotknout - kdekoli - ale než to stačil udělat, ocitla se s rukama přitisknutýma nad hlavou, tiše zasténal, když ho Potter silou přitiskl k zemi.

"Chci, abys mi říkal Harry," zamumlal mu Potter do ucha. "Můžeš to pro mě udělat?"

"Ano!" vydechl Draco. "Harry, ach Merline, Harry, sakra, já potřebuju…." Draco s sebou mlátil a tahal rukama ve snaze je osvobodit. Potter byl však, buď o tolik silnější než vypadal, anebo nešlo o obyčejný lektvar touhy.

"Draco?" zapředl Harry.

"Ano, Harry, ach potřebuju - "

Potterovy rty se otřely o jeho ucho a vyslaly tak jiskry do celého jeho těla. "Řekni, že mě chceš," zašeptal. "Chci, abys mi řekl, jak moc mě chceš."

Poslední racionální část Dracova mozku věděla, že tenhle požadavek je hloupý. Bylo zcela očividné, jak moc Draco Pottera chce. Mnohem větší část jeho mysli však naštěstí ovládala jeho ústa. "Ano - chci tě!" zalapal po dechu. "Tak moc… ty víš, jak… Pottere - Harry, já už nemůžu… prosím!"

Harry vyplázl jazyk a olízl Dracovi ušní lalůček. Bylo absurdní, že takový lehký dotyk vyslal do Dracova těla další ohromující vlnu vzrušení, Draco byl však přesvědčený, že nikdy nikdo - nemohl být - nebyl tak vzrušený, jako on právě v tu chvíli. Hlasitě zasténal. Potřeboval - Merline potřeboval -

Potter ho políbil.

Doopravdy políbil. Jeho rty, jazyk, ho napadly a Draca si bez jakéhokoli většího úsilí přivlastnily.

A Draco to sakra miloval. Vyšel vstříc Potterovu úžasnému dotyku a dovolil si úplně se ztratit v tom, jak ho Harry Potter líbal a silou tiskl k podlaze.

Pokusil se kolem něj ovinout nohu, aby ho k sobě dostal blíž, ale Potter mu lehce vyklouzl. Draco nejasně slyšel tichý smích, ale polibky nepřestávaly a to bylo vše, na čem Dracovi právě teď záleželo. Merline, ano, líbání neustávalo; pomalé vzrušující proplétání jazyků a vlnění kyčlí, které slibovalo všechny ty příjemné věci, které si Draco představoval a které přijdou.

Jeden silnější a mohutnější pohyb způsobil, že se Dracovy oči protočily potěšením a on se tvrdě zakousl do Potterova rtu. Potter se znovu zasmál a odtáhl se, přičemž ignoroval Dracovo protestující sténání.

"Draco," napomenul ho a jeho hlas byl v naprostém klidu, "to nebylo moc hezké."

Draco, jež nebyl vůbec v klidu a dokázal jen stěží dýchat, tiše zakňučel.

Harry se zlomyslně usmál a tmavé oči se zaleskly. "Budu tě muset potrestat," zapředl. V další chvíli se oba ocitli na posteli, obě Dracova zápěstí pevně přivázána k čelu pelesti zelenou hedvábnou stuhou.

Zachvátil ho údiv, který odsunul dál omámení, když si uvědomil, že se náhle přenesli přes polovinu pokoje. "Jak jsi - ?"

"To mi řekni ty, je to tvůj lektvar," odpověděl Harry a pomalu rozepínal knoflíky Dracova hábitu. "A pane bože, Draco, jaký to je lektvar. Věděl jsi, že téměř dokážu slyšet tvoje myšlenky? Dokážu přesně říct, po čem toužíš, mohl bych tě držet na okraji vyvrcholení třeba i celé hodiny. Slyším, jak ti buší srdce, a dokážu cítit, jak ti těžkne penis s každým slovem, které jsem právě vyslovil. Cítím, kde nejvíc toužíš po mém dotyku, i když si to sám ani neuvědomuješ. Přesně vím, jak strašně mě chceš, a můžu si jen představovat, jak bude zbytek tvého těla chutnat."

"Jsem teď tak mocný, Draco," pokračoval Harry sametovým hlasem. "Mrknutím oka bych dokázal zničit celou školu. Mohl bych zmrazit čas. Mohl bych sám přemoci Voldemorta a všechny jeho následovníky s rukama svázanýma za zády. Mohl bych najít lék na jakoukoli nevyléčitelnou nemoc, ale místo toho všeho, jediné, co chci udělat, je zůstat tady a zařídit ti ten nejsilnější orgasmus tvého života. Myslíš, že je to dobrý nápad?"

Sakra, ještě jedno slovo z Potterových úst a Draco by byl připraven se okázale udělat do vlastních kalhot. Potterovo ležérní vysvětlování moci, kterou cítil, pro Draca bylo jen stimulem, díky kterému marně pohupoval boky.

Potterovi se zaleskly oči.

"Chceš se udělat, Draco?" zeptal se a začal mu stahovat kalhoty.

Draco beze slov souhlasil, neschopen zformulovat zvuky, které mu vycházely z úst, do slov. Potterovy prsty od jeho pokožky dělila jen jediná vrstva. Jen kousek látky, kdyby ho nebylo, Harry Potter by se dotýkal jeho ptáka. Jedna vrstva…
A náhle byla i ta jedna vrstva pryč a Draco zaklonil hlavu, když byl jeho penis vysvobozen z toho nepohodlí.

Potter vydal přidušený zvuk. "Nenosíš spodní prádlo," řekl. Draco nedokázal reagovat jinak, než že prohnul záda a vzepjal se vzhůru. Potřeboval Pottera, zoufale toužil po jeho doteku.

Prsty. Och sladká Merlinova matko, prsty sunoucí se po dolní části jeho břicha - byly tak blízko - Potter byl stále blíž - tak blízko…

"Neodpověděl jsi na mou otázku," zašeptal Potter. "Chceš se udělat?"

Z Dracových rtů vyrazil hluboký sten. "Ano, ach Merline, kurva, ano, Harry, prosím, do háje…"

Harry sklonil hlavu a jeho teplý dech z blízka ovanul - Merline, tak strašně blízko - jeho erekci.

Ten tlak. Nejdřív světlo, a pak stisknutí kolem kořene Dracova penisu. Klouzal po něm až ke koulím a potom - kurva - potom se odtáhl.

Draco frustrovaně vykřikl. "Pottere, ty zatracenej parchante, prosím, já to potřebuju! Merline, já tě tak nenávidím, ach prosím - prosím - pusť mě, ať to můžu - "

"Pst," zamumlal Potter. Jeho ruce se Draca konečně dotýkaly, a přesto… přesto ho Draco nemohl donutit, aby mu dal to, co chce. "To je v pořádku, Draco, postarám se o tebe. Ale nejdřív si chci užít trochu legrace."

A pak Potterova ústa - do háje, Potterova ústa! - zamířila k jeho tělu a Draco zapomněl, že se na něj zlobí. Protože na ničem nezáleželo, vůbec na ničem, pokud Harry nepřestane s tím, co právě dělal. A on pokračoval…

Málem ho zabil ten senzační pocit, který ho zachvátil, když se ho dotkl. Netušil, kde se to Potter naučil - protože tohle by bez cvičení přece nedokázal, sakra - a upřímně mu to bylo jedno. Vyrazil za teplem, přirazil do horkých úst a pocítil jazyk - jazyk! - přejíždějícího nahoru a dolu po jeho penisu.

Bylo to mučení. Jiné slovo nenašel. Úžasné mučení, přesto ale mučení. Harry si mohl vybrat, jestli ho zanechá tady, těsně před vrcholem, nebo ho převede přes okraj propasti a navždy propustí. A Draco byl naprosto ochotný zůstat.

Ústa se vzdálila příliš brzy a Draco se zasténáním otevřel oči. Do háje, Potter vypadal úžasně. Skloněný nad Dracem v celé své dech beroucí kráse; vlhké napuchlé rty, tmavě zelené oči, nádherné černé vlasy. Draco se ho potřeboval dotknout, potřeboval ho cítit všude, potřeboval ho vlastnit.

"Prosím," zakňučel, neschopen dělat cokoliv jiného než žebrat. "Merline, prosím."

Potter přejel dlaní přes Dracovu hruď a jeho kůže vzplála. "Můžeš mi věřit, Draco," řekl Harry tiše, "nenechám nikoho, aby ti ublížil. Už nikdy."

Ta slova. Dracova mysl byla příliš zmatená chtíčem, aby mu ta slova v tu chvíli dávala smysl. Proč Potter prostě něco neudělal? Slova pro něj nic neznamenala. Slova nikdy nic neznamenala. Draco by dokázal žít šťastně ve světě beze slov. Slova představovala jen hloupost, lež a falešnou naději, kterou šířili lidé, jimž se nedalo věřit.

Činy, na druhé straně. Činy byly v naprostém pořádku. I činy dokázaly lhát, ale cítil se při nich tak dobře. Možná by Potter měl raději přestat mluvit a začít něco dělat. To by Draco doopravdy ocenil. I kdyby Potterovy činy lhaly, bylo by to v pořádku, protože Draco je potřeboval, potřeboval je víc než cokoliv jiného.

"Prosím," zopakoval slabě. Potter přikývl.

Znovu ucítil to úžasné mokré teplo kolem svého přirození a prudce se prohnul, snažil se mu přiblížit, vyklenou záda ještě víc, protože potřeboval, tolik to potřeboval… potřeboval Pottera, potřeboval ho, aby při -

Potterovy ruce pohladily jeho penis, a pak stiskly, a to byla svoboda. Draco věděl, že už se tomu nevyhne, přichází to, tvrdě. Potterova ústa zůstávala stále na místě a on cítil jejich stahování, jak Potter polykal. V tu chvíli jím otřásly tak silné křeče, jako nikdy… Harry, Harry, Harry…

Najednou to skončilo. Draco se zhroutil na postel, těžce oddechoval a stuha na zápěstích mu bránila schoulit se do klubíčka. Potter ho políbil na odhalené břicho a rty přejížděl až ke krku, kde se tvrdě zakousl do měkkého masa. Draco slabě zasténal.

"Teď jsi můj, Draco Malfoyi," zavrčel Potter.

Draco se zachvěl. "S potěšením," souhlasil bezmyšlenkovitě, jak otáčel hlavu, aby měl Harry lepší přístup. "Ach Merline, jsem celý tvůj."

"Přesně tak," zasyčel Harry a přitlačil svou erekci, stále schovanou v kalhotách, k jeho boku. Draco už byl zase připravený a najednou přesně věděl, co chce.

"Vem si mě," řekl.

Potter zvedl hlavu a jeho oči byly temnější než kdy předtím. "Chci to," řekl a nespouštěl pohled z jeho tváře. "Vážně to chci."

"Prosím. Potřebuju tě cítit, nech mě se tě dotknout, prosím."

Potter, poprvé od chvíle, kdy polkl ten lektvar, vypadal nejistě. "Ublížím ti."

"Na tom mi nesejde," ujistil ho Draco a myslel vážně každé slovo.

Potter ho políbil, vášnivě, hluboce a zoufala. "Bude se ti to líbit, slibuju," zamumlal mezi polibky. "Draco, jsi úžasný, bože, tak nádherný, postarám se, aby ti se mnou bylo skvěle. Přísahám, slibuju ti to…"

Potter dodržel svá slova. Draco se před ním svíjel ještě dřív, než si stačil sundat kalhoty. A když to udělal - Merline, Dracova ústa byla připravena ho znovu ochutnat. Ale byl to Harry, kdo byl ve vedení. A byl to Harry, kdo se o něj postaral. Draco prostě přenechal lektvar, aby nad ním převzal kontrolu; konečně si dovolil uvolnit se a spokojeně plout na vlnách slasti, kterou mu Harry dopřával.

A pak do něj Harry vstoupil a to bylo všechno, po čem toužil. Všechno a mnohem víc. Dokonalost sama. Konec. Harry byl báječný a dokonce i lehké pálení a bolest nedokázala Dracovi ten zážitek znepříjemnit, protože to byl Harry, který si ho bral znovu a znovu. Popáté přestal počítat…

Dlouho předtím, než skončili, po Dracově třetím vyvrcholení té noci, ho Harry konečně jedním pohybem prstu rozvázal a Draco se na něj vrhl jako hladová šelma na svou kořist.

Během noci, muselo být dávno po půlnoci, Draca v polospánku napadlo zeptat se ho na Weasleyho a Grangerovou. Určitě se museli ptát, kam se Harry ztratil. Harryho však ujistil, že Draco je právě teď jediná věc, na které mu záleží a Draco se jen usmál a políbil ho.

Nakonec se ocitli schouleni pod peřinou, Harry přitisknutý k Dracovým zádům s rukou ochranně obtočenou kolem jeho břicha.

Vlastně to bylo směšné, když se nad tím člověk zamyslí. Syn Smrtijeda a Chlapec-který-přežil. Ale to nevadilo. Na ničem nezáleželo. A Draco se ještě nikdy necítil tak spokojený.

 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Achája Achája | 12. srpna 2015 v 9:54 | Reagovat

No ještě aby probuzení bylo taky příjemné:-) Vyprchá ten lektvar, nebo bude mít následky?

2 nel-ly nel-ly | Web | 12. srpna 2015 v 10:25 | Reagovat

[1]: Draco slíbil, že ráno už bude po něm, ale co my víme? :)

3 AgentParker AgentParker | 13. srpna 2015 v 1:36 | Reagovat

Jsem úplně mimo... Božínku. To bylo skvělý. A moc dobře chápu Dracovi pocity/ nepocity. Taky si občas příjdu, jako pod vládou nějakého lektvaru. (Ku podivu to je lektvar touhy.) Jen mě poměrně frustruje to, že nevím, jak to pokračuje.. Hell yeah! Vítejte probděné noci, kdy si budu pokládat stále dokola tuhle otázku!

4 Yuki Yuki | E-mail | Web | 14. srpna 2015 v 17:22 | Reagovat

Nádherná povídka! Opravdu se mi tvůj překlad líbí... A Draco je velice lstivý kluk! Ani jsem to nevydržela a přečetla si kousek anglické části :D kupodivu jsem těm částím, které jsem potřebovala znát, i rozuměla... Tak napínat jsem se nemohla nechat :D Těším se na tvůj překlad! :) Přece jenom to je v čj pro mě lepší a tu kapitolu jsem nečetla celou takže mě to hoodně zajímá...

5 bacil bacil | 15. srpna 2015 v 21:55 | Reagovat

Tak tohle mu Harry neodpustí. Dát mu lektvar nebyl pro Draca dobrý nápad. Za tuhle noc si to odskáče. Nebo se Harry ukáže být Nebelvírem se vším všudy a už Draca nikdy nepustí s postele. Hááá. No nechám se překvapit.
Krásná kapča a těším se na pokračování :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA