6. Kapitola - 2/2 Nejlepší kamarádky

4. března 2010 v 14:59 | Nel-ly
Já vím, já vím... Příště ;-) Nějak jsem chtěla tuhle kapitolu zapojit do děje, jenže při navazování na tu předchozí jsem došla k názoru, že těch "charakterů" ještě není dost a nějak se to protáhlo... takže tohle je ještě další krátká "doplňující" kapitola ;-)

Jinak, právě mi došlo, že jakmile dopíšu Slzy (asi to nakonec nebude poslední kapitolo, ale určitě maximálně dvě a epilog), celkově zruším a pak někdy naprosto přepíšu Dokážeš cokoliv (už jsem k tomu nenapasla řádku skoro půl roku a ani to nemám v plánu) a konečně přidám poslední kapitolu k Beze jména (já na to fakt zapomněla :-)) Tak už budu psát jen dvě povídky :-O ale teoreticky mám ještě jednu takovou "oddechovou" v počítači... taky už celkem dlouho, takže co?
Chcete ji? :D




"Já stejně nechápu, co na ní vidí," vyprskla najednou Violet až sebou Ashley, která si po sobě zrovna pročítala esej na lektvary, polekaně škubla, převrhla kalamář a vylila si na úkol všechen inkoust.

"Co se zase děje?" zasténala směrem ke své zrzavé kamarádce a v duchu nadávala na zaostalost čarodějnických psacích potřeb, zatímco opatrně odsávala černou skvrnu z pergamenu a modlila se ke všem svatým, aby to dokázala úplně spravit.

"Co? CO? Jen se na to podívej," vykřikla Violet a Ashley k ní honem přiskočila, položila jí ruku na ústa a stáhla zpátky za stůl.

"Buď z ticha, Vi! Jsme přeci v knihovně, jestli nás Pinceová uslyší tak…"

"Kdybychom měli knihovníka, tak by se nic takového stát nemohlo," zašeptala už potichu Violet, pohodila namyšleně hlavou a naposledy se zamračila směrem k zamilovanému páru a Ashley si konečně všimla terče zájmu její kamarádky.

Jakmile zaostřila na černovlasého mladíka se zamilovaným úsměvem na tváři, hlasitě si povzdechla. Má tohle zapotřebí? Jak jinak, samozřejmě, že šlo o kluka a ještě k tomu o nedosažitelného kluka.
Ne, chlapec, ze kterého Violet celou dobu nespustila oči, nebyl Sirius Black, ale jeho, jen o něco málo méně slavný, nejlepší kamarád a jeho přítelkyně.

James Potter a Lily Evansová se ke všeobecnému překvapení dali nedávno dohromady a Violet se s tím stále odmítala smířit. James sice nebyl na stejné úrovni jako Sirius, ale Violet si vždy ráda představovala, že za ní běhají obě dvě bradavic hvězdy a především by dala cokoliv, za obletování, které už tolik let zažívala Evansová, která se v něm však očividně nevyžívala. Alespoň to Ashley usoudila podle jejích neustálých hádek s Potterem. Jenže to skončilo a ona vlastně nevěděla jak.

Jediné na co si vzpomínala ohledně Potterova vztahu s Evansovou, byla Remusova slova před dvěma lety. Tehdy jí říkal, že je přesvědčený, že James jednou, až se začne chovat jako dospělý člověk a ne jako pubertální magor, Lily získá. Ashley mu samozřejmě nevěřila ani slovo, ale teď, zpětně, si uvědomila, že nevěřit v něčem Remusovi byl velký omyl. Vždy měl pravdu, a když čirou náhodou ne, uměl o tom své okolí přesvědčit. Remus a pravda byly stejně neodlučitelní, jako Potter a Famfrpál, alespoň to si Ashley stejně jako všichni ostatní vždy myslela. Jenže ona jediná si na vlastní kůži ověřila, že to není tak úplná pravda.

Remus Lupin, neviňátko, šprt, ochranka a usměrňovatel svých dvou nejlepších kamarádů byl stejný lhář, jako všichni ostatní, ale jemu jedinému Ashley věřila, a proto to zklamání bolelo o tolik víc. Remus Lupin, vlkodlak, podvodník, její bývalý nejlepší přítel byl v tuhle chvíli už jen její spolužák. Když se potkali, pozdravili se, jako cizí lidé, jakoby toho nemívali tolik společného. Vždyť kdysi byl Remus pro Ashley jediným člověkem na světě, býval jejím světem, to vše se změnilo, z části i její vinou.

"Nechápu, co na ní vidí. Je tak obyčejná," postěžovala si Violet a tím vytrhla Ashley z nenadálých vzpomínek na minulost.

"Je docela hezká a chytrá…" pokusila se jí odporovat, ale marně, Violet ji neposlouchala, jako vždy když začala porovnávat sebe s nějakou jinou dívkou.

"Jo, ujde. Ale to ještě neznamená, že je hezká. Vždyť se na ni povídej. Jistě má ty úžasný, čarovný, zelený oči, ale v jednom kuse je sklání k těm svej pitomejm knihám, takže co. A pak ty vlasy, barva celkem v pohodě, docela se i lesknou, ale co ten účes? Vypadá jako z minulýho století. Upřostřed rovná pěšinka a ještě k tomu ten ohavnej narychlo udělanej culík," pokračovala Violet ve svém proslovu a Ashley už se ji ani nesnažila přerušit. Nemělo to cenu. "A co ty její bledý tváře, světlý obočí? To nikdy neslyšela o makeupu? Vždyť nemá ani tužku na očích a bez tý bych nevylezla z pokoje. No… Aspoň, že v Bradavících nosíme stejnokroj, nechci si ani představit, co by někdo jako šprtka Evansová mohl mít na sobě."

"Hmm," na jinou reakci se Ashley nezmohla. Jí osobně Lily Evansová nevadila, sice se skoro neznaly (což bylo dost na pováženou, když spolu už skoro sedm let spaly v jedné místnosti), ale také si překážely.

Zdálo se, že Evansová je velice ctižádostivá a chytrá a ráda to všem dokazuje, to jí mohla Ashley jen závidět. Ona se často nevzmohla ani na to, aby se přihlásila, když věděla správnou odpověď na profesorovu otázku a jediný důvod byl v tom, že by musela promluvit před celou třídou. Ashley neměla ráda pozornost a tak jí ji nikdo nevěnoval.

***

"Holky, kde ste takovou dobu? Já se po vás všude sháním a…"

"V knihovně."

"V knihovně?"

´To je ta velká místnost v přízemí a je v ní hodně knih, taky bys tam mohla někdy zajít.´ Pomyslela si Ashley s malým úšklebkem, ale nahlas řekla jen: "Přesně."

"A co tam?"

"Co třeba úkol na lektvary? Nebo ty ho už snad máš hotový?"

"Sakra," zaklela Susan, ale celkem rychle se vzpamatovala a otočila se zpátky k Ashley, která jen protočila oči. Věděla, co teď přijde. "Dáš mi to opsat, že jo?"

"To nejde, každý to má vypracovat sám a…"

"A co Violet? Tý si určitě pomohla," přerušila ji Susan.

"No jo, ale to je něco jinýho…"

"Jak to, že jinýho? Vždycky přeci Violet pomáháš, protože má v hlavě asi tolik mozku jako prázdnej kotlík."

"Jenže ona se doopravdy snažila a skoro všechno udělala sama, ještě tam je a dopisuje -"

"Tvoje dodatky, který si jí poradila, když si jí opravovala tu práci, že jo?"

"No, ano."

"Tak proč nepomůžeš i mě? Neopíšu to celý, nějak přeházim věty a napíšu pár chyb, aby to Křiklan nepoznal. No tak, Ash, prosím. Víš přeci, že bych jinak dostala školní trest a teď už to nestihnu dopsat, mám domluvený to rande s Erikem."

"Tak fajn," zakroutila Ashley odevzdaně hlavou a podala Susan svůj pracně napsaný domácí úkol. Takhle to bylo pokaždé. Susan využívala Ashleyiny pečlivosti a svědomitosti. Moc dobře si uvědomovala, že ji Ashley nikdy neodmítne a tak se ani nesnažila, na rozdíl od Violet, která byla o něco tvárnější než Susan a pod několika výstavami pudru a namyšlenosti to byla milá, prostá dívka.

Tak, jak si Susan byla jistá, že ji Ashley nikdy neodmítne, tak si byla ona jistá, že Susan to dělá schválně, aby nemusela nic dělat a tak ji využívá. Jenže co s tím mohla dělat? Susan byla její nejlepší kamarádka a kamarádky si přeci pomáhají. I když Ashley dnes večer zůstane sama v ložnici, zatímco Susan se bude bavit venku s Erikem a jeho partou a ani ji nenapadlo, Ashley pozvat, i když věděla, že Violet už má domluvené rande se Scottem z Havraspáru a nejspíš se vrátí až hodně pozdě v noci.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 4. března 2010 v 15:33 | Reagovat

veľmi pekná kapitola :-):-), tešim sa na ďalšiu :-):-)

2 lina lina | Web | 4. března 2010 v 15:37 | Reagovat

A nebylo jí líp s Remem? odpovím si sama : Bylo!
Tohle je skvělá povídka...takže rychle další kapitolu...

3 Aňulka Aňulka | Web | 4. března 2010 v 15:45 | Reagovat

Jé, tak to je ta kapitola, kterou jsi včera psala?
Líbilo se mi to, konečně je mi jasný vztah Remus - Ashley (nejsem 2x nadšená), ty ostatní snad komentář nepotřebují, to asi proto, že tam krom Lil i Jimyho jiné nejsou:-D
Ale rozhodně mi ty tři jako "Nejlepší kamarádky" nepřijdou, což se asi účel...no, já už končím, jen tak dál, Ne-ly.

4 wladka wladka | 4. března 2010 v 16:56 | Reagovat

mnooo tak bude sama v spalni sama si za to moze... mohla mat Remiho ten by ju nezradil aj ked....
kapitola zaujimava ale to ze je Jimmy s Lil bleeee...mno nic tesim sa na pokracko

5 Nel-ly Nel-ly | Web | 4. března 2010 v 17:20 | Reagovat

lina: njn, ale copak to mohla vědět? ta moje chudinka :D

Aňulka: jak nejsou? já se tu snažim o charaktery vedlejších postav a ty si všimneš jednoho odstavce o Lily a Jamesovi :D to je drzost

Wladka: co se ti nelíbí? :D Lily a James k sobě patří a tečka! zvykej si, já Lily nadržuju :D

6 nessa nessa | Web | 4. března 2010 v 18:27 | Reagovat

ty dvě jsou slepice nejvyšího formátu =) počítám s tím, že z Ashley takovou neuděláš, tak doufám, že nezklameš =) jinak parádní kapitola jako vždy

7 Simia Simia | Web | 4. března 2010 v 18:33 | Reagovat

Je to skvělé:D Je to to, co jsem očekávala,... Lily s Jimmym jsou v tvém podání milí:D(A ani ta Lily mi nevadí:D... Ona se Lily totiž musí umět napsat:D)
A při... pohledu? No... prostě když čtu o těch dvou, žehnám boha za svý kamarádky:D

8 Simia Simia | Web | 4. března 2010 v 18:35 | Reagovat

Jo a ještě něco: Jestli neskončí s remem, nemluvím s tebou:D Prostě... ááá:D A bylo to vážně úžasný, nemůžu se dočkat další:D Což bude zajisé brzy, že?:D

9 Nel-ly Nel-ly | Web | 4. března 2010 v 18:47 | Reagovat

[8]: Já nechápu, co proti Lily máš. Bez ní by nebyl harry, kletba ani dokonalej Severus (dobře tomu ublížila, ale to zpackal on)... udělalajen jednu špatnou věc, vzala si Jamese dřív než já :D

skončí? no, kdo ví?

10 Peace Peace | Web | 4. března 2010 v 19:27 | Reagovat

Chceme, tu tvou další povídku. Sem s ní. Budu nadšená. A to přece chceš:D

Jinak kapitolka byla suprová. Líbil se mi ten popis Vi a tak celkově to bylo suprový. Třeba to jak ji Susan využívá. Moc hezky popsaná situace a pocity Ash. Ten Remus mě ale ovšem mrzí. Nezasloužil si to, ale zase... Já nechci, aby byli spolu. Pro mě je Remus nědo, kdo nikdy nemůže být šťastný, protože to neumí, nechce...:D

11 Lexie Lexie | Web | 4. března 2010 v 19:27 | Reagovat

Je to krásný, nádherný a.....sakra došly mi slova(já vim že mám malou slovní zásobu), prostě a jednoduše - rychle další

12 Shiroa Shiroa | Web | 4. března 2010 v 19:28 | Reagovat

Heh, tohle jsou teda pořádné "nejlepší kamarádky"....mno nic, jenom mi vrtá hlavou, že se ptáš, jestli tu oddechovou povídku chceme. Jasně že chceme! :-D :-D

13 Peace Peace | Web | 4. března 2010 v 19:28 | Reagovat

Cybí mi tu postřeh o Lily a Jamesovi. Jsem ráda, že tam jsou. Zatím nemají nijak velkou důležitost, ale do pozadí, které se občas promítne do popředí se skvěle, úžasně hodí:D

14 Lucy-y Lucy-y | Web | 5. března 2010 v 11:29 | Reagovat

přečetla jsem si obě kapitoly a líbí se mi to,vážně se to začíná zajímavě vyvíjet,těším se na pokračování

15 Moreen Moreen | Web | 5. března 2010 v 13:22 | Reagovat

tak teď ashley lituju, ani nevíš jak moc.. protože přesně takové "kamarádky" jsem měla na základce, teda krom těch tun makeupu, oni ho měly jen kila :-D úkoly opisovaly, o písemkách opisovaly, ale když někam šly, tak mě nikam nepozvaly a já tenkrát taky byla jak ash, jsou to přeci jediný kámošky, že.. doufám že i ona se z toho vyhrabe jako já a najde pravý kamarády, protože nic není důležitější než opravdoví přátelé! jinak hezká kapitola, i když se toho moc nedělo, aspoň jsme trochu hlouběji nahlédli do života ashley :-)

16 Nel-ly Nel-ly | Web | 5. března 2010 v 13:32 | Reagovat

Peace: Já Lily a Jamese tady beru doopravdy jen okrajově, objevit se tam musí, ale nějak tam nechci cpát celej jejich život :D protože nakonec Ashley nezná ani jednoho pořádně, ale neboj, objeví se tam, James je vždycky u všeho a Lily je hvězda :D
Už pro tvoje nadšení se vynasnažím ;-)

Lexie: děkuju, že čteš a ozíváš se, to je největší chvála, co si můžu přát ;-)

Shiroa: takže už ti nevadí HP? protože u něj zůstanu ještě dlooooouho :D

Lucy-y: Děkuju

Moreen: Já doufám, že Ashley jednou pochopí ;-) znám takovýhle holky a mám i svoje zkušenosti a tak vím, že chování "nejjlepší kamaradů" vždcky bolí nejvíc.... protože kamarádství je pro mě posvátné
jsem ráda, že ses z toho dostala ;-) a doufám, že se to Ashley jednou taky podaří

17 Jaune Jaune | Web | 7. března 2010 v 12:15 | Reagovat

... a pod několika výstavami pudru a namyšlenosti to byla milá, prostá dívka. - tohle se mi strašně líbilo :)))
ach jo, ta ashley je... taková husa... já už nevím, jak ji jinak pojmenovat, poněvadž mě jiný pojmenování nenapadá (zase věta jak hovado :D)
smekám před tebou, dokážeš ji prostě dokonale vykreslit jako naprosto obyčejnou, průměrnou obdivovatelku siriuse blacka, kterýma se to v bradavicích jenom hemží... :D
těším se, moooc se těším na další díl ;)))

18 lucrecia lucrecia | Web | 24. května 2010 v 15:57 | Reagovat

nj tomu se říká kamarádky..myšleno ironicky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA