RECENZE: Gabrielovo inferno

10. prosince 2013 v 6:05 | Nel-ly |  Love (historické, paranormální romance)
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Gabriels Inferno
AUTOR: Sylvain Reynard
SÉRIE: Gabrielovo Inferno #1
NAKLADATELSTVÍ: XYZ

Gabriel to v životě neměl jednoduché, přestože na první pohled je to vysokoškolský profesor a specialista na Danteho, uvnitř skrývá temnotu, zvířecí pudy a je svírán svými hříchy, kterých se neumí zbavit. Julia je nevinnost sama a ve snaze utéct před svou minulostí se ocitá daleko od domova v místě, kde se oba setkávájí ve chvili, kdy si zdaleka nemůžou být rovni. Mezi nimi je propast tvořena věkem, morálními zásadami, etiketou i propastným rozdílem mezi jejich osobnostmi, avšak mladá dívka může být možná tou jedinou, která by mohla Gabriela vysvobodit z jeho osobního pekla.


Julia se přestěhovala do Kanady, aby nastoupila na magisterské studium a věnovala se dokončování své disertační práce, jejíž téma je Dantova Božská komedie. Na univerzitě se nachází jeden z předních odborníků na Danta, na jehož seminář se Julie zapíše, ovšem jediným problémem není profesorova nevraživost, ale i minulost, která mladou dívku tíží.

Sylvain Reynard je anonymní kanadský spisovatel a autor trilogie Gabirelovo inferno, které táhne své čtenáře příslibem vášně, erotiky a lásky.

Julia je chudá panenská studentka, která byla dost chytrá, aby se dostala na Harvard, ale její finanční situace jí to nedovolila. Krom toho musela vypadnout ze svého rodného města i země, a tak opustila Philadelphii a vydala se na univerzitu do Kanady. Julianne je prototypem "anastasiovské" románová hrdinka, která je neuvěřitelně krásná a okouzlující (hnědé vlasy, hnědé oči, levné džíny), takže přitahuje snad všechny muže ve svém okolí, ale zároveň plachá, stydlivá, kouše si ret, klopí oči, naivní a psychicky narušená (ahoj, Mary Sue).

Oproti tomu Gabriel O. Emerson je teprve zásah do černého. Neuvěřitelně sexy profesor italské literatury, který dokáže v několika jazycích citovat bázně, je sex symbolem celé školy, vyžívá se v nespoutaném sexu a má za sebou bouřlivou minulost. Jeho postelí prošly desítky až stovky žen a on si může vybírat… proto je všem hned jasné, že ho zaujme zrovna naše malá panna.

Za začátku je to jen chtíč a především vztek, co Gabriela k Julii, která je neustále na kolenou a sama sebe staví do ponižující pozice, láká. Má nutkání ji nakrmit, aby nehladověla (další anastiovský syndrom anorektičky, co ve smutku nejí a tahle je smutná furt), vnutit jí peníze (což ona samozřejmě odmítá, ale nakonec ustoupí), zlepšit bydlení, kupovat drahé dárky a chovat ji jako svého mazlíčka ve zlaté kleci. Kde že jsme to viděli? Och ano, arogantní psychicky narušený a traumatizovaný milionář s fetišem na vysoké podpatky a jídlo (ahoj, plagiátore).

Kniha je napsaná způsobem, že čtenář často musí uvažovat, jestli kdysi také nebyla jen nějakou internetovou povídkou, protože nepatřičné poznámky vložené v závorkách - to se v textu knihy ale vážně nedělá!. Aniny - oh, pardon, Julianiny - vnitřní monology nehodící se k její charakteristice a neustále modlení k bohům všeho (jen ne k bohům svědomí z kopírování hloupých knih) jsou otravné jen o něco méně, než byla otravná vnitřní bohyně. A styl vyprávění v er-formách prakticky každé postavy (třeba i myšlenkové poznakty číšníka, který se objeví jen na dvou strananách) je zmatený.

Je to erotika, i když sexu se vlastně dočkáte jen za dlouho a dlouho, takže všechna ta vášeň spočívá v polibcích, které se opakují stále dokola a dokola a dokola… Což o to, když hledáte, romantiku najdete, jak jen to v těchhle příbězích založených na traumatu dvou postav a nulovém vývoji charakterů jen jde. A příběh taky. Pro jednou bez ironie.

Příběhová linie není špatná, vlastně by mohla být i hodně zajímavá, kdyby zpracování nebylo tak zlé. Každopádně je předvídatelná jen tak z devadesáti procent, což je menší zázrak (i když konec si umíte domyslet, než otevřete knihu) a postavy doopravdy působí tak, že žily své životy… samotný námět, nejen díky Božské komedii, má obrovský a naprosto nevyžitý potenciál.

Autor (stále nemůžu uvěřit, že to napsal chlap, já myslela, že takhle pošahaný jsou jen ženské spisovatelky - moje gendrové zařazení v duchu juchá a skáče, jak že o bylo? salto vzdad s vrutem :D) odkazuje na světové klasiky - na desítky a desítky slavných spisovatelů, čímž dává na jevo, jak inteligentní autor je a kolik toho zná. Proto jeho dílo působí jako ještě větší ostuda.

Ve své podstatě to není ani tak špatně napsané - na rozdíl od autorky Padesáti odstínů je tu zjevný um v psaní - a proto je o to smutnější, že tak obrovský příběhový i svým způsobem charakter postav spadl do prapodivné kopie dnešních erotických románů a přitom ani nedosahuje jejich základních znaků.

Nebylo už dost chudých plachých panenských vysokoškolských studentek a arogantních temných milionářů, kteří je uhranou? Nebylo už dost přeslazené - v tomhle případě už doopravdy nechutné, hlavně ke konci - romantiky, která postrádá jakoukoli známku logiky? Nebylo. Zas a znovu se objevují kladné a dokonce nadšené reakce čtenářů - a, je to pochopitelné. Protože my, čtenáři, jsme ovce a spisovatelé se díky nám už nemusí snažit.

Postavy několikrát kvůli alkoholu padly rovnou do bezvědomí, asi aby to dostalo říz, a já si tolikrát přála, aby se už neprobraly. Myslím, že to je vypovídající, protože… jako obyčejně… vedlejší charaktery jsou ploché a nezáživné.

A/N: Bod pro padoucha, co dokáže rozkousnout krk až do krve., aby zůstala jizva… už jste někdy zkoušeli prokousnout kůži lidskými zuby? Sranda. Asi jako potoky krve při škrábání zad.

Mé hodnocení: 4,5/10

P.S. Druhý díl si pravděpodobně přečtu (ani za nic nekoupím, co s ním pak?) a uvidím, jestli se tetokrát neovládnu a neodložím ho, protože i zde jsem měla tendence přeskakovat stránky a dočetla jen proto, že knihy jednoduše dočítám. Konec mě nezajímal a nezajímá. Udělat z příběhu Gabriela a Julie trilogii je zbytečnost.
SPOILER: ty tři orgasmy s pannou mě už nepřekvapují
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ellen Ellen | Web | 10. prosince 2013 v 19:27 | Reagovat

Do puntíku s tebou souhlasím !
Knihu jsem četla v angličtině na doporučení a nechala se navnadit formulkou "Je to tak milionkrát lepší, než 50 odstínů" a zase jsem naivně naletěla. Mělo to potenciál, kdyby se autor nerozhodl, že mu úplně stačí svést se na vlně 50 odstínů...

2 moira moira | Web | 10. prosince 2013 v 20:40 | Reagovat

:D u know, děláš si to sama. :D
Tak mě napadlo, asi taky napíšu knihu. Ne zrovna erotickou, ale trochu propracuju romány a damn, musí to být tisíckrát lepší než tohle. Určitě mi to vydají. :D

3 moira moira | Web | 10. prosince 2013 v 20:42 | Reagovat

[2]: propracuju charaktery* :D

4 myanmar myanmar | Web | 11. prosince 2013 v 10:15 | Reagovat

Já se k erotickým knihám ještě nepropracovala, ale s každou další přečtenou recenzí na něco podobného ztrácím motivaci vůbec se o to pokoušet. To že to napsal chlap mi sice na začátku dodalo jemnou naději....ale očividně taky marnou, ach jo :D

5 nel-ly nel-ly | 11. prosince 2013 v 11:46 | Reagovat

[1]: no já ji ani číst nechtěla, ale právě.... byla mi doporučena, jak je skvělá a že to napsal chlap a no... uf, nakonec se mi ty Odstíny asi líbily nejvíc :D

[2]: já vim! nech mě :-D
napiš erotickou, am máš hodně možností jak vyplnit stránky, a ani se nesnaž, když se budeš moc snažit, tak nemáš šanci :P

[4]: já si právě říkala, že když chlap, tak by to mohlo být trochu jiný, já mám eroťárny ve svý podstatě ráda, člověk u toho vypne a tak... jenže já od knihy potřebuju příběh a na to mám naštěstí ještě mraky nepřečtených romancí starých xxx let, z dnešních novinek si asi nevyberu T_T

6 Ewril Ewril | Web | 12. prosince 2013 v 18:42 | Reagovat

Já se na knihu hodně těšila, hlavně kvůli tomu že to napsal chlap. Ale po tvý recenzi dost pochybuju o tom jestli si jí mám koupit.

7 Clara Clara | Web | 18. prosince 2013 v 8:54 | Reagovat

Doufala jsem, že když to psal chlap, konečně by to mohlo být něco pořádného, ale zjevně ne.
PS: Nechtěla bych být Gabrielovým zubařem, musí mít stisk jak krokodýl. :D

8 nel-ly nel-ly | Web | 18. prosince 2013 v 10:43 | Reagovat

[6]: no já si taky říkala, že když chlap tak... ale co, třeba jsem moc kritická, ale v tomhle si to nemyslím

[7]: to nebyl Gabriel, ale zas jinej nepřítel, Gabriel by svý chudince neublížil :D ale jako jo... prokousat se ke krvi a udělat jizvu? nebezpečný :D třeba má zbroušený zuby jak v Hunger Games

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA