Dáno osudem (6)

27. září 2010 v 15:51 | Nel-ly |  Dáno osudem
Astorie
Já vím, že ta minulá byla krátká, ale jak jsem řekla, představovala jen první půlku a já vám teď přináším tu druhou :)
Jak mě potšily komentáře k minulé, tak doufám (bez většího nátlaku :D), že mě teď potěší i komentáře k téhle kapitole.

Jinak video se k tomu vůbec nehodí a vlastně ani písnička, ale já jí jednoduše žeru a kapitolu se psala převážně při ní :D

Dál procházela přeplněnou vlakovou chodbičkou a čas od času nahlížela do skleněných dveří různých kupé. Vlastně sama ani nevěděla, co přesně hledá.

Chtěla si najít prázdné místečko, schoulit se do rohu a dívat se celou cestu z okna na ubíhající anglickou krajinu a přemýšlet, jaké to bude, co se s ní bude dít a nechá si po tvářích proudit další vodopády slz? Nebo se vzmůže a pokusí se najít si společnost a vyhnout se tak přicházející depresi?

Mohla by se pokusit najít kupé té zmijozelské party, v jejímž čele vždy stál Draco nejspíš po boku Daphne a jejích kamarádek. Jenže… Astorie si nebyla tak jistá, jestli chce celou cestu sedět v bezprostřední blízkosti vyčítavých a chladných pohledů své starší sestry, nebo nabubřeného chvástání a arogantních úsměšků svého snoubence. Ne, tohle určitě není nic, co by jí dokázalo zvednout náladu.

"Ahoj, je tu volno?" vstrčila hlavu do jednoho kupé skoro na konci vlaku. Jako další už by nejspíš následovaly jen místa zmijozelské bandy a Astorie se před malou chvílí rozhodla, že něco takového si ráda odpustí. Nakonec si tedy vybrala třetí možnost. Sednout si k někomu úplně cizímu, navázat kontakt nebo prostě sedět a mlčet. Nechtěla to však hned ze začátku přehánět a tak se chytla příležitosti, jež pro ni představoval osamělý kluk začtený do nějaké tlusté knihy.

"Jo, jasně," zamumlal chlapec, aniž by se na ní otočil a mávnul rukou, aby mohla jít dál. Astorie překvapeně zvedla obočí. Mohlo být mu tak dvanáct třináct let a už se choval - takhle?

"Díky, já jsem Astorie," pokusila se nasadit co nejmilejší úsměv, nikdy nebyla dobrá v navazování nových známostí.

"Hm a co jako?" zeptal se a dál upřeně hleděl do knihy.

"Eh," vyhrkla zaraženě, "já… jen jsem se chtěla představit, víš, jako - ´Ahoj, já jsem Astorie.´ a ´Ahoj já jsem…," natáhla k němu obě ruce a čekala na jeho reakci. Jen na ni bez zájmu pohlédl, pozvedl obočí a díval se na ni takovým způsobem, že si najednou připadala, jako ten největší blázen na světě.

"Liam Pitchard," zavrčel.

"Fajn," usmála se na něj. "Ráda tě poznávám, Liame, a do jakého ročníku chodíš?"

Hlasitě vzdychl, znovu zvedl hlavu a zahleděl se jí přímo do očí. "Mají tyhle zbytečné otázky nějaký význam? Nebo sis nevšimla, že se pokouším číst a rád bych v tom pokračoval i po zbytek cesty?"

"Jasně," kývla hlavou, ale to už se Liam stihl znovu ponořit do té své zajímavé četby. Astorie potichu vzdychla, vytáhla svoji vlastní knihu a děkovala všem svatým, že byla dost tlustá na celou cestu až do Bradavic.

***

"Astorie Greengrassová?"

"Ano," zvedla okamžitě hlavu a pohlédla na přísně vypadající čarodějku s vysokým kouzelnickým kloboukem posazeným na pevně stažených vlasech.

"Pojďte se mnou, budete zařazena jako první ještě před žáky prvních ročníků," ještě ani nedořekla větu a už se rázným krokem vydala pryč ze vstupní haly, Astorie hned za ní, "nemíváme moc nových studentů z vyšších ročníků, ale na žádost vaší rodiny jsme udělali výjimku. Budete zařazena jako první, ještě před prvními ročníky."

"A-ano, jistě," zakoktala udýchaně a znovu trochu popoběhla, aby udržela svižný krok, jež profesorka nasadila. "A můžu se zeptat…"

"Běžte tudy, těmi dveřmi dál rovně, pak už uvidíte, kam máte jít, ale počkejte na vyzvání" prohlásila profesorka úsečně, otočilas na podpatku a zmizela druhou chodbou.

Astorie si hlasitě povzdechla, už po několikáté toho dne. Toto hezky začíná. Nejdřív jí málem ujede vlak, pak se dostane do kupé snad s nejnemluvnějším studentem z Bradavic a nakonec ji neznámá profesorka nechá v tmavé chodbičce na pospas všemu dobrému či zlému.

Pomalu prošla úzkou chodbičkou, pootevřela těžké mahagonové dveře a vyhlédla ven. Stála kousek od zakulaceného stolu, v jehož čele se skvěla vysoká vyřezávaná židle připomínající malý trůn, na níž seděl člověk, jehož jméno znalo každé dítě pocházející z kouzelnické rodiny a vyrůstající v Anglii. Albus Brumbál, jeden z největších kouzelníků své doby, ředitel Bradavické školy čar a kouzel.

Chvíli na to, co Astorie vstrčila hlavu do dveří, se otevřely velké vstupní dveře a do síně vešla ta samá profesorka v čele průvodu desítek vyděšených dětí, budoucích studentů prvních ročníků.

"Co to říkala? Že půjdu první? Takže to jako… už teď?" ptala se Astorie sama sebe a rozhlížela se kolem sebe. Vyřešit nezvyklý nástup nového studenta tím, že ho strčí do postranní chodby a řeknou mu: Čekej, jí nepřišlo zrovna nejlepší, hlavně když ten dotyčný je někdo, jako ona. Vyděšená malá holka, jež nikdy a nikde nebyla sama - tohle by v Krásnohůlkách nikdy nedovolili, v Krásnohůlkách nikdy nebyly takhle zatuchlé a tmavé chodby a všude se pohybovaly desítky lidí!

"Dříve než začneme se zařazováním nových ročníků, rádi bychom mezi námi přivítali novou studentku přestupující nám z Krásnohůlské akademie," prohlásila profesorka s vysokým kouzelnickým kloboukem a přísným pohledem a nenápadně na dívku kývla, "Greengrassová, Astorie Clare!"

"Tak," zašeptala sama sobě Astorie, když pomalým krokem vystoupila z postranních dveří za profesorským stolem a vydala se směrem k oprýskané dřevěné stoličce, u níž profesorka stála. "A je to tady, jen klid, Astorie, klid!"

Když došla na místo, uvědomila si, že na ni zírá celá místnost, což znamenalo všechny čtyři kolejní stoly a učitelé, takže určitě i několik set lidí. Rozklepaly se jí kolena a vyděšeně se otočila k profesorce, která jí jen pokynula k dřevěné stoličce a potom, co se Astorie posadila, jí na hlavu nasadila starý potrhaný klobouk, jež ještě před chvílí zpíval zvláštní písničku.

"Ale ale, to se podívejme," ozval se tichý hlásek v jejím uchu. Astorie sebou polekaně cukla, když si uvědomila, že to na ni nejspíš mluví klobouk, "mladší ze sester Greengrassových. Kdepak ses nám toulala, dítě? Krásnohůlky…," zasyčel opovržlivě Moudrý klobouk a Astorie se zamračila, nejradši by mu řekla, že její bývalá škola byla úžasná a mnohem hezčí než tenhle starobou prolezlý hrad s podivnými a děsivými mluvícími věci, ještě si moc dobře pamatovala kočáry bez koní a potrhlého ducha, jež se na ni pokusil zaútočit, jakmile poprvé vešla do dveří Vstupní haly.

"Co se dá dělat, ale už tě tu máme, konečně si dostala rozum. Přesto to bude těžké, už ti bylo patnáct let, v takovém věku je těžké někoho zařadit. Z lidí se postupně stávají složité osobnosti. Ach ano, ze všech lidí, dokonce i z těch, u kterých by to nikdo nečekal," klobouk se na její hlavě maličko zatřásl a Astorii pohoršeně došlo, že to byl tichý smích.

Prosím, ať si pospíší, modlila se v duchu dívka. Vždyť na mě všichni ti lidé zírají.

"Neboj, už to nebude trvat dlouho, dítě," znovu sebou škubla, když si uvědomila, že klobouk slyší její myšlenky. "Těžké, tak těžké… Nechybí ti odvaha, ale na Nebelvír to určitě není. Nejsi hloupá, ale ani na Havraspár se nehodíš."

"Tak kam tedy?" zeptala se, už jí začala docházet trpělivost.

"Nespěchej, tahle chvíle rozhodne o tvé budoucnosti," pokáral ji klobouk, "podle tvých předků i příbuzných by se nejvíc hodil Zmijozel, ale nevím, nevím… Tolik se lišíš od své sestry, snad Mrzimor."

Najednou si uvědomila, jak by se tvářili její rodiče, sestra a nakonec i Malfoyovi v čele s Dracem, kdyby chodila do jiné koleje, než do Zmijozelu. Malfoyovi by jí nikdy neodpustili tu ostudu a určitě zrušili zasnoubení… To by byla cesta ven. Moudrý klobouk měl pravdu, teď se rozhodovalo o jejím osudu, pokud ji pošla do Mrzimoru, Draco určitě zruší jejich zasnoubení a Astorie bude volná, třeba by se mohla vrátit i do Krásnohůlek za svými kamarádkami, jenže…

Astorie ucítila, jak ji v očích pálí slzy. Tohle nemohla dovolit. Její rodiče by zabilo, kdyby se nedostala do Zmijozelu. Tolik si přáli, aby se jejich jméno spojilo s rodem Malfoyů, Astorie si nemohla dovolit je zklamat.

"Taková rozhodnutí víc než cokoliv jiného svědčí o tvé mrzimorské povaze," prohlásil klobouk a ona si uvědomila, že nejspíš celou dobu sledoval její vnitřní bitvu. "Tak tedy, jak se rozhodneš? Nakonec je to vždy na tobě, ty rozhoduješ o svém osudu."

"Zmijozel," zašeptala zlomeně Astorie, "prosím, pošli mě do Zmijozelu."

"Jak si přeješ," pronesl tichý vlásek. "Zmijozel!"

Astorie slyšela, jak poslední slovo vykřikl na celou síň. Sundala si ho z hlavy a vratkým krokem se vydala ke stolu své nové koleje.

U zmijozelského stolu už se Draco postavil na nohy, pokýval na ni a ona se, se skloněnou hlavu vydala k němu. Nakonec sama rozhodla o svém osudu, teď už nebylo cesty zpět.

...
Mé malé věnování patří Guenon za to, jak hezky přišla na to, kam by se ta moje malá Ria hodila :) Fakt jste si mysleli, že má sílu na úžasný Nebelvír? :D
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 27. září 2010 v 17:10 | Reagovat

Super kapča! Je aj dobre, že je v Slizoline ;-), krásna kapitola, hrozne sa mi páčila, tešim sa na ďalšiu :-):-).

2 Shiroa Shiroa | Web | 27. září 2010 v 17:20 | Reagovat

heh, tak zmijozel..:-D Vím, že je to jen jakože půlka, ale i tak to bylo krátký! :-D :-D
ale super... :-)

3 lina lina | Web | 27. září 2010 v 17:29 | Reagovat

já tak nějak počítala s Havraspárem, ale koneckonců je Greengrassová...Liam se mi líbí! Doufám, že se tam ještě vyskytne:D
Písnička je pěkná, není z Fanoma opery?

4 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. září 2010 v 17:32 | Reagovat

LIly: díky

Shiroa: krátký, tss :-P hele jo, čtyři stránky první část, čtyři (skoro celý :D) ta druhá... nechte mě :D

lina: nene, na Havraspár není dost chytrá :D blbka moje a Zmijozel... jinak by to ani nešlo, Draco by ji pak nechtěl a my přeci chceme, aby ji chtěl :D

netuší odkud je písnička, ale je skvělá :)

5 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 27. září 2010 v 17:49 | Reagovat

nevedela som, ako po tom Snapovom "Aha." pokračovať, tak som to vyriašila takto 8-)

6 kami kami | Web | 27. září 2010 v 18:46 | Reagovat

Spokojnučká, kami, je naozaj spokojnučká. *pokyvkáva hlavou*. :D (Toto se mi líbí!) Výborne zradená, tým správnym spôsobom.
A pesnička je z Fantóma opery, ak sa nemýlim, tak sa volá The Point of no retrun. :-)

7 Patris Patris | E-mail | Web | 27. září 2010 v 19:02 | Reagovat

Zmijozel?...Fajn..:D
Dobrá povídka, dobrý díl. :D

8 Maya Maya | 27. září 2010 v 19:34 | Reagovat

Pche, a proč by jako nemohla být v Nebelvíru? Mně se tam hodí :-)
Ale ten Zmijozel...no, uvidíme, jsem zvědavá, jak se s tím popere. Jsem ráda, že jsi další kapitolku přidala tak rychle, je úžasná. Nejhezší byl ten popis, jak se rozhodla, že půjde do Zmijozelu...bylo mi jí děsně líto
Bylo by hezký, kdybys další kapču přidala zítra... to by se mi moc moc líbilo :-D

9 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. září 2010 v 21:52 | Reagovat

kami: spokojená kami ano? to jsem ráda, já věděla, že tě to potěší, protože klišoidní chlapčci - to je moje, ale holky... to už by asi bylo trochu moc (i když těch nebelvírských mám taky mraky, co si budeme říkat)

Patris: jů, nová osoba :) moc díky

Maya: tss, kdo je tu bůh povídky? :D vůbec to na mě nezkoušej
já říkala, že je to jen půlka :D a půlky musí být u sebe a zítra? no nevim, co kdybys radši něco přidala ty? pak se tě pokusím napodobit :-P

10 Jenny Jenny | Web | 27. září 2010 v 22:36 | Reagovat

Sotva chci psát kapitolu tak ty jí přidáš..
Ach jo my spisovatelky jsme nevypočitatelný..xD
Já jsem se lekla že chudinku pošleš do Mrzimoru ale naštěstí že do Zmijozelu.
A ten kluk byl vážně divný snad se tam objeví chci o něm vědět trochu /když Jenny říká trochu myslí všechno..xD/ víc..
Jinak se mi kapitola velice líbila neměla bych žádné výhrady..x)

11 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. září 2010 v 23:20 | Reagovat

to jsem ráda :) no jo, Mrzimor, ale taky je to kolej! jenže to by pak pro Draca neměla cenu a já přeci jen s nimi mám svoje plány "ďábelský smích"
Liam snad bude mít svoji vlastní mini roličku, řekla jsem si, že nějak vynechávám vedlejší postavy :)

12 Guenon Guenon | Web | 27. září 2010 v 23:29 | Reagovat

Líbila, moc:D měla jsem to čekat, pro draca někoho jiného než zmijozelačku...:D i když si pořád myslím, že tam spokojená nebude. Že tam nezapadne. Ale muselo to tak bejt. Pro budoucí účely:D
takže jednoduše: byla skvělá a já chci další:D:D

13 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. září 2010 v 23:37 | Reagovat

a furt je tam ten ázev s osudem, že jo :D jestli si toho teda někdo všiml  "ha ha ha"
ale děkuji :) uvidíme, jak se múze bude chtít

14 Jenny Jenny | Web | 27. září 2010 v 23:54 | Reagovat

polozdravá...tak ti řeknu definici-
Vlastně já už jsem zdravá mám už jen rýmu ale tu mám pořád..Jenže moje máma je taková že chce abych byla úplně zdravá/což je blbbost protože já se rýmy nezbavím/a říká mi at ležim..xD takže jsem jakoby polozdravá..
Takže jsem vlastně zdravá..xD

15 Marsííínka Marsííínka | Web | 28. září 2010 v 8:18 | Reagovat

tuhle povídku mám ze všech nejradši.. je takov... nejchytlavější...fakt se moc těším na pokračování

16 Angel Angel | 28. září 2010 v 9:45 | Reagovat

Správně.. nejchytlavější. Je to tak a kdyby bylo pokračování už dneska, byla bych šťastná jak blecha. Dokonalost 8-)

17 Moreen Moreen | Web | 28. září 2010 v 10:58 | Reagovat

tak, další ostuda..nevím co se děje, ale nějak s tou školou nestíhám, jen si to vezmi, sedm cvičení - šest úkolů, za první týden! oni ze mě snad chtějí sedřít kůži.. no nic, nebudu se ospravedlňovat :-D super kapitola, i ta minulá, tahle povídka se mi vážně líbí a dokonce mi ani nevadí, že je z harryho doby, hlavně když je tam draco :-P to zařazování bylo hustý, škoda, že se s kloboukem vážně nezačala dohadovat o krásnohůlkách, to mohlo být ještě zajímavé :-D těším se na další!

18 Maya Maya | 28. září 2010 v 12:26 | Reagovat

[9]: Nel-ly: Pche, jako...jsem zaneprázdněná, víš? :-) ode mně nic nečekej...spíš taky líná, ale co se dá dělat.
Když na to rychlý přidávání kapitol se tak krásně rychle zvyká, víš? :-) Prosííííím zejtraaaaa :-)

19 vivienne vivienne | Web | 29. září 2010 v 18:21 | Reagovat

konečně jsem to dočetla musím říci, že je to pěkné, těším se na pokračování

20 Nel-ly Nel-ly | Web | 30. září 2010 v 14:03 | Reagovat

Marsííínka: děkuji :)

Angel: nejchytlavější :D tak snad to vydrží

Moreen: a já se válím doma... ne, taky mě to čeká :(
to jsem ráda, já si na toho Draca nějak zvykla, poslední dobou :D

Maya: tak zeneprázdněná jo? jasný jasný :-P

vivienne: díky :)

21 lucrecia lucrecia | Web | 7. října 2010 v 15:46 | Reagovat

Tak zmijozel jo. To jsem ráda, protože ta kolej je nejzajímavější ze všech. Ale nevím, jestli se rozhodla dobře. Takhle se možná bude jen zbytečně trápit a mít pocit, že tam nepatří. A nebo možná naopak se z ní vyklube pryvý zmijozel. Ale já bych teda do mrzimoru nechtěla, ten se mi nejmíň líbí a hned za ním je nebelvír.

22 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 17. října 2010 v 0:33 | Reagovat

Kdyby šla do Nebelvíru, třeba by ji nechal být:D

23 therysek-diary therysek-diary | Web | 21. listopadu 2010 v 12:55 | Reagovat

Hezká kapitola, opět krásně napsané... No, pravda, kdyby šla do Nebelvíru, možná by se ho zbavila :-)

24 Šnečkovská Šnečkovská | Web | 22. února 2011 v 18:50 | Reagovat

Super kapitola, úžasný Nebelvír přesně vystiženo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA