6. kapitola - Naivita

1. ledna 2010 v 19:19 | Nel-ly |  Jdi za svým snem
Elizabeth bojuje o pozornost :D nebo-li Nel-ly se snaží zaujmout a připomenout svojí malou prvotinku. Mám s touhle povídkou strašné problémy, protože je prostě moje první a já si to nechci zkazit, jenže se mi nikdy nic nelíbí a... No však to znáte. Je to můj miláček, tu jedinou dokážu nenávidět i milovat zároveň.
Doufám ve vaše názory, pochvaly, komentáře a kritiky... Jak moc si jich u všeho vážím, tak u téhle snad nejvíc a děkuju, za reakci na minulou kapitolu ;-) potěšilo mě, že jste se dokopali k přečtení i po více, jak měsíci.


"Liz," ozval se jí za zády známý chlapecký hlas a ona si zmučeně povzdechla.
"Jimmy," usmála se falešně na svého bratrance. Jestli ji zdrží, tak… "Co chceš?"
"Milý přivítání," prskl James a prohlédl si ji od hlavy až k patě. "Kam jdeš?"
"Kam asi myslíš? Na večírek."
"S kým?"
"Jamesi!"
"Jen se ptám."
"S Jasperem Sullivanem," odsekla neochotně a pohlédla mu vzpurně do očí. Měla těch jeho ochranitelských manýrů plné zuby.
"Havraspárskej brankář?"
"Přesně ten," usmála se na něj a rukou si upravila uvolněný pramen, který jí spadl do očí, a přitom pohledem narazila na vysokého mladíka v dobře padnoucím černém společenském hábitu.
Sirius vypadal úžasně, ještě líp než jindy. Šaty dokonale obepínaly jeho svalnaté tělo a černá barva dodávala jiskru jeho šedým očím, ale ten pohled. Díval se na ni, jako… Jako na co? V jeho očích se náhle objevil zájem, takový, který tam doposud nebyl.
Elizabeth potřásla hlavou. Zájem? Copak se už vážně zbláznila? Určitě se jí to jen zdálo.
"Měla by sis jít pro svetr," poznamenal James a zamračeně si měřil její hluboký výstřih.
"Cože?"
"Určitě tam bude zima, nechci, aby ses nachladila."
"Jo, to jistě. Řekni mi laskavě, co ti vadí?"
"Ty šaty jsou moc…"
"Moc, co?"
"Vyzývavé!" Prskl James a udělal krok k ní. "Nechci, aby si tě někdo prohlížel, jako… Nechci, aby na tebe šahal, nebo aby ti ublížil."
"Proč by mi měl, u Merlina, ublížit a mimochodem, já chci, aby si mě prohlížel, od toho na sobě ty šaty mám," odsekla zamračeně a všimla si, jak se Lily stojící vedle Jamese nenápadně pousmála. Stále nevěřila, že s ním vážně jde. Lily Evansová, dívka, kterou James tolik miloval, a která ho podle vlastních slov celou dobu nesnášela a považovala za blbce. Všechno se měnilo a oni také. Uvědomovala si, že James už dávno není takový, jako dřív. Choval se dospěleji, občas rozumně uvažoval, dokonce bral vážně i školu (přiměřeně) a myslel na svou budoucnost.
"Ale vypadáš…"
"Úžasně," přerušil Jamesovi námitky Sirius a s úsměvem si ji znovu prohlédl. Cítila, jak se začervenala. "Naše malá holčička dospěla," dodal ještě a Elizabeth se na něj zamračila, jenže jí to nevydrželo dlouho a při pohledu na jeho udivený výraz se nakonec mile usmála. Poprvé se na ni díval, jako na dívku svého věku a ne na malé dítě, které je potřeba ochraňovat. "Nech ji jít, brácho, zdržuješ."
"Fajn, ale jestli na tebe Sullivan jen sáhne, tak si to vyřídí se mnou."
"Díky," zašeptala směrem k Siriovi a pak se, se zářivým úsměvem, vydala do vstupní síně, kde už na ní měl čekat Jasper.

"Zatancuješ si se mnou," otočil se na ni její okouzlující společník. S úsměvem přikývla a přijala jeho rámě. Byl to úžasný večer. Velká nepoužívaná učebna v prvním patře byla změněna k nepoznání. Lavice, katedra, skříně, výukové plakáty - to vše zmizelo a nahradily je malé kulaté stolky překryté bílo-zlatými ubrusy, na pravé straně prostorného sálu (učebna musela být určitě zvětšena kouzlem) u zdi stála dlouhá tabule s občerstvením a ovocným punčem. Studenti, učitelé a bradaviční hosté procházeli kolem velkého parketu, kde tancovaly desítky párů a k hudbě jim hrál očarovaný orchestr.
Elizabeth byla šťastná, tak kouzelný večer v životě nezažila. Jasper byl úžasný, všímal si jí, nikdy se neotočil za žádnou jinou dívkou, nosil jí punč, bavil se s ní a především ji poslouchal. Vysněný chlapec? Možná.
Kývla hlavou a přijala jeho rámě. Odvedl ji doprostřed parketu, pravou rukou stiskl její levou a druhou ji objal kolem pasu. Ne moc vysoko ani moc nízko, dokonalý gentleman.
Dívala se mu okouzleně do očí a pak si, z čista jasna, všimla černovlasého chlapce stojícího na okraji parketu, který z ní nespouštěl zrak. Jemně se na něj usmála a kývla hlavou, oplatil jí úsměv a ztratil se mezi hosty.
"Je tu strašný horko, nechceš se jít projít?" Zeptal se jí Jaseper, když odtancovaly tři písničky za sebou. Elizabeth byla splavená, hudba sice nehrála nijak rychle, ale ani pomalu a musela si přiznat, že se jí z vypitého punče začíná trochu točit hlava.
"Ráda," chytla se ho za ruku a společně vyšli z místnosti.
Procházeli se po opuštěné chodbě, když ji najednou Jasper otočil k sobě a krátce políbil. Nebránila se, celý večer vlastně nemyslela na nic jiného. Když se odtáhl a zadíval se jí do očí, aby zjistil, jestli může pokračovat, usmála se.
Chytil ji kolem pasu a odsunul do tmavého výklenku, kde ji opřel o zeď a vášnivě se vpil do jejích rtů. Líbal vážně skvěle, ale Elizabeth si z ničeho nic vzpomněla na modré oči mladíka, který ji celý večer sledoval. Pokusila se ho odstrčit, ale nenechal se. Přitiskl ji ještě silněji ke zdi, až to zabolelo.
"Pusť mě, to bolí," vykřikla, když jí na chvíli podařilo ho od sebe odstrčit.
"Neboj se, bude se ti to líbit," zašeptal, chytil ji pevně za ruce, aby jí zabránil v pohybu a dál plenil její rty. Elizabeth nebyla žádná křehotinka, ale proti jeho síle neměla šanci. V pravé ruce držel obě její zápěstí nad hlavou a druhou rukou začal přejíždět po jejím těle zakrytém jen tenkou látkou večerních šatů. Pokusila se ho kopnout, bez úspěchu. Škubala sebou a snažila se mu vykroutit, jenže on už sahal po zapínání a po chvíli ho také našel, zatáhl a šaty začaly klouzat z jejího těla, když…
"Nech ji být!" Ozval se výkřik a o vteřinu později už Jasper ležel na zemi několik metrů od ní, byl v bezvědomí.
Rychle si přitiskla šaty k tělu a pohlédla do modrých očí svého zachránce.
"Regulusi," zašeptala a pak se po zdi sesunula k zemi.

"Elizabeth," zaslechla povědomý hlas. Pomalu otevřela oči a zaostřila na brýlatého černovlasého mladíka ve společenském hábitu, který se nad ní starostlivě nakláněl. V jeho očích viděla strach, strach o ni.
"Co se stalo?"
"No… Sullivan a…"
"Jo, já vim, ale jak jsem se sem dostala? Byla jsem v chodbě a pak… Regulus mě zachránil!" Došlo jí, když si konečně dokázala všechno srovnat v hlavě, přesto stále nechápala, jak se dostala do chlapeckých ložnic sedmého ročníku a proč leží na Jamesově posteli, určitě to byla jeho postel, znala ji přeci tak dobře.
"Black tě donesl až k Buclaté dámě, ale ta ho odmítla pustit dál. Naštěstí se potkal s Remusem a ten pro mě hned došel," ujal se vysvětlování James. Mluvil klidně, jakoby se nic nestalo, ale ona v jeho hlase slyšela strach. "Jak je ti?"
"Je mi dobře," pomalu se posadila na posteli a zjistila, že má na sobě jedno z Jamesových trik. "Vážně," dodala a pokusila se usmát, když si všimla všech těch ustaraných pohledů. Okolo postele stáli všichni Pobertové a Lily.
"Já toho šmejda zabiju," zavrčel Sirius. I v jeho očích byl viditelný strach, ale nejen to, četla v nich i velkou zlost. V takovém stavu mohl provést jakoukoli blbost.
"Ne, Siriusi, prosím. Nech to být," řekla potichu a položila mu ruku na rameno.
"Mohl ti ublížit!"
"Neublížil."
"Ale mohl, chtěl…"
"Nic se mi nestalo. Vezmu si z toho poučení, nevěřit cizím lidem a nechodit s nimi do tmavých opuštěných chodeb," usmála se Elizabeth, i když jí to stálo všechny síly. Byla vyděšená k smrti. Kdyby se Regulus v pravý čas neobjevil, mohlo být pozdě. Musí mu poděkovat.
"Já-"
"Nic mu nedokážeš, bude to jeho slovo proti mému. Všichni nás spolu na té oslavě viděli tancovat a pít. Neřeš to, prosím."
"Jestli se k tobě ještě někdy přiblíží, zabiju ho," zasyčel Sirius takovým hlasem, že jí naběhla husí kůže. Myslel to smrtelně vážně.
"Musíme si zachovat chladnou hlavu, Siriusi," ozval se Remus klidným chlácholivým hlasem. "Měla by ses vyspat, Liz, pomůže ti to. My všichni se musíme vyspat, je pozdě."
"Dobře, tak já už taky půjdu. Drž se, Elizabeth," kývla se na ní Lily, pak si vyměnila krátký pohled s Jamesem a odešla z pokoje.
"Jimmy," zašeptala Elizabeth, když kluci zamířili ke svým postelím a nemohli ji už slyšet.
"Ano?"
"Můžu tu dneska zůstat s tebou?"
"Samozřejmě, zlato," usmál se na ni, vlezl si k ní do postele a pevně ji objal kolem pasu. "Už nikdy ti nikdo neublíží, slibuju, postarám se o to."
"Já vím."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ♥ KaSsEnKaAa ♥ LoWe ♥ ♥ KaSsEnKaAa ♥ LoWe ♥ | Web | 1. ledna 2010 v 19:29 | Reagovat

hezuuu blogís :D

2 Jaune Jaune | Web | 1. ledna 2010 v 20:11 | Reagovat

fajn... takže jeden favorit je ze hry... ale že by bratrská bitka? Nel-ly, nenapínej mě moc dlouho, nebo nedočkavostí vyrostu o dva metry... :))
skvělá kapitola... naprosto chápu tvůj vztah k téhle povídce, prvotiny mají prostě něco do sebe... v dobrém i zlém ;)))
moc se těším na další díl, pokud by přibyl ve stejném časovém intervalu jako tahle kapitola, vůbec bych se tomu nebránila O:)

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 1. ledna 2010 v 20:14 | Reagovat

wow, som prekvapená, Regúlus ju zachránil...a ja som si myslela, že je to buď James, alebo Sirius :D, wow, pekná kapitola :-), tešim sa na ďalšiu :-)

4 Maya Maya | Web | 1. ledna 2010 v 20:20 | Reagovat

Krásné, krásné, krásné. Prostě úžasný. Regulus je tak úžasnej a Sirius taky... bože, teď nevím, který je lepší.
Musela jsem se smát, když ji James nechtěl pustit kvůli výstřihu...to bylo absolutně dokonalý. Bohužel se pak stalo to, co namaloval na zeď. Chjo...
Těším se, až bude Rebulovi děkovat... to bude legrace a romantika... i když, u něj si nemůžeš být jistá ničím, že?
No nic, stejně se těším na pokráčko. Mohlo by být stejně rychle, co říkáš? :-D

5 Nel-ly Nel-ly | Web | 1. ledna 2010 v 20:28 | Reagovat

:D tím časovým intervalem si nejsem tak jistá... uvažuju co s Vánoci a Silvestrem... nikdy nevíte, co se stane ;-) protože ani já to nevim
Díky za komentáře ;-) máte až překvapivou rychlost :D

6 Elin7 Elin7 | E-mail | Web | 1. ledna 2010 v 21:30 | Reagovat

Tuhle povídku mám strašně ráda a je dobře že už přibyla další kapitola. James se začíná chovat a příliš dospěle, je to přece její výstřih, ne? No jinak okruh ctitelů se nám zmenšil na dva, tak nevím komu fandit. Je to těžké-Sirius x Regulus, hm...no každopádně, úžasná kapitola, já chcu další! Honem!Prosím!

7 Flammea Flammea | Web | 1. ledna 2010 v 21:46 | Reagovat

a bude bitkaaaaaaaaaaaaaaaa :D ať žijí Blackovi hip hip hurááááááááá :-D bitkkaaaaaaaaaaaaaaa já chci bitkůůůůůůůůůůůůůůů :D parádní kapitolka neměla jedinou chybičku, akorát Sirius nějak nedodržel svůj slib a nezatancoval si tam s ní, tak tim mě maličko zklamal, tak jenom doufám, že to někdy brzo napraví :-)

8 Nel-ly Nel-ly | Web | 1. ledna 2010 v 21:52 | Reagovat

:D Tak je to jeho malá sestřička (i když ne po krvi, to je fuk), ne? osobně jsem jedináček, ale takhle si představuju staršího otravnýho bráchu
Bitka? To nevim :D vlastně ještě vůbec nic nevim... njn, slibuju, že Siri svojí šanci ještě dostane :D zvláštní, že sis všimla

9 nat nat | Web | 1. ledna 2010 v 23:22 | Reagovat

dekuju taky peknej novej rok :)

10 lina lina | Web | 2. ledna 2010 v 11:39 | Reagovat

spát s Jamesem v jedné posteli:D Regulus jako rytíř..ach....úžasná kapitola, tahle povídka se mi žačná líbit čím dál víc, tak rychle další kapitolu!

11 Aňulka Aňulka | Web | 2. ledna 2010 v 12:06 | Reagovat

Já jsem úplně brečela, prý vysněný kluk, haha!
Já být Siriem, nekecám a jdu rozdávat pěsti, hezké, že je tak naštvaný:-D
Jinak Regulus, ááá, Regulus...já ho asi začnu milovat, v téhle povídce určitě!
Taky doufám, že to nenecháš s tím smradem jen tak!!!
Bylo to bezvadné, já fakt nemám slov, ten děj, prostě včechno je na tom perfektní.Miluju tuhle povídku!

12 Asci Asci | 2. ledna 2010 v 17:00 | Reagovat

skvělá kapitola :)...James je fakt skvělí :)....a Regulus taky xD...i když tomu Sullivanovi (nebo jak to bylo xD) by se měla nakopat aspoň prdel...a to pořadně zmetek jeden...doufám že ještě od někoho schytá xD...těším se na další kapču :)

13 Peace Peace | Web | 2. ledna 2010 v 19:33 | Reagovat

Moc se ti to povedlo. Krásná kapitola. Úžasná atmosféra. Moc se mi líbil ten ples a jak to všechno dopadlo. Nedopadlo to sice dvakrát valně, ale pohnulo to s příběhem. Já osobně mám ještě víc favoritů než dva bratry, ale jsou to zatím kantidáti číslo jedna. No...budu se těšit na pokračování:D

14 Tomisus Tomisus | Web | 24. ledna 2010 v 15:46 | Reagovat

Oh, krásné, tleskám.. Moc dobře se to čte.. Konečně nějaká zajímavá akce..

15 9pitris 9pitris | Web | 25. ledna 2010 v 22:11 | Reagovat

vau to bylo ohromné ta část v chodbě mě i rozbrečela u svatého merlina díky za reguluse ten týpek mi pěkně přirostl k srdíčku a ikdyž je sirius děvkař tak v téhle povídce byl pěkně naštvnaýa zlost z něj jen číšila jen tak dál je to nádhera

16 lucrecia lucrecia | Web | 3. dubna 2010 v 15:23 | Reagovat

ach regulus

17 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 20. června 2012 v 20:19 | Reagovat

Och! Já chci Jamese za skoro bratra (Nebo jak to mám nazvat... Bratranec zní vzdáleně a bratr to není...)!!!!! Čirá závist!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA