2. Kapitola - Příteli

31. ledna 2010 v 0:49 | Nel-ly
Kapitola obsahující část prvního a druhého ročníku, nechci to moc protahovat, ale zase bych vám ráda přiblížila, o kom to vlastně píšu :D Doufám, že jsem se zase nevrátila ke svému obvyklému prodlužování, ale řekla bych, že se stále celkem drží.

Lina (pokud to bude číst): Omlouvám se, ale slibuji, že první kapitolu i úvod s postavami mám napsaný, jen to ještě dokončit. Psát něco jiného než HPFF je pro mě prostě složitější.

P.S - Pro všechny, kdo už si vytvořili názor na průběh celé povídky i konec /víte koho myslim :D/, děte se bodnout!! :D nechte mi moje tajemství, třeba se najde i pár pomalejších, kteří si názor neutvořili



Postávala uprostřed nebelvírské společenské místnosti a co chvíli si upravovala lem čistě bílé školní košile. Byla snad ještě nervóznější než včera, co když se špatně uvede před učiteli? Co když nebude chápat učivo? A co když si nebude mít na hodině s kým sednout?

Už tu čekala víc jak čtvrt hodiny a Remus stále ještě nepřišel. Včera se domluvili, že se tu ráno sejdou a půjdou spolu na snídani. Jenže to bylo ještě před tím, než se každý vydali do svých ložnic a seznámili se, se svými novými spolubydlícími. Proč by se s ní měl i nadále bavit? Vždyť kluci se vždycky drželi v těsných kroužcích a s děvčaty se nikdy moc nebavili. V tomhle klukům záviděla. Stačilo jim pár slov a hned se z nich stali přátelé, ale s dívkami to bylo už horší. Díky tomu, že dřív dospívaly, objevovala se u nich už v brzkém věku závist, žárlivost a nutné rozdělení do menších skupin, do kterých však ona nikdy nezapadala. Vlastně, když se tak Ashley uvažovala o svém dosavadním životě, nikdy do žádné skupiny nepatřila, i když moc chtěla, nebyla oblíbená.

V jejich mudlovské třídě bylo přesně dvacet pět dívek a šest chlapců. Chlapci se už od začátku bavili všichni mezi sebou, a i když si ze sebe navzájem utahovali, tvořili pevnou partu. S dívkami to od jejich devíti deseti let začalo být horší. Objevovaly se nejlepší kamarádky, rivalky, oblíbenkyně, šprtky a rebelky. Ashley však nezapadala nikam, nikdy neměla ani nejlepší kamarádku - vlastně ano, v šesti letech, vymyšlenou. Nebyla oblíbená, takže v partě těch nejhezčích, nejoblíbenějších a nejbohatších dívek neměla šanci. Od přírody byla trochu neprůbojná, nikdy se nechtěla s nikým hádat a snažila se, být na všechny bez rozdílu milá, chtěla prostě vycházet se všemi a vždy dodržovala školní řád, takže ji nebraly ani rebelky. Zbývaly šprtky, tři premiantky třídy s nejlepšími známkami, ze kterých si každý utahoval, ale přesto je všichni měli rádi. Tak ráda by patřila, alespoň mezi ně, jenže nebyla dost chytrá a příliš zasněná.

Teď, tady v Bradavicích, dostala novou šanci a nechtěla ji propást. Maminka jí říkala, že přátelé, které si ve škole najde, s ní zůstanou až dokonce života a to přesně si Ashley vždycky přála. Mít někoho, komu na ní bude záležet, komu se bude svěřovat, kdo jí bude mít rád a ona jeho. Remus se zdál ideální, pokud mohla posoudit po těch několika hodinách ve vlaku. Skvěle si rozuměli a i přes plachost, která se u nich u obou projevovala v takové míře.

"Dobré ráno, Ashley," překvapeně nadskočila a se širokým úsměvem se otočila na svého kamaráda. Takže na ni nezapomněl.

"Ahoj, Remusi, už jsem myslela, že jsi odešel beze mě."

"Ne, to bych ti neudělal," potřásl vyplašeně hlavou a Ashley se rozesmála. Byli jeden horší než druhý. "Chtěl jsem jen počkat na kluky, jenže jim to strašně trvá."

"Reme, jdeš?" Zamával na něj brýlatý chlapec s neuvěřitelně rozcuchanými černými vlasy, když kolem nich procházel.

"Jo, já -" začal Remus nejistě koktat, ale to už ho přerušil další chlapec, který se zčistajasna objevil vedle toho prvního.

"Jestli jdeš s náma, tak by sis měl máknout, kámo."

Ashley překvapeně zamrkala a zahleděla se na chlapcova záda. Bylo to přesně, jak předpokládala a bála se. Přála Remusovi přátele, samozřejmě, ale trochu ji mrzelo, když viděla, jak dobře vycházel se svými spolubydlícími. Určitě bude chtít sedět s nimi a trávit s nimi většinu času, mohla to předpokládat, ale doufala, že se tak nestane. Sice mohla jít za Violet a Susan, které si spolu skvěle rozuměly, ale nebyla si jistá, jestli by ji přijaly. Pak tu byla ještě… jak jen se to jmenovala?... jasně… Lily… přišla včera až velice pozdě, takže se nestihly představit a ráno zas utíkala pryč za nějakým svým kamarádem. Dokonce i ona tady už měla své přátele.

"Už jdu," otočil se zpátky k ní. "Jdeme? Přece si nenecháme ujít naší první snídani. Jak se ti spalo? Ty pokoje, teda ten náš určitě, jsou úžasný, nemyslíš?"

Úlevně se usmála a v duchu děkovala všem známým i neznámým bohům a především Remusovi za to, že se s ní i nadále kamarádí.

***

"Už jsi to dočetl? Je to strašně zajímavý, nemyslíš? Ty pohyby hůlkou, jsou tak promyšlený a složitý. Nevěřím, že se to někdy dokážu naučit."

"Určitě jo, ale máš pravdu… Bude nás to stát asi dost práce," zašeptal zamračeně a načmáral do sešitu posledních několik slov.

Seděli v knihovně, jako skoro každý den touhle dobou. Uplynulo už několik měsíců od jejich prvního dne a Ashley se konečně přestala bát, že nebude mít kamarády a i kdyby neměla, bylo jí to jedno. Měla jeho, svého nejlepšího přítele, kterému mohla říct cokoliv.

***
2. ročník
***

"Takže James to zkusí na chytače?"

"Už to tak vypadá, mluví o tom už od prváku. Je famrpálem doslova posedlý a naprosto v sebe věří. Chtěl bych mít kus jeho sebevědomí…," zamyslel se a zadíval někam za její záda.

"Jo, taky by mi nevadilo. Část Jamesova sebevědomí by se nám hodila všem, snad kromě Siriuse, ten by ho taky mohl rozdávat. Nechápu, kde se v nich ta sebedůvěra bera, i když… Být tak oblíbená jako oni, asi bych to cítila jinak."

"Neblázni, mohla bys bejt stejně oblíbená jako oni. Jen kdybys chtěla, což nechceš a toho si na tobě vážim. James a především Sirius se v tom vyžívají, nevím, co by si počali, kdyby se o nich třeba den nemluvilo."

"Občas nechápu, co vlastně máte společného," zakroutila hlavou, když pomyslela na jeho dva nejlepší kamarády.

Dva černovlasí mladíci byli hvězdami nebelvírské koleje, i když chodili teprve do druhého ročníku, stejně jako ona. Snad každý chlapec chtěl být jako oni nebo se s nimi alespoň přátelit a Remus měl to štěstí, že patřil do jejich party, i když on si něco takového vůbec nepřipouštěl. Byl prostě vděčný za jejich přátelství, ne jako ta kulatá buchta, co je pronásledovala na každém kroku.

Peter Pettigrew, malý tlouštík, který se nezajímal o nic jiného, než o jídlo. Ashley se nikdy nevysmívala jiným lidem. To ona vždy bývala terčem ostatních a věděla, jak kruté děti umějí být. Přesto nedokázala pro Pettigrewa najít jiné pojmenování než buchta nebo koule, dokonale ho to vystihovalo, i když by to nahlas nikdy neřekla.

"No, respekt ke školnímu řádu to určitě nebude," zasmál se Remus, odložil nedočtenou knihu a pohodlně se rozvalil na židli u rohového stolu v knihovně, který si za ty necelé dva roky přivlastnili.

"Moc se nedělej, moc dobře vím, že minulý týden si byl na trestu s nimi."

"Sirius mě přemluvil, nechápu sice, jak se mu to povedlo, protože zpětně vidím, jak hloupý nápad to byl, ale jednou za čas snad malé přestoupení řádu neuškodí."

"Nevěřím, že něco takového slyším zrovna od tebe," zakroutila nevěřícně hlavou. Už dávno si všimla, jaký vliv na něj kluci měli, ale stále jí překvapovalo, k čemu se Remus nechal přemluvit a o to víc ji štvalo, že se jim nikdy nepostavil. Jakoby se stále bál, že přijde o jejich přátelství a co bylo horší, Ashley občas přišlo, že nevěří ani jí. Měla pocit… ne věděla… že před ní něco tají, ale po nějaké době se rozhodla, že pokud je doopravdy její nejlepší kamarád, jednou jí to řekne sám. Věřila mu.

***

"Ashley, jdeš?"

"Promiň, já už slíbila Removi, že se s ním sejdu v knihovně. Chce si ještě zopakovat Obranu na ten zítřejší test."

"U Merlina, Ash, to hodláš celejch sedm let strávit v knihovně? Vždyť Lupin určitě umí všechno dopředu stejně jako naše dokonalá Lilyinka, se nejspíš taky někde bichluje s tim umaštěncem."

"Susan! Neřikej mu tak, on je jen…"

"Je ze Zmijozelu, Ashley! Copak nevíš, co to znamená? A Evansová tímhle chováním jen zesměšňuje a uráží celou kolej," zvedla Susan bojovně hlavu a Ashley si odevzdaně povzdechla. S ní se nedalo diskutovat, vždy měla svoji pravdu a nenechala se přesvědčit o opaku.

"Stejně nechápu, proč tě to tolik popouzí. Dobře, je sice z jiné koleje, ale vždyť i Jane chodí do jiné koleje a vy se s ní bavíte.

"No jo, ale pochop, Ash," ozval se už smířlivější hlas její zrzavé kamarádky. Violet si nikdy nestála tak tvrdošíjně za svým, jako bojovná Susan a o to ji Ashley měla radši, i když i ona, stejně jako každý, měla své nepatrné chyby. U Violet to byl sklon k princeznovství, chovala se jako malá dáma se svými osobními manýry. "Jane chodí do Mrzimoru, ale Snape je ze Zmijozelu. Zmijozelu! Copak to nechápeš? Je to náš úhlavní nepřítel."

"Nemyslím si, že…"

"Nech to plavat, Vi," mávla s nezájmem Susan rukou a otočila se před zrcadlem. "Stejně už musíme jít, ostatní na nás čekají u jezera. Jdeš teda, Ashley? Budou tam i Sirius a James a dokonce i pár kluků z vyšších ročníků.

"Ne, díky. Mám sraz s Remusem. Už jsem mu to slbíila, tak třeba příště."

"Jak myslíš, tvoje chyba," zamumlala Susan a Ashley s nerozhodným výrazem ve tváři pozorovala její záda. Jistě, že by chtěla jít s nimi. Dnes tam budou určitě všichni, budou si povídat, hrát hry… možná i metlovku (hra podobná flašce, až na to, že se točí s levitujícím koštětem, což je zajímavější o to, že když některý hráč odmítne splnit úkol, začne ho koště samovolně honit a mlátit přes hlavu). Jenže už to Remusovi slíbila a hlavně zítra byl ten test a ona se chtěla připravit. Stejně nechápala, co na těch starších klucích Violet se Susan vidí, nebylo na nich nic zvláštního. Furt se pošťuchovali, honili a pokřikovali na sebe, jak malé děti.

***

"Nelituješ, že jsi nešla radši s ostatníma k jezeru? Nechtěl bych tě zdržovat nebo tak, já na to prostě nejsem, ale tu látku bych si mohl zopakovat i sám, takže kdybys chtěla…"

"Neblázni, jsem radši tady s tebou než s bandou uřvaných lidí, z kterých stejně víc, jak půlku ani neznám."

"No jo, ale já tě otravuju s tím opakování a ty to přitom vůbec nepotřebuješ a…"

"Nepotřebuju? Vždyť ty toho umíš mnohem víc, jsi v Přeměňování ze všech nejlepší. Jen stěží s tebou držim notu, ale jednou," zašermovala mu před obličejem prstem. "Jednou tě překonám, pane Génie."

"To si nemyslím," usmál se na ni povýšeně Remus a ´nenápadně´ si vykasal neviditelný královský hermelínový plášť, aby jí ukázal svoji nadřazenost.

"Ty!" Zamračila se a pak se na něj vrhla a pokoušela se ho ulechtat k smrti, bohužel, jako vždy nakonec prohrála a po chvíli se už na zemi svíjela v nekonečných záchvatech smíchu. Co mohlo být lepší než večer strávený se svým nejlepším kamarádem? Určitě ne hloupý večírek se staršími kluky, kteří by se s ní ani nebavili.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Majuš Majuš | Web | 31. ledna 2010 v 10:00 | Reagovat

Skvělá kapča!! Líbilo se mi to označení pro Petera-kulatá buchta. To sem se smála jak pominutá. Vážně ÚŽASNÁ povídka, těším se na další. :)

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 31. ledna 2010 v 10:17 | Reagovat

úúúžasná kapitola, naozaj skvelá, tešim sa na ďalšiu :-)

3 wladka wladka | Web | 31. ledna 2010 v 10:27 | Reagovat

jake zlate.....hlavne Remik maly......no nemohla som z neho..
presne tak si ho predstavujem

4 wladka wladka | Web | 31. ledna 2010 v 10:28 | Reagovat

P.S.nechce sa mi ist bodnout....som leniva:P

5 lina lina | Web | 31. ledna 2010 v 10:55 | Reagovat

Jsme příšerky se svýma závěrama, že?:D ale bodbout se nepůjdu:P
Remus je dokonalý...k umuckání....skvělá kapitola, a pěkně rychle:D
Na Narutovskou FF se těším...hlavně dokončuj rychle....
P.S. Kdyby se o těch dvou jeden den nemluvilo, tak ti kluci umřou:D

6 chantal chantal | E-mail | Web | 31. ledna 2010 v 11:36 | Reagovat

Dobře, vypadá to, že bych to mohla i dočíst:D U některých hlášek jsem se skutečně pobavila. Ale jelikož jsem u Pobertovských povídek nová, tak si ještě nechávám otevřená vrátka pro útěk, ju? ;)

7 Shiroa Shiroa | Web | 31. ledna 2010 v 12:02 | Reagovat

Takže k této kapitole...dost dobře se ti to podařilo zhrnout:-) a ta hra s košťaty se zdá být zajímavá..:-D :-D Ale Susan mě je nesympatická...hold nemám ráda takový lidi:-D :-D Nejspíš se dám na pobertovské povídky:-)(a doopravdy se nemůžu dočkat toho úvodu a kapitole....moje trpělivost vyprchává)

8 nessa nessa | Web | 31. ledna 2010 v 13:12 | Reagovat

sakra.. smazal se mi komentář, abych ho psala znovu.. no, psala jsem něco ve smyslu, že se začínají odhalovat charaktery postav a jsem zvědavá, jakým dlaším směrem budou směřovat. rozhodně si na to počkám a jsem zvědavá, jestli překonáš pravé já, které mě od tebe dostalo zatím nejvíc =)

9 nessa nessa | Web | 31. ledna 2010 v 13:13 | Reagovat

hurá, teď se to už nesmazalo =)

10 Peace Peace | Web | 31. ledna 2010 v 14:00 | Reagovat

Jak to vidim zase mám s komentáři zpoždění, vlastně jsem byla tak zažraná, že jsem nekomentovala u první kapitoly a prologu vůbec. Jsem hrozná, já vím. No, pokusím se to nějak napravit.

Tahle povídka je podle mě geniální věc na odreagování. Žádná tragédie se tam nekoná, žádný psycho-drama...prostě super, když chci navodit veselou náladu:D Líbí se mi to taky pro tvé milé pojetí stylu psaný. Jednoduše, poutavě. Takže: Jen tak dál:D Moc se mi to zamlouvalo a doufám, že další kapitola bude brzo:D

11 Nel-ly Nel-ly | Web | 31. ledna 2010 v 14:22 | Reagovat

Moc vám děkuju, takovou bombardaci komentáři za pár hodin bych fat nečekala :D Díky! Njn, je to fakt jen taková odlehčená pobertovská povídka ze třetí strany... z té, která nikoho nezajímá, z pohledu obyčejných (dobře ten Remus, ale bylo by to jinak aspoň trochu zajímavý? :D)Jinak první kapitoly jsou vážně jen charakterové, období prvních ročníků se budou zkracovat a pak se zas vrátim k tomu prologu - snad - a začne, jak doufám, trochu míň oddechovější děj :D snad mi plány vyjdou, protože to se mi příliš často nestává

12 Jaune Jaune | Web | 31. ledna 2010 v 18:20 | Reagovat

hmm... remus je tu prostě k nakousnutí ;))) a označení péti za buchtu mě dostalo, fakt, výstižněji bych ho asi nepojmenovala ;)))
tož rychle další, šupem hopem ;)

13 Sokana Sokana | Web | 31. ledna 2010 v 19:38 | Reagovat

Ach, úžasné. V poslednom čase sa objavuje čoraz viac amatérskych poviedok s katastroflnym štýlom písania, tak som rada že som objavila niekoho kotho písanie stojí za to.
Poviedka je zaujímavá, teším sa na jej ďaľší vývoj a... no, len tak ďalej a rýchlo novú kapitolu :)

14 Maya Maya | 31. ledna 2010 v 19:39 | Reagovat

Hm...hm...hmmmm :-D Krása. Musím souhlasit s Jaune, že ta buchta byla boží. Jsem moc ráda, že se takhle vzájemně podrží, je to hezký. Ale zlom asi přijde, co?

15 Bára Bára | Web | 31. ledna 2010 v 22:27 | Reagovat

Úžasné:-) moc pěkný!!! Až se to pořádně rozjede ta povídka, tak to bude skvělí! To je mi jasný už teď. Píšeš fakt úžasně!:-)

16 nessa nessa | 1. února 2010 v 15:28 | Reagovat

však v klidu, já když nemám povídku přesně naplánovanou až do konce, tak taky něco vymyslim a končí to jinak.. v hidden měla amy umřít a ještě před tím se přidat do řádu a bavit se s lily i ostatníma.. nakonec to skončilo jen TROŠKU jinak.. =) a stejně to nikomu nevadilo, takže prostě piš, my si to všichni stejně rádi přečteme =)

17 Aňulka Aňulka | Web | 2. února 2010 v 16:10 | Reagovat

Krásné, fakt se ti povedlo, Ne-ly podle mě je ten název kapitoly úplně dokonalý, nevím proč, ale opravdu skvělý.
Remus mě nezklamal, on není Sirius, takže jsem moc ráda, že šel s Ashley a nezanevřel na ni, tak dvě oblíbená paka za to nestojí:-D
Jdu si přečíst další:-)

18 Lucy-y Lucy-y | Web | 4. února 2010 v 10:59 | Reagovat

Remus je fakt zlatíčko :)jsem hrozně ráda,že stále drží s Ash,hodí se k sobě :)

19 lucrecia lucrecia | Web | 20. května 2010 v 17:42 | Reagovat

metlovka to je super výmysl, tak jdu hned na další

20 kami kami | Web | 15. srpna 2010 v 15:23 | Reagovat

Ja som vedela, že tam s nimi ako štvrtá osoba bude Lily. Ono by to asi bol všeobecný šok, keby nebola, že? A bol tam spomenutý Severus. (Dovolím si slintať.) Mladučký, šťavňatučký, inteligentný,... ehm, pardon.
(Keď si predstavím, že bude nakoniec s Remusom... gŕŕŕ!!!! Veď ty sama si vravela, že nemáš rada, keď je Lupin s niekým v páre, pamätáš? :´-( )
Inak je to zatiaľ fajn.

21 Nel-ly Nel-ly | Web | 15. srpna 2010 v 20:06 | Reagovat

[20]: ano ano, jenže s Remusem ve Slashi!! :D a hlavně, když je to třeba pár Sirius/Remus...fuj fuj :D a nikdy nevíš co bude, zatím s Remusem není a moc to na to ani nevypadá ;-)

22 kami kami | Web | 15. srpna 2010 v 20:41 | Reagovat

[21]:Tak teraz si ma naštvala! (:-D) Nehrám sa s tebou. (:-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA