Dáno osudem (14)

19. listopadu 2010 v 17:23 | Nel-ly |  Dáno osudem
astorie 02
Trochu kratší kapitola, než na co jste zvyklí, ale co se dá dělat :) Každopádně jsem trochu změnila směr svého "povídání" a rozhodla se zrychlit, ale jen maličko, myslím, že kapitol vás čeká ještě dost a dost :D tomu se už asi nevyhnu...
Doufám, že si pamatujete, kde jsme přestali, protože jak už jsem slibovala, večírek pokračuje (musím z toho přeci vytěžit, co se dá), ale pro mě velice nečekaným způsobem (představovala jsem si to totiž úplně, ale úplně jinak :D jenže tohle se napsalo jaksi samo a já jsem nakonec spokojená, není důvod prodlužovat děj, i tak nás s našimi hrdiny čeká minimálně dalších pár měsíců...)
A nezapomeňte, že se spokojeně usmívám vždy, když vidím, že přibyl komentář (od čtenáře! :D) a vy máte rádi můj úsměv ;-) i když ho nevidíte...
(P.S. nemám času nazbyt a právě jsem dopsala -a tím porušuju pravidla pro povídkáře, zase!- a tak je kapitola neopravená, tak prosím přivřete oči nad chybami ;-) pak se na to ještě mrknu "chacha")


"Stalo se něco?"

Překvapeně sebou trhla a ohlédla se na vysokého chlapce, jenž se náhle zjevil za jejími zády a jemně jí položil dlaně na holá ramena.

"Cože?"

"Ptám se, jestli se ti něco stalo?" zopakoval potichu a donutil ji otočit se k němu tváří v tvář. Periferně zahlédla Lenčin znepokojený a nechápavý pohled, přestože se dokázala stále tvářit klidně, zatímco Hermiona ji z druhé strany sálu doslova probodávala ledovými pohledy. Zjevně se střetla s Ginny, když zrzka urychleně mizela z večírku a všechno se už
dozvěděla.

"Nic," trhla hlavou a pokusila se o úsměv. Jen jsem právě přišla o nejlepší kamarádku.

"Vážně?"

"Jistě," tentokrát už se jí na tváři objevil falešný úsměv a Draco si úlevně oddechl, nikdy nechápal její pocity ani výrazy. Nikdy.

"Nechceš si zatancovat?"

Ne, protože za všechny moje potíže můžeš ty! Ne, protože tě Ginny právem nenávidí a nenávidí teď i mě, stejně jako má sestra. Ne, protože mi ničíš život. Ne, protože mě tvoje blízkost znervózňuje. Ne, protože se bojím vlastní reakce…

"Ráda."

***

Všiml si, že se baví s tou otravnou Weasleyovic holkou, a když zrzka urychleně opustila místnost, zpozoroval, jak se Astorie tváří a vůbec se mu to nelíbilo. Věděl, že když ji sem dnes přivede a donutí ji, aby si vzala i zásnubní prsten, celá škola se o nich dozví a bude mluvit, ale nikdy ho nenapadlo, že na ni nebelvírští začnou útočit a ještě k tomu na večírku bývalého ředitele Zmijozelské koleje.

Nechtěl jí ublížit, doopravdy nechtěl. Chtěl… Chtěl s ní jen strávit nějaký čas, vzít ji na večírek, zatancovat si, pobavit se… Pochlubit se svou krásnou snoubenkou a ukázat všem, že mu patří? Možná i to, ale co na tom záleželo, vždyť to byla pravda, nebo snad ne?

Spletl se.

Nenapadlo ho, že by jí tím mohl ublížit. V posledních dnech vůbec neuvažoval o jejích pocitech, nedokázal myslet na nic jiného, než na to, jak jí to bude ve společenských šatech, jak jim to bude společně slušet. A teď… Teď smutně sledoval, jak se Astorie snaží potlačit slzy.

Byl takový hlupák!

Proč si to neuvědomil? Proč nevěnoval pozornost jejím citům? Věděl přeci, že není tak silná jako její sestra, že neumí tak dobře skrývat své pocity, že je citlivější než většina členů Zmijozelské koleje… Vždyť proto ji měl tolik rád.

A teď vše zkazil. Znovu. Po kolikáté už?

Tanec? Copak nemohl vymyslet nic jiného, než zeptat se jak se cítí a požádat ji o tanec? Samozřejmě, že mu zalhala. Jak jinak? Nedůvěřovala mu. Nechtěla se mu svěřovat. Netoužila o jeho chlácholení. A přestože Draco netoužil po ničem jiném, než ji pevně sevřít v náruči a kolébat jako malé dítě. Ochraňovat ji před vším a přede všemi… Nemohl…Nedokázal…

"Vypadáš nádherně," zašeptal, zatímco si ji k sobě levou rukou přitahoval a pravou pevně svíral její dlaň.

"Díky," zněla tichá odpověď. Draco pochyboval, že Astorie ví, na co mu vlastně odpovídá. Byla myšlenkami pryč, daleko od něj a znovu se mu nenávratně vzdalovala… Po tolika týdnech jeho úporné snahy.

"Co ti řekla Weasleyová?" nemohl odolat, musel se zeptat.

"Cože?" zamrkala a věnovala mu šokovaný pohled. Znovu si dokázal získat její plnou pozornost.

"Ptám se, co ti říkala Weasleyová? Viděl jsem, že se spolu bavíte a jak pak zmizela," zopakoval a zamračeně sledoval, jak se jí rozšiřují oči a jak se evidentně snaží přijít na nějakou odpověď. Že by se spletl, třeba nešlo o šikanu ze strany Nebelvírských, ale… Ne, hloupost. Určitě nešlo o nic jiného. Zná je přeci, všechny ty Weasleyovi, Grangerovou a miláčka davů, Pottera. "Vypadla, jako by jí hořela koudel u zadku," dodal posměšně a v momentě mu došlo, že měl radši držet hubu, protože pohled, jímž ho Astorie probodla, rozhodně nebyl pobavený.

"Nech toho," doslova na něj zavrčela a Draco se trochu stáhl.

"Cože?"

"Proč to musíš furt dělat?"

"Co dělám?" nechápal.

"Neustále se na všechny povyšuje, jako bys byl nějaká hvězda! Ale ty nejsi, nejsi nic než -" její hlas začal pomalu nabírat na obrátkách.

"Rio," pokoušel se ji klidnit, "nevím, co to do tebe vjelo, ale klidni se, všichni se na nás dívají a -"

"Je mi jedno, že se na nás všichni dívají!" přerušila ho, ještě nekřičela, ale v hlase jí zazníval takový hněv, že si byl jistý, že brzy začne. "To si přeci chtěl, ne? Aby se na nás všichni dívali, aby viděli, jakou máš novou hračku! Tak ať se podívají! Prosím! Tady to máte," rozkřikla se a rozmáchla rukama do stran a pak sarkasticky dodala: "Šťastný pár!"

"Přestaň bláznit a," pokusil se ji Draco chytit za ruce a odtáhnout ji pryč z parketu. Celý sál už je okatě pozoroval. Nikdo se to už nesnažil zakrývat.

"Nech mě na pokoji!" Vřískla Astorie a ustoupila od něj.

"Rio," zkusil to Draco jinak, ale zdálo se, že ji tím ještě víc rozzuřil.

"A neříkej mi Rio! Nemáš nejmenší právo mi takhle říkat! Ria už není, už dávno není. Neexistuje! Zemřela! "v hlase jí z ničeho nic zazněly hysterické vzlyky, "Zabili ji! Vy jste ji zabili! Ty, moje rodiče, sestra… Ale ty nejvíc, to ty za to můžeš. To ty. Jenom TY!"

"Já - já to nechápu," vysoukal ze sebe Draco vyděšený její reakcí. " O čem to - "

"Nenávidím tě!" vmetla mu vztekle do tváře skrz vodopád slz, jež smáčel její rudnoucí obličej. "Nenávidím tě, protože kvůli tobě, teď Ginny nenávidí mě! Byla to tady moje jediná kamarádka. Jediná, která se semnou bavila. Jen díky ní mi to tu nepřipadalo tak hrozné, jaké to opravdu je. To kvůli tobě jsem ztratila svoji školu, zemi, sestru a teď dokonce i nejlepší kamarádku. Nenávidím tě. Slyšíš, Draco Malfoyi? NENÁVIDÍM!" a s těmi slovy vyběhla z místnosti a nechala šokovaného Draca stát samotného uprostřed místnosti, před očima studentů i učitelů.

Chtěl, aby ho všichni viděli. Chtěl všechny zaujmout. Chtěl být středem jejich pozornosti… A dosáhl toho.

***

Začala se mu vyhýbat, ale k jejímu vlastnímu překvapení, to vůbec nebylo potřeba, protože on dělal to samé.

Už uplynul skoro týden od toho zpropadeného Křiklanova večírku a Draco s ní nepromluvil ještě ani jediné slovo, ačkoliv vánoční prázdniny oba trávili v sídle Greengrassových, společně.

Přesto přese všechno, co její poslední večer v Bradavicích přinesl, by Astorie nejradši zůstala na Vánoce v Bradavicích. Ačkoliv Dracovi řekla něco úplně jiného, tak Bradavice si zamilovala a teď jí chybělo tajemství i útěcha středověkého hradu. Chtěla zajít do Bradavické knihovny, třeba by tam potkala i Liama, který na hradě zůstal, a třeba by si s ní zahrál i kouzelnicé šachy a svým vlastním sarkastickým způsobem by ji vytáhl z chmur a melancholie.

"Slečno, matka vám vzkazuje, že už je večeře," vyrušil ji jeden z jejich domácích skřítků.

A ze všeho nejvíc postrádala prostor, jež Bradavice poskytovaly i během tuhé anglické zimy, kdy se nikomu nechtělo trávit venku víc času, než bylo nezbytně nutné.

"Už jdu," odpověděla ne zrovna slušně a vyšla ze svého pokoje. Jediné štěstí bylo, že měla svůj vlastní, protože představa, že by trávila celý týden zavřená v pokoji s Daphne, byla nepředstavitelná. Stále svoji sestru milovala a z hloubi srdce si přála, aby se jejich rodinné vztahy zlepšily, jenže Daphne v ní tuhle touhu den ode dne víc a víc zabíjela… Její chování se po scéně, kterou Astorie předvedla na Vánočním večírku, nejenže ani za mák nezlepšilo, ono se dokonce zhoršilo. Jakoby snad Daphne odsuzovala chování své mladší sestry. Jakoby jí to vyčítala!

Astorie beze spěchu vyšla ze dveří, potichu za sebou zavřela dveře a zhluboka si povzdechla. Zdálo se, že tohle budou ty nejhorší Vánoce, které dokonce předčí i ty v prvním ročníku na Krásnohůlské Akademii, kdy ve škole vůbec nezapadala (podobně jako tomu bylo v Bradavicích) a Veronique Delacourová začarovala její vánoční kostým tak, že se ve chvíli, kdy přišla na slavnostní vánoční večeři na začátku prázdnin, celý zmizel a ona zůstala stát před celou školou jen v krátké spodní košilce s pohybujícím se obrázkem bubeníka ze skupiny "Skřetíci", její oblíbené dětské kapely.

Na chvíli zapochybovala, nic nemohlo být horší než trapas před celou školou a právě v tu chvíli zavrzaly dveře od protějšího pokoje a ona se setkala s pohledem šedých očí. Ne, tohle doopravdy bylo mnohem horší.

"Ahoj," pípla Astorie a pokusila se o úsměv. Takhle už to nešlo dál, ač by to před ním nikdy nepřiznala, chyběl jí. Chybělo jí jeho arogantní chování, chvílemi až otravná pozornost, šeptání do ucha i vášnivé polibky.

"Astorie," kývnul na pozdrav hlavou a uhnul pohledem.

"Jdeš na večeři?" nehodlala se nechat odbít jeho chladným chováním.

"Hm," ozvalo se v odpověď a chvíli na to, už Astorie viděla jen cíp jeho černého hábitu, když Draco kvapně zmizel za rohem.

Ani na mě nepočká, pomyslela si smutně a se sklopenou hlavou ho následovala do jídelny, kde už čekala celá rodina.

Matka sedící v čele stolu s hlavou hrdě vztyčenou si samozřejmě neodpustila poznámku o jejím pozdním příchodu. Jak se může takhle chovat a dopustit, aby Draco, její ctěný snoubenec, přišel o takovou dobu dřív než ona, přestože si Draco ještě nestačil ani sednout na své místo. A ještě k tomu vypadá takhle neupraveně, to se nemůže alespoň trochu řídit podle své starší sestry? Daphne jako vždy vypadá bezchybně a tak dospěle, zatímco ona, Astorie, připomíná jednoho z jejich umaštěných domácích skřítků.

"Ano, máti, já vím," zašeptala Astorie pokorně, když lady Greengrassová skončila svojí triádu, "jestli chceš, dojdu se převléct a -"

"Ne, to nepřipadá v úvahu," přerušila ji její matka, "nebudeme na tebe už déle čekat, sedni si."

"Jak si přeješ," kývla hlavou a vydala se k pravé části dlouhé tabule, kde se zrovna její snoubenec stavěl na nohy, aby jí mohl pomoci.

Zhluboka se nadechla a přistoupila k Dracovi, odsunul jí židli, a když si sedala, naklonil se k ní tak, že na odhaleném krku ucítila jeho teplý dech a pak i mimovolný dotyk jeho pravé ruky na svém boku. Naskočila jí husí kůže, nikdy dřív na jeho přítomnost nereagovala takovým způsobem, ale teď… Teď se jí to stávalo běžně. Nenápadně zaťala pěsti, posadila se a maličko natočila hlavu, aby mohla vidět, jak se Draco tváří. Na jeho obličeji se nedalo rozpoznat nic, kromě lehkého nádechu arogance. Byl ve skrývání pocitů skoro stejně dobrý, jako Daphne, přesto nebyl bezchybný a tak si Astorie nemohla nevšimnout jemně růžového odstínu, jímž se teď zabarvily jeho tváře.

Astorie si znovu neslyšitelně povzdychla a na okamžik přivřela oči. Třeba nakonec nebylo všechno ztraceno. Třeba se nakonec vše v dobré obrátí, vzpomněla si na oblíbený citát z mnoha mudlovských i kouzelnických pohádek. Jenže… Co bylo špatné a co dobré a jak si vlastně přála, aby to nakonec dopadlo?

Na to už nedokázala odpovědět a tak se bez chutě pustila do jídla.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Co si myslíš o povídce "Dáno osudem"?

Skvělá!
Ujde.
Nic moc.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 19. listopadu 2010 v 17:50 | Reagovat

Krásna kapitola :):), tá Riina (ups) reakcia sa mi páčila (niekedy som škodoradostná :D), lebo mala pravdu o Dracovi, že si myslí, že je hviezda :D.

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 19. listopadu 2010 v 17:50 | Reagovat

PS: tešim sa na pokračko :)

3 lucrecia lucrecia | Web | 19. listopadu 2010 v 17:51 | Reagovat

Tak tahle kapitola mi vubec neudělala radost. Jak mu mohla tohle říct, ještě když si to tak ani ve skutečnosti nemyslí. A při tom ještě ho má ráda. Chudák Draco, to si od ní nezasloužil.

4 Sokana Sokana | Web | 19. listopadu 2010 v 18:00 | Reagovat

Ten výbuch, povedala by som, bol pochopiteľný. Ale strašne moc sa mi páčil Draco, keď spolu tancovali. Krásne si to napísala, vážne (:

5 chillychilly chillychilly | Web | 19. listopadu 2010 v 18:37 | Reagovat

Prý krátká? To jsi v poslední době nečetla nic ode mě? vlastně ano, četla :D
Myslím, že Astorie se zachovala přesně tak, jak by se dalo očekávat, ačkoli to bylo přehané. Ale je hezké, že už začíná na Draca takhle reagovat, aaach :)
Kapitola se mi líbila, těším se na další

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 19. listopadu 2010 v 19:10 | Reagovat

Lily: skloňování je mrcha, ale tobě se povedlo ;-) děkuji

Lucrecia: no ano, když oni dva jsou neustále dost přehnaní :) a ještě k tomu tak blbí... jeden nechápe druhého, nemají pohled, jaký máme my, když vidíme reakce obou najednou ;-)

Sokana: moc děkuju :) kdyby tak Ria věděla, na co Draco myslí, tak si to určitě bude vyčítat mnohem víc, než jak si to vyčítá už teď (zrovna se mi tu choulí v rohu :D a já jí nemůžu přesvědčit, aby mluvila - tzn. mluvím sama se sebou, abych se dsotala do další kapitoly)

chillychilly: dobře, pro tebe dlouhá - tak koukej, jak se to dělá ;-)
bylo to přehnané, ale kdo z nás se nechová přehnaně? :) ještě k tomu, když je to utiskovaná hysterická chudinka v šestnácti letech :D díky :)

7 Elin7 Elin7 | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 21:25 | Reagovat

Bože, vážně boží kapitola :-D! ne vážně, jestli jsem se na něco těšila a doufala, že to přijde, tak to byl Astroiin výbuch! Moc se mi líbilo, jak to konečně všechno vykřičela a dostala to ze sebe :-). ALe je dobře, že si to alespoň trochu vyčítá, jinak by jejich udobření(pokud nějaké bude a myslím že bude) bylo podstatně náročnější :-). Moc e těším na pokračování, doufám, že bude brzy ;-).

8 Dorea Dorea | Web | 19. listopadu 2010 v 22:05 | Reagovat

tak sem se konečně dostala taky k tobě, ta škola mi dává :-x
ani se nedivím, že jsi s touhle kapitolou spokojená, protože já jsem taky, už před nějakou dobou jsem zjistila, že když chci něco napsat a chci to mermomoci, tak z toho stejně vyjde něco odlišného, ovšem většinou to do sebe zapadne
chuděrka Ria, má to v hlavě zmatek, moc se mi líbí to tvé zmítání pocitů, merline, to je slovní spojení! jdu se zahrabat :-D
a Draco no kdyby si spolem promluvili, asi by si ušetřili podobná veřejná vystoupení, jenže to se lehko řekne, já vím, kdo by to ostatně neznal, že?, jenže to se mi na tom tvém psaní líbí, že si člověk říká, proč to dělají tak složitě proč, prostě prožívá to a vo tom to je :-D  ;-)

9 Jenny Jenny | Web | 19. listopadu 2010 v 22:06 | Reagovat

Wow tak to bylo..Musím říct že je dobře že vyjela na Draca plně s ní souhlasim..:)
Nic víc není k tomu co dodat možná ano ale já jsem teď příliš lína.. :D

10 deadlik deadlik | Web | 19. listopadu 2010 v 23:13 | Reagovat

Nádherná kapitola a myslím,že ted se to trochu hne :)

11 Nel-ly Nel-ly | Web | 19. listopadu 2010 v 23:35 | Reagovat

Elin: konečně, že ano? :-D už dlouho jsem čekala, až se na něco zmůže, jenže to zas udělala špatně, jak už je ostatně jejím zvykem

Dorea: ale tohle je tak odlišné, až to hezké není :-D ách jo.. no, nějak to vymyslím, nebo se to zase vymyslí samo
jsou to kopyta, oba dva :) a bude jen hůř, i když se bojím, abych se náhodou nedostala trochu mimo charaktery postav :(

Jenny: nebuď líná :-P všechny názory se cení a moc děkuji :)

Deadlik: díky :) já v to dovufám :-D i když...kdo jiný by to měl vědět, že ano?

12 Dorea Dorea | Web | 20. listopadu 2010 v 0:37 | Reagovat

Nel-ly: co se týče charakteru postav, tak já osobně zastávám názor, že s tvou povídkou přicházejí tvůj charakter, samozřejmě, že jsou rysy které musíš zachovat, tedy měla bys, pokud nepíšeš parodii, nebo tak něco,ale ta postava se ti v příběhu vyvíjí a většinou se v povídkách ocitají postavy v taových situacích, které v knize nebyly, tudíž nějaké ty charaktery mi nepřijdou zas tak důležité a myslím, že u tebe ta naprostá odlišnost nehrozí ;-)

13 Maya Maya | 20. listopadu 2010 v 13:32 | Reagovat

Áááá, tahle kapitola byla úžasná. Draco je prostě přesně takový, jaký má být. Nedokážu si ho představit jinak :-)
A potom samozřejmě Ria. No, takhle ho pomížit před celou školou...fakt jí tleskám. Já už bych se viděla někde v rakvi, ale na druhou stranu, když dojde na emoce, je to síla...
Mrzí mě, že ho tak moc nenávidí a stejně tak mě mrzí, že ho miluje...protože tohle přesně ona dělá a mě to štve. Fakt jo, protože nevím, jak to dopadne. A já to chci vědět! A chci, aby to dopadlo dobře...
Moc mě mrzí, že si tak ubližují, ale budu doufat. Stejně jako v brzké přidání další úžasné kapitolky. Moc se na ni těším
Maya

14 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 20. listopadu 2010 v 14:24 | Reagovat

Ty bláho, to bylo úchvatné! Astorie mu to řekla hodně dobře. Nevím proč, ale mám pocit, že s každou kapitolou se mi názor na tuhle holku mění, teď momentálně jí mám ráda, i když je pořád dobře rozpolcená :-)
Musím říct, že po téhle kapitole Draca upřímně nenávidím. I když možná... Ne, je to arogantní pitomec! Tak a je to.
Bylo to úchvatné a já ti tleskám :-)

15 Nel-ly Nel-ly | Web | 20. listopadu 2010 v 14:32 | Reagovat

Dorea: no ano, mají postupně vyzrávat a tak, ale základní charakterové rysy se prostě nezmění a tentokrát o sobě trochu pochybuju :D no, však uvidíte sami

Maya:Ale kuš, ty vážně chceš, abych furt červenala :( :-)
jinak shrnuttí toho, co všechno tě mrzí, se mi moc líbilo :) jsem ráda, že to zatim vychází dejme tomu podle plánu, i když jinou cestou :D díky

Barunka: och děkuji, ale nenávidět Draca? to nesmíš! to může jen naše rozporuplná hrdinka, která stejně neví, co by chtěla ;-)

16 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 20. listopadu 2010 v 16:05 | Reagovat

Že by se nám tu někdo zamiloval? :D Krásná kapitola, Draco si to zasloužil. Ale nemuč ho moc dlouho, chudáčka. Moc se těším na pokračování.

17 Shiroa Shiroa | Web | 20. listopadu 2010 v 19:02 | Reagovat

Jooo!! :-D Rio! Jen tak dál! :-D nee... ale pořádně mu to nandala. A ani se jí nedivím:-)
Ale je ironie, že chtěl pozornost a vlastně ji i získal, avšak ne způsobem, jakým chtěl.
Skvělá kapitola:-)

18 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 20. listopadu 2010 v 19:03 | Reagovat

[6]: skloňovanie mi celkom ide, priznávam sa, ale niektoré slová sú fakt svnine :D

19 Neriah Neriah | Web | 21. listopadu 2010 v 11:01 | Reagovat

Jsem ráda, že Dracovi Astorie řekla všechno do očí, i když jsem to po pravdě vůbec nečekala, myslela jsem,že kamarádství s Ginny bude tajit... :-) Ale moc pěkné, líbí se mi, jak vždycky úžasně popíšeš jejich pocity. Astorii rozumím, ale už by se mohla vzpamatovat. :-)

20 Nel-ly Nel-ly | Web | 21. listopadu 2010 v 12:22 | Reagovat

C.ind.ere.lla: no, zamiloval, my víme něco a on ví zas něco jinýho..teď jak se s tím vypořádat ;-)

Shiroa: je to naše malá šikulka ;-) jenže si to vůbec neumí načasovat, chudinka :D

Neriah: myslím, že ona to čekala taky :-D ale vztek a zoufalství dělají divy, vždyť to všichni známe ;-)

21 Guenon Guenon | E-mail | Web | 21. listopadu 2010 v 16:33 | Reagovat

Já stejně Draca miluju. A i přes - nebo možná pro - tohle chování:D
Ria si zahrává. Ale líbilo se mi to:D Scény já můžu...:D
Jednoduše: Moc povedené, pobavilo, napnulo - a já jdu bez dalších keců dohnat i druhou kapitolu:D

22 lina lina | Web | 21. listopadu 2010 v 17:03 | Reagovat

Astorii tleskám, nádherný výstup:D jsem říkala, že ji budeš mučit...:D
Moc pěkná kapitola

23 therysek-diary therysek-diary | Web | 24. listopadu 2010 v 16:52 | Reagovat

V minulé kapitole se mi líbilo, jak jsi Draca popisovala z trošku jiného úhlu. Myslím, že nakonec nebude zas tak hrozný, jak se zdálo na začátku. Hezké no, pěknou scénu ztropila. Oni se ale zase dají dohromady, nemám pravdu? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA