Vytoužené uvolnění

30. května 2012 v 13:07 | Nel-ly |  Jednorázovky
Ehm. Tak za prvé bych vám ráda oznámila, že notebook se zapnul, vypnul a nejspíš už definitivně odešel - a já jsem stále stejně chudá. Příspěvky? Ne, dělám si srandu, i když... :D A stolní počítač se také stále restartuje. Minulý týden to pro změnu dělal pokaždé, když jsem se odvážila zapnout word... když jsem ho musela vyndat ze zásuvky pětkrát v hodině, přestalo mě to bavit, a tak jsem poslední články i tuhle... eh... povídku, psala v editoru blogu, což není příjemné a i když mě to neomluvá, omluvte možné chyby.
Jo, a taky tu záludně zápolím s anglickou gramatikou (jak snadné je to všechno zapomenout, když to nevyužíváte ._.) a snažím se znovu skamarádit s matikou, z které se stala pěkná netýkavka. Takže nevím, jak to bude vypadat... ale 11.6. mi držte každopádně palce, však já se do té doby snad ozvu.
Tak tedy... (víte, jak jsem na tom s názvama...)


Postavy: Pansy Parkinsonová, Draco Malfoy a pár Nebelvírů...
Rating: 15+
Žánr: eh, počkejte si po přečtení, ať si nespoileruju ;-)
Shrutí: Pansy vždy věděla, co chce, jen netušila, jak to získat.


Již od prvního ročníku Pansy věděla, čím se jednou chce stát. Paní Draco Malfoyovou, lady na Malfoy Manor a manželkou toho nejúžasnějšího mladého čaroděje na škole. Jenže jak toho dosáhnout? Po letech snahy a nezměrného úsilí, kdy plnila každé Dracovo přání, stála mu poslušně po boku, pomáhala se vším, co potřeboval, se stále nezdálo, že by svému vysněnému cíli byla o něco blíž. A to ji užíralo.

Ano, byl tu ten ples ve čtvrtém ročníku, který se vyvinul lépe, než by si kdy pomyslela. Ta noc, nebo spíš několik minut následujících po odchodu z Velké síně v oparu vílího vína a ukradené ohnivé whisky, byla tou nejlepší, kterou zažila. Ale od té doby se to nikdy neopakovalo a teď, když se pomalu ale neúprostně blížil konec jejich studia v Bradavicích, Pansy začínala být doopravdy zoufalá.

Ve škole, kde se to hemžilo mudlovskými šmejdy a krvezrádci, Draco neměl moc na výběr, jenže tam venku, ve skutečném světě... Pansy věděla, že má posledních několik měsíců na to, aby získala, co chce.

Jenže jak?

***

Získat si Dracovu pozornost nebylo nikdy nic jednoduchého a o to horší to bylo v době, kdy se zdálo, že jeho rodina přijde o všechny výhody vycházející z jejich majetku a postavení. Ze dne na den se z arogantního a takřka nevinného (jak by se to tak dalo říct) mladého chlapce, musel stát mladý muž, pravý lord Malfoy, a Draco se toho, jako vždy všech svých povinností, zhostil se vší parádou. To byl jeden z důvodů, proč ho tak milovala, ale v duchu si nemohla pomoci a proklínala tu jeho hluboko vštípenou zodpovědnost, která jí jen přinesla více problémů. Draca v té době nezajímalo nic, kromě jeho povinností, plánů a pomsty...

Ach ano, pomsta, pomyslela si jednoho dne ve Velké síni Pansy, když sledovala ten zarputilý nenávistný pohled na tváři své lásky, ta by mohla posoudit jako správná rozbuška.

Protože pomsta nemůže existovat bez nenávisti. Nenávist není bez vášně. A vášeň... no, to už si umí pospojovat i nejzaostalejší z mudlů, natož pak ona. A Pansy přeci moc dobře věděla, co je cílem Dracovy pomsty. Nebo lépe řečeno: kdo.

***

Polehoučku, pomaloučku, přesně jak to neměla v povaze, Draca směřovala správným směrem a rozdmíchávala v něm jeho nenávist. Přiživovala ji, podporovala a chvěla se očekáváním, protože si byla jista, že jednoho dne... jednoho dne, dosáhne konečně svého.

***

"Draco, miláčku," zašvitořila a propletla si s ním prsty. Nevnímal ji, ale to nevadilo. Věděla, jak upoutat jeho pozornost, "podívej se támhle. Taková drzost, nemyslíš?"

"A co jako?"

"Slyšela jsem je, jak si povídají. Posmívají se a užívají si ten... jak jen to ta mudlovská šmejdka říkala?... ah ano, zasloužilý úspěch morálních zásad nad... hm, nevím přesně, vždycky tak blábolí. Ale význam by došel i nejhloupější mrzimorský druhačce."

Sledovala, jak se na porcelánové pleti objevují růžové skvrnky.

"A jak se u toho tvářila - ona a ti její přátelé. Všichni do jednoho. Celá parta ošklivých zrzků a velký hrdina Potter s nima."

"Potter," zavrčel Draco takřka neslyšitelně a jeho oči získaly nenávistný lesk.

"Hm," zapředla mu do ucha, ale než stačila ještě něco dodat, už ji táhl za sebou směrem k Nebelvírskému stolu. Věděla, co je čeká. Hádka s těmi zaostalými hňupy, nadávky, možná i pár kleteb... díky tomu všemu se mu v tom jeho bledém chladném těle rozproudí krev, adrenalin udělá svoje a ona posléze slízne smetanu. Už se na to lízání, doslova, moc těšila.

***

Dopadlo to dle očekávání. Ostatně, jako vždy, když Draco Malfoy začal útočit na tu mudlovskou šmejdku s vlasama jako přerostlé vrabčí hnízdo, bylo jasné, co se stane potom... její dva rytíři v zářivém zbroji jí se vší parádou přišpěchali na pomoc, takže Draco přešel s urážkami na ně. U Weasleyů - u všech, kdo si je měl, pro Salazara, pamatovat? - to bylo snadné; měli horkou krev, za to asi mohla ta zrzavá kštice na hlavě, snadno se urazili a neměli dostatečnou mozkovou kapacitu na jakokoukoli chytrou obranu. S Potterem to bylo o to zajímavější, protože jejich velký hrdina - velice roztomilý mimochodem, jak mu pokaždé ze smaragdových očí zakrytých kulatými brýlemi začaly sršet jiskry a tváře zčervenaly - byl na urážky zvyklý a vydržel i několik kol. A Draco? Ať už to dopadlo jakkoliv, vždy z ringu odcházel více než spokojený sám se sebou a neoblomně přesvědčený o svém vítězství.

Vše šlo podle Pansyiných plánů ovšem až do chvíle, kdy se uprostřed nejen slovní, ale už i kouzelnické přestřelky mezi zmijozelskými a nebelvírskými, odnikud objevila profesorka McGonagallová a přes protesty ze všech stran se začala ohánět školními tresty. Okamžitě si samozřejmě domyslela, kdo byl hlavním aktérem téhle bitky - jakoby se to v poslední době nestávalo nejméně třikrát do týdne - a Potter přišel o jediný volný večer, který netrávil na famfpálovém hřišti. A k Pansyině hrůze druhý trest připadl Dracovi, takže musela počkat až do noci a doufat, že ho adrenalin a překypující horečnatá nenávist neopustí dříve, než si ji bude muset nějak vybít... velice příjemně vybít a za její aktivní spolupráce. Potom už by konečně pochopil jaké výhody pro něj Pansy představuje. Byla si tím jistá, protože byla dobrá ve všem - až na takovou zbytečnoust, jakou představovaly školní předměty - co se týkalo zlepšení jejího životního statusu a v téhle činnosti dosahovala výborných výsledků, nakonec jí to mohla potvrdit polovina chlapců vyšších ročníků Zmijozelu. Draco byl možná první a jediný v jejím srdci, ale někde přeci cvičit musela - a to jen proto, aby ho jednou získala. Dnes. Dnes v noci.

***

"Už půl hodiny po večerce, kde krucinál je?" zuřila Pansy a trhanými pohyby si přes průhlednou tmavě zelenou košilku natahovala dlouhý černý hábit.

V posledních týdnech Dracova nenávist ke všem a všemu, co nezdílelo jeho pohled na svět, vzrostla skoro až ne neúnosnou míru. Díky svým "zvýhodněným" přátelstvím Pansy věděla, že špatně spí, těžko se ovládá, lehce vybuchne a vůbec je celý v jednom ohni. Uměla ho utišit. Věděla jak na to. Jen potřebovala příležitost a ta se naskytla dnes večer... ovšem, kdyby se Draco neztratil kdoví kam.

Byla odhodlaná ho najít. Za každou cenu.

***

Kráčela ztemnělými chodbami a nedovažovala se zesílit světlo své hůlky ve strachu, že narazí na některého z profesorů. Ne, nevadil by jí školní trest nebo ubrání několika kolejních bodů, doopravdy by ji rozzuřilo jen to, kdyby Draca nenašla. Všechno naplánovala tak precizně! Draco potřeboval uvolnění, viděla to na něm, cítila to... a pak si přijde McGonagallová a udělí mu školní trest. Naštěstí Pansy moc dobře věděla, jaké tresty vedoucí proklaté nebelvírské koleje uděluje na středeční večery - a také věděla, že trest musel skončit nejpozději těsně před večerkou, což už bylo víc jak půl hodiny.

"Kde se touláš, Draco?" zamumlala Pansy právě, když procházela kolem opuštěného skladu nedaleko učebny lektvarů. Zarazila se, zaposlouchala a otočila na patě. Ze skladu vycházely zvuky, které jasně dávaly znát, že tam někdo je. A podle jejích propočtů by ten někdo mohl být s velkou pravděpodobností Draco. Že by svoji přebytečnou energii vynakládal na úklid navíc? To se nezdálo možné.

Ano, byl napjatý jak struna. A cokoliv, co ho mohlo uvolnit, by pomohlo. Ale Draco Malfoy by nikdy dobrovolně neuklízel... a ještě k tomu v bradavickém skladu, jako ten nejposlednější domácí skřítek.

Třeba to není on, pomyslela si Pansy, ale přesto neodolala a vydala se k pootevřeným dveřím. Ne, musí to být on. Kdo jiný, by se tu v noci potuloval, kdo jiný by...

***

Dvě těla přimáčknutá na sebe. Rychlé, trhané pohyby, vlhké zvuky, povědomé mlaskání, namáhavé oddechování a spousta, spousta nahé kůže.

Draco se potřeboval uvolnit a tohle byl ten nejlepš způsob, o tom nebylo pochyb. Jenže v okolí se pohyboval ještě jeden student, který ten večer dostal školní trest - společný školní trest, který dokázal rozproudit další salvu nenávist - která neexistovala bez vášně - a vášeň byla potřeba k...

Pansy strašně toužila zavřít oči a potichu vycouvat ze dveří, ale její tělo ji neposlouchalo, jako by se její oči nemohly nabažit toho hrůzostrašného, nestoudného, zakázaného a vůbec nepředstavitelného pohledu. Věděla, že tenhle obraz z mysli jen tak nesmaže, pokud vůbec.

Vždy si představovala, jak se během toho více než roku, který uběhl od jejich prvního sblížení, Dracovo tělo změnilo. Nakonec teprve teď se měnil z chlapce v muže a ona zaznamenala, že minimálně do výšky a šířky ramen se už nepodobá jejímu doprovodu na Vánočním plese ve čtvrtém ročníku. Nemýlila se. Pod alabastrovou pokožkou se rýsovaly svaly a napínaly se do rytmu pravidelných pohybů, které má v sobě každý člověk zakódované od narození. Jeho bledá dokonalá kůže se napínala tak, až bylo s podivem, že ještě nepraskla a nádherně kontrastovala s tmavším odstnínem těla neméně krásného než to Dracovo. Blonďák byl vysoký, štíhlý a šlachovitý, zatímco druhý muž, který ho teď pevně svíral za ramena ve snaze ho vtáhnout do svého pevného objetí byl o něco menší, ale na první pohled svalnatější... to nejspíš díky neustálým tréninkům famfpálu, pomyslela si okrajově Pansy a divila se, že její mozek ještě dokáže vynaložit nějakou aktivitu - možná jen na nepodstatná konstatování.

Těla do sebe narážela v rytmu starém jako sám život, hluboké vzdechy se měnily v hlasité sténání, které hrozilo, že se brzy změní v křik. A jejich pohyby se stávaly tvrdší, prudší a naléhavější, jakoby jeden na druhém vybíjali svůj hněv a frustraci... přesně tohle si Pansy představovala, když v Dracovi živila jeho zlost, nikdy by si však nedokázala představit, že nástrojem jeho uvolnění se nakonec stane zároveň i cíl jeho nenávisti.

Pokud byla červenající se rozzuřená tvář Harryho Pottera roztomilá, tak těsně před svým vyvrcholením byl přímo k pomilování... což si Draco zjevně uvědomoval, protože se nezdálo, že chlapci mají v plánu brzy skončit. Konečně, po několika dlouhých minutách, které jí připadly jako celé hodiny, Pansy vycouvala ze dveří, opatrně za sebou neslyšně zavřela a s vytřeštěnýma očima se rozběhla směrem ke své koleji.

***

Druhý den přišel Draco Malfoy na snídani uvolněnější a v mnohem lepší náladě, než za posledních několik měsíců a Pansy Parkinsonová poprvé ve svém životě jeho takřka vřelý úsměv nedokázala náležitě ocenit.
 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 30. května 2012 v 15:03 | Reagovat

tak a má to!
ba ne, musím uznat, že mi jí bylo trochu líto, ať už je to sebevětší mrcha...tohle si nezasloužila, jenže mohla od začátku tušit, že s ní Draco nebude...dobře, když je člověk zamilovaný, tak to nevidí, takže to ji asi omlouvá
povídka byla pěkná a myslím, že vůbec nevadí, žes ji psala v editoru blogu ;o)

2 nel-ly nel-ly | Web | 30. května 2012 v 15:09 | Reagovat

[1]: šmarjá, tak jsou si souzení... možná maj oba sem tam románky s Ginny nebo Hermou, ale je nikdo nerozdělí... a už vůbec ne Pansy!
však jí to jen prospěje, ztratila iluze a nejde si někoho vhodnějšího pro sebe ;-)

3 Kirsten Kirsten | 30. května 2012 v 15:38 | Reagovat

Juu... tak toto bolo super. Už na začiatku som rozmýšľala, či z toho bude nakoniec Drarry, alebo či si sa nás rozhodla prekvapiť niečím iným :) Nakoniec to však dopadlo presne tak ako dúfala. A aj keď mi bolo trošku ľúto Pansy.. predsa len takto stratiť svoje ilúzie.. to nie je nič príjemné.. ale tak mohla si uvedomiť, že Draca nikdy nezíska.. to by proste nebolo "to pravé" xixi..

4 Ivet Ivet | Web | 30. května 2012 v 18:36 | Reagovat

Ah, to bylo bezvadné. Přesně podle mého gusta. Bylo mi trochu líto Pansy, mám ji radši než Ginevru, ale musí chápat, že takhle to má být, vždycky. :-)

5 Surynka Surynka | Web | 30. května 2012 v 18:42 | Reagovat

Hahá... čekala jsem všechno, jen ne tohle... no možná... vlastně... když už se blížila k těm dveřím, tak jsem si byla TÉMĚŘ jistá, čeho bude naše 'ubohá' Pansy svědkem :-D krásně zpracováno a ano, je tam pár chybek, kterých se člověk ve wordu možná vyhne, ale v editoru na blogu ne. Ale tak za to nemůžeš ty, ale ta proklatá technika, která mnohokrát zradila i mě :-D Ale jak jsem napsala, hezky zpracované a dobře čitelné :-) Moc se mi to líbí

6 Helen Helen | Web | 30. května 2012 v 19:10 | Reagovat

To bylo skvělé. Naprosto mě to strhlo. Chudák Pansy, ale snad se spokojí být ta druhá a kdoví jestli :))
Je to dobře napsané a vůbec to nevadilo. Líbí se mi to. :))
PS: Jak to vypadá s tou soutěží mimochodem? Platí to stále? :)

7 nel-ly nel-ly | Web | 30. května 2012 v 19:33 | Reagovat

[3]: já si říkala, že bych mohla být pro jednou překvapující, ale no... jak jsem řekla Hope, jsou si souzeni a když už je cpát jinam, tak Draco a Pansy mi nikdy nesedli :)

[4]: já se s Pansy nikdy moc nesetkávám... Rowla někde říkala, že měla být jako protipol dokonalé Hermy, což už samo jí dělá sympatickou :D ale nesmí se cpát tam, kam nemá

[5]: já to četla, vážně! jednou :D ale to je to, sice wordovské opravy nejsou zdaleka všechno, ale pomůžou, krom toho v blogu je to nepřehledný :-/ chm, asi se na to budu muset ještě kouknout
děkuju :)

[6]: platí platí, ale porotkyně se aktivně učí a no... já bych taky měla, takže ještě chvilku potrvá
já vím, že to možná bylo trochu kruté, ale tak kdyby se to dozvěděla později, tak by jí to ublížilo ještě víc, tak!
Drarry, začínají mi docházet nějaké alespoň trochu zajímavé nápady a hlavně něco, abych nebyla až tak předvídatelná... takže ubližuju okolním postavám :D ale nerada

8 Nade Nade | 30. května 2012 v 20:18 | Reagovat

Tak tohle jsem si opravdu užila. Super povídka. Skoro mi bylo Pansy líto. Skoro. :-D

9 Guenon Guenon | Web | 30. května 2012 v 21:24 | Reagovat

Mýlíme se s tvrdým, zlato. :D To je jediné, co vyloženě bije do očka a kazí nejlepší odstavec celé povídky. Vážně moc se mi líbilo, jak jsi popsala její překvapení pomocí porovnávání postavy Draca teď a tenkrát. Bylo to hodně dobře vymyšlené.
Jinak. Já nevím, jestli je to mou implantovanou skleněnou koulí, ale když jsem viděla postavy, jediná má otázka bylo "Bude to trojka s Harrym a nebo bude Pansy jen očumovat?" :D
Mimochodem, moc se mi líbilo to slovní spojení "vlhké zvuky", to je krásně představitelné a navíc tak jako... jiné, tudíž zajímavé.
Jinak, já Pansy ráda, i když tady mi byla v celku jedno. Četla jsem ji třeba s Ronem, to bylo celkem zajímavý, a hodně mě baví i s Teddym nebo Ginny.
Jinak, jediné, co mi nesedělo, bylo jako Pansy chválila Harryho vzhled. Dvakrát. :D On byl vážně ošklivej! To je součást jeho "kouzla" - měl to bejt brejlatej, kostnatej geek. :D A i tak, přišlo mi zvláštní, že by to Pansy přiznala.
Ale jinak jsem si to moc užila, já tohle můžu, však mě znáš. Obzvlášť ta jedna scéna... Chm.:D Proč jen Pansy utelka? Já chtěla ještě koukat! :D

10 Guenon Guenon | Web | 30. května 2012 v 21:25 | Reagovat

Nějak příliš často píšu slovo jinak. Sakra. :D

11 Catrina Catrina | 30. května 2012 v 21:30 | Reagovat

Krása. Opravdu krása. :-D

12 Polgara Polgara | Web | 30. května 2012 v 21:35 | Reagovat

No, překvapila jsi víc než obvykle. Zpočátku jsem si chvíli říkala, že by se mohlo jednat o hetero povídku, ale po chvíli mi začalo být jasné, jak moc jsem se ve svém odhadu spletla. Opět si ukázala, jak nádherně umíš čtenáře zmást ať už účelně anebo neúčelně.
Nicméně je to zajímavé, čtivé a po tvém způsobu správně úchylné. Plus bod za popis šoku Pansy, tuhle postavu jsem neměla nikdy moc rád a tohle si potvora zasloužila. :-D

13 nel-ly nel-ly | Web | 30. května 2012 v 21:57 | Reagovat

[8]: ale jenom skoro :) díky

[9]: nech mě! víš, jak jde debilní to pást v editoru? díky wordovským opravám jsem zlenivěla :P
ale kus, Harry je roztomilej, nikdy nikdo neřekl, že je ošklivej (jo, Dan je celkem zrůdička, ale Tom se taky nepovedl, takže...)

[10]: to máš jak "jako" nebo hůř: "ty vole"... prokletí mladých :P

[12]: že by? :D díky, já se snažila... začít s Harrym, potkat Draca... no, však víš, ale nějak je dohromady nacpat musíme ;-)

14 Guenon Guenon | Web | 31. května 2012 v 7:36 | Reagovat

[13]: Nikdy nikdo neřekl, že je ošklivej... Zlato, chtělo by to vrátit se ke kořenům. Rowla to říká pořád. Ona říká, že je Dan na Harryho příliš pěknej, dokonce :D A Tom se povedl! :D náhodou... Až na ty kouty je skvělej. :D
A vůbec. Kdy bude moje vytoužená Drarryovská kapitolovka? Myslím jako ze školy, a pěkně AU s happyendem. Co říkáš? :D

15 Emily Emily | Web | 31. května 2012 v 10:32 | Reagovat

Tak tos tady nasadila zase laťku vysoko, jak mám vůbec něco psát, když si tady přečtu tohle a sednu si z toho na zadek.. dost dobré, ačkoli to nezabíhalo do detailů, tak i tak si člověk představil co chtěl :-) dobře vystihnuto, napsáno a vůbec.. good work ;-)

16 nel-ly nel-ly | Web | 31. května 2012 v 13:46 | Reagovat

[14]: neřekl, že je přímo ošklivej... to je krutý... jen neni krásnej a vůbec, huš :D Harrouš je vždycky nějakym zvláštnim způsobem roztomilej
a nepovedl :P má hlavu jak obrácený nakřáplý vejce a vůbec
ze školy, AU, heppáč? :D jo, tak to nevim.... nejdřív bych se mohla třeba někdy pokusit dopsat ty rozepsaný :P

[15]: tak mohla bych psát o tom, kam přesně nástroje zajížděly, ale to už mi pak přijde, že ani nejde tak o tu povídku a nikdy se mi to moc nelíbilo... právě, čtenář má mít svoje představy a povídky, kniha,... je od toho, aby si je mohl nějak zmodelovat, proto jsem nikdy nechápala ty fotky slavnejch herců a modelek v šatech, které si povídkáři představují na plese, tak to popíšu ne a je to
to už jsem zas jinde :D samozřejmě děkuju :)

17 Alex Alex | Web | 31. května 2012 v 19:24 | Reagovat

Tak takové rozuzlení jsem opravdu nečekala. To byla ale pro Pansy rána. Ale pěkně jsi to napsala:)

18 Galaxy Galaxy | Web | 31. května 2012 v 20:39 | Reagovat

dekuju za pochvalu:P
tvuj design je taky moc pekny, svetla stranka, jednoduchy motiv.. :-)
jen jsem se chtela kouknout na deviantart, ale mas tam odkaz na fanfiction..

19 nel-ly nel-ly | Web | 31. května 2012 v 20:59 | Reagovat

[17]: já chtěla být "tajemná" :D děkuju :)

[18]: ono je to stejně jen na DA jako takovej, já aktivně stahuju... hm, asi bych měla ty odkazy zkontrolovat všechny :D

20 cassiopea-black cassiopea-black | 1. června 2012 v 21:59 | Reagovat

už od chvíle, kdy Pansy nastínila svůj plán, jsem věděla, že to tak dopadne xD nějak jí to holce vyšlo jinak, než plánovala :D no, takže pak už jsem jen sledovala první náznaky :-D pěkná povídka :)... z toho si nic nedělej, s matikou válčim taky a nedávno mi vypověděla službu klávesnice... už mam novou, ale zase blbne myš, asi taky brzo odejde...

21 Jenny Jenny | Web | 2. června 2012 v 9:52 | Reagovat

Uhh, a já čekala, co z toho vznikne a ono tohle.. tak to potom jo . :P Hrozně se mi to líbilo, jak se furt Pansy snažila a ono nic - Moc jí nemusim no . :D . A díky tobě přemýšlím nad tím napsat nějaký slash, páč já psala jenom jednou jeden femslash.
Takže zkráceně - Nádherné, nádherné a nádherné .

22 Krasivija Krasivija | Web | 3. června 2012 v 0:01 | Reagovat

Tak nějak se mi nelíbí, když někdo pořád spojuje Harryho s Dracem a dělá z nich milence.

23 nel-ly nel-ly | Web | 3. června 2012 v 20:46 | Reagovat

[20]: sakra ale! :D já se snažila být tak nenápadná

[21]: mně asi Pansy nevadí, jen prostě tady nemá svoje místo :D
jestli ano, tak tě v tom budu podporovat ;-) femslash jsem párkrát četla, spší v angličtině, ale zatim jsem nikdy neměla nápad

[22]: však já je nespojuju pořád ;-) jenže Ginny nechci a oni se mi k sobě hodily už v těch dvanácti, kdy jsem začala číst knihy (ale to hrál Harrouš úlohu vysněné dívčá hrdinky, které se mi nedostávalo :D)
samozřejmě, proti gustu... ;-)

24 Mrs.Malfrangerová Mrs.Malfrangerová | Web | 5. června 2012 v 19:43 | Reagovat

no páni! Nemůžu si pomoct ,ale to Drarry mě začíná lákat čím dál víc a tato jednorázovka se ti vážně moc povedla :)

Pansyn pohled při načapání chlapců musel být k nezaplacení:DD

25 chillychilly chillychilly | Web | 21. července 2012 v 17:24 | Reagovat

Opravdu jsme nečekala, že si štrejchne Pansy a docela jsme i čekala, jak ten trest skončí, ale i tak, skvělé :)
jen je mi Pansy líto, přece jenom... kdy by nechtěl s Malfoyem? A on si to klidně rozdá s Potterem, pche :D
Ale jo, asi si jsou souzení a když to Dráčka uklidnilo a uvolnilo, tak proč ne :)

26 nel-ly nel-ly | E-mail | Web | 21. července 2012 v 20:24 | Reagovat

[24]: protože jsou si souzeni ;-) věř mi

[25]: jo no, to není žádné překvapení pro ty, co jsou na mě pro tyhle podvody zvyklý, ale jak bych mohla s klidnou duší nechat Pansy? ._.

27 Zoe Christy Zoe Christy | E-mail | Web | 31. srpna 2012 v 19:04 | Reagovat

To bolo skvelé :D ani po 4 rokoch ma títo dvaja neprestávajú baviť. :) sú pre seba ako stvorený!

28 Lily Lily | 12. července 2014 v 22:21 | Reagovat

Celej slash je plnej geyů :-D  :-D Až moc nabitý. Ale jinak fajn! Chudinka Pansy! To Potter i Malfoy museli být pěkně nažhavený! Piš dál :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA