A jede se dál...

11. června 2012 v 13:10 | Nel-ly
To je asi tak jediné motto, které bych mohla považovat za vhodné pro můj život.
Takže tedy, ještě než se vrhnu do reportu z besedy, kde se sešly hned čtyři mladé spisovatelky se svými knihami ze světa české fantastiky i českého blogu, budeme se chvíli věnovat mému duchaplnému filozofování... Taky jste tak zvědaví, co ze mě zas vypadne?


Vždycky jsem se pokládala za celkem velkýho flegmouše - ne, že bych si nic nebrala, to zase naopak někdy až moc, ale prostě to nějak vyplynulo, já se "spláchla" a bylo... ne, není to dobře, vůbec to není dobře, ale co už? Jestli jsem splachovací, tak je načase řádně zatáhnout, protože jsme uvízli na pomyslné verandě... (dobře, záchodové metafory nejsou to nejlepší :D)

Míváte někdy po dopsání testu, zkoušky, popřípadě teď maturity, či čehokoliv jiného pocity marnotratnosti? Člověk si říká, že se snaží... roky, měsíce, týdny, dny - podle toho o co jde a s jakou intenzitou se věnuje, že jo (takže pro mě ty dny) - je jak zaseklá gramafonová deska, neustále se vrací k začátkům, točí se kolem jedné a té samé věci, aby pak přišel... napsal... využil ani ne setinu svých znalostí, nejlépe úplně zbytečně... a zase mohl jít a všechno zapomenout.
Je to na nic, to vám řeknu (hle a Nel-ly pronesla moudro), o to víc, když vám ještě nakonec nějak podivně rychle dojde čas, víte, že jste udělali pár pí-blbejch chyb a co víc, že je jeden jediný pokus (protože ten předchozí jste promeškaly už před dlouhými měsíci) - no, zatím nevím, jak jsem dopadla, ale ať už je to bude jakkoliv (a že na sebe moc nesázím), tak ten pocit marnotratnosti přetrvá vždycky. A já si budu zas a znova říkat: K čemu to vlastně všechno bylo?
Samozřejmě, než to konečně spláchnu...

V jiném ohledu byly ale poslední dny velice obohacující. Nejen, že se konečně můžu pochlubit dalšími přírustky do své knižní sbírky - vzhledem k tomu, že čtu většinou po knihovnách a internetech, tak je chudinka dost zastaralá.
Začalo to s ALFOU A OMEGOU, jíž jsem musela mít a přály mi v tom narozeniny a mámin pocit viny, když si uvědomila, že já jí alespoň popřála a přitáhla kytku s bombonierou, zatímco ona nic. Pak jsem narazila na facebooku na skupinu, kde se diskutovalo o knize, o níž jsem neslyšela, ale všichni ostatní zjevně ano... tak tedy DIVERGENCE, což nebyla vůbec špatná koupě.

A konečně se dostáváme k něčemu doopravdy zajímavému.

V pátek 8. června (kdo stejně jako já nechápe, že už je červen, když minulý týden byly Vánoce, tak si můžeme potřást rukou) se konala beseda čtyř psavých živlů... tedy čtyř spisovatelek, jež můžete znát nejen z pultů knihkupectví, ale především díky jejich blogům.

Besedovalo se, naše drahé dámy na sebe práskly, co se dalo - i když se někdy ošívaly - a vůbec se vše neslo v pohodovém duchu, jehož vrcholem pro mě bylo nejen setkání se starými známými, ale i staro-nově známými až úplně známými... což nakonec znamenalo partu knižních pošuků. No řekněte, není vám hned od slyšení jasné, že to byla výborná zábava? Taková, že se protáhla až do "hluboké" noci a já díky tomu ráno vyděsila mámu, která si ani nevšimla, kdy a že vůbec jsem se vrátila domu...

Tereza "Temnářka" Matoušková pečlivě pracuje na nové knize a zároveň propaguje svá Hladová přání, o kterých jste se zde také mohli dočíst. Zároveň se snaží přežít zkoušky, připravit se na státnice a kdovíco ještě, takže ji pochopitelně nemůžu příliš okatě uhánět s hodnocením povídek do soutěže - pročež mějte strpení.

Barbora Jiříčková představila první díl své série s magickým názvem Lantuin, který mi dost trvalo si zapamatovat. Svěřila se, že všechny své příběhy sepisuje do bloku na papíře - a stejně tak i napsala celou knihu, kterou jí potom babička (slyšíte správně) přepsala do počítače - a současné době pracuje na druhém dílu, to zároveň s tím, že se plánuje vrátit zpět do Ameriky, kde studuje a hraje tenis.

Kdo by neznal Erilian? Druhá a ne poslední Tereza v pořadí představuje pokračování knihy o čarodějích a jejich světě, jenž byl inspirovaným 19. stoletím. Zajímavé je, že její postavy jsou inspirovány jejími známými a ona si je v tomto ohledu dokonale představit. Osobně si neumím představit nikoho (herca, kresbu,... nic), kdo by pro mě dokonale vystihl oblíbenou postavu z jakékoliv knihy - ať už je výborně zfilmovaná jako třeba Pán prstenů, stále existují menší odchylky (samozřejmě až na Snapea).

Pro tento večer asi nejdůležitější Terezu jsem si nechala na konec, protože jako hlavním lákadlem pro mě návštěva pražského baru na Vinohradech byla křest prvotiny Terezy "Collen TB" Benešové - Gjorkové. A já už se nemohla dočkat, až tuhle knihu z podmořského fantasy světa, jež je často spojována s podobností s knihami o Harrym Pottervi (z čehož autorka nemá zrovna radost - i když reklama by to mohla být pořádná), konečně odnesu domů... protože jsem se kolem ní už nějaký ten týden courala v knihkupectví. Ale ovládla jsem se, počkala si, až ji dostanu přímo z rukou autorky a teď... když mi stejně nezbývá nic jiného, než spláchnout za sebou školu a jen odevzdaně čekat na výsledky... se můžu konečně zhluboka nadechnout a ponořit do hlubin Tajemství Minulosti.


P.S. zvětšení jakékoliv fotky provedené mou třesoucí se rukou a milovaným foťáčkem dosáhnete poklepáním pravého tlačítka myši a "zobrazit obrázek" ;-) stejně budou trochu rozmazané :D
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Colleen Colleen | Web | 11. června 2012 v 14:20 | Reagovat

Moc hezký článek :-) Je velmi potěšující zjistit, že ten, kdo tě vytáhl ven, jsem byla zrovna já :D (I když jsem určitě nebyla jediným důvodem, budu se chvilku vznášet na svém malém soukromém obláčku :-D )
A s tvými pocity marnosti se zcela ztotožňuji a držím palce, aby to přeci jen dobře dopadlo :-)

2 Surynka Surynka | Web | 11. června 2012 v 15:34 | Reagovat

Přenádherný článek. První věc:vesele s nejtupějším výrazem jakého jsem schopná si s tebou třesu rukou, protože před chviličkou byly Vánoce a najednou je tu tohle... dál se mi líbí takový ten mini-souhrn, co která knížka vlastně vypráví a původně jsem s kamarádkou v pátek chtěla zajít  porozhlížet se poknížkách a možná bych se podívala i na tyhle, ale nakonec vyhrál film The Avengers, kde se nás sešlo... jo, byly jsme 4 "mladý ženský" a zjistily jsme, že jsme asi jediné "něžné bytosti" (kdo nás, proboha, v historii nazval takovýmhle slovem?), které na film šly z vlastní vůle a ne kvůli kamarádům, nebo příteli... skousla jsem ukecanou,blonďatou a evidentně blbou slovenku (nic proti nim, jsem z části taky slovenka),která seděla za mnou (a já ji fakt chtěla uškrit)... no nic.... to sem nepatří, já jen,že jsem o tomhle věděla a měla jsem v plánu, ale nakonec vyhrálo odboledne v centru a v kině... za to ti děkuju za typy na knížku a brzy mi přijede balík s novým čtivem (i když ani z daleka ne se vším, co chci... jen to budu muset dělit na etapy)... znovu děkuju za typy na knížky, díky nim jsem narazila i na jiné zajímavé knihy a doufám, že tu brzy bude nějaká recenze... třeba na jednu z knížek, o kterých tu mluvíš :-)

3 nel-ly nel-ly | Web | 11. června 2012 v 15:46 | Reagovat

[1]: každý si někdy hezký nadýchaný obláček zaslouží a myslím, že ty bys mohla teď zabrat dostatečně velký kus nebe, aby ses mohla i natáhnour ;-) to já se vejdu stěží prstem u nohy :D

[2]: pche, já bych taky šla z vlastní vůle, ale mít peníze a nemuset jít sama :D takhle budu stahovat
tři už byly a u Gjorků jsem aktivně v půlce *muhaha*

4 Colleen Colleen | Web | 11. června 2012 v 15:59 | Reagovat

[3]: Na natažení to ještě není, ale sedí se mi celkem pohodlně :-D :-D
To UŽ jsi v půlce??! Dobře ty :-D

5 nel-ly nel-ly | Web | 11. června 2012 v 16:02 | Reagovat

[4]: cestou ze zkoušky to bylo pade a ejhle, nacházím se už dokonce za polovinou... ono se to čte krásně rychle ._.
a hlavně je to po dlouhé době kniha s pojmenovanýma kapitolama, to mi strašně chybělo

6 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 11. června 2012 v 20:36 | Reagovat

Ráda jsem tě poznala :) doufám, že se ještě někdy uvidíme.

7 Skye Skye | E-mail | Web | 12. června 2012 v 12:33 | Reagovat

moc krásný článek! a přidávám se k pocitům marnotratnosti, i když, jak mi tvrdí okolí, na ně vůbec nemám nárok... ale zrovna v sobotu mě zase těžce dostihly, spravil to ale koncert Billy Talent ;)
no a děkuju za účast a za knížku :)

8 nel-ly nel-ly | Web | 12. června 2012 v 14:56 | Reagovat

[6]: uričtě, knižní pošuci musí držet při sobě

[7]: já děkuju za knížku :) už se na ni moc těším...
myslím, že na to člověk má nárok, ať už to dopadne jak chce (i když je fakt, že při projití a dobrých známkách je v tom jistá kompenzace.. ale stejně)

9 cassiopea-black cassiopea-black | 16. června 2012 v 20:28 | Reagovat

co se tý školy týče, pocit marnotratnosti mam hodně často, skoro pořád... držim palce, aby ti to dobře dopadlo :)... všechny knížky mě zaujaly... já sice mam v plánu číst tu povinnou četbu, ale myslim, že si tam nakonec udělám trochu času i na jiný knížky xD... štve mě, že bydlim v takovym zapadákově, hrozně ráda bych se takových besed účastnila, a i když to neni úplně nemožný, je to dost z ruky... takže to nikdy nevyjde ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA