Jsou to neuvěřitelné dva roky a pár drobných, co jsem dostala zajímavou žádost na povídku na přání, která mě tak zaujala, že jsem se do ní podle svého pustila a ona se postupně rozrůstala do kapitolových rozměrů.
Jednou jsem rozbila počítač, pak zapomněla, co jsem vlastně chtěla říct (jo, skleroza - stává se mi to docela často O..o) a povídku splách čas, přest jsem zpět a doufám, že mezi vámi zůstali ještě někteří věrní či noví (začínáme od důkladně přepsaného a maličko zrychleného začátku) čteníři, kteří se se mnou podělí o své názory, kritiku či pochaly a doklpeou to se mnou do zdárného konce, který se zrovna zpracovává (trochu mi hapruje moje depresivní psaní, vedlejší článek s pokusem o komedii a krvežíznivost zapříčiněná celým měsícem v práci).
Svět byl zachráněn, nastala nová éra a mladý bystrozor se musí naučit žít normálně jako všichni ostatní. Harry Potter bojuje se svou minulostí - musí se s ní vyrovnat, aby dostal šanci na zářivější budoucnost. Co se však stane, když dostane dopis z oddělení nemocnice Svatého Munga, o kterém se nemluví?
Draco Malfoy zmizel a teď není stejný jako dřív. Co ho potkalo? Kde byl? A co Harryho nutí se tolik zajímat? Existuje pro oba dva šance na uzdravení?
Postavy: Harry Potter, Draco Malfoy, Ginny Weasleyová, Hermiona Grangerová, Ron Weasley,...
Doba: post-Bradavice Rating: 15+
Žánr: depresivní, psychologický, překvapivě ne slash, i když kdoví.. každopádně kapka preslashe, 100%
UPOZORNĚNÍ: Povídka byla napsána jako fikce. Následující děj možná může obsahovat jisté "mudlovské" příznaky, přesto je povídka psána jen pro jako značně nereálný příběh pro čtenáře a nechce tak znevažovat psychické choroby, jichž jsme tak často svědky a na nichž není nic vtipného, romantického ani jednoduchého. Prosím, uvědomte si to, až ve svém okolí uvidíte někoho "zvláštního".
Prolog
Harry Potter usrkl černé kávy, aniž by odvrátil zrak od pergamenu potištěného hustě psaným černým textem, jež držel ve své druhé ruce. Pročítal si ho stále dokola a dokola, jako by nemohl uvěřit slovům, která četl. Dopis, který dnes ráno našel na stole ve své kanceláři na Ministerstvu, v něm vyvolal vzpomínky a pocity, jímž sám ještě nedokázal porozumět - nicméně to bylo silné, velice silné.