5. Kapitola - Vítej v Bradavicích

10. prosince 2009 v 18:27 | Nel-ly |  Až přijdou slzy
Já vím, krátká kapitola a zase o ničem :D Ale nějak teď vůbec nemůžu psát. Nemám dost času a ani mě nic nenapadá a tahle kapitola je mi zase něčím nesympatická (dívný co? ale fakt že jo). Jak se mi líbil prolog a první kaptioly, tak od třetí to jde z kopce a já nevím, co s tím.
Po víkendu budu mít nejspíš tendenci na infarkt, ale ve středu to končí a začínajá prázdniny, během kterých bych ráda napsala něco pořádného k Pravému já (už mě to prodlužování taky nebaví :D) a konečně dopsala Beze jména. Tak doufejme.




Zastavila se u vchodu do síně a rozhlédla se kolem sebe, nebyla si jistá, co má teď dělat. Ten obr u vlaku s gramatikou maximálně tříletého dítěte říkal, že první ročníky mají jít s ním. Vůbec v ní nevzbuzoval důvěru, a když si uvědomila, že v tom šíleném dešti a zimě pojedou na malilinkatých loďkách přes jezero, hezky rychle si to rozmyslela a vydala se s ostatními studenty ke kočárům. Představa, že by první den do nové školy přijela celá mokrá a zmačkaná, byla nemyslitelná. Stačilo, že na sobě musela mít ten šílený pytli podobný černý hábit, který halil celé její tělo od krku až po paty. Jistě, vždy by se měla nechat šance pro fantazii a neukazovat vše najednou, ale v tomhle případě, byla fantazie naprosto nemožná, kdo by také chtěl pozorovat dívku v černém starobylém hávu úplně stejném, jako ten, co měl dotyčný na sobě? Clarissa se znechuceně ušklíbla, byl to skvělý tah profesorů znemožnit jim, jakékoli vztahy, ale to se přepočítali. Ona dokáže zaujmout i ve starém pytli od brambor, má přeci stále svojí tvář, oči, úsměv a zkušenosti. Teď jen zjistit, kdo jí bude svým postavením a budoucími vyhlídkami hoden.

V malé přeplněné místnůstce, kde stála, se najednou rozlehlo absolutní ticho. Clarissa se překvapeně rozhlížela kolem sebe, aby našla jeho příčinu. Nehledala dlouho. Asi dva metry od ní stála malá skupina asi stejně starých studentů, jako byla ona, i když ani jednoho z nich neznala, jméno toho prvního se jí vybavilo okamžitě.

Harry Potter stál jen kousek od ní v doprovodu svých přátel. Nebyl nijak zvlášť vysoký, i když pod pláštěm se zdál mít docela obstojnou postavu. Ve tváři byl dost pobledlý, ale jeho tváře zářily nachem. Zřejmě nebyl zvyklý na tolik pozornosti, to Clarissu zmátlo, vždyť byl slavný v podstatě od svého narození a teď ještě víc. Ve vcelku hezkém, ale nijak vynikavém obličeji s malým nosem, zářily smaragdově zelené oválné oči, které by při správném využití dokázaly získat každou dívku, kdyby se tedy nad nimi neskvěla ještě pozoruhodnější věc, jizva ve tvaru blesku. Znak, díky kterému by Pottera poznalo i každé dítě v kouzelnickém světě.

Clarissa se zhluboka nadechla, Potter by mohl představovat její cestu nahoru, pokud by ho dokázala získat. Byla si jistá, že osmnáctiletého chlapce by určitě dokázala získat, i když - to jak se díval na vcelku pohlednou rudovlasou dívku vedle něho, mluvilo za vše. Zjevně byl zadaný. To Clarissu ani moc nepřekvapovalo a ani by ji to nezastavilo, kdyby chtěla. Jenže Potter nebyl ta správná páka na jejího strýce. Bylo by sice skvělé být známa, jako jeho přítelkyně, ale nepomohlo by jí to dosáhnout jejího cíle. Ne, bude dobře, když se s Potterem pokusí seznámit a zapůsobit na něj, aby si ji v budoucnu pamatoval, ale snažit se o něj nebude. Ať si ho ta malá zrzka klidně nechá. Ona má jiné plány a k jejich naplnění potřebuje úplně něco jiného.

"Clarissa Aileen Avery Applegateová!"

"Ano, tady jsem," otočila se na malinkatého mužíčka s vysokým kouzelnickým čepcem, jehož hlas byl tak pisklavý, že ho málem v té vřavě neslyšela.

"Slečno Applegateová, půjdete první," zapištěl znovu ten mužík a otočil se k budoucím studentům prvních ročníku. "Tak tedy za mnou, prosím!"

Clarissa se nadechla. Byla rozhodnuta, co musí udělat a také nezapomněla na slovo, které dala lordu Malfoyovi díky němuž vůbec mohla do školy nastoupit. Dokáže to. Získá zpět své postavení a pokoří všechny, kteří jí budou stát v cestě, v čele se svým strýcem a nakonec i Malfoyem.

Pomalu zvedla hlavu a vydala se za malým čarodějem vstříc svému osudu.

o-oo-oOo-oo-o

Rozhlédl se bez zájmu kolem sebe. Bylo to tu zase, změť studentů, duchů a učitelů. Hlasitý šum tvořený rozhovorem stovek lidí a on uprostřed toho všeho. Pomalu zamířil ke stolu v pravé části Velké síně a usadil se v jeho středu, jako každý rok. Zpět ve škole, na stejném místě se stejnými lidmi, ale přesto úplně jiný.

Draco znuděně pozoroval masu studentů hrnoucí se vchodovými dveřmi. Bylo zde tolik známých tváří, dokonce i z jeho ročníku. Většina se rozhodla zůstat v Bradavicích a zopakovat si sedmý ročník, z kterého si díky válce nic neodnesli, nedostali ani šanci zúčastnit se právoplatných zkoušek na OVCE a především se snad nikdo nechtěl hned vydat do světa dospělých. Světa, který se ještě stále nacházel v chaosu a v němž mladí absolventi neměli skoro žádnou šanci uspět.

Najednou celá Velká síň ztichla a všichni se jako jeden člověk otočili ke vchodu do místnosti, kde zrovna procházel středně vysoký černovlasý brýlatý mladík v doprovodu několika přátel. Draco byl jeden z mála, který nezvedl hlavu a nepodíval se po Harrym Potterovi, nepotřeboval to. Věděl, kdo tam s ním je a proč na něj všichni zírají. Zachránce kouzelnického světa, milovaný hrdina v kruhu svých věrných přátel. Nechtěl se na něj podívat, možná se i bál, protože pak by se cítil ještě osaměleji než teď ve velkém kruhu svých ´přátel´.

Stejně jako on i Potter a ti jeho dva poskoci minulý rok nenastoupili do sedmého ročníku a tak teď opakovali spolu s dalšími. Potter se usadil, jako vždy u Nebelvírského stolu, spolu s Weasleym po jehož boku se usmívala Grangerová. Draco se dozvěděl, že s tou přechytralou mudlovskou šmejdkou chodí, ani se tomu moc nedivil. Koho jiného by si taky takový idiot mohl najít? I když Grangerová se svým rozumem, který jí prostě nikdo nemohl upřít, by mohla dopadnout i mnohem líp, dokonce i přes svůj původ, i když… Nakonec se všechno, nebo skoro všechno, vrátí do svých kolejí a ta pizizubka klesne zpět na své místo ve spodině kouzelnické komunity, kam také patří a Weasley pro ni ještě bude výhra. To ta jeho roztomilá sestřička si umí vybírat. Ta malá pohledná zrzka se prý vrátila k Potterovi, a pokud jim to vydrží, zajistila si to nejlepší postavení.

Naproti přešťastné čtveřici seděl blbeček Longbottom, v posledních měsících nazývaný, jako bradavický hrdina. Muselo se nechat, že i on se během bitvy vyznamenal. Tváří v tvář Voldemortovi v sobě našel odvahu. Postavil se tomu, před nímž klečel celý svět a dokonce uťal hlavu jeho milovanému hadovi, čímž dopomohl k jeho pádu a zapsal se tak mezi hrdiny naší doby. Vedle něj se pak objevil i zbytek nebelvírské sebranky, nikdo z nich se nerozhodl odejít ze školy.

Draco se zašklebil, jako by vypil sklenici kostirostu. Takže se všemi stráví celý příští rok. Opravdu krásné vyhlídky.

Pak se ale znovu rozhlédl po studentech, byl celkem nervózní, vlastně chvílemi zadržoval nedočkavý třesot. Hledal tu dívku z vlaku, ale stále nic. Určitě se objeví až s profesorem Kratiknotem, který převzal úlohu profesorky McGonagallové a měl přivést první ročníky. Určitě je v Bradavicích nová, pamatoval by si ji, takže to znamená, že ještě není zařazená a nejspíš stojí ve vstupní síni. Draco nedočkavě stiskl pěsti, musí se objevit každou chvíli. Ještě nikdy ho žádná dívka nezaujala tolik, jako ona. Bylo na ní něco zvláštního. Možná ty tmavé mechové oči a jejich pohled. Něco na tom pohledu? Výrazu tváře? Postoji? Nevěděl, ale musel to zjistit. Zhluboka se nadechl, když se otevřeli dveře a dovnitř v pochodoval maličký kratiknot a v závěsu za ním jeho neznámá v černém školním hábitu, který obepínal dokonalé tělo. Teď se rozhodne, kam ta dívka patří a kdo je.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Neila Neila | Web | 10. prosince 2009 v 19:59 | Reagovat

oh...zase jsem unesená nad kapitolou...sice tu bylo jen popisování a krátký děj na začátku školního roku v bradavicích, ty píšeš stylem....zajímavým:-D každá kapča má šmrnc...fakt...
P.S.: jo, nejeden slash jsem četla, a ty byly moc hezu...ale byla jsem znechucena nad jedním dlouhým, (který jsem četla jen začátek a pak mě nálada opustila), kde byl Harry a Snape, a bylo docela...ehm....hlavně začátek...ten mě s náladou odrovnal do konce dne a i na ten další:-D a jak jinak jde? :-)

2 Nel-ly Nel-ly | 10. prosince 2009 v 20:05 | Reagovat

jeee, dík :D
žádnej děj a fůra popisů - to je přesně moje :D takže si o to víc vážím, že čteš ;-)

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 10. prosince 2009 v 20:06 | Reagovat

veeeľmi pekná kapitola a veeeeľmi sa tešim na ďalšiu :-):-)

4 Clarett Clarett | Web | 10. prosince 2009 v 20:14 | Reagovat

Ahojky :)))) Je mi hanba, že jsem ti ještě neřekla svůj názor na tu tvou povídku a nenapsala návrh pro název. Ach jo...hrozně se omlouvám...:((( Ale slibuju, že ti to všechno co nejdřív pošlu, jo? :o) Popovídáme si na icq :)Krásnej večer a mnoho zdaru při psaní!!!! :)

5 Bára tvoje SB Bára tvoje SB | Web | 10. prosince 2009 v 23:29 | Reagovat

Sorry, že sem u tebe poslední sdobou nekomentovala. Zítra to asi nestihnu(pečeme cukroví) ale v sobotu to tu skusím všechno dočíst:-)

6 Maya Maya | Web | 11. prosince 2009 v 14:52 | Reagovat

Jsem z toho odvařená... ááááá. Už jsem říkala, že tě miluju? Ne? miluju tě, miluju tě, miluju těěě! Jsi úžasná, báječná, nádherná, bystrá, dokonalá spisovatelka, která píše suprový, originální, nejkrásnější a nejskvělejší povídky!
A tahle kapitola byla bombastická ( :-D To koukáš, kolik umím superlativů, co?... já taky)
Musím s Dracem jedině souhlasit: Ron se k Hermioně nehodí, je jí pro něj škoda a navíc je tupej... I když asi lepší než Clarissa. ALe je fakt, abych ji pořád nekřivdila, že v téhle kapitole zas tak úděsná nebyla.
Už se moc těším na další, protože mě se to narozdíl od tebe moc a moc líbí

7 Asci Asci | 11. prosince 2009 v 15:18 | Reagovat

Skvělá kapitola :)...tak tipuju Clarissa=Zmijozel...asi možná...no uvidíme :):)...doufám že brozo přibudou další kapitoly....

8 lina lina | 11. prosince 2009 v 22:37 | Reagovat

zase komentuju pozdě...zab mě!
Kapitola skvělá...Clarissu pořád nemám ráda a Nevilel byl vždycky hrdina:D

9 Daralla Daralla | E-mail | Web | 29. prosince 2009 v 19:58 | Reagovat

Skvělí nadherný, úžasný! mě se tadyta zatim nejvíc líbila ani nwm proč ale přijdemi tokova dokonala

10 lucrecia lucrecia | Web | 27. března 2010 v 15:47 | Reagovat

to je užasny jak popisuješ Draca jak přemýšlí o Clarisse..je to tak realistické uplně to vidím před sebou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA