19. června 2010 v 6:50 | Nel-ly
|
Tak a v pořadí třetí filmová noc Palace Cinemas skončila a já se po třech dnech bdění (dobře od středy jsem spala celé tři hodiny) chystám do postele - melu totiž z posledích energetických zásob svého těla (a mastného jídla) a musím dohnat svůj spánkový deficit - alespoň částečně, než mě babička za dvě hodiny vzbudí, abych jí pomohla tahat tašky do auta.
Jak to začalo:
Sex ve městě 2
Osobně jsem ten seriál milovala už od malička a i nyní se ráda podívám, i když k tomu nemám zrovna moc příležitostí. První film si vlastně ani moc nepamatuju, ale vím, že mě nepohoršil a pobavil, ale ani nijak zvlášť nenadchl. Dvojka se nese v podobném žánru New Yorských žen středního věku. Vše se točí kolem dobře známých postav v roli manželek a ženy v přechodu.
Film je dílem natočeným jen a jen pro fanoušky seriálu, kteří snad jediní ocení, že se tvůrci pokusili o další pokračování (anebo si budou trhat vlasy a křičet zoufalstvím). Podle mého názoru je to béčkový, obyčejný, laciný (i když skrytý za kýčovitým luxusem, který byl mě osobně v podstatě sympatický) pokus o romantickou komedii o problémech rodinného žena.
Během těch více než dvou hodin jsem se několikrát srdečně zasmála, ale přesto se musím ptát, kam zmizely moje oduševnělé hrdinky s tak krásně, skoro až dokonale, propracovanými charaktery? Najednou jsou to čtyři "husičky" na cestě na Střední Východ, kde se - v podstatě nic neděje.
Nedávno jsem v televizi po dlouhé době viděla druhý díl Bridget Jonesové (pomineme, že hrdinka překvapivě vyráží do exotické země, má problémy se zákonem a řeší svoje partnerské problémy) a teda… Přestávám chápat, proč se filmaři stále pokouší o navázání potom, co tak sladce oznámili: "A žili šťastně až navěky".
Sex ve městě 2 je vcelku milá, uvolněná podívaná, v které se nedá hledat nic oduševnělého a určitě nedělá čest dnes už v podstatě kultovnímu seriálu. S tečkou nakonec můžu říct, že jsem ráda, že jsem to viděla, ale že už to nejspíš nikdy neuvidím (pokud na to někdy během nudného večera nenarazím v televizi). Přesto přese všechno musím filmu přiřadit jedno velké plus - miluju jejich
šaty a obdivuju Sarah Jessiku Parker, že dokáže tak bravurně chodit na takových botách.
Muž ve stínu
Nejsem si jistá, jestli někomu z vás tenhle film něco říká, ale mě až do dnes (včerejška) vůbec nic. Jediné moje informace byly, že jdu na thriller s Piercem Brosnanem a Ewanem McGregorem (A/N Viva Obivan! :D).
Ze začátku, částečně vlivem únavy, částečně vlivem přechozího filmu, jsem byla dost zklamaná pomalostí a naprostou nenapínavostí děje. Tiché tajemství, jež se vznášelo nad dějem, se vznášelo až příliš vysoko a až příliš tiše, že jsem chvílemi nedokázala udržet svou pozornost, ale po několika desítkách minut jsem musela svůj názor přehodnotit. Ačkoliv si žánr "thriller" představuji úplně jinak, tohle mi vyhovovalo mnohem víc a ke konci už jsem byla napjatá jako struna a bedlivě čekala na konec, který mě sám o sobě velice potěšil.
Víc už napsat nejspíš nedokážu - Snad jen to, že Polanskiho práce je úžasná, že mě "politicky" laděný film snad nikdy víc nezaujal a že ho všem vřele doporučuji, i když asi ne k nějaké práci, ale hezky do klidu, abyste si mohli řádně užít jeho atmosféru.
Tentokrát už se nám, jen ve dvou s kamarádkou, podařilo vecpat do sálu na Prince z Persie, kterého jsem v kině určitě chtěla vidět, jenže na mě vyšlo místo v druhé řadě skoro na kraji mezi asi dvanáctiletým klukem s příliš velkým popcornem a velice "rozložitým" teenagerem s chlebem a klobásou, který kolem sebe prskal a ještě si hlasitě povídal s partou ostatních za námi.
"Tak to ne," řekla jsem si, napsala kamarádce, která seděla několik řad za mnou (v obležení partičky "roztomilých" blonďatých slečen v růžovém s ještě roztomilejšími pisklavými hlásky), že bych radši odešla a vydala se vstříc jídlu. Výhodou bylo, že jak McDonald tak KFC měly celou noc otevřeno a tak jsme se po večerním začátku s cheeseburgery rozhodly pro noční pokračování s kuřetem - a dieta nebo jakékoli pokusy o zdravou stravu šly k šípku.
Když byly naše žaludky konečně spokojené (a mě v tašce ještě zbyl nášup), měly jsme dvě možnosti: za prvé zůstat sedět a dvě hodiny čekat na začátek "prince" nebo jít na Robina Hooda a nechat si utéct konec. Zvítězil Robin.
Robin Hood
Opomenu-li, že jsem se asi půl hodiny snažila přijít na to, jak v první řadě přečíst titulky přes brýle a zároveň vidět celé plátno (jde to, když si na sedadlo v podstatě lehnete :D), tak to byl skvělý zážitek. Uznávám, že ze začátku a vlastně i v průběhu celého filmu, jsem byla trochu (možná i trochu víc) dezorientovaná z vývoje děje, protože Robin Hood jakého jsme ho znali, je zjevně pryč a nahradil ho Scottova novátorská idea, která sama o sobě dost zaujme (vyjma několika řekněme "nelogických" okamžiků).
Film je založený na napínavém ději, jedinečném výkladu legendy bez těch "pravých" hrdinů a rytířů na bílem koni a především s mohutným komparzem a skvělou prací za kamerou. Od filmu s takovým názvem bych čekala něco úplně jiného, a proto bych na něj za normálních okolností asi už nešla, ale takové pojetí známé legendy mi přišlo mnohem zajímavější a vítanější. Je to zase něco nového a hávu krásných kostýmů, výborné výpravy a té pravé dobové atmosféry.
Možná by bylo potřeba trochu víc - popis postav, větší propracování dějové osy, jenže to už by se nevešlo a tak jsem spokojena s tím, co se mi dostalo a spokojeně kývám hlavou.
Jak už jsem řekla, konec Hooda jsem ještě neviděla (jen co si vyleju srdíčko tak se na to chystám na netu) a to kvůli novodobému "rozpočtovému trháku".
Princ z Persie: Písky času
Hned na začátek se přiznám, že jsem nečekala nic úžasného a vlastně jsem to v kině chtěla vidět především atmosféře a efektům, které podobné filmy nabízejí (například na romantickou komedii by mě za plnou cenu nikdo nedostal, ale na Pána prstenů bych šla klidně hned teď).
První, co mi vytanulo na mysli sotva po dvou minutách od začátku bylo: Páni, fakt jak ta hra (jak já nesnášela, když se princ jen houpal na tyčích a nechtěl správně skočit) a k závěru jsem si pak dodala jen to, že jako poklona počítačové hře je to velice ucházející.
Princ z Persie je nepříliš dobře vymyšlená, zahraná ani vyprodukovaná pohádka, které bych to velice vyčítala ve chvíli, kdyby neměla jako předlohu hru. Příběh sám o sobě je vlastně celkem poutaný, ale ohraný. Princ je silný, statečný a čestný se smyslem pro humor, roztomilou tvářičkou a modrýma očima. Prnicezna je krásná (i když jestli mě něco doopravdy nenadchlo tak právě tahle pihovatá kráska), kouzelná rozmazelená a drzá. Osud je svede dohromady - on chce očistit své jméno, ona zachránit svět - a tak dále, a tak dále, vždyť tohle všichni známe. Samozřejmě, v naší době už se dá jen stěží vymyslet něco doopravdy originálního, jde v podstatě stále o těch několik stálých dějových linií, které se mění podle charakterů postav (které se zase opakují v neustálém kruhu), hercích a v poslední době především efektů.
Celkově to byl roztomilý, zajímavý, opakovatelný zážitek, který už si nehodlám zopakovat.
Je šest ráno a filmová noc končí rozchodem s kamarádkou před barákem a psaním tohohle článku (mezi tím ještě sprchou a další snídaní, či večeří?). Tentokrát jsme stihly "jen" čtyři filmy, i když já ještě v pět chtěla zajít na Toy Story 3 :D, bohužel jsem byla odmítnuta, ale můžu říct, že nejsem vůbec zklamaná. Z možných tří filmových nocí jsem byla na třech a tahle byla, co se týče nabídky filmů, nejslabší a já už se těším na další ročník (víc koly a popcorn - ten nějak nevyšel).
Dobrou n-o-zzzz *Nel-ly upadla do komatu*
já chci takýý...mě se princ z Persie líbil
prostě Jake no
na něj bych mohla koukat nejspíš do skonání světa...Robina Hooda jsem neviděla a popravdě ani nechci...ale Ewan McGregor a Peirce Brosnan v JEDNOM filmu
jak to, že o tom nevím?
jdu hledat torrent a titule...a sex ve městě..no seriál jsem neviděla, fil taky ne, takže ten druhej mě nijak neláká...

jinak, dobrou noc