RECENZE: Pokrevní pouta - Zlatá lilie

2. října 2013 v 11:59 | Nel-ly |  Young Adult (fantasy, sci-fi, atd.)
ORIGINÁLNÍ: The Golden Lily
AUTOR: Richelle Mead
SÉRIE: Pokrevní pouta #2
NAKLADATELSTVÍ: Domino

Vampýrská akademie se po celém Světě stala hitem a proto netrvalo dlouho a následovala spin-off série Pokrevní pouta, která pokračuje v příbězích vedlejších hrdinů.
Alchymistka Sydney se dál vypořádává se svým utajeným životem na lidské střední škole. Krom toho, že musí uchránit od nebezpečí morojskou princeznu Jill, vypořádává se i se svým nově nabitým společenským životem a deprimovaným upírem. Adrian Ivaškov jen těžko nese společnost bývalých Strigojů Dimitrije a Soni Karpové, kteří potřebují jeho pomoc.


Sydney je alchymistka spojující svět vampýrů a lidí, která zasvětila svůj život ochraně, ukrývání tajemství a od dětství se pro svůj úděl musela obětovat. Moc ráda by chodila na univerzitu, přesto ale začala studovat na střední škole v Palm Springs, aby pomohla ochránit morojskou princeznu Jill, mladší sestru královny Lissy Dragomirové.

Společně s životem na škole, přichází plno nečekaných problémů. Sydney nikdy nechodila do normální školy a tak neví, jak zacházet se svými spolužáky, navazovat přátelské vztahy a k tomu ještě stále nedokázala úplně překonat strach z morojů a jejich nadpřirozených schopností - tím spíš, když se nedávno ukázalo, že její profesorka měla pravdu a samotná Sydney umí ovládat magii. Život jí nezlehčuje ani dhampýrka Angeline, jež se vedle Eddieho stala Jilliným druhým osobním strážcem a už vůbec ne náladový, neustále skuhrající a okouzlující Adrian Ivaškov.

Zdá se, že se věci stále více komplikují a Sydney zjišťuje, že ani svět alchymistů a jejich řád nejsou úplně dokonalé. Kde je hranice mezi spravedlností a zločinem? Jsou morojové opravdu tak nebezpeční a je důležité se od nich držet dál? Má osmnáctiletá dívka právo na milostný život? A proč se Adrian chová tak divně?

Vampýrská akademie se před lety stala hitem a osobně ji považuji za jednu z nejlepších - ne-li nejlepší - upířích YA, které byly v Americe vydány. Proto nebylo překvapivé, že po autorka přišla se spin-off sérií, v níž odpovídá na často kladené otázky. A především tak znovu nechává ožít Adriana.

Pokrevní pouta se znovu vracejí do světa morojů, dhampýrů a strigojů a knihy jsou vyprávěny ich-formou hlavní hrdinky, to je však prakticky to jediné, co je spojuje. Především díky Sydney, jež se od Rose liší, až už to snad jinak není možné. Sydney miluje knihy a učení, je neuvěřitelně chytrá a nikdy by neporušila pravidla. Celá její osobnost i fakt, že je naprosto neznalá sociálních vztahů, se odráží ve stylu vyprávění, které je pomalejší, méně dynamické a přemýšlivé, což není nic špatného, jen je to prostě jiné.

Někteří čtenáři si knihy užijí mnohem více protože do Sydney se může zdát lehké vžít, jiní však budou i nadále dávat přednost vášnivé a ztřeštěné Rose. Já jsem jedním z nich. Sydney, připomínající anorektického šprta je mi nesympatická ani tak ne svými myšlenkami nebo postojem ke světu, ale tím, že se do ní zkrátka nejsem schopná při čtení vžít a jednoduše ji nemám ráda, což je naprosto neobjektivní názor.

Celkově jsou mi sympatičtější vedlejší postavy, od Jill přes Eddieho k Angeline, na kterou jsem čím dál zvědavější. Velice oceňuji odkazy na Vampýrskou akademii nejen v podobě Dimitrije a Soni a pak je tu samozřejmě Adrian, který je k nakousnutí odjakživa.

Na konci VA bylo hodně čtenářů pobouřeno tím, jak se autorka zachovala Adrianovi a ostatním a Pokrevní pouta byla odpovědí na to, proč se tak stalo. I tak mi přijde, že Adrianův postoj k Rose je nespravedlivý - už jen vzhledem k tomu, že konec druhého dílu přichází necelé tři měsíce po konci Vampýrské akademie, takže to pro něj tak zdrcující zas nebylo.

Příběh sám o sobě je - znovu, jak už to bylo u prvního dílu - hodně předvídatelný, protože ačkoliv je Richelle Mead výborná vypravěčka, není autorkou detektivních příběhů a celkově někdy mívá problémy s únikem informací v okrajových větách. Co má působit tajemně a jako vodítko, je spíš okatým vyzrazením děje, proto na konci nečekejte žádné velké zvraty.

Příběh ovšem působí velice komplexně, je plynulý, krásně čte a jaksi roztomilý, že jsem měla většinu času nutkání se usmívat a celou knihu jsem zhltla během několika hodin, což je velkým kladem. Druhý díl je o poznání kvalitnější než první a já se nemůžu dočkat třetího pokračování, které slibuje další pokročení v ději... už proto, že autorka směřuje dějovou stránku více k magii a nejen té morojské, což je v téhle i minulé sérii vítaná novinka.

Mé hodnocení: 7/10

P.S. Kdyby nebylo Adriana, tak jsem se pravděpodobně do druhého dílu ani nepouštěla... zajímavé, jak může kniha (či celá série) stát jen na jedné postavě :D
P.P.S. Nepochpila jsem obálku... já čekala, že to bude o Sydney a třeba její sestře (má dvě) nebo tak, ale ne... a znovu se mi nelíbí. No, Indigové kouzlouž je lepší.

Obrázky: dominoknihy.cz, google, http://www.deviantart.com/art/Golden-Lily-142791108
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Polgara Polgara | Web | 4. října 2013 v 19:35 | Reagovat

Já ti pořád nevím jestli se mám do toho pouštět. Její série Vampýrská akademie byla výborná, ale trochu se toho pokračování bojím, i když kamarádka je z něj nadšená. Je fakt, že její Sukuba byla dobrá jen do poloviny čtvrtého dílu, pak už to byla zbytečně prodlužovaná agonie...ona nepíše špatně, nápady má geniální, ale neví, kdy je včas ukončit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA