Beznaděj (8)

23. ledna 2012 v 13:37 | Nel-ly |  Beznaděj
Je to takový divný, uznávám. Jenže mám problémy s wordem (popravdě spíš s celým počítačem a nevím si rady, v jednom kuse padá Microsoft, celý windowsy, mozilla, počítač se restartuje, pak se nechce znova zapnout a potřeboval by přeinstalovat... jenže jsem chudá) a ten hajzl mi zas kus smazal, přestože jsem to stoprocentně ukládala ._o
Nevím, co s tím je, každopádně je to napsané znova, říká to, co jsem chtěla a vůbec to neni takový, jaký to bylo a mě se především druhá část jednoduše nelíbí... Jenže co nadělám?
(jo, taky se zdá, že blogová změna ohledně ignorování všeho formátování z wordu, která dřív fungovala, je zas na nějakou delší dobu a já to odmítám upravovat zpětně znova v blogu, to se nezlobte)


Vždy věřil, že existuje šance k úniku. Za každé situace se snažil vymyslet plán až do chvíle, kdy zabil Voldemorta a na kratičký okamžik si vychutnával klid a mír. Mělo mu okamžitě dojít, jak hloupé a naivní je myslet si, že by on, Harry Potter, mohl žít alespoň část svého života bez neustálé hrozby smrti.
Pamatoval si, jak ho chytili. Poslali na něj celou hordu čarodějů, kteří se k němu i tak báli přiblížit. Mýty a legendy o žijícím hrdinovi ho chránily celé ty dlouhé týdny potom, co se čistokrevní ujali vlády, by mu bývaly dokázaly pomoci i při tom posledním útoku. Jenže on už neměl sílu. Nikdy nechtěl utíkat, chtěl bojovat a tentokrát, už nechtěl ani to. Toužil po rychlosti a jednoduchosti, kterou mu smrt nabízela a ani tentokrát se jí nedočkal.
V podstatě se nebránil, když mu vzali hůlku, svázali ho a posléze i omráčili, aby se probral v temné místnosti bez oken připoutaný tlustými okovy k robustnímu dřevěnému křeslu. A pak ho vyslýchali a mučili, podle chutě a nálady.
Někdy mu pokládali naprosto triviální otázky, jindy zas jejich výslech směřoval určitým směrem, ale často se stávalo, že Harry neměl nejmenší tušení, co po něm vlastně chtějí. Pochopil, že se z něj snaží vymámit informace o viteálech a ostatním, co se týkalo konečného zničení Voldemorta, ale většinu z toho, se mohli dočíst v knihách o černé magii, které by pro ně byly k sehnání po jediném mávnutí hůlky a to ostatní už dávno nebylo důležité. Jenže oni se ptali dál… jakoby hledali, ale nevěděli, kde začít a Harry jim to nemínil usnadnit. Bylo mu jedno, jestli ho zabijí. Svým způsobem se už nemohl dočkat, až to konečně skončí. A jen jedinkrát ho napadlo, jak výslechy souvisí s relikviemi smrti a celou historií kolem nich…
Pravdu o tom všem znali jen čtyři lidé na celém světě a tři z nich byli mrtví. Nezdálo se však, že by chtěli jen to. Jeho život, on sám, pro ně představoval záhadu, o které se chtěli dozvědět všechno, jenže odpovědi přicházely nesouvisle, zmateně a nikdo si je nedokázal dát dohromady… to byl vlastně účel. I přes to všechno byl Harry Potter nepřekonatelný v jedné důležité věci: ochraně ostatních. A tak na pokraji samotného vědomí dokázal hluboko pohřbít vše, co by kdy mohlo pomoci zlu.
Po nějaké době je jednoduše přestal bavit. Mlácení a následné vzkřišování je unavovalo a bezcílnost jejich počínání je rozzuřovala, a tak přestali. Nejdřív jakoby na něj úplně zapomněli, až nabyl přesvědčení, že ho nechají v tom tmavém pokoji, přikovaného k židli, zemřít žízní a hlady, když pro něj jednoho dne konečně přišli. Odvedli ho na místo, které jim sloužilo jako jedna ze základen a zároveň od pádu lorda Voldemorta upadlo v zapomnění, takže už o něj nikdo nejevil větší zájem. Odvedli ho na Malfoy Manor a strčili do provizorní kobky stvořené za vlády Temného pána pro válečné věžně - až na to, že v cele už někdo byl.
Harry Potter netoužil po životě. Už nebylo pro co žít. A starat se jen o svoji ubohou existenci neměl nikdy v plánu. Jenže toho dne, kdy znovu spatřil Draca Malfoye, jakoby se některá z částí, které už měly být dávno mrtvé, znovu probrala k životu. Nejdřív pocítil lítost a bolest, jenže to byl jen začátek. Nemohl přehlédnout způsob, jakým se Malfoy dokázal vyrovnat se vším, co ho potkalo… a jakmile pochopil, že si i v takové beznadějné situaci druhý mladík dokázal zachovat svoji vlastní identitu a nepřestával věřit v sám sebe, nedokázal ho neobdivovat. S obdivem přišla úcta a potom, co nedávno zjistil, i hněv. A hněv, to byla vždy Harryho nejsilnější rozbuška.

***

Křik. Rána a pak další. Všude samá krev.
Běží, jak nejrychleji dokáže. Nohy se mu podlamují, plíce praskají, srdce brzy vylétne z hrudi.
Tak blízko, už je tak blízko!
Jedna rána doprava další na druhou stranu, pěsti létají a nepřátelé uhýbají před útoky, nejsou připravení, nečekají to. První omráčený se konečně vzpamatuje a vyráží, míří k němu ze zadu, ne už to nestihne… tělo odvyklo pohybu, každý sval protestuje, šlachy se napínají, kůže se pod tím náporem trhá, podlamují se mu kolena.
Ne, teď to nesmí vzdát!
Otáčí se, zatíná svaly, které se mění v tvrdý kámen, je rozhodnutý čelit svému nepříteli.
Muž napřahuje pěst, míří mu na krk, stačí jeden jediný úder a padne mrtvý k zemi. Konečně. Ve chvíli, kdy chce… musí!... nutně přežít. A ohlušující rána. Celá chodba se otřásá. A on padá k zemi. Není však mrtvý, dokonce není ani zraněný, šokovaně třepe hlavou, mžourá očima, které zasáhl ten nečekaný záblesk, a pak nechápavě zírá na zmrzačené tělo ležící dva metry od něj v kaluži krve.
Magie.
Vzali mu hůlku, málem už zapomněl všechna kouzla, ale čarodějem už zůstane na vždy. Magie, kterou ovládal už jako malé dítě, když se na základní škole dostal do nebezpečí při šikaně.
Běž! Slyší křik ve své hlavě. Běž jako o život. Běž o život.
A pak další úpěnlivý výkřik, který zamrazí až do hloubi duše.
Otáčí se. Ohlíží. Oči hledají a za chvíli nacházejí zkroucenou postavu, jež je za vlasy vytahována z kleku. Brání se, snaží se svého věznitele kopnout, praštit, kousnout, ale je příliš slabá po měsících týrání a hladovění.
Draco!
Setinu sekundy si hledí do očí. Chápe ten pohled, až moc dobře zná výrazy těch šedých očí, které ho provází životem už nějakých osm let.
Běž! Říkají ty oči. Uteč, dokud můžeš. Neohlížej se.
Už zbývá jen kousek. Stačí jen několik kroků ke svobodě. Znovu se ohlíží k východu, spatřuje světlo ve dveřích a během těch několika životně důležitých chvil se rozhoduje. Má jedinou, poslední šanci na záchranu. Ví to. Věděl to, už když se o ten bláhový útěk pokoušel. Jenže to věřil, že dokáže… Co si vůbec myslel?
Znovu pohledem vyhledává jeho oči a je mu jasné, že kdyby jejich majitel mohl, křičí na něj. On by nezůstal. Utekl by, bez váhání. Jenže jsou každý jiný, než ten druhý a jediným důvodem, pro tenhle bláhový čin byl právě on. Ne, nemůže. Nemůže ho tu nechat.
"Promiň," šeptá sotva slyšitelně, protože není potřeba, aby ho slyšel. Stačí jediný pohled a oba vědí své. Neuteče, neodejde, neopustí ho…
Ví, co bude následovat. Mučení, snad konečně i smrt pro něj rozveře svou ledovou náruč - už by bylo na čase. Neodejde, protože nemůže dopustit, aby tím musel procházet znovu sám. Ne potom, co všechno se stalo.
Poraženecky hrbí ramena právě ve chvíli, kdy se jeden z věznitelů vzpamatovává a konečně do rukou bere svou hůlku. Je ozbrojen. Naděje zhasla a on může jen hledět na zavírající se dveře poslední jeho šance k úniku. Neutekl. Nedokázal to, protože ať už se stane cokoliv, budou v tom spolu.

7. Kapitola - 9. Kapitola

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kirsten Kirsten | 23. ledna 2012 v 16:08 | Reagovat

Hmm... takže Harry sa pokúsil o útek... ale nemohol tam Draca nechať....no proste ten jeho ochranársky komplex, ktorý nikto nepochopí...tak toto bude veru zaujímavé... ako sa k nim teraz budú väznitelia správať? no tak to som teda poriadne zvedavá... teším na ďalšiu :)

2 Nishi Nishi | Web | 23. ledna 2012 v 17:53 | Reagovat

Musela jsem si přečíst tu druhou část dvakrát, než jsem to plně pochopila... a je to překrásný :))
Konečně jsme se dozvěděli co se s Harrym před vězením stalo :)
Ach jo. jen mi je jich líto. Pokaždý se domnívají, že je konec, že je čeká smrt. Ale jsou až moc naivní aby pochopili, že smrt je pro ně až příliš jednoduchým trestem a mučení bude ještě větší... co si myslím... :D

3 Leesil Leesil | 23. ledna 2012 v 20:13 | Reagovat

Chudáci, snad se jim jednou podaří utéct...

4 Krasivija Krasivija | Web | 23. ledna 2012 v 21:04 | Reagovat

Dobrá kpitola. Když on Harry nedokáže nechat Draca samotného. To je teda dobrák.

5 Looney Looney | 24. ledna 2012 v 8:37 | Reagovat

Nee, chudáčci! Harry je tak obětavý, jsem ráda, že v tom Draca nenechal.. Už se moc těším na pokračování, dlouho jsem tak napínavou povídku nečetla! :)

Ohledně tvého pc, nemáš v něm nějaký virus? Nebylo by pak divu, že se ti nechce zapínat.. A přeinstalovat bys ho mohla zvládnout i sama, poptej se nějakého šikovného kamaráda, jestli by ti třeba nepomohl.

6 nel-ly nel-ly | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 17:07 | Reagovat

[1]: je to až děsivý, že praví hrdinové zůstávají nepochopení, ale je to tak :)

[2]: mě se to smazalo :-/ a to jsem to tak vymýšlela, že po druhý jsem to už asi odbyla,, co nadělám
Harrouš přeci jen tak neumře :D

[3]: no, je otázka, jestli po jediné možné cestě, existuje i jiná, což je nepravděpodobné, ale už se staly divnější věci :)

[4]: ten by tam nenechal snad ani Voldyho :D

[5]:na druhou stranu zůstávaj spolu a to je, o co nám šlo, ne? :-D
no virus to neni, spíš prostě windowsy zloběj, nakonec počítač sám by přeinstalovat potřeboval dlouho, ale to já nedávám (a ani jiný úpravy)

7 Aternitas Aternitas | Web | 24. ledna 2012 v 19:05 | Reagovat

perfektné :D O Harrym bolo jasné, že nie je taká bezcharakterná sviňa, že by tam chudáka Draca nechal samého :D

8 nel-ly nel-ly | Web | 24. ledna 2012 v 20:33 | Reagovat

[7]: prý bezcharakterní svině :D já bych ho tam nechala... i když Dráček, co? dobře, jeho ne :D

9 Aternitas Aternitas | Web | 24. ledna 2012 v 21:39 | Reagovat

[8]: Tak ale Harry je Harry :D Chlapec-ktorý-sa-obetuje-za-iných :D

10 Roach Roach | E-mail | Web | 25. ledna 2012 v 13:08 | Reagovat

Drahá Nell,
zkus přeinstalovat celý systém - všechny soubory zůstanou  zachovány, ale počítač by si to v tý svý headce urovnat a přestat zlobit :-)
Obdiv k Dracovi. A hněv. Kdyby nebyl Harry Harrym, nejspíš by se jej pokusil zabít. Nuže, to by mu v tom samozřejmě nesměly bránit ty okovy... a nyní nejspíš i láska. Ach ne, tohle je až moc zajímavé.
Vzbuzuješ ve mě choutky číst dál :-)

11 nel-ly nel-ly | Web | 25. ledna 2012 v 15:15 | Reagovat

[10]: za choutky jsem ráda, ale láska... myslím, že je to jeho Nebelvírská-ultra-povaha, prostě by tam nikoho nemohl nechat, což je slabina, které se dá do povídky náramně využít
přeinstalovat, ach jo,  já vím, jenže to bych nesměla být naprostý počítačový antitalent :D co se toho týče jsem do nebe volající ignorat :) díky

12 Jenny Jenny | Web | 25. ledna 2012 v 18:51 | Reagovat

Mě se to v hlavě seběhlo všechno tak rychle jako v té scéně Harry Potter a Relikvie smrti - 1.část, jak tam je těch Sedm Potterů a Harry s Hagridem zdrhají. Přišlo mi to naprosto dokonalé, jako vždy a neměla bych co vytknout(jako vždy:D)

13 Guenon Guenon | Web | 28. ledna 2012 v 17:57 | Reagovat

ach, ach. Srdce zaplesalo. Neutekl a je s ním. (hurá!! :D) Hrozně se mi tam líbil ten přítomnej čas, dodal tomu skvělou atmošku. Bájo:D
A teď by to chtělo, aby přestal myslet na smrt, hovádko naše obrýlené. Když nežít pro Draca, proč tedy? :D
Bylo to fakt skvěle napsáno.

14 nel-ly nel-ly | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 18:09 | Reagovat

[12]: ono to bylo prvoplánové, aby to proběhlo tak rychle, že se nestačíte vzpamatovat a klást otázky, na něž nebudu mít odpověď :D

[13]:bláznivej Nebelvír, co na to říct? o-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA