21. Kapitola - Problém?

26. ledna 2011 v 23:03 | Nel-ly |  Jdi za svým snem
Sirius
Tak tohle jsem už měla z velké většiny napsané a... přiznávám a stydím se... tak trochu jsem na to zapomněla a náhodou narazila v počítači (fakt bych si měla v notebooku udělat pořádek, natož pak ve stolnim počítači... áách :D), ale zas se upomněla a snad příští kapitola nebude v tak příšerném časovém rozmezí.
(omlouvám se za jistou nedějovost, neucelenost a celkovou stupiditu kapitoly - krom toho, že mě nanapadl žádný název)

Věnováno všem, kdo mají tu sílu stále číst, čekat a ještě je to čas od času i baví :)


Těsně před dveřmi do učebny Lektvarů spěšně zabrzdila, uhladila si vlasy a s kajícně sklopenou hlavou vešla dovnitř. Chvíli počkala, než uslyší tak dobře známý káravý hlas profesora Křiklana, avšak k jejímu překvapení - nic.

Elizabeth zvedla oči a nechápavě se rozhlédla po přeplněné učebně, ve které nechyběl nikdo, až na zmiňovaného postaršího muže, jež se jednoduše nedal přehlédnout.

Neslyšně si oddechla, přejela hřbetem ruky po čele a pohledem vyhledala svoji nejlepší kamarádku, ještě předtím se však na chvíli zastavila u páru čistě modrých očí, o nichž si byla jistá, že ji pozorovaly už od jejího vpádu do učebny. Nebo to byl jen její vlastní stihomam? Nebyla si jistá, už si ničím nebyla jistá.

Regulus Black. Jen při vyslovení jeho jména jí na těle vyskočila husí kůže. Nepřestane ji pronásledovat, až dokud nedokončí školu. Přestože nic nedělal a od jejich posledního "rozhovoru", kdy ho bez varování zmrazila hůlkou a pak mu ještě vyhrožovala nahlášením za jeho smrtijedství, spolu nepromluvili ani slovo.

Nesnažil se nějak získat její pozornost, nebo ji alespoň zastrašit, jak by od člena zmijozelské koleje a nově i mladého Smrtijeda očekávala. Nic. Prostě ji ignoroval stejně, jako to dělal necelých prvních pět let jejich společného studia na Bradavické škole čar a kouzel.
A přes to všechno na sobě Elizabeth neustále cítila jeho pohled. Vždy dokázala vycítit, že je poblíž a v těch chvílích se z ní stávala roztřesená pohroma svého okolí.

"Liz, tady jsme!" uslyšela hlasitý sykot a pak si konečně všimla zběsile mávající ruky své kamarádky. Alice doslova poskakovala za lavicí a neslyšně se jí snažila něco naznačit, ona však nebyla sto pochopit, co že jí to kamarádka chce říct, až už bylo pozdě.

"Slečno Cooperová," zazněl jí těsně nad uchem hluboký hlas a Elizabeth poplašeně nadskočila.

"Pa-Pane profesore," pípla a neodvážila se mu ani podívat do očí.

"Pokud se nemýlím, slečno Cooperová, hodina začíná přesně v celou, je to tak?"

"Ano," pokývala kajícně hlavou.

"A na začátku hodiny mají všichni studenti sedět na svých místech a čekat na příchod svého učitele, mám pravdu, slečno Cooperová?"

"Ano, pane."

"Tak, co tady ještě děláte?" zvýšil Křiklan hlas a Elizabeth s sebou znovu cukla a pak se, jak nejrychleji mohla, aby neběžela a vypadala alespoň částečně důstojně, se vydala za Alicí. Byla šokovaná. Ne však jednáním profesora Lektvarů, protože v jejím případě to bylo naprosto běžné, ale tím, jak jednoduše z toho vyvázla. Žádný trest, dokonce neproběhlo ani běžné strhávání bodů. Jednoduše ji poslal na místo, jakoby - Jakoby mu už nebyla trnem v oku, jak tomu bývalo až doposud, i když vlastně…

Když se nad tím Elizabeth zamyslela, došlo jí, že jí Křiklan nedal trest nebo nestrhl jejím jménem Nebelvíru body už pár měsíců. Od doby - od doby, co ji Regulus doučoval a především pak od doby, kdy se jejich vztah začal posouvat dál za hranice vztahu doučovatele a jeho žákyně. V té době byly totiž jejich hodiny někdy až pětkrát do týdne. Jenže to všechno skončilo, ačkoliv Křiklan na to ještě nepřišel, a Elizabeth se teď musela s Lektvary i svým volným časem vypořádat po svém.

No, s volným časem by problém nebyl. V poslední době ji totiž jeden mladík zaměstnával víc, než dost. Mladík s čarovnýma šedýma očima, jehož jméno v ní vyvolávalo zvláštní chvění. Ne však proto, že by od něj nemohla odtrhnout svoji pozornost, ale protože bylo totožné se jménem chlapce, na nějž se snažila zapomenout.

Sirius Black, starší bratr "nejmenovaného". Jeden z jejích nejlepších kamarádů, dětská láska a kluk, co se k ní před několika dny na Křiklanově večírku sehnul a políbil ji.

Merline, proč zrovna ona musí mít v životě všechno tak komplikované? Copak jí nestačily zkušenosti s jedním Blackem? To si musí hned začínat i s druhým? Neměla si začínat ani s jedním, tím by to bylo všechno mnohem snazší a také o tolik méně zajímavé.

***

"Liz," ozvalo se jí nečekaně za zády až sebou, už po druhé toho dne, vyděšeně škubla.

"U Merlinových trenclí, Siriusi, víš, jak jsem se lekla!" vybafla na něj a probodla ho káravým pohledem.

"Promiň," zamračil se na ni, "nevěděl jsem, že se mě bojíš."

"Samozřejmě, že nebojím!"

"Tak proč ses tedy lekla?"

"Já -" zasekla se. Dobře, možná měl částečně pravdu a ona se doopravdy bála jejich čelního střetnutí. Ale jen trochu, "od přírody jsem lekavá."

"Vážně? A odkdy?"

"No, od přírody přeci!"

"A to je?"

"Od jak živa," pohodila významně hlavou.

"Vážně?" protáhl znova a nasadil výraz, který se jí ani za mák nelíbil. Představoval něco - zlého. Určitě zlého, měl něco v plánu. "A já bych řekl, že ses lekla, protože se mi vyhýbáš."

"Vá-vážně?" zeptala se tentokrát ona a bezděčně couvala.

"Vážně," prohlásil a Elizabeth se vzdorně zamračila. Už si s ní zase hraje!

"Proč bych se ti měla vyhýbat?"

"Já nevím, to mi řekni ty," udělal dva kroky k ní a ona znovu ustoupila. "Proč?"

"Nemám nejmenší tu - "

"Možná se mi vyhýbáš kvůli tomu, co se stalo na večírku," přerušil ji potichu a ona ke své hrůze zjistila, že se najednou ocitli v tmavém rohu poloprázdné chodby, kde jim nikdo nevěnoval nejmenší pozornost a že tedy ztratila možnost k útěku. "Možná se mi vyhýbáš, protože jsem tě políbil. A možná taky proto, že si přede mnou utekla a -"

"Já neutekla!"

"Jo? Ale já bych řekl, že utekla," odpověděl klidně.

"Jen jsem… Jen jsem měla na spěch. Víš, už bylo pozdě a já byla unavená a…," mlela jedno přes deváté a moc dobře si uvědomovala, jaké nesmysly tu blekotá.

"Nech toho, Liz," přerušil ji po chvíli Sirius a ona ke svému zklamání zjistila, že se stále tváří vážně, "nikdy jsi neuměla lhát a už vůbec ne mě, vím o tobě všechno," prohlásil.

"To si jen myslíš," odporovala a v duchu děkovala všem svatým, že tentokrát má pravdu ona. To, co předtím tajila, se nesmí dozvědět. Nikdy!

"Fajn, teď se s tebou nechci hádat. Chci si promluvit o tom večírku."

"Jo-o? A o čem?"

"Políbil jsem tě."

"Byl si opilý."

"Nebyl."

"No, ale pak je to tvoje věc a já do toho nemám co- "

"Tys mi ten polibek opětovala."

"Ne."

"Ano."

"Ne."

"Moc dobře víš, že jo a přestaň s tím," zavrčel na ni.

"Byla jsem opilá," zkusila tu samou výmluvu.

"Nebyla."

"Ale jo, byla."

"Fajn," kývnul hlavou a kousek od ní ustoupil. "Jak chceš."

"Cože?" vykulila na oči. "A to je jako všechno? Nebudeš na mě křičet, dožadovat se vysvětlení nebo mi alespoň nepohrozíš, že mě vymácháš v jezeře?" vzpomněla si na den před asi třemi lety, kdy mu pohrozila, že jestli ji s sebou nevezme večer do Prasečí hlavy, kam měl v plánu nepozorovaně zdrhnout, práskne to na něj Remusovi, který očekával, že se spolu všichni Pobertové budou učit na praktický test z Přeměňování na další den. Sirius jí pohrozil, že ji vydrhne v Černém jezeře, a když to Removi nakonec doopravdy řekla, udělal to - uprostřed února a Elizabeth pak skončila přes noc na Ošetřovně, kam ji Sirius sám dovlekl s tím, že omylem spadla do jezera a Madame Pomfreyová by si ji tam tedy měla nechat na pozorování.

"Ne," řekl prostě a otočil se k odchodu.

Elizabeth nabrala novou odvahu a provokativně se zasmála: "Jasně, jsem ráda, že si to uznal a -"

Nedostala příležitost větu dokončit, protože Sirius se k ní v tu chvíli otočil, sevřel ji v náručí a přitiskl své rty na její. Šokovaně vytřeštila oči, ale když ucítila, jak jí jeho jazyk přejíždí po sevřených rtech, podvolila se. Pootevřela ústa, aby mu tak umožnila se dostat dovnitř a chvíli na to ho už pevně objímala kolem krku s prsty vpletenými do jeho vlasů.

"Dneska si taky opilá?" zašeptal, když se od sebe oddělili. Zdálo se, jakoby jejich polibek trval celé dny a přesto to bylo krátké.

"Možná?" vydechla se stále zavřenýma očima a na rtech jí pohrával spokojený úsměv.

"Liz," začal znova, ale to už se postavila na špičky a znovu se k němu přitiskla a tak je oba na několik dalších dlouhých vteřin znovu zaměstnala.

"Mlč," sykla udýchaně, "prosím, mlč."

***

"Je to pravda?"

"Co myslíš?"

"Že chodíš se Siriusem Blackem a mě, svojí nejlepší kamarádce, jsi o tom nic neřekla?"

"Já chodím se Siriusem? Od kdy?"

"To se ptáš ty mě!" vybafla na ni Alice. "Nejspíš od doby, kdy jste se spolu líbali na chodbě a viděly vás minimálně dvě plné třídy pátých a čtvrtých ročníků. Nebo snad už od Křiklanova večírku, kde jste spolu tancovali ten svůj svůdnej tanec a taky se ocucávali?"

"Fuj. Ocucávali? Nebuď nechutná," zašklebila se Liz a pak vyprskla smíchy, "fakt někdo říkal ´svůdnej´tanec? To byl Tom, že jo?"

"Kdo jiný," ušklíbla se Alice, ale na její tváři stále nebyla ani známka jejího pověstného úsměvu. "Takže je to pravda? Vážně s ním chodíš?"

"Já -" chtěla se okamžitě začít bránit, ale nenašla způsob, "nevím."

"Jak to, že nevíš? Snad poznáš, že s někým chodíš."

"No, většinou," přiznala Elizabeth, "ale tohle je Sirius. Ten Sirius, do kterého je zabouchnutá celá škola a kterého jsem skoro pět let pomalu uctívala."

"A… Co ti řekl?"

"Co by mi měl říkat?"

"No, já nevím, ale podle mých zdrojů jste tam stáli v objetí pěkně dlouho."

"Zdrojů? Tak ono jich bylo hned několik? Vůbec jsem si nevšimla… Zdálo se mi, že je ta chodba celkem prázdná."

"Jenže v takový slepičárně, jako je naše škola a ještě k tomu ve společnosti Siriuse je ´celkem prázdná´ dost nevýznamný… Stačí, aby vás viděl jeden dva lidi, a hned se to roznese až k profesorům, je to jak lesní požár."

"Jo, to vidím," zamumlala Elizabeth. Takže to znamená, že už o tom vědí úplně všichni. Tom, který ji bude zase odsuzovat a varovat. Alice toužící po detailech, James s… kdoví jakou reakcí a nakonec… Málem se jí zastavilo srdce, když si uvědomila, že Reguluse sice na Křiklanově večírku tentokrát nepotkala a byla přesvědčená, že vůbec nepřišel, ale že mu to někdo musel říct. Jistě, její milostný život nikoho ze zmijozelských nezajímal, ale cokoliv se týkalo Siriuse Blacka zajímalo úplně všechny a to i zmijozelské a především Siriovi příbuzné. "Merline."

"Takže?"

"Co?"

"Chodíte spolu?"

"No, celá škola si to už nejspíš stejně myslí, že?"

"To teda," zašklebila se na ni Alice.

"To znamená jediné," sloužila si Elizabeth hlavu do dlaní, "mám problém. Velký problém."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 27. ledna 2011 v 0:11 | Reagovat

mno, koukám, že Bradavice jsou taková Kelišová, co? :-D já musím říct, že se mi to vážně líbilo =o) akorát teda doufám, že bude nakonec s Regulem...Siriuse mám sice ráda, ale ona evidentně miluje Rega =o)

2 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 27. ledna 2011 v 6:05 | Reagovat

Veľmi pekná kapča :)! Som zvedavá, ako to bude pokračovať :)!

3 Chillychilly Chillychilly | Web | 27. ledna 2011 v 8:19 | Reagovat

Tak teď teda opravdu doufám, že další kapitolu přidáš v menším časovém intervalu než tuhle.
Stejně mám reguluse radši než Siriuse. Ale oba dva jsou k sežrání. Vždycky se mi líbily tyhle tmavší typy, černý vlásky a světlá očka (možná proto chodím s modrookým blonďákem :-D ale to je ta ironie osudu), aaach. (už vím, co mi chybí, vzdychající zamilovaný smajlík).
Každopádně Křiklanova reakce mě opravdu překvapila, skoro jako by to byl Snape...

4 Angel Angel | 27. ledna 2011 v 15:12 | Reagovat

Jak já tuhle povídku zbožňuju, a každou kapitolou se to stupňuje!!! :D
Skvělá kapitola! :))

5 Guenon Guenon | Web | 27. ledna 2011 v 15:33 | Reagovat

Tak. Musela jsem si přečíst pár předchozích kapitol (myslím, že jsem některé dokonce pozapomněla:D) ale stálo to za to. Mám na téhle povídce moc ráda tu sladkou tématiku, to zaměření na naše milé bratry... tady fandím Regovi:D A rozhovor o chození byl typicky holčičí. Výstižné:D (sice jsem maličko kroutila hlavou, ale to já u typicky holčičích rozhovorů dělám. V něčem jsem měla být kluk:D)
Každopádně to by,lo miloučké, hezky napsané a už jsem zvědavá, co na to poví Siri:D

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. ledna 2011 v 17:06 | Reagovat

Hope: myslím, že ani Kelišová by nebyla tak rychlá :D ale co... je to něco na motivy střední, ne? a ještě internátní

Lily: děkuju :) já zvědavá nejsem, spíš by mě zajímalo, jestli to jednou dopíšu

Chillychilly: jo, proto nezmiňuju "svoje" typy, nikdy se netrefí a když se trefil, tak to dopadlo... ehm :D
jo, stává se z toho taková moje malá Mary Sue (spíš už dávno stala) - oba Blackovi a bude hůř :-D

Angel: děkuju :) že se ještě nezačínáš nudit a že držíš :-D

Guenon: njn, přiznávám, že když jse tuhle kapitolu v počítači objevila a začala ji číst, tak jsem taky byla dost šokovaná, že se chvílema nechytám :D je to dlouhé, je to moje první a je to takový ten můj malý dětský sen (o pohádce, ne o ději :D) a holčíčí rozhovory nsnášim :D vždycky při nich odcházim nebo přivírám oči, ale k Alici mi to jaksi sedlo...ostatně k Liz taky

7 Leana Leana | Web | 27. ledna 2011 v 20:19 | Reagovat

To se mi líbí. Šíleně pěkná kapitola. :-)

8 Lily Lily | Web | 27. ledna 2011 v 21:59 | Reagovat

Už jsem zapomněla, jak to bylo před tím a musela jsem si to přečíst od začátku, ale skvělé!

9 lina lina | Web | 27. ledna 2011 v 23:21 | Reagovat

Jak se v těch Bradavicích drbe, toje jak u nás na vesnici:D Jsem si myslela, že na tuhle povídku jsi zapomněla:) úžasná kapitola, doufám, že Regulus něco udělá, až seto dozví,teda on už to ví, že jo?

10 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. ledna 2011 v 23:45 | Reagovat

Leana: děkuju :)

Lily: ježiš fuj, od začátku? taky bych to mohla zakusit :-)

lina: říkám, na to by neměla ani ta Kelišová :D zapomenout? vždyť je to furt ta moje prvotinka :)
a jestli ví? kdoví? :)

11 Sokana Sokana | Web | 28. ledna 2011 v 12:48 | Reagovat

A ja už som sa strachovala, kedy pribudne pokračovanie... a keď som otvorila tvoj blog, že ježíš, čo to je za poviedku? Nič si z toho nerob, boli 4 ráno a ja som bola dva dni v kuse bez spánku... to k tomu, že som najskôr ani nechápala, o čo ide :) Ale nakoniec ma osvietilo a je dobre...
Chmm, že to Regulusa naštve? Alebo niečo také... Mohlo by, ja by som určite námietky nemala (:
A Bradavice (eee, Rokfort??) sú ako každá iná škola, takže by mi prišlo viac divné, keby o tom ešte stále nik nevedel... To u nás v škole by to za pár minút vedeli aj zástupcovia riaditeľa :D

12 Catrina Catrina | 28. ledna 2011 v 23:15 | Reagovat

Vážně velkej problém. Super. :-D

13 Maya Luthrell Maya Luthrell | 29. ledna 2011 v 13:12 | Reagovat

Tak to je...fakt velkej problém! :-D Bože, já jsem tak ráda, že jsi přidala kapitolku, protože je to naprosto skvělý! Tohle bylo úžasný číst! Sirius byl úžasnej!
Jsem zvědavá, jak se bude tvářit Regulus, co udělá a jestli se o ni poperou.... wow, chci pokráčko! Prosím! Prosím, prosím, prosím...

14 Nel-ly Nel-ly | Web | 29. ledna 2011 v 17:09 | Reagovat

Sokana: já na tu kapitolu zapomněla, doopravdy, napsanou ji mám už přes měsíc :-D nevím, jak je to možné... Co ty víš, třeba se příště zjeví Brumbál a problém za ní vyřeší ;-)

Catrina: děkuju :-)

Maya: jojo, já vím *stydí se a červená* jsem příšerná, příšerná! a tu chvílu si vůbec nezasloužím, bylo dost těžké se znovu zapracovat mezi poberty a už to jaksi není ono :-( ale bojovat budu dál :D
Poprat? Ale... To už bych ze své malé MS udělala dokonalý příklad MS :-) nebo ne?

15 Dollxynka Dollxynka | 30. ledna 2011 v 21:06 | Reagovat

luxusni povidka :-)

16 Sawarin Sawarin | Web | 3. února 2011 v 1:00 | Reagovat

Suprová kapitola. Musím říct rozhovor mezi Liz a Siriusem mě pobavila.
"Jo? Ale já bych řekl, že utekla," odpověděl klidně.
"Jen jsem… Jen jsem měla na spěch.
Úžasný!:D A bylo toho víc.
A ten polibek, no krása.:)
Regulus mi chvíli zdál ideální, ale po tom, co se přihodilo ho už teda ráda vůbec nemám. A Sirius. Sympatie k němu jsem zakořeněný velmi, velmi hluboko. Takže jemu a Liz fandím..:)
A neuvěřitelně se těším na pokračování.:)

17 Nakira Nakira | Web | 8. února 2011 v 12:44 | Reagovat

Tak, zlato moje... :-D Sice trochu pozdě, ale nakonec přece jen jsem se k tomu komentování dostala. Shrnu to asi takhle: Jako vždy, samá chvála a nic než chvála. Nevytknu ti nic, protože tuhle povídku zbožňuju stejně tak, jako ten styl psaní. Lehký, dobře a hlavně rychle se čte. Přečetla jsem to za pár minut a bůh ví proč se mi najednou děsně ulevilo :-) Takže i za ten pocit ti děkuji, Nel-ly...

18 Nel-ly Nel-ly | 8. února 2011 v 17:36 | Reagovat

Dollxynka: děkuju :-)

Sawarin: ha, pobavilo, tak to jsem ráda... mě moje rozhovry vždycky přijdou strašně stupidní (ale tak ony většinou bývaj dost stupidní i ty postavy.. jinak by nebylo o čem psát)

Nakira: pozdě? co mám řikat já? jak dlouho tohle píšu (a budu psát :-()... má sloužit jako odreagování (hlavně by měla takhle sloužit pro mě, no :-D), tak jsem ráda, že tak působí O:)

19 jane jane | 15. února 2011 v 12:19 | Reagovat

modlím se, aby tě popadla můza a ty si napsala další díly :D protože jinak nejspíš neusnu..a mám dilema zlý Regulus nebo hodný Sirius..ach ti bratři :D

20 Emily Emily | Web | 28. února 2011 v 15:45 | Reagovat

Chtělo by to další kapitolu :-))

21 peggy peggy | 8. března 2011 v 22:29 | Reagovat

skvělá povídka :-D :-) já fandím regovi... ;-) a už se těším na další kapču... :-)

22 Terča Terča | Web | 23. března 2011 v 20:16 | Reagovat

Skvělá povídka. :) Dneska jsem se do ní pustila a zhltla jsem ji na jeden nádech! :) Nevím jak, ale nějak v povaze Liz nacházím sama sebe. :D Doufám, že se brzy dočkáme pokáčka.

23 Majuš Majuš | Web | 3. dubna 2011 v 21:15 | Reagovat

Tak to se mi nelíbí. To se mi vůbec nelíbí! Člověk po dlouhé době dohání kapitolky a dočká se tohodle?! Kde je Regulus? Proč je tam zas ten "všechnovyžral" Sirius? Nic proti němu, ale já cu Rega! :-( Chci jeho úsměv, modré oči a roztomile nesmělou, za chladnou maskou skrývající se, povahu. Bóóže Liz! Nebo Nel-ly! Co mi to děláš? Tohle už je vážně vážný. Povídky s Regem jsou ohrožený druh a jestli to takhle bude pokračovat tak si můžu hodit provaz rovnou. :( Chápu Liz..trochu. Holt pro arogantní a nebezpečné hajzly mám slabost, protože ve finále se ukážou, jako vyděšená stvořeníčky, která jen chtěla, aby je měl někdo rád. Mohla mu dát šanci! Místo toho zas ten Sirius. On není pro tebe Liz. Sirius je synonyma pro "žádné závazky". Sirius je prostě ten, který má každou noc jinou holku a pak si plete jejich jména. Je to svůdník, Sirius všech holek a ne Lizin Sirius. Cítíš se zrazená, podvedená, ale neřeš to prosím tě Siriusem a upaluj za Regim. :-) Normálně mě z tebe rozbolelo srdíčko. :-( Tak šup šup, do sklepení to je dlouhá cesta. ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA