O osm let později

13. června 2013 v 14:00 | Nel-ly |  Jednorázovky
Je to trochu sentimentální… vlastně hodně sentimentální popravdě :D ale chápu, proč to má na fanfiction.net tak vysoké hodnocení, jednoduše jsem nemohla odolat =).
Postavy: Harry Potter, Severu Snape (somewhat)
Slov: 718


Harry Potter úzkostlivě postával před dveřmi kanceláře. Ginny se jemně dotkla jeho ramen.

"To bude v pořádku, Harry," ujistila ho.

Harry se usmál a políbil Ginny na tvář. "Máš odvahu po své matce," zašeptal.

"Stejně jako ty," odpověděla tiše a otočila se zpět ke schodům.

Harry se zhluboka nadechl, otevřel dveře a vstoupil do ředitelny.

Doufám… že budeme mít trochu soukromí, pomyslel si a zavřel za sebou.

Obešel velký psací stůl a rozhlížel se kolem sebe. Zatímco většina drobností v ředitelně zůstala na svých místech, byly zde jiné nepřehlédnutelné změny. Především sada keramických mourovatých koček (velmi staré a cenné) byla nová. A na čestném místě - lahvičky s lektvary.

Harry došel ke stolu a odložil na něj velký koš, který s sebou přinesl. Místnost byla ztemnělá… těch několik málo zapálených svící zdaleka nestačilo, ale větší počet by byl rušivý. Světlo stačilo na to, aby portréty visící na zdi respektovaly jeho touhu po soukromí.

Přímo před sebou měl obraz Severuse Snapea.

"Řediteli Snape?" řekl Harry.

Muž četl knihu, ale při vyrušení ihned zvedl hlavu. Jeho zachmuřený výraz se trochu uvolnil, když viděl, kdo za ním přišel.

"Poněkud zvláštní doba pro návštěvu portrétu, Pottere," poznamenal, vstal ze židle a popošel blíž. "A prosím, zdržte se používání tohoto titulu… připomíná mi to, že budu muset strávit věčnost s partou starých bláznů."

"Máte Brumbála," podotkl Harry.

"Poměrně slabá náhražka za každodenní sledování temena Minerviny hlavy," zabručel portrét.

"Víte přeci, proč si vás a Brumbála drží tak blízko," posadil se Harry na roh stolu a pobaveně si založil ruce na hrudi.

"Samozřejmě… musí mě informovat, o kolik bodů vede Nebelvír ve školním poháru," zabručel Severus na oko.

Harry se zasmál. Během návštěv nevrlého portrétu se to stávalo běžně… nikdy se nenudil.

"Tak co vás sem přivádí v tak pozdní hodinu, Pottere?"

"Harry. Jen Harry. Je to tak těžké?" zeptal se.

Portrét si těžce povzdechl: "Harry."

Harry se pousmál. "Lepší. Vlastně jsem přišel, abych vám řekl několik novinek."

"Opravdu? A o jakých novinkách jste přesvědčen, že by stály za moji pozornost?" vypadal portrét lehce překvapeně.

"Ginny porodila dítě… dalšího chlapce," usmál se Harry. "Tentokrát to bylo mnohem snadnější, než poprvé."

"Gratuluji. Jsem za vás upřímně rád." Zdálo se, že se mu na tváři na okamžik objevil úsměv.

"Já - já přinesl jsem ho s sebou," řekl Harry a ukázal na koš vystlaný modrou dekou, na níž se pohnula drobounká ručka.

Portrét se zatvářil starostlivě. "Je to modré? Pochopil jsem, když jste přinesl Jamese měsíc potom, co se narodil… ale tak brzy po narození? Není to příliš?"

"Je v pořádku. Ukážu vám ho." Harry se obrátil ke stolu a zkušeně vzal do náručí svého spícího syna. "Prober se maličký… je na čase se s někým seznámit."

Portrét se zahleděl na dítě a jeho výraz se změnil, takže vůbec nepřipomínal jeho vlastníka.

"Jak se jmenuje, Harry?"

"No, s Ginny jsme se dlouho rozhodovali a nakonec jsme poslechli svá srdce. Pojmenovali jsme ho po muži, který hluboce ovlivnil naše životy… Albus."

Portrét přikývl. "Je to staré jméno… mocné a plné síly. Jméno, na které bude moci být hrdý. Skvělá volba."

"Také jsme ho pojmenovali po neodvážnějším muži, kterého jsem kdy poznal," řekl Harry a zaváhal. "Jeho celé jméno je Albus Severus Potter."

Portrét se náhle zarazil a bez hnutí na Harryho zíral. Po dlouhé chvíli se zmohl jen na šepot: "Proč?"

"Podívejte se," řekl Harry tiše a pohladil svého syna po tváři. Malý Albus se zavrtěl, ale nerozplakal se, jen otevřel oči a rozostřeným pohledem zamířil přímo před sebe.

Muž zalapal po dechu a zakryl si ústa dlaní.

"Lilyiny oči."

"Zvláštní, jak může být jedno dítě otiskem jedné strany rodiny a druhé vypadat úplně jinak," zahleděl se Harry na svého malého synka s láskou v identických očích. "Nechci, aby někdo někdy zapomněl na to, co jste pro nás udělal… nikdy nebudu."

"Harry… já… nikdy jsem nečekal takovou poctu. Právě jste mě sesadil na inteligenční úroveň Mrzimoru. Nevím, co na to říct." Portrét vypadal naprosto vyčerpaně, avšak Harry chápal, jak se cítí a těšilo o to.

"Mrzimor, hm? Co by se tedy stalo, kdybych vám řekl, že jsem si objednal váš portrét... abych ho mohl pověsit v našem domě - vedle Brumbálova, samozřejmě."

Severus zaváhal.

"Mám velké štěstí, že už nejsem naživu, protože se obávám, že v tom případě bych musel udělit body Nebelvíru, Harry. To se Minerva nesmí nikdy dozvědět."


~The End~
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Emily Emily | Web | 13. června 2013 v 16:59 | Reagovat

Až na ten úplně přeslazený konec s udílením bodů jsem z toho naprosto nadšená :-) Opravdu dobré!

2 Storycollector Storycollector | Web | 13. června 2013 v 17:56 | Reagovat

*Snaží se silou vůle zatarasit slzné kanálky* "Nesmím...podlehnout. Musím...zůstat silná." *pak to prostě pustí, voda stříká na všechny strany* "Do háje! to se nedá vydržet. Ty pocity!!! Děláš ze mě emocionální trosku, nelidská Nel!" *kvílí* :-D (Velmi působivé)

3 nel-ly nel-ly | 13. června 2013 v 18:13 | Reagovat

[1]: já se nasmála :D je to maličko OOC, ale za toho dokonale sentimentálního Harrouše jsem ochotna všechno přehlédnout

[2]: já za nic nemůžu O_O já jen nevinně překládala :P dík :)

4 Natalie/Surynka Natalie/Surynka | Web | 13. června 2013 v 21:14 | Reagovat

Hmmm....po mega dlouhý době jsem zavítala sem a přečetla si hp fan fiction... neskutečné. Už je to dlouho, co jsem něco takového četla :-D Musím připustit, že sentimentální je to fakt hodně no :D Ale ak nějak roztomilý. Vlastně by člověk věřil, že to tak nějak mohlo být :D Že ten bručoun se nakonec aspoň formou svého portrétu dal dohromady a zlepšil si charakter... pokud teda jeho odraz na plátně charakter mít může :-? hmm... zamotala jsem se do toho, ale snad je aspoň trochu k pochopení, co mám na mysli :D
Dobrý překlad a obdiv orig. autorovi za skvělý nápad :D

5 Hope Hope | Web | 13. června 2013 v 21:32 | Reagovat

jé, tak teď mi k rozplynutí se blahem moc nechybí ;o) skvělá povídka!

6 nel-ly nel-ly | 14. června 2013 v 7:31 | Reagovat

[4]: je to strašně roztomilý!!! no, já bych chápala, že obraz je otisk osoby - takže i její charakter atd. jen se asi nevyvine, ale třeba to Snejpí hluboko v sobě měl :) díky

[5]: <3

7 Infinity Infinity | Web | 14. června 2013 v 13:03 | Reagovat

Mně se to moc líbí. Mám ráda sentimentální věci. :-D Tato povídka mi vykouzlila úsměv na tváři. :)

8 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 14. června 2013 v 21:22 | Reagovat

Konec byl vtipný, ale jinak... Být to jenom o tři řádky delší, brečím jako malá holka. Rowlingová byla k některým svým postavám nespravedlivá.
Moc se mi líbí, jak je tady vylíčen Harry, konečně ho někdo líčí tak rozumně :-) A tvůj překlad je perfektní.
Děkuju ti za tu povídku.

9 nel-ly nel-ly | 15. června 2013 v 12:22 | Reagovat

[7]: :)

[8]: většinou ty nejoblíbenější postavy to mají na prd, ale Harryho nezabila a to jsem jí nikdy neodpustila :D
jo, nevim, jak Snape (nebo jeho obraz), ale Harrymu bych tohle chování fakt věřila :) díky

10 cassiopea-black cassiopea-black | Web | 15. června 2013 v 16:03 | Reagovat

trochu sentimentální to je, hlavně teda ten konec xD ale líbilo se mi to, ani bych nepoznala, že je to přeložený, obdivuju tě xD... sama sem přemýšlela nad tím, jestli někdy Harry Sevův portrét navštěvoval xD jinak jsem se i docela nasmála, líbí se mi tahle věta: "Je to modré?..." xD

11 nel-ly nel-ly | 15. června 2013 v 22:19 | Reagovat

[10]: ou :D kruci... vždcky se tam nějakej blbej překlep najde, já to četla a ne jednou, ale jak to vždcky jen projedu, tak si písmenek uprostřed nevšimnu
jo, já bych věřila, že Harrouš by byl takovýho sentimentu schopnej, ale nevim jestli by Snape reagoval tak mile... max, že by si už zvykl, ale otázka je, jestli by toho byl obraz schopný

12 Polgara Polgara | Web | 16. června 2013 v 18:23 | Reagovat

Zvláštní, ale krásné. Nevím proč, ale čekala jsem slash, ale tohle potěšilo. Máš to, co se týče psychologie propracované, uznávám trochu moc sladké, ale k tomu konci to prostě sedí. Ty naše paní spisovatelko. :-)

13 nel-ly nel-ly | 16. června 2013 v 18:52 | Reagovat

[12]: díl, ale když už nějaká paní, tak překladatelka... v tomhle jsem nevinně :D já bych takovej dojáček s usmířenejma stranama asi nezvládla (no, podobně jako bych ale popravdě nepsala slash na HP/SS ;-))

14 moira moira | Web | 16. června 2013 v 20:52 | Reagovat

hmmm... někdy mě fakt mrzí, že jsem celé to HP šílenství prošvihla. Já a moje trhlá tvrdohlavost, s kterou jsem odmítala HP číst. Blbá sázka. :D
hezký překlad, Snape že je maličko OOC? Hezký eufemismus. :D Osobně bych tomu asi nevěřila, ale jinak je to krásná povídka. x))

15 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 19. června 2013 v 21:54 | Reagovat

To je aké milé 8DDD
ale to by Sev nikdy nepovedal!!! práve to som na ňom tak milovala 8P

16 Lily Lily | Web | 26. června 2013 v 21:52 | Reagovat

jé, moc pěkná povídka :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA