8. kapitola - Tajemství

27. ledna 2010 v 0:42 | Nel-ly |  Až přijdou slzy
Já vím... Trvá mi to dloho, a když po takový době něco napíšu, je to krátký a ještě k tomu... moc myšlenkový, zmatený a.... No, mám omluvu :D tahle kapitola je fakt důležitá (poznáte) a mám v plánu už brzy pohnout s dějem, protože povídka už by měla být "teoreticky" ve své druhé polovině

No, tak přeji "snad i" hezké početní, komentáře a kritiky, které si zas zasloužím...



"Dobré ráno," ozval se kousek od ní veselý chlapecký hlas, který se za posledních několik týdnu naučila tak dobře znát.

Zvedla hlavu a pohlédla do šedivých trochu namodralých očí blonďatého mladíka. Když ho viděla poprvé, zdálo se jí, že se podobají pomalu se tavící oceli a že síla jeho očí je jen předstíraná. Teď už věděla, že se spletla. Velice ji to překvapilo, ale když se ho naučila znát, tak začala pomalu rozeznávat sílu, kterou by v něm nikdy nehledala.

Nebyl, nebo spíš už nebyl, prototypem zmijozelského prince, za kterého se ještě stále vydával, ale zdaleka ho nemohla považovat za chudáka nebo slabocha. Postupně musela začít obdivovat sílu jeho ovládání a odhodlání, s níž si udržoval auru nebezpečí a chladu, který už vnitřně nevyvolával a zároveň záblesky v jeho očích a chování, kterého by si nevšiml nikdo jiný, než ten, kdo by s ním trávil tolik času jako ona a pozorně ho sledoval, které dokazovalo, jak moc se změnil.

Ona byla mrcha a nikdy to nepopírala. Vždy zastávala názor, že sobeckost a odhodlání jít za svým cílem i přes hlavy svého okolí je ta nejlepší cesta k moci a uznání. Přesto, že se ji její rodiče i teta snažili odstřihnout od rodiny, která toto chování preferovala, stala se Clarissa správnou chladnou aristokratkou.

Draco byl ale jejím pravým opakem. Pocházeli ze stejných kruhů, takže jeho výchova se tolik lišila od Clarissiny. On se od malička učil chladné tváři, skrývaní svých pocitů, cestě za penězi a moci. Učil se, že láska je slabost a jeho nepřítel, přesto takovou cestu nezastával. Na rozdíl od Clarissy, která sama pochopila, že tohle je ta nejlepší cesta, jakou se může vydat, Draco se ke všemu otočil zády a rozhodl se pro životní cestu, která mu měla zaručeně přinést větší bolest. Za to ho mohla jen obdivovat. Ona takovou odvahu neměla a nikdy mít nebude.

"Dobré," usmála se na mladíka a pomalu se postavila.

"Půjdeme?"

Kývla hlavou a vydala se společně s Dracem do Velké síně stejně, jako to dělala každý den. Clarisse stačilo jen několik dní, aby pochopila, že mezi zdejší studenty nezapadá. Hlavní důvod byl v tom, že její spolužáci už spolu chodili do školy celých sedm let, takže jí nepomohl ani čistokrevný původ a starobylý rod, kterého si ve Zmijozelu tolik vážili. Přesto se našlo několik jedniců, které zaujala doslova na první pohled.

Mezi těmi, které zaujala, byli převážně chlapci zajímající se o její vzhled. Jen během prvního dne jí několik z nich pozvalo na rande, ale Clarissa byla vždy velice vybíravá (měla na to právo, ne?) a tak odmítla. Nehodlala se zahazovat s někým bezvýznamným a především, měla svoji cestu a důvod pro studium v Bradavicích a nesměla od nich upustit.

"Co je to?"

"Jen nějaký dopis z Londýna," strčila rychle dopis do kapsy, aby si nevšiml zeleného erbu na jeho druhé straně. Říkala mu, že je to nebezpečné a až ji bude chtít kontaktovat, má jí psát večer.

"Nepřečteš si ho?"

"To počká, nejdřív bych ráda dojedla snídani, za chvíli začíná přeměňování."

"Vypadá důležitě a zdál se i dost tlustý a…"

"To jsou finanční výkazy z banky, potřebuju si nakoupit, až se půjdeme do Prasinek."

"Výkazy? Ale já myslel, že -"

"Ano, výkazy, ale myslím, že to je moje věc. Není to nic důležitého, tak už toho nech," zvedla se od stolu a rázným krokem vyšla z Velké síně, ale hned se za nejbližším rohem schovala v jednom z tmavých výklenků, které se nacházely skoro v každé chodbě středověkého hradu, a se zamračeným výrazem otevřela dopis a začala číst. Jak dopis pokračoval, čím dál víc se jí prohlubovala vráska mezi očima, která se objevovala jen v ne zrovna příjemných situacích.

Už jí nezbývalo moc času, nesměla to prodlužovat.

o-oo-oOo-oo-o

Zamračeně pozoroval, jak se rychle zvedla a odešla ven. Snažila se před ním zatajit erb, který byl na druhé straně dopisu. Proč by od banky dostávala dopis s erbem? Který se mu dokonce zdál i celkem povědomý, ale neměl tušení odkud.

Clarissa vůbec byla sama o sobě velice zvláštní a tajemná. Stále byla ve středu pozornosti, snažila se být vidět, a přesto se od lidí kolem sebe držela dál. Usmívala se, přátelsky se s ním bavila a přesto, jakoby mu stále nedůvěřovala a něco tajila. Draco moc dobře chápal, co to znamená osobní svoboda a tajemství, která se neříkají svému okolí, ale tohle se zdálo jiné, hluboko zakořeněné v její duši.

Za těch několik týdnů se pro něj Clarissa stala neodmyslitelnou součástí dne. Trávili spolu hodně času, vlastně většinu, protože Clarissa se v Bradavicích stále ještě nevyznala a neměla ani jiné přátele. Zapadnout do sedmi lety uceleného pevného kolejního systému bylo složitě dokonce i s jejím původem a ještě k tomu do života ve Zmijozelské koleji nevstoupila zrovna pravou nohou.

Během prvního dne si stihla znepřátelit Ascetu, její sestřenku, která ji od jejich prvního setkání nesnášela a házela Clarisse pod nohy jeden klacek za druhým a to se jí skvěle dařilo. Asceta vedla zmijozel, stála na špičce pomyslné pyramidy oblíbenosti stejně jako on. Poslouchaly ji všechny dívky, což znamenalo, že všechny Clarissu odmítly přijmout. Draco si sice mohl s Ascetou promluvit, nebo obrátit názor okolí, nakonec jeho jméno a postavení mu stále dávalo nejvýznamnější místo, jenže neměl důvod se o to snažit. Clarissa dala hned první týden všem najevo, že nechce být jejich přítelkyní a že většinu z nich považuje za póvl, který není hoden její pozornosti.

Byla prostě úžasná. Draco nemohl jinak, než obdivovat její sílu, s kterou zvládala všechny překážky, inteligenci, se kterou odolávala všem útokům a její sebevědomí a víru v sama sebe. To přesně mu v poslední době nejvíc chybělo.

Krásná, inteligentní, čistokrevná dívka, která byla ráda v jeho společnosti. Jenže, co znamenal ten dopis? Její chování vůči Ascetě? Chápal, že ji nemá ráda, v jejím postavení to bylo pochopitelné, ale sama přeci říkala, že chce získat postavení a to mohla jen, když ji rodině, v čele s Ascetiným otcem, přijme zpět. A co peníze? Draco moc dobře věděl, že Applegateovy byly významná kouzelnická rodina, ale zároveň chudá stejně, jako Clarissina teta ve Francii. Stěží mohla mít peníze, aby se dokázala sama postavit v Anglii na nohy, natož aby měla ty nejlepší pomůcky, smaragdové náušnice a peníze na nákupy v Prasinkách.

"Co plánuješ na víkend?"

"No," překvapeně zvedl hlavu a pohlédl do těch kouzelných mechových očí, když se na ni díval, tak okamžitě zapomínal na všechny nesrovnalosti a tajemství související s její osobou. "To budou Prasinky, ne?"

"Jo, já vím. Právě proto se ptám…," sklopila trochu oči. Zdálo se mu to, nebo byla doopravdy nejistá? "Já v Prasinkách ještě nikdy nebyla a ani jsem o nich moc neslyšela, takže nevím, co si mám představit… Ale pokud máš jiné plány."

"Ne," přerušil ji okamžitě a stěží ovládal široký úsměv, který se mu začínal objevovat na tváři. "Samozřejmě ne, moc rád bych tě tam doprovodil a vše ti ukázal."

"Díky," pohlédla mu do očí a její rty se zkroutily do malého úsměvu. Pak se pomalu postavila, sehnula se k němu, políbila na tvář a odešla do dívčích ložnic.

Draco zůstal zaraženě sedět v jednom z mnoha zelených sametových křesel. Několik dlouhých chvil pozoroval místo, kde předtím stála a na tváři stále cítil dotyk jejích rtů, jako by byly z do ruda rozžhavené oceli.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 27. ledna 2010 v 6:42 | Reagovat

pekná kapitola :-), tešim sa na ďalšiu :-)

2 LilE LilE | Web | 27. ledna 2010 v 9:39 | Reagovat

Hezkýýýý!!:) já sem hrozně napjatá na čem se to sakra s tim zatracenym hajzlem domluvila:D a přiznám se, že se mi to ani trošku nelíbí!!:):D akorát Draco se nám nějak zamiloval:)) a tak si řikám jestli v tom nebude ten plán...ale pak si řikám že zase ne...to je děs!!:D ale je to mooc krásný...;):)

3 Simia Simia | Web | 27. ledna 2010 v 15:35 | Reagovat

Já nemohu být nadšenější, skvělá kapitola:))

4 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 27. ledna 2010 v 17:19 | Reagovat

Pěkná kapitola, i když dost krátká. Tak snad ta příští bude delší.

5 Elin7 Elin7 | E-mail | Web | 27. ledna 2010 v 17:28 | Reagovat

Úžasná kapitola! Líbí se mi že píšeš o chladných, nafoukanýcha sebevědomých lidech, je to zvláštní, ale příjemná změna...co se týče kapitoly, jsem hroně zvědaá co má vlastně s Malfoyem domluveného a jestli ten dopis byl od něho. No nic, budu si muset počkat co bude dál. Honem, honem!

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. ledna 2010 v 17:31 | Reagovat

Moc vám děkuju, vím, že je krátká a dost o ničem, ale potřebovala jsem... upozornit... na jednu z prvních kapitol, abych se znovu dostala k ději, příště už se určitě něco semele ;-)

7 Jenny Jenny | Web | 27. ledna 2010 v 18:44 | Reagovat

úžasný=)

8 Peace Peace | Web | 27. ledna 2010 v 19:07 | Reagovat

Já mohu být nadšenější:D Tedy po přdání další kapitoly. Jinak se mi to moc líbilo. Ano, jsou téměř všichni trochu nafoukaní, ale... To je život:D Tak honem další. Moc se těšim:D

9 Shiroa Shiroa | Web | 27. ledna 2010 v 19:09 | Reagovat

Wow....super. Clarisu stále nemám ráda, nevím co na ni draco vidí, ale zase kdybych byla na jeho místě...udělala bych to stejné. krásná kapitola, jen mě zajímá....co je v té obálce?

10 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. ledna 2010 v 20:05 | Reagovat

Dík :D
Peace: No, trochu nafoukaní... možná i víc :D ale máš pravdu, tohle je život a bude to ještě horší, protože oni žijou ve Zmijozelu (teď jen to napsat, když jsem tak zvyklá na klaďase :D)
Shiroa: náhodou, mě by se Clarissa líbila taky... je tajemná, sebevědomá, silná, krásná... řekla bych, že představuje přesně to, co Draco chce, čím má být a čím se nikdy nestane

11 Susí Susí | Web | 28. ledna 2010 v 14:53 | Reagovat

prosím,neruš spřátelení =* já už nebudu psát takový kommenty

12 wladka wladka | Web | 28. ledna 2010 v 20:07 | Reagovat

jes super kapitola no nemohla som z nej :P

13 Maya Maya | Web | 28. ledna 2010 v 20:23 | Reagovat

Uááá, tahle povídka... it´s my life!
Je to nádherné, jen mě mrzí pořád ten Draco. Clarissa si ho nezaslouží. Sice si k sobě už nějak začínají nacházet obdiv, ale i tak...
Myslím, že má s Dracem a těmi Prasinkami něco za lubem... že by psal Malfoy a chystal se zkrotit zlého syna?
Ach jo, jsem napnutá jako kšandy.
Tahle kapitolka je moc povedená, tajmená, nádherná, prostě úžasn :-D

14 lucrecia lucrecia | Web | 28. března 2010 v 10:37 | Reagovat

dyt jsem to říkala že si je znepřátelí..ten konec byl hrozně moc hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA