Doree k narozeninám: 1000 slov o První lásce

22. listopadu 2011 v 18:15 | Nel-ly |  Jednorázovky
A znovu je tady pro vás otázka. Kdo si myslíte, že by mohl být hlavní postavou? A pokud ji poznáte, kdo je ta druhá? Snažila jsem se (a to úpěnlivě), aby nebylo poznat, jestli jde o slash nebo ne, a o koho jde…nenajdete ani jedno jméno a v rámci té "lásky" dokonce ani pohlaví, přesto bych řekla, že jee poznatelné, o kom to je.
Povídka je psána a věnována jen a jen milované Doree, která dnes slaví narozeniny. Tak tedy všechno nejlepší, drahá, jsem si jistá, že ty budeš přesně vědět, o koho jde.
Abych nezapomněla: Proč tisíc slov? Jedná se o výzvu od Bilkis, v pořadí už čtvrtou, ale první, na kterou píšu... která zadává téma pro tisícislovné povídky.


Utada Hikaru - First love

Viděl před sebou tu tvář. Stále cítil nesmělý dotyk jemných rtů na svých, příjemnou hrubost hustých vlasů i žár milovaných očí.

Bylo tomu už tak dávno, co se toho všeho vzdal. Zdálo se to vzdálené snad tisíc let. Jakoby to ani nebyl jeho život, jakoby všechny ty vzpomínky patřily jinému člověku, kterého snad kdysi znával, ale už dávno odešel.

Dal by cokoliv, aby mohl vrátit čas, alespoň na kratičký okamžik uvidět tu tvář a pocítit znovu to, co již nikdy nepoznal.

Once in a while
You are in my mind
I think about the days that we had
And i dream that these would all come back to me
If only you knew every moment in time
Nothing goes on in my heart
Just like your memories
How I want here to be with you
Once more

Bylo to jako sen, ale lepší, mnohem lepší… Nikdy by nevěřil, že se to doopravdy děje, kdyby však nepociťoval tu náruživou horkost úst a jazyka a jeho tělo se nepeklo ve stoupajícím žáru způsobeném nejistými dotyky a polibky.

"Proč to děláš?" zeptal se.

"A proč ty?"

"Já… já nevím," opověděl, a když spatřil bolest a lítost v tak dobře známých očích, okamžitě zalitoval svých slov, "a ptal jsem se první."

"Miluji tě," zněla dvě krátká prostá slova, která v jediné chvíli dokázala rozdmýchat plamen vášně v jeho srdci.

Tu noc neodpověděl. Vrhl se na ústa, která vyslovila to, v co nedoufal, že kdy uslyší a odměnil je polibky, které vypovídaly o jeho citech. Ale neřekl je nahlas, budou mít přeci tolik jiných příležitostí.

You will always gonna be the one
And you should know
How I wish I could have never let you go
Come into my life again
Oh, don't say no
You will always gonna be the one in my life
So true, I believe i can never find
Somebody like you
my first love

Kéž by tehdy odpověděl. Vyslovil to, o čem věděl, že se v jeho srdci skrývá už dlouhé, předlouhé měsíce. Jenže to nedokázal, nemohl. Snad to byla pýcha, která mu zabránila projevit své city a možná strach. Čeho se tehdy bál? Věděl, že ho neodmítne. Přeci to slyšel… to vyznání lásky, které mu rezonovalo myslí stále dokola a dokola. Mučilo ho, týralo a nedávalo spát, zároveň však jakoby to bylo to jediné, co ho ještě udržovalo na živu.

Tehdy si myslel, že před sebou mají ještě tolik času. Jak naivní byl. Ale copak mohl tušit, co se stane? Jak mohl vědět, že jim nezbývají měsíce snad i roky štěstí a lásky, které před sebou jasně viděl. Jak mohl vědět, že konec nastane tak brzy a najednou?

Nikdy se neměli rozloučit, ani na chvíli.

Once in awhile
Your are in my dreams
I can feel the warmth of your embrace
And I pray that it will all come back to me
If only you knew every moment in time
Nothing goes on in my heart
Just like your memories
And how I want here to be with you
Once more
yah yah yah

"Neodcházej."

"Musím."

"Ne!"

"Vrátím se, slibuji."

"Pokud odejdeš, až se vrátíš, já už tu nebudu."

"Ale -"

"Vyber si. Já nebo oni?"

"Nedělej to."

"Řekni!"

"Nenuť mě k tomu. Ty víš, že to nedokážu…"

"Ne. Já vím, jaká je tvá volba. Nemusíš to říkat."

"Nemůžu… já nemůžu… prostě nemůžu. Pochop to."

"Běž."

"Prosím!"

"Chceš jít? Tak běž. Vypadni a už se nevracej. Nestojím o tebe. Nestojím o nikoho. Nech mě být!"

"Miluji tě."

"Vypadni!"

You will always be inside my heart
And you should know
How I wish I could have never let you go
Come into my life again
Please don't say no
Now and forever you are still the one
In my heart
So true, I believe I could never find
Somebody like you
My first love
oh oh

Jak litoval svých slov. Proklínal se, nenáviděl.

Bylo to naposledy, co se viděli. Naposledy. Zmařil svoji šanci stejně, jako to dělal vždy. Jeho srdce znovu a znovu prohrávalo odvěkou válku s jeho myslí a pýchou.

Byl tím, kým byl. Nemohl se změnit, nechtěl se změnit, nemusel… to si nalhával celé měsíce potom, kdy svůj žal a bolest zapíjel litry zlatavé tekutiny. Neustále si opakoval, že to přeci nebyla jeho vina.

On nechtěl odejít, byl k tomu donucen. Nebyl vybrán. Když miluješ, miluješ bez omezení, za každou cenu. Jen kdyby to byla pravda. On sám se tak nechoval, tak jak to mohl očekávat od někoho jiného. Dostal víc, než si kdy zasloužil a stejně to všechno zahodil pro nic.

Tehdy se nakonec rozhodl. Zapomněl na své předsudky, zapudil to, co mu celé roky vtloukali do hlavy. Rozhodl se zahodit svoji pýchu, zášť i strach. Postavit se osudu, který nad ním visel již od narození, a bojovat za lásku. Cit, pro který se nenarodil a nikdy ho neměl poznat.

Vždy přesně věděl, co chce, ale nikdy to nezískal. Protože ačkoliv mohl dostat takřka cokoliv, nikdy to nebylo to, co si přál. Až jednou, jednou se mu dostalo toho, po čem toužil a co si nezasloužil. Neměl právo na lásku… takovou, jakou spolu měli… ale získal ji. Mohl být šťastný, navždy šťastný a svobodný po boku milované osoby a on to všechno zahodil.

Teď chtěl druhou šanci. Nezasloužil si ji, ale vždyť on si nezasloužil ani tu první.

Řekne to. Podívá se do těch známých očí, zpříma, bez pochyb.

Ve chvíli, kdy se rozhodl a vyrazil, bylo už pozdě. Přišel o to, na čem mu nejvíc záleželo a nemohl se ani rozloučit, omluvit, poděkovat. Nemohl nic. Nenáviděl se a věděl, že se bude nenávidět do konce života, protože promarnil příležitost, která ho mohla potkat jen jednou za život a to ještě šťastnou náhodou.

You will always gonna be the one
And you should know
How I wish I could have never let you go
Come into my life again
Oh, don't say no
You will always gonna be the one
So true, I believe I could never find
Now and forever

"Miluji tě, má první lásko. Navždy."

~The End~
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bilkis Bilkis | E-mail | 22. listopadu 2011 v 19:23 | Reagovat

Vítej mezi postiženými tisícem slov. :-) Vážně by mě hodně zajímalo, kdo že je ta postava, protože sice mám nějaký tip, ale rozhodně nemůžu říct, že bych uhodla. Snad příště.  :-) Je to napsané moc dobře. Díky za splnění výzvy.

A Doree přeji samozřejmě všechno nej!  :-)

2 Dorea Dorea | Web | 22. listopadu 2011 v 19:45 | Reagovat

ách, děkuji, moc moc, Dorea má na tváři stupidní výraz, kterého se dlouho asi nezbaví, jen bych se přála umět vyjádřit, ale leč to neumím, takže díky! :)
myslím, že vím o koho se jednalo a zvláštní, že ta první láska je většinou tak osudová co?

[1]: děkuji :)

3 Blangela Blangela | Web | 22. listopadu 2011 v 20:40 | Reagovat

Ty ná tady zase dáváš hádanky. Já osobně si nedovoluji ani polemizovat, kdo to může být. Ale zase jsi nám ukázala, jak moc dobrý povídkář jsi.

4 Hope Hope | Web | 22. listopadu 2011 v 22:30 | Reagovat

první přání pro Doreu: všechno nejlepší k narozeninám, hodně štěstí, zdraví, lásky (ta je hodně důležitá :-D ), určitě nějakou tu múzu, aby tě nikdy neopustila a prostě všechno, co se tak normálně přeje ;o) a k tomu ještě to, aby se ti splnilo vše, co chceš...nebo alespoň většina =o)
a teď k povídce: já vlastně ani nemám slov =o) bylo to...WOW! skvělé, vážně skvělé =o) já mám sice tip, kdo by mohl být jednou z postav a taky mám nepříjemné tušení, že je to to, co obvykle nečtu, ale líbilo se mi to, vážně moc, abys věděla =o)

5 nel-ly nel-ly | Web | 22. listopadu 2011 v 22:42 | Reagovat

[1]: je to skvělý nápad, jen já jsem poslední dobou dost nenápaditá... tak proto se přidávám až teď, ale snad to půjde

[2]: myslím, že první si bude každý pamatovat, ale ti, co nepředpokládají, že by měli šanci na jakoukoli... což náš tajemný, ano :)
btw. blahopřeju, na FB ses trefila dokonale

[3]: ale já bych chtěla vědět, jaké jsou názory :) děkuju

[4]:možná tě kazím, ale daří se mi to výborně, trefila si stoprocentně :)

6 Kallia Kallia | Web | 24. listopadu 2011 v 8:37 | Reagovat

Moc pěkné :) a musím přiznat, že nemám jediné tušení, kdo by to mohlo být ;) Samozřejmě, že mě hned napadl můj oblíbený pár... :D :) Na slash jsem ani nemyslela, protože mu neholduji :) Ještě jednou, moc pěkné :))

7 nel-ly nel-ly | Web | 25. listopadu 2011 v 19:13 | Reagovat

[6]: jej, tak nakonec snad nejsem tak průhledá, jak jsem se bála :D ale zajímalo by mě, kdo tě napadl :) třeba ses trefila u té hlavní postavy (slash či neslash to bylo nakonec jedno, já se aktivně snažila, aby nebylo poznat pohlaví :D)

8 Bromance Bromance | Web | 26. listopadu 2011 v 9:26 | Reagovat

Takže Bromance si samosřejmě dosadila dva aktéry stejného pohlaví, jak jinak :-D . Každopádně to bylo bravurně sepsaný, občas jsem se vtom textu našla a ten dialog měl úžasnej spád! To všechno svědčí o tom, jakej seš mistr ve svém oboru :)

9 cassiopea-black cassiopea-black | 26. listopadu 2011 v 21:31 | Reagovat

teda, něco takovýho bych já napsat nedokázala... vůbec si nám neukázala na to, kdo by to mohl být... tobě je to asi jasný, když si to psala, ale já netušim :-D pokud už bych si ale musela tipnout, tak  bych řekla, že jednou z postav je Draco... vim, že je to špatně(teď si určitě řikáš, jak si můžu myslet Draca, když to vůbec neni on :D), to je jedno... je to krásně napsaný :-)

10 nel-ly nel-ly | Web | 27. listopadu 2011 v 2:05 | Reagovat

[8]: no, já se snažila, aby nebylo poznat, jestli si stýská po ženě nebo muži O:)
ale osobně jsem slashový pár v duchu viděla

[9]: a víš, že by ses trefila? (teď si zas říká ona, že toho jednoho mohla napsat jasněji :D) děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA