RECENZE: Pět dní

19. října 2014 v 21:18 | Nel-ly |  Drama (thriller, detektivní, atd.)
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Five days left
AUTOR: Julie Lawson Timmerová
SÉRIE: xxx
NAKLADATELSTVÍ: Fortuna Libri
MÉ HODNOCENÍ: 10/10 GOODREADS: 4,08

Pět dní. Už jen pět dní zbývá do přelomového dne dvou lidí s velkým srdcem a oddaností k rodině. Mara trpí nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou, která postupně ničí její tělo a mysl, a dříve, než nemoc vyhraje, je rozhodnuta skoncovat to sama. Chce odejít důstojně a tak, jak si sama zvolí. Do jejích narozenin zbývá pět dní.
Pět dní zbývá i do chvíle, kdy se Scott bude muset rozloučit s chlapcem, kterému věnoval celé své srdce. Útěchou mu jsou především jeho internetoví přátelé, kteří jsou - stejně jako on - adoptivními rodiči, mezi nimi i Mara, která se svou chorobou nedokázala svěřit.



V den, kdy se Mara dozvěděla, že trpí nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou, slíbila si, že svůj život skončí sama - dokud to ještě zvládne - a to na své nejbližší narozeniny ode dne, kdy se objeví příznaky toho, že už zcela ztrácí kontrolu nad svým tělem a myslí. Ta chvíle nastala, když během nákupu v obchodě zažila jednu z nejtrapnějších chvil v životě. Průběžně se připravovala, pečlivě naplánovala vše, co je ještě potřeba udělat a říct, přesto ji to šokovalo. Do jejích příštích narozenin totiž zbývá jen pět dní… a další rok už by nemusela zvládnout.

Mara děkuje bohu, že její dcera je adoptována stejně jako kdysi ona, protože tato degenerativní neléčitelná nemoc je dědičná a to až s padesátiprocentní šancí. Už kdysi se stala členkou internetové skupiny pro rodiče nevlastních či adoptivních dětí a našla mezi nimi přátele, kteří jí dávali sílu přežít v "reálném" životě. Nedokázala se však svěřit. Dokonce ani nejbližšímu kamarádovi.

Celý život se Scott, jakožto učitel na škole v ne moc dobré čtvrti, snažil pomáhat dětem, které dostal na starost. Společně s manželkou se dlouhá léta snažili založit vlastní rodinu, ale nedařilo se jim. A pak přišel Curtis. Sedmiletý chlapec, jehož matka skončila na rok ve vězení, neměl kam jít. A Scott se ujal.

Je to jen na rok, věděl to od začátku. Brzy se mu narodí vytoužené dítě a založí vlastní rodinu a Curtis se vrátí ke své matce, kam patří. To všechno Scott věděl a ví, jenže představa, že se už za pět dní rozloučí s chlapcem, který mu tolik přirostl k srdci, je nesnesitelná

Jen pět dní zbývá do chvíle jednoho osudového rozhodnutí a jednoho odchodu. Pět dní na to, aby se stihli smířit s osudem a rozloučit se. Pět dní… příliš krátká doba.

Julie Lawson Timmerové žije v Ann Arbor v Michiganu s manželem a jejich čtyřmi dospívajícími dětmi a dvěma špatně vychovanými labradory. Nejen město, ve kterém žije, ale i fakt, že je sama právničkou, spisovatelkou, matkou a "macechou" ovlivnily její tvorbu a daly vzniknout prvnímu románu.

Mara je workoholička, vynikající právnička a matka malé dcerky. Provdala se za svou lásku ze školy a vše bylo takové, jaké mělo být. Jen občas trochu zapomínala, což Tomovi stejně přišlo roztomilé. Jenže pak to roztomilé být přestalo… změny chování, zapomínání, ale i samovolné pohyby končetin byly předzvěstí něčeho strašného.

"Huntingtonova choroba je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví." (wikipedia.org)

Vymyslela způsob, připravila si postup, jak se nenápadně rozloučit se všemi blízkými a vybrala i den. Na její narozeniny by na ni stejně všichni vzpomínali, tak proč je trápit dvakrát do roka? Bude muset najít sílu rozloučit se s milovaným manželem, dcerkou i rodiči, ale všechno je lepší, než je nechat sledovat, jak ji nemoc postupně ničí, až z ní nezbyde nic než roztřesená schránka.

Člověk musí Maru obdivovat, soucítit s ní, chápat ji a zároveň si klást otázku: jak by se rozhodl sám? A je to zbabělost, hrdinství nebo nic takového už ve chvíli, kdy trpíte nevyléčitelnou nemocí, neexistuje? Mařin příběh je silný a napěchovaný emocemi.

Druhá příběhová linie není o nic veselejší. Scott je člověk, který jde do všeho po hlavě. Výchova, i když časově omezená, cizího malého kluka, si ale také vybírá svou daň. Scottova manželka je konečně po letech těhotná a i když má Curtise ráda, chce se zaměřit na svou vlastní rodinu, jenže Scott k chlapci příliš přilnul, bere ho jako vlastního syna a představa, že se s ním brzy rozloučí, mu láme srdce.

Oba příběhy spolu na první pohle příliš nesouvisí a do popředí se hrne především Mara. Vlastně by to mohly být dva kvalitně zpracované romány, ale překakováním z jednoho života do druhého, autorka vytvořila to drama, které čtenáře nutí číst dál a při tom mu nedovlí nic přeskočit, protože příběhy jsou kvalitou naprosto vyrovnané. Krom toho jsou oba vlastně o tom samém... o přátelství, o lásce, o bolesti a především o loučení.

Celá kniha působí neuvěřitelně depresivním dojmem a to už proto, že oba příběhy jsou tak strašně reálné - nejen příběh samotný, ale i postavy. Stejně jako teenageři můžou dostat rakovinu, která je svede dohromady a zároveň rozdělí, tak na světě existují špatné drogově závislé matky, které jsou ovšem biologickými rodiči malých dětí, a existují i nevyléčitelné choroby a lidé, kteří vědí, že se jednou stanou přítěží. Mara zažila čtyři dobré roky, kdy měla nemoc pod kontrolou, ale dlouho to takhle jít nemůže. Jednoho dne se to zhorší, a pak už sama nedokáže vůbec nic - a nepřipadá v úvahu, aby nechala manžela a dceru, aby se to dívali. Jenže… neublíží jim víc tím, že spáchá sebevraždu? ¨

Je to silné, oduševnělé, výborně napsané, protkané emocemi a autorka klade čtenáři nejednu otázku, nad kterou se musí dlouze zamyslet. Přestože je styl psaní velmi čtivý a jednoduchý, PĚT DNÍ není odpočinkovou četbou, ale knihou, která ve vás zanechá takový ten špatný pocit, ale ne ve špatném smyslu slova. Pro mě je to jedna z nejlepší knih roku… ne-li ta nejlepší.

Děkuji nakldatelství FORTUNA LIBRI za zaslání recenzního výtisku.

A/N. Na příběhové stránce, stylu psaní ani překladu nevidím prakticky žádnou vadu. Dokonce ani těch chyb v textu moc nebylo, ale občas mi trochu vadilo, že hodně částí knihy je špatně naformátované. Mara a Scott přispívají do diskuzí na fóru, kde se seznámili, a příspěvky jsou psány jiným písmem než zbytek textu, ale občas je to jen kus příspěvku… třeba odstavec, nebo tak… a pro čtenáře je tak trochu složitější se orientovat, kde končí příspěvek a kde začínají myšlenky postavy. A pak se v jednu chvíli na stránce objevila špatná velikost písma v místě, kde běžel plynulý text…
A/N 2. Recenze nikdy není objektivní, přesto by si alespoň trochu toho "nadhledu" měla zachovat, takže mi dovolte přidat ještě poslední výplach na závěr: *%£$^&*!!! Do háje! Přecitlivělá cíťa se ze mě stala už v první kapitole, někde uprostřed knihy jsem se zapomněla na obědě a přišla pozdě na směnu, a nakonec se mi povedlo přejet zastávku. Autorce jsem věřila každé slovo, naprosto se dokázala sžít s postavami a… Teď to chce komedii, sladkou a milou nenáročnou romantiku! Nutně!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MooX MooX | E-mail | Web | 19. října 2014 v 21:25 | Reagovat

Také ode mě kniha dostala plné hodnocení a velmi se mi líbila. Rozhodně ve mně něco zanechala a určitě se zařadila do mé TOP 5, možná i TOP 3? Uvidíme ještě. :)

2 nel-ly nel-ly | Web | 19. října 2014 v 21:30 | Reagovat

[1]: zatím to je hrozně čerstvý... tu "TOPku" :D to má pro tenhle rok jistou, protože do konce roku už tolik knih stejně nestihnu a celkově... ano, pravděpodobně si to v budoucnu přečtu ještě jednou, jen nevim, jak to zvládne moje psychika

3 Melindaaaa Melindaaaa | E-mail | Web | 19. října 2014 v 21:30 | Reagovat

Když jsem knihu zahlédla poprvé, vůbec jsem jí nevěnovala pozornost a přehlédla ji jako jednu z mnoha. Ale pak o ní mluvila Basterka a Ivcca a já se o ni začala intenzivněji  zajímat. A teď, když vidím, že tě absolutně emočně vyždímala, mám pocit, že najednou vím, co udělám se zbývajícími poukázkami do knihkupectví, které jsem dostala k narozeninám. Díky za doporučení a utvrzení v přesvědčení, že tuhle knihu potřebuji! :)

4 nel-ly nel-ly | Web | 19. října 2014 v 21:32 | Reagovat

[3]: potřebuješ ;-) ale přibalila bych si spoustu čokolády, v těch Bradavicích vědí, co dělají, když ji nosí ošetřovatelé po kapsách

5 Melindaaaa Melindaaaa | E-mail | Web | 19. října 2014 v 21:33 | Reagovat

[4]: Beru na vědomí. Velkou čokošku, krabici kapesníků a na čtení noc, kterou budu moci celou pročíst :D

6 nel-ly nel-ly | Web | 19. října 2014 v 23:42 | Reagovat

[5]: no, jako já se rovnou přiznám, že jak moc nebrečim (třeba u filmu si občas zaslzim, ale jinak...), tak z tohohle jsem měla půlku knihy ucpanej nos a po ruce kapesník, krom toho se mi knížka i trefila do nálady, což podobná dílka musej

7 Illienel Illienel | E-mail | Web | 21. října 2014 v 20:38 | Reagovat

Tak tuhle knížku si musím pořídit a přečíst už jen kvůli Tvému neobvykle dobrému (výbornému) hodnocení! Knížka mě zaujala moc a jestli jsem brečela u Hvězd Johna Greena, nepochybuji, že u tohoto budu brečet tuplem. Asi si zítra dojdu koupit čokoládu a pak zamířím do knihkupectví...je na čase proměnit brigádu v odměnu. :-) Díky za recenzi!

8 nel-ly nel-ly | Web | 22. října 2014 v 22:10 | Reagovat

[7]: prý neobvykle, to je... drzý :D
myslím, že zklamaná nebudeš :) tedy doufám, pak bych se styděla

9 Illienel Illienel | E-mail | Web | 23. října 2014 v 13:42 | Reagovat

[8]: Tím neobvykle jsem měla na mysli, že jen málo knih z Tvého dlouhého seznamu recenzí získalo 10 bodů z 1O (i když pamatuji i na jednu 11/10). A na základě Tvých recenzí jsem ještě zklamaná nebyla, takže myslím, že se nemusíš bát. :-) Jo, jen tak mimochodem, nikde na blogu nemůžu najít Ukolébavku...Tys ji stáhla? Nebo špatně hledám?

10 nel-ly nel-ly | Web | 23. října 2014 v 13:47 | Reagovat

[9]: jo, První čarodějovo pravidlo :D když já tu knihu MILUJU MILUJU MILUJU
O..o někde by tu měla být, ale je možný, že není v odkazech v rozcestníku, já s ní měla velký plány a nějak šly do kopru, ale ta povídka tu je, já prakticky nic nemažu, mám tu i ty děsy z počátku blogu :D

je fakt, že plný počet jsem nedala dlouho, ta kniha se mi líbila, zasloužila si to, ale chce to mít na to i správnou náladu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA