Dáno osudem (21)

22. července 2011 v 8:00 | Nel-ly |  Dáno osudem
Tak jsem odložila svůj výčet druhé poloviny potterovských filmů a nahradila je něčím, z čeho (jak doufám) budete mít větší radost. Je až k neuvěření, že jsem se až tak ošklivě zasekla a to jsem psala shrnutí, které vám vřele doporučuji k přečtení (mě osobně se moc hodilo).
Tentokrát vás všechny PROSÍM, aby každý, kdo kapitolu přečte ji OKOMENTOVAL nebo alespoň klik na HVĚZDIČKY pod článkem, abych věděla, jestli má vůbec cenu pokračovat (dopsat to chci, ale kdyby nebylo pro koho, tak stačí psát si to pro sebe a pak s tím hezky v kuse na ff.ph.net, jak to mám v plánu jednou se všemi povídkami). Protože přeci jen skoro čtyři měsíce jsou více než dost a lidé mizí i přicházejí.

P.S. vzpomínky nebo myšlenky jsou v každé povídce psány kurzívou, kdyby někdo nevěděl :)
P.P.S. Do p**i k***a drát, kdo si s tim zas hrál? zase mi mizí entery... no krásný to je, někde jsou, někde ne

Vešla do společenské místnosti Zmijozelu a pozorně se kolem sebe rozhlédla, nedalo jí moc páce spatřit toho, koho hledala. Vždy byl ve středu pozornosti. Dokonce i teď, v takové době, která jemu ani jeho rodině zrovna nesvědčila.

Popošla blíž k menšímu hloučku křesel a polštářů pro ty, kteří se už jinam nevešli, a jeden chlapec - vypadal tak na druhý či třetí ročník - jí okamžitě uvolnil místo. Nevšímala si ho, hleděla jen na toho, kdo si zasloužil její plnou pozornost. Konečně zvedl oči a ona se zahleděla do těch šedých hlubin s náznakem světle modré barvy a ihned se začala topit.

"Draco, jsi určitě v pořádku?"

"Jistě, proč bych neměl být," odsekl, usadil se na své posteli a natáhl k ní ruce, "pojď sem."

Bezmyšlenkovitě poslechla a chtěla se posadit vedle něj, když ji chytil kolem pasu, stáhl si ji k sobě do klína a než stačila cokoliv říct, začal ji hladově líbat. Na chvíli se vnořila do polibku, tolik toužila po jeho blízkosti - v poslední době se zdálo, jakoby se jí odcizoval, ale tahle jeho vášeň dokazovala pravý opak. Ucítila jeho ruce, jak jí přejíždějí po těle a dlaně se snaží dostat zároveň pod košili i sukni.

"Počkej," řekla udýchaně a chytila ho za zápěstí.

"Hm?" nereagoval a pokusil se jí vykroutit. Odstrčila ho a poposedla si stranou.

"Chci s tebou mluvit."

"Proč?"

"Jsi určitě v pořádku?"

"Rio…"

"Vím, že pro tebe musí být strašně těžké, že je tvůj otec v Azkabanu a ještě k tomu ho obvinili, že slouží ty-víš-komu!"

"Nechci se o tom teď bavit," zasyčel na ni a znovu se k ní natáhl. Tentokrát ji už mnohem silněji, bez náznaku něhy, uchopil za pas a než se nadála, ležela na zádech na jeho posteli a Draco nad ní.

"Co to děláš?"

"Co myslíš?"ušklíbl se a Astorie se otřásla. Vypadal najednou tak cize - zle, jako někdo úplně jiný.

"Ale já -"

"Vím, že to chceš," zašeptal jí do ucha, zatímco sunul dlaň své levé ruky po jejím stejně stále výš a výš. Astorii se rozbušilo srdce vzrušením. Nedokázala ovládat pocity svého těla. Chtěla ho, moc ho chtěla, ale ne takhle.
Znovu se ho pokusila marně odstrčit a zaprosila: "Prosím, ne, ještě ne."

Nereagoval a s ústy přisátými k jejímu krku pokračoval ve své činnosti. Chtěla to, doopravdy ano. Ale ne takhle. Bez špetky něhy, bez vášně. Její tělo sice reagovalo na jeho doteky, ale mysl zůstávala stále čistá, nezastřená, a Astorie si uvědomovala všechny rozdíly mezi tím, jak se k ní Draco choval teď a jaké to bylo v jejich sídle, než do pokoje vtrhla Narcisa.

"Ne!" vykřikla a odstrčila ho tak silně, že spadl z postele.

"Co se zase děje?" vyprskl, když se na zemi namáhavě postavil a teď si ji měřil naštvaný pohledem. "Myslel jsem, že už jsi tu svoji hloupou panenskou ctnost překonala. Nezdá se ti, že už je trochu pozdě hrát si na nedotknutelnou? Jsi moje snoubenka, jednou se to stejně stane a já -"

"Jednou určitě ano," zasyčela a jen silou vůle se snažila nerozplakat. To by tak ještě scházelo. Ve stavu v jakém byl teď, by se jí nejspíš ještě vysmál, "ale ne dnes a určitě ne takhle!"

"Jak jako?"

"Jsi rozzuřený. Chápu tě. Chápu, že máš o otce strach a nevíš, co máš dělat, ale tím, že si na mě budeš vybíjet vztek, ničemu nepomůžeš! Draco, prosím, mluv se mnou," udělala pár kroků vpřed a natáhla k němu ruku, "miluju tě! Pochopím -"

"NE!" zakřičel na ni, až sebou polekaně cukla a znovu ustoupila do bezpečné vzdálenosti. "Nechápeš nic, vůbec nic! Nevíš jaké to je."

"Dobře, nevím," zašeptala smutně, "ale vím, že tě to jednou přejde a ty budeš litovat, že ses ke mně tak choval. Jen si pamatuj, že já tu stále jsem. Jsem tu pro tebe," dořekla a pak se otočila a vyšla z jeho pokoje.

"Astorie, už jsme si říkali, kde jsi," zasmála se Pansy Parkinsonová přívětivě a uvolnila jí víc místa vedle sebe.

"Ještě jsem musela kvůli něčemu za Křiklanem," usmála se na ni Astorie. Letmo políbila svého snoubence na ústa a otočila se zpět k černovlásce, "trochu plavu v lektvarech."

"Jo, lektvary jsou zhouba," pokývala Pansy hlavou, "se Snapem to taky nebyla žádná sranda, ale ten alespoň chápal význam své vlastní koleje."

"Myslím, že to nebude až takový problém. Křiklan mě má celkem rád, řekla bych, a kdyby něco, furt jsem Greengrassová. To jméno má stále váhu," zasmála se Astorie a mávla rukou na procházející dívku. Tipovala ji na čtvrtý ročník, nepamatovala si ani její jméno, natož kolik jí bylo let. Jediné, co bylo potřeba vědět, že se ta dívka seš může snaží dostat do skupiny "vyvolených". Byla čistokrevná, to zase ano, ale význam její rodiny ji řadil někam na úroveň kouzelníků poloviční krve. "Přines mi z pokoje tašku, je na stole," řekla ostře, "a pohni sebou!"

"Ginny! Ginny, prosím, počkej!" křičela přes celou chodbu a hnala se směrem, kde naposledy viděla mihnout se dlouhé rudé vlasy. Potřebovala oporu. Někoho, kdo ji vyslechne. Potřebovala svoji nejlepší kamarádku. "GINNY!"

"Co chceš?" vybafla na ni zrzka, když Astorie smykem zabrzdila těsně před ní a udýchaně se zlomila v pase, její kondička nikdy nestála za moc.

"Pro - promluvit si," vydechla Astorie, zvedla hlavu a prosebně se zadívala do velkých čokoládově hnědých očí, které pro ni dřív vždy měly pochopení a dodávaly jí hřejivý pocit přátelství. Dnes v nich yl chlad. "Jen minutku."

"Dobře," kývla Ginny odměřeně hlavou, "ale opravdu jen chvíli." Otočila se na podpatku a vydala se k nedalekým dveřím, jež vedli do nyní prázdné učebny Přeměňování.

Astorie se ještě několikrát zhluboka nadechla a následovala ji. Nedokázala ovládnut jemný úsměv, který jí rozvlnil rty. Ginny s n mluví! Sice je v jejím hlase citelná zlost a chlad, ale mluví sní. A to je první krůček - promluvit si.

"Tak co chceš," zopakovala Ginny, když za sebou Astorie zavřela dveře.

"Jak jsem řekla: promluvit si."

"Není o čem."

"Já myslím, že je," nenechala se Astorie vyvést z míry, "musím ti toho hodně říct, vysvětlit."

"Ó jistě," prohlásila Ginny afektovaně a roztáhla ruce, "chceš mi tu vysvětlit, jak je možné, žes mi za celé ty měsíce neřekla, že se taháš s Malfoyem?"

"Já se ne - "

"A jsi s ním dokonce zasnoubená! Zasnoubená, Astorie, a nic si mi neřekla."

"Já chtěla, ale nevěděla jsem jak," zašeptala Astorie zdrceně. Myslela si, že to půjde líp.

"Takže sis počkala, až se to dozvím sama," pokývala Ginny hlavou, "protože něco takového, jako že je moje nejlepší kamarádka zasnoubená s Dracem Malfoyem bych se jednou prostě musela dozvědět. Vlastně mě překvapuje, že si mě za nos dokázala tahat takovou dobu!"

"Já jsem tě ne-"

"Opravdu, Astorie, máš můj obdiv. Neodhadla jsem tě. Nenapadlo by mě, že mi dokážeš do očí tak bravurně lhát," pokračovala zrzka a s každým slovem zvedala hlas. "Domluvili jste se spolu, že ano? Ty a ten tvůj povedený přítelíček. Chtěla jsi se přese mě dostat k Harrymu a nějak nám ublížit? Protože samozřejmě musíš vědět, že spolu trávíme hodně času a - no jistě, vždyť já ti o něm sama vyprávěla! Seznámila jsem s tebou i Hermionu!"

"Nechtěla jsem vám lhát," hlesla Astorie se sklopenýma očima. Takový výbuch neočkávala, byla úplně zaražená. Nedokázala pochopit, kde se všachna ta zášť v Ginny bere. "Nikdy bych vám neublížila!"

"Samozřejmě, že ne," pokývla zrzka hlavou. "Ještě řekni, že s tím vším Malfoy souhlasí, že mu nevadí, že se bavíš s krvezrádkyní a mudlovskou šmejdkou!"

"On-"

"Ale jistěže nevadí. Naplánovali jste to spolu, že ano? Vymysleli jste plán, jak nám ublížit - jak ublížit Harrymu! Protože o nic jiného tady určitě nikdy nešlo!"

"To nemyslíš vážně, Ginny," dokázala ji na chvíli Astorie přerušit, "nikdy bych neublížila tobě nebo někomu z tvých přátel. Vážím si tě! Jsi má nejlepší kamarádka! Draco o tom nevěděl, nic nevěděl, on jen -"

"Tak nevěděl? To ti nevěřím, Astorie. Slyšíš? Nevěřím!"

"Prosím, Ginny,…"

"Chodíš s ním, jsi sním dokonce zasnoubená. Pravá lady Malfoyová, doufám, že si to pořádně užiješ."

"Nikdy jsem o to nestála," zašeptala sklesle Astorie a nebyla s ji stá, zda ji Ginny vůbec slyšela.

"Jen se s ním dál buď, peleš se s tim studenym čumákem a mě nech na pokoji! Nebudu se bavit se špínou, zrádci a Smrtijedy!" vykřikla Ginny a praštila pěstí o stůl. Astorie šokovaně couvla, až narazila o lavici stojící za ní a div, že se nezhroutila na zem.

"Smrtijedy? To si o mně vážně myslíš?"

"A proč by ne?" zeptala se chladně Ginny a založila si ruce na prsou. Z očí jí šlehaly blesky a Astrorie pocítila touhu zalézt si někam do kouta, skrčit se do klubíčka a plakat a nejradši by u toho k sobě přitiskla svoji plyšovou žábu, kterou s sebou kdysi tahala kamkoliv šla, dokud jí to matka nezakázala, protože už byla hračka dosti ošuntělá - vyhodit ji však odmítala doteď.

"No," prohlásila Asotriea a divila se, že se jí netřesou rty a z očí jí už teď nekanou krokodýlí slzy, "asi máš pravdu. Zdá se, že jsi mě doopravdy neznala, jinak bys tohle nemohla nikdy říct. S Dracem mě zasnoubili nedobrovolně, nesvolila jsem k tomu, ale to neznamená, že bych na tom chtěla něco změnit. Není takový, jaký si myslíš, a i kdyby byl, je to můj přítel a já ho mám ráda. Už bych měla být, doopravdy bych tu neměla dále zůstávat."

A s tím odešla. S hlavou vztyčenou vzhůru jako správná členka Zmijozelské koleje. S páteří jako pravítko, hrdým držením těla a s horkými slzami stékajícími jí po tvářích.

"Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řekne," zasmála se Astorie nahlas a odpovědí jí byla salva smíchu jejích přátel. Nejblíž jí stále Pansy a za ní kráčelo ještě několik dívek z jejich koleje. Byla tam i Daphne. Postávala však většinou stranou a nikdo si jí nevšímal, dokonce ani Astorie ne - ta totiž zapomněla na svět kolem sebe a rozhodla se naprosto vžít do své role dokonalé snoubenky Draca Malfoye.

Když na chodbě potkala Hermionu, dělala, že ji nezná. Na hodinách si sedávala k Brandy, své nové kamarádce ze Zmijozelu, a Ginny s Lenkou okázale ignorovala - ostatně Ginny dělala to samé a Lenka jako vždy zůstávala ztracená ve světě, kam šarvátky mezi bývalými kamarádkami nemohly dosáhnout (Astorie jí to v duchu vždy záviděla).

Odpustila i Dracovy jeho ošklivé chování tehdy večer a dělala, jakože se nic nestalo. Jejich vztah se, alespoň na první pohled, vrátil k normálu. Objevovali se většinou společně, často se líbli na ústa nebo na tvář a Draco se tvářil stále víc arogantněji a spokojeně, jediné, co ho mohlo trápit, že jeho snoubenka ho stále nepustila do své postele - jenže jemu nikdy nedošlo, že k tomu má jiný důvod, než svoji vrozenou ostýchavos, protože ta už byla dávno ta tam.
 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Co si myslíš o povídce "Dáno osudem"?

Skvělá!
Ujde.
Nic moc.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 22. července 2011 v 8:39 | Reagovat

Dala by som aj milión hviezdičiek :D. Nádherná kapitola, rozhodne by si mala pokračovať :).
Ach, Ginny, tvrdohlavá ako vždy :(. Škoda ich priateľstva, Astória začína zrejme nový život ;-).

2 Emily Emily | 22. července 2011 v 9:54 | Reagovat

Je to supr, jsem ráda, že máš v plánu to dopsat ;)

3 Misha Misha | 22. července 2011 v 11:00 | Reagovat

Tos me po ranu potesila :-P dalsi super dil, ale uz me VAZNE zajima jak to bude dal..:-D kolik bude mit asi tak kapitol?

4 Sia Sia | Web | 22. července 2011 v 11:26 | Reagovat

Jestli s tou povídkou skončíš, tak tě najdu a vlastnoručně zabiju. Je dokonalá, jen tak dál.

5 Delly Delly | Web | 22. července 2011 v 12:19 | Reagovat

Ááá, tys mě ale potěšila! :D Ani nevíš, jak dlouho čekám kapitolu po tom shrnutí, cos sepsala :D Tuhle povídku mám od tebe nejradši a opovaž se s ní skončit! To by byla nehorázná škoda! :-)

6 Bára Bára | Web | 22. července 2011 v 14:01 | Reagovat

jestli si to opravdu psala ty tak je to fakt boží. určitě pokračuj.nejhorší to budeš mít na konci ale ta ukázka se povedla. :D

7 nel-ly nel-ly | Web | 22. července 2011 v 17:13 | Reagovat

[1]: to víš, to je ta jejich nebelvírská ohnivost, taky je vždy dostane do problémů ;-)

[2]: jojo, jen ta mezera byla... no, chyba v systému Nel-ly :D díky

[3]: První předpoklady byly vždy okolo třiceti, ale nevím, jestli se vejdu a ta pauza mi moc nepomohla... U konce každopádně nejsem, promyšlené je to už od začátku a dobrat se k tomu nějak musím :D to jsou ty moje megalomanské plány

[4]: áách, už mi zase vyhrožují, já říkala, že dokončím :P ;-)

[5]: no, potom shrnutí to už mělo jít, ale... co mělo být nebylo a, známe to, díky :)

[6]: jistěže psala! O_o dobrovolně se přiznávám, tohle by nikdo nekopíroval (doufám)

8 chillychilly chillychilly | Web | 22. července 2011 v 17:32 | Reagovat

Hlavně s tou povídkou nekonči, ju? To by bylo škoda a hlavně bych tě chodila ve spaní strašit, takže si to vážně hodně dobře rozmysli.
Jinak Astorie se nám nezdá, ale vypadá to, že to bude ještě zajímavé a ten hozený naviják na konci, no, co dodat, doufám, že přidáš další kapitolu dřív :)

9 Hope Hope | Web | 22. července 2011 v 20:06 | Reagovat

kapitola byla povedená, opravdu =o) jsem moc ráda, že jsem na to v noci přivedla řeč =oP :-D

10 Catrina Catrina | 22. července 2011 v 21:44 | Reagovat

Vážně... to je jedna z nejlepších povídek jaké jsem kdy četla. Hlavně piš dál a já budu naprosto spokojená. A se mnou asi i všichni ostatní. :-D

11 Dorea Dorea | Web | 22. července 2011 v 22:34 | Reagovat

ách jo, to nepatří tvému tvůrčímu umění, mně je jich líto :/ obou, tak jsem zvědavá na druhou polovinu povídky, když jsme teda v té půlce :D

12 Amestea Amestea | Web | 23. července 2011 v 8:39 | Reagovat

Pokračuj, je to dokonalé :-)

13 Nishi Nishi | Web | 23. července 2011 v 11:36 | Reagovat

Okej, Astorie mi je celkem líto... ale byla jen otázka času, kdy se začne chovat chladně a povýšeně. Chtěla bych říct, že ji to přejde, ale nejsu si vůbec jistá :D
Krásná kapitola a přidám se k ostatním: koukej pokračovat a zveřejňovat! :D :D

14 Ginger Ginger | 23. července 2011 v 14:36 | Reagovat

Krásná kapitola,už jsem se na ni těšila:))

15 Luc Luc | Web | 23. července 2011 v 23:37 | Reagovat

už teraz mi vŕta v hlave budúca kapitola.. v tejto poviedke mám Astoriu veľmi rada a Daphne by som najradšej odpálila na mesiac, tak dúfam, že nezačne vystrkovať rožky :'D

16 deadlik deadlik | 24. července 2011 v 1:15 | Reagovat

skvělý skvělý úžasný :) Jsem zvědavá co Ria chystá a jsem ráda,že jsi se vrátila :)

17 Jenny Jenny | Web | 24. července 2011 v 18:29 | Reagovat

Nebelvír vs Draco.. :D  Žádný Zmijozel...:D
Kapitola se mi líbila.Všechno co jsi popisovala..Líbilo se mi jak jsi napsala :S hlavou vztyčenou vzhůru jako správná členka Zmijozelské koleje.A nejspíš to tak bude..;)
Btw:Hele nejsi sama koro se*ou ten enter.Já to zveřejním nebo dám zatím do rozepsaných a celý se to smrskne.Tak to Blogu.cz NA*RAT! :D

18 Nerla Nerla | Web | 28. července 2011 v 19:43 | Reagovat

Dneska jsem to přečetla v kuse a pauza před posledním dílem je tam hodně poznat. Doufám, že teď už zase budeš pokračovat, čte se to dobře. Díky za příběh :-)

19 Fanynka12 Fanynka12 | 10. srpna 2011 v 20:47 | Reagovat

Krásná povídka, přečetla jsem jí jedním dechem a všechny kapitolky jsou úžasný, včetně téhle poslední. Doufám, že povídku dokončíš, byla by jí totiž hrozná škoda :-)

20 nel-ly nel-ly | Web | 10. srpna 2011 v 21:50 | Reagovat

[18]: je to poznat, bohužel, pauza byla dlouhá... naštěstí ale jsem zrovan ve fázi, kdyby rozdíl poznat být i měl :) děkuju

[19]: svatosvatě přísahám, jakože je Merlin nade mnou :D díky :)

21 Leyla Leyla | 13. srpna 2011 v 21:46 | Reagovat

Skvělé.. Já chcu další díl ^^ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA