13. Kapitola - Láska

14. března 2010 v 15:48 | Nel-ly |  Až přijdou slzy
Takže, tohle vážně není poslední kapitola... já to předtím špatně napsala... tím pokračujeme od zadu jsem myyslela, že nejdřív napíšu poslední kapitolu a pak se vrátím. Přesto se blížíme ke konci, nejdřív jsem chtěla napsat přesně 15 kapitol, ale nevím, jestli mi to vyjde. Každopádně... tahle, stejně jako ty, co přijdou, byla jedna z nejtěžších, které jsem musela napsat, a proto se mi ale vůbec nelíbí. Nejradši bych ji celou smazala a začala od znova, jenže to nejde, píšu ji už strašnou dobu a nejsem schopná se dostat dál.
Každopádně, kapitola je... řekněme "zajímavá" v časových intervalech, kde začínáme v přítomnosti, vracíme se do nedaleké minulosti (viz. hvězdičky a styl písma) a pak zase zpět. Už jsem vážně nevěděla, jak to napsat a proto to dopadlo takhle... No, snad se vám to bude líbit a zanecháte mi hezký kritický komentář, který si zasloužím ;-) já se jdu snažit o další a horší :D



Kráčel rychle chodbou až za ním dlouhý, sametově černý společenský hábit divoce vlál. Pohled do jeho jinak chladné, nevýrazné tváře pálil, jako žár prokletého ohně. Byl rozzuřený, zklamaný a… Bouřilo se v něm najednou tolik pocitů, jako nikdy v životě a on si nebyl jistý, který v tuhle chvíli převládá, ale největší část jeho srdce nejspíš pohltila nenávist k ní, k té které věřil, k té které se svěřoval, k té kterou miloval.

Draco si teď naprosto jistě uvědomoval, že ji miluje a stejnou měrou ji zároveň nenávidí. Vlny pocitů a myšlenek v něm sváděly takový boj, že se až začínal bát. Jak vůbec mohla? Jak mohli? Jak mohl?

o-oo-oOo-oo-o

Přitáhla si tmavý plášť blíž k tělu, přes tenkou látku společenských šatů začínala cítit chlad. Maličko se otřásla, ne, tohle nebyl chlad temných chodem rozlehlého sídla, to co ji teď mrazilo, vycházelo přímo z jejího nitra, ze srdce.

Znovu pohlédla na obálku, kterou od chvíle, kdy odešla z jeho kanceláře, svírala v pevně v ruce. Tohle byla její cesta ke svobodě, která jí umožní získat to, co chce. Ale za jakou cenu? Clarissa poprvé pochybovala, jestli to všechno, co proto udělala, vůbec stálo za to. Měla čas do zítřejšího rána, pak odsud odjede a už se nikdy nevrátí nebo… Co by mohla udělat jiného? Co vlastně cítila? Co chtěla? Nevěděla jistě, a proto se začínala bát. Clarissa nikdy nepochybovala sama o sobě, až do teď.

Znovu a znovu si v hlavě přehrávala události poslední hodiny. Bylo to přeci tak prosté. Stačilo udělat jen jedinou věc, zůstat nebo odejít. Tak proč se nemohla rozhodnout ani pro jednu?

***

"Slečno Applegateová," promluvil potichu, když za sebou zavřela dveře jeho prostorné pracovny. Opatrně se rozhlédla kolem sebe, byla to doopravdy skvostná místnost. Ebenovým dřevem pokládané zdi, v jedné straně vestavěná velká, vyřezávaná knihovna plná tlustých, cenných a většinou starobylých výtisků, jako například originál Genealogie čistokrevných rodů, starý více jak sto let. Místnosti pak vévodil mohutný, naleštěný stůl, vyřezaný z tvrdého buku a za ním jeho vlastní majestátné křeslo, ve kterém se zrovna usadil. "Posaďte se, prosím," pokynul jí do křesla na opačné straně stolu.

"Děkuji," usmála se na něj chladně a dodržovala odměřenou uctivost, se kterou spolu neustále mluvili. Co jiného také mohla dělat?

"Víte, Clarisso," začal potichu. V duchu se ušklíbla, takže už je to tady. "Musím přiznat, že ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli to zvládnete, ale teď…. Před vámi smekám."

"Nebylo to zas tak složité, i když ani tak lehké, jak jsem očekávala."

"To mě ani nepřekvapuje, Draco je Malfoy, i když se tak poslední dobou nechová a to je důvod proč musíme co nejdřív přejít k poslednímu kroku."

Clarissa se nepatrně otřásla, věděla, že to už brzy přijde, ale přesto ji to překvapilo. Najednou se jí nechtělo, najednou začala pochybovat.

o-oo-oOo-oo-o

Byl zmatený, kde může být? S dvěma skleničkami v rukou se zmateně rozhlížel po rozlehlém sále a hledal svoji partnerku. Říkala, že počká tady, ale kde tedy byla?

Možná se šla projít ven, na terasu. Ne, zavrhl okamžitě svoji první myšlenku, tam by ji viděl skrz prostorné skleněné dveře. Možná šla na zahradu, ale co by tam v tomhle počasí dělala? Vždyť venku bylo několik stupňů pod nulou a sněžilo. Ale nápad to mohl být správný, třeba se vážně šla projít. Snad na chodbu. Nebo že by se vrátila do svého pokoje? Ale proč by to dělala, když byl večírek v plném proudu? Nebylo ještě ani jedenáct hodin a oslavy v jejich sídle, především tedy ty vánoční, se často táhly až do dvou do tří do rána. Jenže proč by tedy odešla? Vždyť jí tolik záleželo na těch významných lidech, kteří sem přišli. Vždy chtěla být středem pozornosti, aby se o ní vědělo, aby se o ní mluvilo… Ne, jen tak by neodešla, a kdyby, tak by mu řekla, kam jde. Pokud se jí tedy něco nestalo, třeba se jí udělalo nevolno a tak šla pryč, nadýchat se čerstvého vzduchu na chodbu, možná se vrátila do svého pokoje.

Nepatrně pokýval hlavou, tak to bude. Jedním lokem vyprázdnil i druhou sklenici zlatavého nápoje a nenápadně se vytratil ze sálu, směrem k východnímu křídlu, kde se v blízkosti společenského sálu nacházela otcova pracovna, prostorná knihovna, malý odpolední salonek a dál jeho pokoje, mezi nimi i ložnice pro hosty.

Svižným krokem procházel dlouhou, tmavou chodbou a rozhlížel se, jestli Clarissu nepotká někde při cestě. Nahlédl i do dveří nedaleké knihovny a už se chtěl otočit a pokračovat v cestě, když zaslechl hlasy vycházející z kanceláře jeho otce.

Draco se trochu zarazil. Z pracovny jeho otce se často ozývaly hlasy několika lidí najednou, protože lord Malfoy většinu svých schůzek vyřizoval doma, ale o to víc pak Draca překvapilo, že se s někým zavřel v pracovně zrovna dnes, kdy jejich dům překypoval významnými hosty, kterým se musel věnovat. Nejspíš šlo o něco velice důležitého a Draco by se měl klidit z cesty, jenže na to byl až příliš zvědavý.

Potichu se přiblížil ke dveřím a nastavil uši. V místnosti byli dva lidé, muž a žena, ale kdo?

"Musím vám znovu pogratulovat, slečno," promluvil první hlas a Draco v něm neomylně poznal svého otce. "Neumím si představit nikoho, kdo by to dokázal tak perfektně zahrát, vlastně celkem lituji, že to byla jen přetvářka, někoho jako jste vy, si umím představit po jeho boku."

"To mě velice těší, pane Malfoyi, ale bohužel dohoda je dohoda a já svou část splnila, jak sám víte," chladný dívčí hlas Draca zamrazil až hluboko v srdci. Tenhle hlas stejně jako jeho majitelku by poznal mezi tisíci.

"Jistěže, ale ještě zbývá poslední fáze, ale to už by měla být ta nejjednodušší část. Víte přeci, jak zněla naše dohoda… Myslím, že už nic nestojí v cestě a nakonec vše bude tak, jak to mělo být už od začátku."

Draco za dveřmi se trhavě nadechl. Nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Jeho přítelkyně a jeho vlastní otec se dohodli, aby… Na čem vlastně?

"O to se nemusíte bát, umím být velice přesvědčivá a zaručuji vám, že všechno půjde podle plánu…"

Přisunul se co nejblíže ke dveřím a nastražil sluch, jenže to možná neměl dělat. Nevědomost by nebolela tolik jako to, co chvíli na to uslyšel. Z úst dvou lidí, kteří mu byli na světě nejblíž, těch kteří ho měli chránit.

Draco se kvapně zvedl na nohy a spěšně opustil své místo v úkrytu za dveřmi, už tu nemohl zůstat ani minutu. Musel pryč. Pryč od nich, od něj, od ní! Od dívky, která… Od jeho přítelkyně… Od… Co vlastně byla? Po jejích posledních slovech mu bylo, jakoby ho zasáhl blesk. Nemohl uvěřit, že se něco takového mohlo stát.

***

Už snad po sté toho večera si zdrceně otřel čelo a zhluboka si lokl z lahve postavené na dřevěné krabici. Nemohl pochopit, jak jí mohl tak slepě důvěřovat. Mělo ho napadnout, že je to jen přetvářka. Dokonalá lest, kterou na něj ušili, přesto nechápal… Jak mohla něco takového udělat? Věděl, že je schopna všeho, ale tohle? Od otce se nic víc čekat nedalo, i když i v jeho případě ho krutost jeho činu překvapila, přesto nebolela tolik, jako slova dívky, kterou nadevše miloval.

NE! Vehementně zakroutil hlavou a rozrazil dveře vinného sklípku. S lahví drahého červeného vína se potácivým, ale svižným a rychlým krokem vydal směrem ke svému pokoji. Byl opilý, hodně opilý, ale přesto to nestačilo. Dokonce ani takové množství silného červeného vína nedokázalo tu bolest v jeho srdci vymazat, nebo alespoň utlumit. Na to byla až příliš čerstvá a intenzivní. Kdyby mohl, vyrval by si srdce z těla a odhodil do nejhlubší propasti světa, jen aby se zbavil těch pocitů, které v něm vyvolávala Clarissina slova.

Ozvala se hlasitá rána, jak plnou silou rozrazil dveře své ložnice. Nenamáhal se ani rozhlédnout po tmavém pokoji a trochu kymácivým krokem došel ke své posteli, na kterou se pak doslova zhroutil a už prázdnou lahev od vína nechal odkutálet se do rohu místnosti, kde…

Zalapal po dechu a slova se mu zadrhla v hrdle, když se zahleděl na postavu v dlouhých, společenských šatech stojící právě v tom rohu.

"Draco," promluvila potichu dívka s mírným úsměvem na tváři a udělala několik kroků směrem k němu.

Při zvuku jejího hlasu se v něm znovu probudily všechny pocity, které posledních několik hodin obklopovaly jeho mysl a srdce v zuřivém víru. Ale stejně tak, jak rychle přišly, zase hned odešly a Draco se najednou cítil prázdný víc, než kdykoliv předtím. Neměl tušení, co teď udělá, ale věděl, že se jí to nebude líbit.

Je Malfoy a je na čase to Clarisse dokázat. Pozná, že si s někým, jako je on, nemá zahrávat.

"Clarisso, miláčku, jsem rád, že jsi tady. Musíme si promluvit," teď v jeho hlase převládal mrazivý až děsivý chlad, ale ona, ponořena ve vlastních myšlenkách, si toho nevšimla. Smůla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 14. března 2010 v 16:29 | Reagovat

fúúú, som zvedavá ako to dopadne :-), veľmi pekná kapitola, tešim sa na ďalšiu :-)

2 Shiroa Shiroa | Web | 14. března 2010 v 16:39 | Reagovat

Teď se to začíná vařit:-D nevím, proč se ti ta kapitola nelíbí, vždyť je úžasná...ale musíš rychle napsat další, protože takhle to ukončit, to je nelidské:-D

3 Maya Maya | Web | 14. března 2010 v 17:16 | Reagovat

Aj...s tou poslední kapčou mě úplně zamrazilo. Doufám, že tý káče nic neudělá, pak by toho litoval a to já nechci.
Jinak by mně zajímalo, co slyšel...jseš pořád tak tajemná a mě to nervuje...není to od tebe hezké, víš?
ALe i tak je to nádherná kapča...prostě taková, jak to má být. Krásná, dokonalá, úžasná...
Moc se těším na další a doufám, že bude co nejdřív, abych konečně zjistila alespoň část pravdy :-)

4 Asci Asci | Web | 14. března 2010 v 20:11 | Reagovat

super kapitola...zajímá mě co jí udělá...

5 lina lina | Web | 14. března 2010 v 20:19 | Reagovat

do ní! Tvrdě....
Pěkná kapitola, jsem ráda, že jí Draco na to přišel...zamete s ní pořádně, nebo jí to z lásky odpustí, upřímně doufám, že ne...

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 14. března 2010 v 20:48 | Reagovat

[1]: už se to brzy dozvíš ;-)

[2]: má strašnejch nedostatků, kapitola i já :D ale děkuju...
btw. kdo řekl, že jsem lidská?:-) třeba jsem jen naprogramovanej průměrnej povídkovej kyborg /ja se to píše??/

[3]: neřekla bych, že tahle kapitola je o něčem, když jsem si ji teď přečetla, došla jsem k názoru, že ji nechápu :D každopádně brzy se dozvíš zbytek... věř mi, že se něco stane (mlžíí)

[4]: děkuju :-) pokusím se brzy

[5]: ále, jedna z těch co maj furt něco proti mým "vytříbeným :D" postávám... neboj ;-) mám masochystickou náladu :D

7 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 15. března 2010 v 17:44 | Reagovat

No konečně taky přibyla další kapitola, jen taková drobnst, vír je s i. A teď k obsahu, přišel mi dobrej, i když možná trochu zmatenej, takže skoro nevím, o co vlastně jde. Doufám, že v další kapitole to pořádně vysvětlíš. Sice tuším, co se asi stane, ale i tak jsem zvědavá.

8 Simia Simia | Web | 15. března 2010 v 18:52 | Reagovat

Jůů, kapitola!:D super...:D Obsahem jsem převelice potěšena, tohle tajemno já žeru:D
Btw už jsme říkala, jak tvojeho Dracouše baštím?:D
A ta holka už mi pomalu ale jistě začíná lézt na nervy:D(a to mi byla tak sympatická původně!:D) Ale patří to k ději, já to beru, jasně...:D
Jinak kapitola prostě super, žůžžasně napsaná a tak... U tebe prostě normál:D
A za tyhle konce by se mělo vraždit! Už takhle si hryžu nehty, ale u tohohle fakt abnomálně:D Chjo... Co takhle si to vyžehlit super-rychlo další kapčou?:D
no jo, už mlčím:D

9 LilE LilE | Web | 15. března 2010 v 20:16 | Reagovat

Jejdááá:D:D tak takhle! chudáček peroxiďáček mladší...:(:D to je přesně jedinej případ, kdy si může knižní postava vyrazit do vinnýho sklípku:D:D jinak byhc to zakázala!:D:D:D

10 lucrecia lucrecia | Web | 28. března 2010 v 18:43 | Reagovat

a nic jsem se nedozvěděla a to jsem fakt strašně napnutá co to bylo da domluvu..doufám ale že se nakonec clarissa rozhodne dobře a to být s dracem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA