Dáno osudem (1)

9. srpna 2010 v 16:37 | Nel-ly |  Dáno osudem
2
V podstatě takové prodloužení prologu, na začátek, na odlehčení, na seznámení :)
Teď už jen můžu doufat, že se mi povede dopsat "Světlo v temnotě" protože jsem si slíbila, že nebudu pokračovat v další, dokud ho nedopíšu... Držte mi palce ;-)

Seznamte se starými i novými hridny:



"Vítejte, už jsme na vás čekali," uvítala je vysoká žena v elegantním světle zeleném hábitu a zamířila k jejich matce, aby ji mohla přátelsky obejmout.

"Narciso, drahá, jak ráda tě zase vidím," reagovala paní Greengrassová se stejným vřelým úsměvem a opětovala hostitelce pevný stisk.

Stáli před hlavním vchodem do obrovského, zámku podobného, sídla rodiny Malfoyových, kde měly Astorie s Daphne trávit letní prázdniny.

Matka jim řekla, že důvod této návštěvy je, aby dělaly společnost jedinému synovi její blízké přítelkyně, protože tu nemá žádné kamarády a s Daphne nakonec od příštího roku bude chodit do školy, do stejného ročníku.

Obě dívky však moc dobře věděly. Tedy Daphne věděla a Astorii, pro kterou tahle informace nebyla nijak zvlášť zajímavá, to samozřejmě ihned prozradila, že hlavním důvodem jejich návštěvy v Malfoy Manor jsou zásnuby. Tedy výběr vhodné manželky, jak pro Draca, tak především pro jeho rod. Bylo to sice hodně předčasné, ale jak vždy říkali jejich rodiče - Důležité věci se nesmějí odkládat. A otázka manželství, především pak budoucího spojení jejich dvou rodů, byla velice důležitá.

Všichni byli přesvědčeni, že se jejich přání vyplní a Draco se jednoho krásného dne ožení s Greengrassovic starší dcerou, Daphne.

***

"Kam to jdeš?"

"Cože?"

"Ptám se tě, kam jdeš," zopakoval pomalu a nezapomínal při tom, po svém zvyku, řádně protahovat všechny slabiky.

"Proč by tě to mělo zajímat?"

"A proč by ne?"

Protočila oči. Jeho arogantní chování, nadřazenost, kterou každému projevoval, a nepřehlédnutelná pýcha, ji vyváděly z míry. Stejně jako Daphne, až na to, že v Astoriině případě to bylo nevůlí, zatímco její sestra v posledních několika dnech (vlastně celé jarní prázdniny, které u Malfoyových trávily) nebyla schopná mluvit o ničem jiném než o tom, jak je jejich "hostitel" neskonale úžasný a krásný.

"Fajn, jak chceš," prskla a založila si ruce v bok. "Jdu ven, nadýchat se trochu čerstvého vzduchu a snad i někde splašit koště."

"Proč koště?" zamračil se.

"Abych tě s ním mohla majznout přes hlavu," odpověděla a zdvihla hlavu. "Proč asi? Chci si zalétat nebo snad nesmím? Protože jsem holka nebo -"

"Půjdu s tebou," přerušil ji. Konsternovaně sledovala, jak kolem ní jakoby nic prošel a pokračoval stejným směrem, kterým předním mířila ona sama. Po chvíli se však dokázala vzpamatovat a rozběhla se za ním.

"Co -?"

"Půjdu s tebou, už jsem dlouho neseděl na koštěti. Měl bych začít zase trochu trénovat."

"Jo," souhlasila, "to bys měl."

"Cože?"

"Říkám, že bys měl. Nejsi v tom zas tak dobrý," odpověděla bez zaváhání a ani se na něj nepodívala. Nemusela, jeho uražený pohled ji doslova propaloval.

"Neřekl bych, že se v tom takovej prcek jako ty nějak zvlášť vyzná," zasyčel na ni a Astorie se v duchu musela spokojeně usmát. Jeho pečlivě ovládané chladné chování bylo to tam.

"Vážně? Myslím, že nezáleží na tom, jak jsem vysoká. Ostatně," zastavila se a obrátila se k němu, aby si ho mohla prohlédnout kritickým okem. "Ty taky nejsi zrovna nejvyšší. Na to, že jsi skoro o dva roky starší než já...," nedořekla a věnovala mu povýšený úsměv.

Dracovy zrůžověly tváře.

"Co můžeš zrovna ty vědět o famfrpálu?" zavrčel na ni a Astorie si všimla, že se mu v šedých očích objevují rozzuřené jiskry.

"Očividně mnohem víc než ty, když si ani nejsi schopný uznat, že nehraješ moc dobře." nadhodila a všimla si, jak se Draco otřásl.

"Nemáš právo, něco takového říkat!" teď už dokonce zvýšil hlas a zrychleně oddechoval. Astorii se v hlavě rozsvítilo, a zase rychle zhaslo, varovné světýlko. Neměla by ho tolik popichovat, vždyť se jednou stane manželem její sestry, i když… To znamená, že budou rodina, takže si může dělat, co chce.

"Vážně? A co když budu?" zeptala se ho a vyzývavě zvedla obočí.

Musel na ni být celkem zábavný pohled, jak tam tak stála s rukama opřenýma v bok a hlavou hluboce zakloněnou, aby mohla Dracovi pohlédnout do očí. Předtím tak trochu lhala, Draco doopravdy nebyl malý, vlastně… Převyšoval Astorii o víc než jeden a půl hlavy.

"Tak to vyzkoušíme," usmál se na ni najednou Draco a tím ji úplně vyvedl z míry.

"Co vyzkoušíme?" zeptala se Astorie nechápavě a hlas jí na trochu přeskočil. Doopravdy by ho neměla takhle popouzet. Rodina, ne rodina, ještě stále nebyl její příbuzný a k cizímu člověku, především k o dva roky staršímu hostiteli, si tohle nemohla dovolit.

"Jestli jsi v létání lepší než já." Další, tentokrát ještě širší úsměv roztáhl jeho ústa, když ji Draco chytil za ruku a táhl za sebou, směrem k zadnímu vchodu pro služebnictvo, kde byla, v malém přístěnku pod schody, schovaná všechna létající košťata.

Astorie hlasitě polkla, na koštěti seděla jen dvakrát v životě.

***

"Jdeš taky?" Otočila se a nechápavě pohlédla na vysokého chlapce, jenž stál ve dveřích jejího pokoje. "Tak?" zeptal se znovu a pravou rukou demonstrativně zdvihl připravené koště.

"Jasně a dopadne to jako minule," vyplázla na něj jazyk a znovu se pohodlně usadila na své posteli.

"Nedopadne, slibuji," nasadil milý tón a přistoupil k ní blíž.

"Ano? A kdo mi to zaručí," trhla hlavou. "Celý zbytek dne jsem ze sebe musela drhnout bláto a rozčesávat si vlasy."

"Neměla ses tak vytahovat," prohodil s úsměvem a posadil se vedle ní.

"Já se nevytahovala!"

"Rio," oslovil ji tak, že nepokojně poposedla.

"Fajn," vyhrkla a podívala se mu do očí. "tak jsem se trochu vytahovala. No a co? Ty to děláš furt!"

"Ale já, na rozdíl od tebe, umím lítat!"

"Když myslíš," prohodila a znovu se otočila stranou, aby neviděl její pobavený úsměv, když uslyšela, jak se prudce nadechl.

"Určitě líp než ty!"

"Jistě, jen se na mě zase povyšuj. Seděla jsem na tom asi po druhé v životě a ty si mě hned vyzval na závod!"

"Říkala si, že to umíš!"

"I kdyby, jsem holka a jsem mladší. Měls na mě dávat pozor a ne -"

"Pozor? Na tebe?" vyhrkl konsternovaně a výraz jeho tváře dával Astorii najevo, co si o ní myslí. ´Blázen´ "Jednoduší by bylo hlídat dračí mládě, než tebe. Jsi nevyzpytatelná a -"

"Tak proč chceš, abych šla s tebou?"

"Protože se nudím," přiznal po chvíli váhání a Astorie se na něj přátelsky usmála.
"Tak půjdeš se mnou? Slibuju, že tentokrát poletíme pomalu a já se postarám, abys zase nespadla."

Protočila s úsměvem oči a začala se pomalu stavět na nohy.

"A když, tak určitě nedopadneš tak, jako minule," prohodil ještě ledabyle a Astorie po něm hodila malým plyšovým králíčkem, kterého vždy tahala všude s sebou.

***

"Za chvíli bude večeře."

"Jo jo, už jdu," zakývala hlavou a znovu se pokusila přeprat zapínání svých večerních šatů. Jak je nesnášela. Byly dlouhé až na zem, úzké, že v nich musela cupitat jak malé dítě a ještě ke všemu růžové. Dárek od její matky k devátým narozeninám. Ještě stále si pamatovla na matčin nadšený výraz, když vybalila své první večerní šaty a taky na pocit znechucení, který ji v tu chvíli zaplavil. Co by dala za obyčejné ponožky?

"Počkej, pomůžu ti," zasmála se Daphne, odstrčila její ruce a šaty byly do minuty zapnuté.

"Jak to děláš?" otočila se na ni Astorie nechápavě. Tomuhle nikdy nerozuměla. Prala se s těmi šaty už přes půl hodiny, marně. Pak přišla Daphne a vše se do minuty vyřešilo, takhle to bylo vždycky. Daphne byla prostě úžasná, dokonalá a tak krásná.

"Jednou se to taky naučíš," prohlásila Daphne blahosklonně a upravila jí účes, ze kterého se během těch několika minut, kdy se Astorie pokoušela bezvýsledně doobléct, uvolnilo několik neposlušných pramenů.

Další věc, kterou své sestře tolik záviděla. Obě, Astorie i Daphne, měly blonďaté vlasy, ale Daphne na rozdíl od své mladší sestry vypadala, jako princezna (tedy alespoň Astorie si to vždy myslela). Měla dokonale rovné světle blonďaté vlasy zastřihnuté těsně pod lícními kostmi, ale co na nich bylo nejúžasnější, nebyla jejich barva (o které si Astorie mohla jenom nechat zdát), ale jejich tvárnosti. Daphniny vlasy se nikdy nezkudrnatěly, dokonce ani nezvlnily. Vždy byly rovné, upravené, učesané - další propastný rozdíl, Astorie měla vlasy dlouhé, vlnité a neposlušné. Kdykoliv se učesala, stačilo jen několik minut a její účes už nedržel tvar a rovné vlasy? To nepřipadalo v úvahu, žádná vyrovnávací kouzla nefungovala. Astoriiny vlasy si žily svým vlastním, vlnitým, životem.

"Jednou? Jsem jen o dva roky mladší," zasmála se pochmurně Astorie. "Říkáš to, jako bych byla nějaké malé dítě."

"Ale teď je ti devět a mě bude jedenáct," podotkla Daphne a natáhla směrem ke své sestře ruku. "Ale máš pravdu, doopravdy nejsi malé dítě, jen tak vypadáš…"

"Hej!"

"Ještě jsi zapomněla, že se tak i chová," ozvalo se posměšně ode dveří. Obě dívky se naráz otočily a pohlédly na blonďatého chlapce s přezíravým úsměvem na tváři. Draco Malfoy se choval stejně arogantně, jako vždy. Namyšlenost a pýcha vyzařovaly dokonce i z jeho postoje, když se ledabyle opíral o rám otevřených dveří.

"Co tu chceš?"

"Ale no tak, maličká," rty se mu roztáhly pobavením, když se Astorie znechuceně zašklebila. Věděl, jak tohle oslovení nesnáší, "přece bys na mě nebyla ošklivá. Posílá mě vaše matka, máte si pospíšit, za chvíli se bude podávat večeře."

"Ono by se toho totiž hrozně stalo, kdybychom pro jednou přišly o pár minut později," zabrblala Astorie, zahalila se do tmavě modrého, dlouhého šálu. Jediné části večerního oblečení, kterou měla ráda a kterou jí zároveň matka dovolila nosit, a vydala se k Dracovy.

"Astorie!" okřikla ji pobouřeně Daphne, a co nejrychleji ji následovala. Předtím však nezapomněla věnovat Dracovy zasněný úsměv. Přestože s ním už skoro rok chodila do stejného ročníku, vídala ho každý den, chodila s ním na všechny hodiny, ještě stále se nedokázala v jeho přítomnosti ovládat a neustále ho pozorovala. Byla jím jednoduše okouzlená, už od jejich prvního setkání.

Tohle Astorie nikdy nechápala. Nechápala, co Daphne na Dracovy vidí. Popravdě, nechápala, co jakákoliv dívka jejich věku vidí na jiném klukovi. Ona sama ještě nikdy s žádným nechodila a ani nechtěla. Proč taky? Kluci byli dobří jen na sport nebo na souboje s hůlkami, stejně jako Draco, s kterým se tak často dohadovala. Ona jediná ho dokázala vždy zaručeně vytočit a měla dokonce i svůj vlastní rekord, necelou minutu.

***

"Proč?"

"Astorie."

"Matko, prosím."

"Je mi to líto, dítě," zašeptala, "bude ti tam líp, slibuji."

"Ale já nechci pryč."
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jenny-sbx))♥ Jenny-sbx))♥ | Web | 9. srpna 2010 v 17:00 | Reagovat

tak to se nemohu dočkat další kapitoly..zatím se mi to líbí....x)

2 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 9. srpna 2010 v 17:59 | Reagovat

Jsem trošku zmatená z jejich věku, ale jinak super, těším se na pokračování.

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 9. srpna 2010 v 18:05 | Reagovat

krásna kapitola :):), chudák Astorie :(:(, tešim sa na ďalšiu kapču, som hrozne zvedavá, ako to bude pokračovať :):)

4 wladka wladka | Web | 9. srpna 2010 v 18:20 | Reagovat

hmm to co je za zaver??? ha!!!!
mno kapitola bola fajn...pacilo sa mi na nej ako sa Astoria vytahovala pred Dracom ze vie lietat ...hehe nemalo to chybu :D :D :D

5 Nel-ly Nel-ly | Web | 9. srpna 2010 v 19:21 | Reagovat

Jenny: to doufám :D snad si udržím laťku

C.ind.ere.lla: jééj, jsi zpátky? :) já čekala, že se někdo zeptá :D jsem se v tom sama na chvíli ztratila, ale slibuji, že dovysvětlím

Lily: chudák? proč :D ještě jsem jí nezačala ubližovat

wladka: no, nějak vás navnadit musím, nemyslíš? :D

6 Angel Angel | 9. srpna 2010 v 19:49 | Reagovat

Tak teď si myslím, že jí rodiče pošlou do Kruvalu nebo prostě někam daleko a s Dracem se uvidí až za pár let.. No ale to je jenom takovej odhad kvůli tomu tajemnýmu konci.. Zajímavý a dost dobře napsaný.. Máš talent:-)

7 Maya Maya | 9. srpna 2010 v 21:57 | Reagovat

Jako co to je? Hej! Co to je?! Ten závěr!
Naštvala jsi mě! A to jako fakt moc. Kam ji posílají? Já chci, aby byla s Dráčkem a chci a chci a chci, protože on si určitě nevybere tu bárbínu, ale naší maličkou Riu... a navíc ji krásně oslovuje. A vůbec jsi mě naštvala :-(
Teď í začneš ještě ubližovat a drtit osudem a já tě vážně zabiju!
P.S.: Tohle vážně, ale opravdu není vyhrožování, do kterého mimochodem zapojuji i další kapču :-)
P.S.S.:Stejně si neodpustím říct ti, že to bylo nádherný. Hlavně to, jak stírala Draca :-D

8 lina lina | Web | 9. srpna 2010 v 22:37 | Reagovat

hééj...CO je to za konec? Kum ji to chudinku poslali? Tak Rio, jo?:D
Pěkná kapitola...líbí se mi tvoje Daphne:D vždy dokonalá

9 Nel-ly Nel-ly | Web | 9. srpna 2010 v 22:52 | Reagovat

Angel: nejsi daleko od pravdy :D sakra! děkji :)

Maya: :D takže to neni vyhrožování, ano? jen důrazné "okřikování"? Neboj, až se mi konečně povede napsat něco kloudného k "sadistickému" Dráčkovy tak přidám další... kterou už mimochodem mám :P

lina: no jo, Tory je lepší, uznávám :) ale tak Astoria - Ria.. Proč ne?

10 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 9. srpna 2010 v 23:53 | Reagovat

Já nemám ICQ, ale facebook jo :)
Jsem tam kdyžtak jako Belatrix Black :)

11 Piece Piece | Web | 10. srpna 2010 v 1:27 | Reagovat

Moc, moc se mi líbil ten dramatickej konec, to já můžu:D A překvapivě všechny postavy jsou mi sympatické, dokonce i Daphen, což nechápu:D Ale je to úžasně čtivě napsané. A chci pokračování, i když si ho přečtu nejdřív za týden:D

12 Nel-ly Nel-ly | Web | 10. srpna 2010 v 1:30 | Reagovat

Piece: taky nevidím důvod, proč by Daphne neměla být sympatická ;-) no vážně, je jen dokonalá dcera a za to bychom ji měly obdivovat (já ji obdivuju :D)
pokračování za týden? neblázni, to tu nejspíš ještě vůbec nebude
díky :)

13 SasQa SasQa | 10. srpna 2010 v 15:29 | Reagovat

Nel-ly, Nel-ly... vždycky začneš psát ty nejlepší povídky v době, kdy jsou prvoradé druhé. Proč?

14 kami kami | Web | 10. srpna 2010 v 16:05 | Reagovat

Ja som ju ešte nekomentovala? Som v šoku, rovnako ako z konca. Takto to ukončiť, ccc... neni pekné, ale inak to pekné bolo. Dobre napísané, ale ako inak, že áno? :D

15 Nel-ly Nel-ly | Web | 11. srpna 2010 v 0:20 | Reagovat

SasQa: to nechápu :D cože to? doufám, že nemyslíš pověstná "křídla", s kterými se tu trápím :(

kami: no, myslím, že já tak nějak poskakuju, jednou se to povede, pak zas ne (i když chyb vždycky najdu jak nas..) každopádně děkuji, ten konec musel být :D jak jinak si vás udržet?

16 Guenon Guenon | Web | 11. srpna 2010 v 10:46 | Reagovat

Hele!Nikam! Tady zůstane! s dracem, jasné? jinak ho sežere ta přehnaně dokonalá čůza!:D(která se mi nelíbí jenom proto, že já nikdy nemám ráda víc postav než ty dva, co vyžaduju spolu:D)
A jestli jí někam odlifruješ, tak aspoň doufám, že to přeskočíš na dobu, kdy jí zase přilifruješ:D tak :D a vůbec... skvělá kapitola, jednoduše sladká:D ale ten konec mě vydeptal... takhle to ukončit, to bylo krutý, víš?:D

17 SasQa SasQa | 14. srpna 2010 v 23:29 | Reagovat

Nel-ly: Myslím tohle a TS:D

18 Elin7 Elin7 | E-mail | Web | 17. srpna 2010 v 13:45 | Reagovat

Hrdě hlásím, že jsem dočetla a jsem nadšená :), celá povídka se mi hrozně líbí, Astorie je sympatická, Draco je taky fajn a Daphne je přesně taková jako si ji představuju. Nejlepšíje část jak Atroie provokuje Draca, z toho jsem vážně nemohla, jenom trochu lituju Daphne, protože ji čeká sedm let plných sledování Draca ovíjeného Pansy :D. Také si myslím, že Astorii někam na pár let pošlou, odhaduju to na Krásnohůlky, v Kruvalu si ji tak nějak nedokážu představit, nebo možná vymyslíš nějakou vlastní školu? Nicméně, nemůžu se dočkat jak budou všichni překvapení až ji poletech uvidí...jej já už chci honem další kapitolu!

19 lucrecia lucrecia | Web | 26. září 2010 v 14:40 | Reagovat

Perfektní. Hrozně moc se mi to líbí.

20 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 16. října 2010 v 23:52 | Reagovat

Doufám, že se z něj vyklube zase hajzlík :)

21 therysek-diary therysek-diary | Web | 19. listopadu 2010 v 19:56 | Reagovat

fajn kapitola, dokonce jsem se i zasmála...ta pasáž s tím létáním nemá chybu :-D. A co ten konec? Přidávám se k davu, taky nechápu, co to má být...padám na další kapitolu...

22 Alis Alis | Web | 2. února 2011 v 22:23 | Reagovat

Ale je to takový milý hajzlík - svým způsobem (nebo mám z těch Astoriných šatiček nějaké růžové odlesky na zorničkách). :-D

23 Infinity Infinity | Web | 26. října 2012 v 22:53 | Reagovat

Úžasné!! Nejvíc se mi líbí kočkování Draca a Astorie. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA