RECENZE: Kašmírový šál

1. listopadu 2013 v 11:29 | Nel-ly |  Love (historické, paranormální romance)
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Kashmir Shawl
AUTOR: Rosie Thomasová
SÉRIE: xxx
NAKLADATELSTVÍ: Fortuna Libri

Mezi harampádím, které se během let nashromáždí, se vždy může najít poklad, u něhož nejde jen o peněžní, ale především citovou hodnotu. Přesně takovou má vyšívaný orientální šál, jenž se po dlouhé roky schovával v zásuvce. Jedna věc ovlivní a navždy změní život vnučky pátrajících po stopách své rodiny.


Mair Ellisová vyklízí dům svých zemřelých rodičů a přitom najde nádherný šál, který pravděpodobně patřil její babičce Nerys. Ta byla manželkou misionářského kazatele v Indii a určitě nikdy neměla dost peněz, aby si mohla dovolit tak umělecky propracovanou drahou věc. Mair, která na rozdíl od svých sourozenců nemá žádné trvalé závazky, to nedává spát a nakonec se vydává po stopách své babičky za pravdou.

Nerys Watkinsonová byla dívka pocházející z velšského venkova a jako mladá nevěsta následovala svého manžela do Indie. Přímo v srdci Kašmíru objevila nádherné město na jezeře - Šrínagar -, ke Britové žijí v luxusních dřevěných hausbótech, tancují, flirtují a nemají žádné problémy. Nerys se náhle ocitá v novém světě, který připomíná ráj a dokonce prožívá milostný vztah s tajemným mužem… Pak vypukne válka a vše se změní. Když se Nerys vrací zpět do Walesu, už zdaleka není tou dívkou, která se kdysi vydala do světa.

Rosie Thomasová je pseudonym anglické spisovatelky žijící v severním Londýně. Je autorka mnoha úspěšených románů, český čtenář může znát například Iris a Ruby (2007), Příliš jednoduchý život (2007) nebo Půlnoční slunce (2008). Když zrovna nepíše, věnuje se cestování a horolezectví.

Autorka ve vyprávění zvolila hned několik nestandardních přístupů. Mezi nimi je určitě nejzajímavější vyprávění, které popisuje dva naprosto odlišené časové úseky… teda události od roku 1940, kdy se Nerys vydává do Indie, a dnešek, ve kterém ji následuje její vnučka. Je to risk, který by se nemusel vyplatit, protože je čtenář ochuzen o hodně napětí, když ví, jak příběh nakonec - alespoň z poloviny - skončí, na druhou stranu ale kniha přináší něco, co romány vyprávěné klasicky nemůžou, odhady čtenáře o budoucnosti a předpovědi, kterými se při čtení může zaměstnat. Jak se dostane tam? Co se mohlo stát? Co se zvrtne, že to dopadne tak, jak to dopadlo?

Většina knihy je věnovaná Nerys, což je jen dobře, protože příběh v minulostí má mnohem lepší tempo i kvalitu, a jejím dvěma přítelkyním. Romány z doby druhé světové války v odlehlých orientálních místech - především Indie - jsou velice oblíbené a často zpracovávané. Autorka velice kvalitně vytváří svět, kde si Britové vytvářejí své domovy v nové zemi a zabíhá i do zajímavých detailů, díky kterým román působí věrohodně. Na druhou stranu, pokud jste viděli"Barevný závoj" s Naomi Watts a Edwardem Nortonem, či podobný film, jichž je spousty, může na vás být těch popisů přeci jen moc, protože představu už dávno máte.

Nerysin příběh je ze začátku tak klasický, že už to jinak nejde a dnešní autorka píšící historickou romanci zpětně by možná mohla přijít s nějakou inovací, aby čtenáře neodradila, ovšem díky svému příjemnému vyprávění, se tak nestane a společně s hlavní hrdinkou se brzy dostáváme do jiného světa, kde je na prvním místě chudoba. Světa za zavřenými dveřmi, opravdové Indie.

Všechny tři ženy v minulosti - Nerys společně s přítelkyněmi Myrtle a Caroline - nesou na bedrech obrovskou tíhu, větší, než by si člověk dokázal u prostě ženy v domácnosti začátku dvacátého století představit, a zvládají svůj život tak, jak to jde. Musejí se vypořádat s láskou ve všech různých podobách a bolestí, která k ní neodmyslitelně patří a je jen otázkou, jestli všechny ty zkoušky dokáže jejich přátelství přestát.

Problémem knihy je vyprávění v přítomnosti působící oproti svižné a zajímavé minulosti chvílemi nudně a zdlouhavě, přestože lehce vystihuje rozdíly v dobách a naopak i to, co přestálo - tedy všudypřítomná chudoba. Maiřino pátrání je zajímavé, ale najdou se okamžiky, kdy je tu až příliš nevysvětlených otázek a díky nim román ztrácí na uvěřitelnosti, což je škoda, protože Rosie Thomasová dokazuje, že je výbornou spisovatelkou, která je schopná napsat knihu, jíž si čtenář bude ještě dlouho pamatovat. A to je umění.

Mé hodnocení: 8/10

Děkuji nakladatelství FORTUNA LIBRI za zaslání recenzního výtisku.

*obrázky google.com a kdyby vás mátlo, proč je v adrese článku plášt... nevím proč, ale už od začátku jsem to tak četla a nemohla si pomoci :D asi moje deformace
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Clara Clara | Web | 1. listopadu 2013 v 20:59 | Reagovat

I když historické romány nečtu, tohle vypadá dobře. Jenže nejdřív budu muset v dorazit těch asi pět knížek, co mám rozečtený. :D

2 Daine Daine | E-mail | Web | 2. listopadu 2013 v 14:31 | Reagovat

Ahoj, dúfam že ti to nebude vadiť a že sa zúčastníš. Nominovala som ťa totiž na Liebster Award. Všetky ďalšie info nájdeš na mojom blogu  :)

3 nel-ly nel-ly | Web | 6. listopadu 2013 v 15:20 | Reagovat

[1]: myslím, že tohle by mohl být dobrej začátek pro někoho, kdo historické romány nečte... část je vyprávěna v přítomnsti a je to i dnešní autorka, takže ten sloh je stravitelnější :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA