15. Kapitola - Učení mučení :D

7. prosince 2009 v 23:52 | Nel-ly |  Pravé já
Zanedbávám vás, nechtěla jsem, ale musím. Najednou se toho na mě strašně moc navalilo a vůbec nestíhám. Tuhle kapitolu jsem napsala celkem v presu a řekla bych, že minimálně začátek se vám může zdát dost divnej :D Protože jsem si za posledních několik dní zvykla psát tak trochu jiný texty.
Konec kapitoly je odbitý - uznávám, ale už mě to štvalo a nejspíš může i něco připomínat,, protože mě něco připomíná, ale nemůžu si vzpomenout co. I když havěť a… no, počkejte si a čtěte (nejde o originalitu, ale o obsah ;-))
Komenty!!!

(název kapitoly a první odstavce textu se odvíjeli z mé ne zrovna dobré nálady, která začíná převládat)



"Už to máš?"
"Ne."
"Za jak dlouho asi?"
"Nevim."
"Siriusi -"
"Dělám, co můžu," odpověděl nevrle a dál se prohrabával v nekonečných řadách policí s knihami. Casy si unaveně odfrkla. Tohle bude ještě legrace.
Byli v knihovně a snažili se dodělat práci pro McGonagallovou a byli tam sami. Co se týče Casy, tak nebylo žádným překvapením, že se nacházela už několik hodin v knihovně. Nakonec její nejlepší kamarádkou nebyl nikdo jiný než Lily Evansová, která, jak všichni moc dobře věděli, tuhle místnost v podstatě uctívala. Podivné se však zdálo být nejen to, že s Casy nebyla v knihovně i Lily, ale především, že tam s ní byl Sirius. Lamač dívčích srdcí by se nikdy ke knihovně dobrovolně nepřiblížil ani na sto metrů, pokud by se tam nenacházela nějaká doopravdy neobyčejná dívka (tedy Casy určitě byla velice neobyčejná dívka, což Sirius samozřejmě netušil) a teď už ne zrovna krátkou dobu prohrabával mezi stovkami starých výtisků a spolu s ní pracoval na jejich společném úkolu.
Profesorka McGonagallová přišla s novátorským nápadem, rozhodla se jim ještě před Vánočními prázdninami zadat samostatnou práci ve dvojicích. Jak už bylo u jejich kolejní ředitelky zvykem, nebyla to jednoduchá a už vůbec ne zábavná práce, na kterou potřebovali mraky času.
Když Casy poprvé slyšela o profesorčině skvělém nápadu, byla v podstatě ráda, vlastně by se dalo říct, že byla nadšená. Dvojice nebyly určeny, takže předpokládala, že skončí ve dvojici Lily a bude tak mít zaručeno, že práci udělá. Kdyby byla zadána jednotlivě, tak by musela svojí kamarádku hodiny a hodiny prosit, než by jí pomohla a jak Lily znala, a že jí za těch pár měsíců poznala velice dobře, rudovlasá primuska by jí nikdy s prací nepomohla víc, než bylo povoleno. Takhle měla Casy zaručeno, že jí Lily nejen pomůže, ale že bude práce bezchybná. Po chvíli usilovného přemítání, jak to zařídit, aby Lily zabránila v despotickém chování, se smířlivě usmála a vydala se ke své rudovlasé kamarádce, jenže nebyla jediná, koho napadlo s ní spolupracovat.
James s vidinou času stráveného se svou bohyní a s vědomím, že se k němu Lily chová mnohem mileji než dřív, došel k názoru, že je nejvyšší čas do toho pořádně šlápnout. Hodiny strávené s Lily v prázdné tiché učebně bradavického hradu, přece musí zapůsobit i na ni a tak se rozhodl, že práci vypracuje s ní, ale jak toho dosáhnout? Bylo mu jasné, že s tím Lily nebude nikdy souhlasit, takže to musel nějak chytře a nenápadně zařídit. Jenže slovo nenápadně s jeho povahou prostě nešlo dohromady a tak se rozhodl k rychlejšímu zaručenému řešení, při kterém musel doufat, že mu jeho víla nakonec, snad dostatečně rychle, odpustí. Se sebevědomým úsměvem se vydal ne k Lily, ale rovnou k profesorce McGonagallové a oznámil jméno své partnerky. Žena středního věku vždy s přísným nic neříkajícím výrazem na něj hleděla s takovou dávkou překvapení, že se James musel hodně namáhat, aby se nerozesmál. Nakonec, po několika dlouhých vteřinách zírání, se ho zeptala, jestli si je jistý a jestli s tím slečna Evansová, její oblíbenkyně (i když to vlastně všech), souhlasí. S tím vychytralý dopředu uvažující nebelvírský kapitán počítal, přes rameno se otočil na svou potencionální partnerku a se zářivým úsměvem jí zamával. Ta na něj chvíli zírala, jako na zjevení, ale pak mu s nejistým úsměvem mávla zpátky. V posledních týdnech nastala velká změna, pokaždé ho pozdravila a vždy se pokusila o, alespoň malý a křečovitý, úsměv a James toho teď náležitě využil a tím Casy zkazil všechny plány a nejen jí.
Nakonec byl tedy James spokojený, ale byl snad jediný. Lily byla při nejmenším naštvaná a odmítala se k Jamesovi na metr přiblížit, to byl dost problém protože spolu museli sedět v jedné lavici. Casy hledala nového partnera, což nebylo vůbec nic lehkého. Doteď ve třídě neznala zas tolik lidí, první ji samozřejmě napadl Remus, s ním by to konec konců měla vyhrané. Teď jen být rychlejší než Sirius, který se zdál z Jamesova rozhodnutí vykolejený stejně, jako ostatní. Než však stačila k Remusovi vyrazit, zapisoval se už s nějakou pohlednou blonďatou havraspárkou. Byla to ta, na kterou poslední měsíc neustále zíral, kdyby jí svou nenadálou vztahovou odvahou nezkazil náhradní plán, byla by za něj velice šťastná, ale takhle? No, kdo zbývá? Zrakem spočinula na malé hnědovlásce s širokým úsměvem. Jistě! Alice. Udělala krok k ní, když se vedle ní vedle něj objevil povědomý chlapec a políbil ji na tvář. Alice bude samozřejmě s Frankem, jak jinak? Znovu se začala otáčet a najednou se vedle ní objevil Sirius, chytil ji za košili a přitáhl k sobě.
"Jde po mě Červ," zašeptal jí rychle do ucha a táhl za sebou směrem ke katedře. "Opovaž se odejít."
Otočila se za sebe a viděla Petera, jak k nim míří s nadějí v očích. Už se chtěla rozesmát, ale včas si uvědomila, že jestli to udělá. Může si Sirius najít kdykoli někoho jiného, protože přinejmenším devět a půl dívky z deseti by za to, být s ním ve dvojici a vypracovat za něj všechnu práci, dalo život a ona by nakonec skončila s Červíčkem, největším blbem na světě. Ne, že by ho neměla ráda, i když… no uznávala ho, jako součást party. Nakonec, musela si ho vážit přinejmenším za to, jak se choval při úplňku. Spolu s kluky, se stal zvěromágem a celé noci trávil ve společnosti vlkodlaka, aniž by někomu řekl pravdu, i když z toho byla ze začátku dost mimo, uznala, že to bude milý loajální přítel s delším vedením.
Nemohla se však úvahami o Červíčkovi zabývat moc dlouho, protože už vedle sebe slyšela svoje jméno, která Sirius hlasitě hlásil profesorce McGonagallové a tím skončily její krásné sny o nic nedělání a skvělé známce zadarmo.
"Mám to!" Vykřikl tak hlasitě, že trochu nadskočila. V prázdné knihovně se jeho hlasitý hluboký hlas prostě rozléhal až nepatřičně. Nepatřičně, vážně s Lily trávila moc času. Měla sice knihy ráda skoro stejně, jako ona, ale tohle? Ne, to už je vážně moc.
"Skvěle, tak nemusíš tak ječet!" Zasyčela na něj a otáčela se ke dveřím, kde za obrovským stolem seděla madame Pinceová, úřadující královna knihovny.
"No jo, ty naděláš. Ta stará sůva mě stejně neslyšela."
"Ta tvoje ´sůva´ má náhodou skvělej sluch, abys věděl," obořila se na něj a táhla ho k další, ještě zapadlejší, řadě polic. "Tak ještě tuhle," ukázala na v nejvyšší poličce položenou tlustou zaprášenou knihu. Sirius hlasitě zasténal.
"To snad nemyslíš vážně, je celá zaprášená a určitě pokrytá pavučinama!"
"A co? Potřebujeme ji, tak už pro sáhni, víš, že já tam nedosáhnu."
"Ale -"
"Chápu, že se bojíš, aby ti na hlavu náhodou nepopadaly pavučiny a aby se ti prach nepřichytil na dokonale lesklé pramínky, ale nemáme na výběr."
"Je mi jedno jestli -"
"A i kdyby ti na ně něco popadlo, tak je to stejně jedno. Vždyť si hlavu myješ minimálně jednou denně."
"Jen udržuju zdravou hygienu," prskl Sirius a dál si podezřívavě měřil starobylou bichli.
"Hygienu určitě, ale jestli zdravou? O tom by se dalo polemizovat," konstatovala potichu Casy, ale než stačil odpovědět, znovu do něj strčila. "Tak dělej, než tu vystojíme ďůlek."
"No jo, ale -"
"Ale?"
"Jsou tam pavouci."
"No a co?"
"Já -"
"To si děláš legraci. Ty se bojíš pavouků? Nehorožený nebojácný silný Sirius Black se bojí pavouků," rozesmála se Casy a zírala na něj, jak na svatý obrázek.
"Nebojim!" Zašeptal důrazně a natáhl se pro knihu. "Jen se jich štítim, sou - nechutný."
"Jo, ale řekl bych, že ty jim připadáš mnohem nechutnější," odsekla Casy a vydala se k jejich stolu s náručí plnou knih.

"Verifikace funkce kouzla je dána… Co sakra znamená verifikace?"
"Ověření."
"Ověření? Blbost. Proč by někdo ověřoval funkci kouzla? Vždyť ji snad vidím, ne? Když se nic nestane, tak to nefunguje a naopak…"
"Jistě, pokud ale nejde o nějaké speciální, většinou obranné, zaklínadlo. Jak zjistíš, že tvoje neviditelná obrana funguje, když je neviditelná?"
"No prostě to zkusim."
"Zkusíš?"
"Jistě, zaútočim na to, a když se mi to povede, tak…"
"Ta nejúčinnější kouzla ta, u kterých to ověřuješ, jsou nastavena tak, aby člověk zaútočil jednou a naposledy."
"To…"
"To znamená, že by ses už nikdy nedověděl, jestli doopravdy fungují. I když vlastně jo, na tu setinu seknudy než bys přinejmenším shořel za živa. Výborný nápad."
"Hlavně, že ty všechno víš a znáš. Ta Evansová na tebe má vážně úžasný vliv."
"To není Lily, ale přirozená inteligence. Jenže to nemůžeš nikdy pochopit, očividně ti chybí," zavrčela Casy a popadla svoje poznámky.
Už toho měli plné zuby, oba. Od rána nedělali nic jiného, než že četli v desítkách knih, dělali si výpisky a snažili se své poznatky srovnat do alespoň trochu smysluplného textu. Sirius byl nevrlý už skoro od začátku. Představa, že celý pátek, kdy měl jen jednu hodinu ve škole, stráví nad úkolem na Přeměňování, pro něj byla víc než děsivá a tak byl nevrlý a to Casy po chvíli začalo pěkně štvát. Chtěla s tím dnes co nejvíc pohnout, aby mohli v neděli už jen dokončovat a v pondělí práci odevzdat. Bohužel nebyla jiná možnost, než nad ním strávit celý pátek a to dokonce i večer, protože v sobotu měl být první zápas sezóny, Nebelvír vs. Mrzimor, a na ten nechtěla za žádnou cenu chybět a moc dobře si uvědomovala, že po něm ani druhý den ráno se nebude schopná učit. No, ona by to třeba dokázala, ale Sirius? Sice ještě nezažila, žádnou pořádnou bradavičkou oslavu, ale stačilo jí líčení kluků a především pak Removo, který na všechno nahlížel se zdravým rozumem.
"Možná," odpověděl Sirius unaveně a posadil s na židli vedle ní. Už se nebyl ani schopný hádat.

"Aaaa, pane bože,"vykřikla Casy, vyskočila na nohy a začala hystericky skákat. "Fuj! Fuj! FUUJ"
"Co se děje?" Vyskočil na nohy i Sirius a překvapeně na ní pohlédl, jak kolem něj vyděšeně skákala.
"Tam - tam - něco tam přeběhlo - nejspíš - krysa!" Zapištala a uskočila znovu na stranu. Sirius na ní zíral, jako vyvoraná myš.
"Děláš si srandu? Krysa?"
"A nejen to," zašeptala roztřeseným hlasem a s doširoka otevřenýma očima hleděla do tmavého rohu.
"Cože?" Nechápal Sirius a posvítil hůlkou na to místo. "A sakra!" Upustil hůlku a přitiskl se ke zdi malé místnosti za svými zády, kde už se choulila Casy. "Ta - ta - pavouk! Velkej pavouk!"
"Jde sem! Dělej něco!"
"Proč já?"
"Si kluk!" Vykřikla hystericky Casy a postupovala za Siriusem do vzdálenějšího rohu. "Vlastně - tak dělej něco! Ono se to blíží!" Přitiskla se k němu ještě víc a Sirius se k ní otočil. V jedné chvíli se zahleděli do očí a Casy zapomněla na krysu i na pavouka, dokázala se soustředit jen na ty šedé oči před sebou.
Stáli u sebe tak blízko. Nemohla odolat. Pomalu se k němu nahnula. Netušila, co vlastně dělá. Neuvědomovala si nic, kromě jeho hlubokých šedých očí a plných rtů.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lina lina | Web | 8. prosince 2009 v 8:12 | Reagovat

úúú..pak kdo tady koho ničí!!!
Nemám slov..ten konec...jaj:D
Miluju tuhle povídku:D

2 Jaune Jaune | Web | 8. prosince 2009 v 8:48 | Reagovat

ten konec není odfláknutej, ale nechutně uťatej! oh bože... učení mučení, to sice jo, ale tohle se tomu celkem vyrovná :)))
jinak to bylo ale jako vždy skvělé, jedinečné a prostě bezvadné :)))
jako vždy v úterý nemám čas vypisovat, takže končím a padám

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 8. prosince 2009 v 14:00 | Reagovat

pekná kapitola :-):-):-), teším sa na ďalšiu :-):-):-)

4 Asci Asci | Web | 8. prosince 2009 v 15:46 | Reagovat

xDxDxD...to je skvělí :D...já z toho nemůžu :D...moje reakce na pavouka??...začala bych řvát potom popadla nejbližší knihu a začala ho třískat hlava nehlava...to sem udělala už jednou...ale to je nepodstatný...podstatný je že se těším na další kapči :):)

5 nessa nessa | Web | 8. prosince 2009 v 20:28 | Reagovat

ty vole ty vole... mohla bych pokračovat ale nebudu to tu zamořovat.. mazec, ten konec nemá chybu..jsem napnutá jestli z toho nějak vybruslíš,nebo se už něco stane.. no prostě co nejdřív přidej další =)

6 Moony Moony | Web | 8. prosince 2009 v 20:59 | Reagovat
7 Black horse Black horse | Web | 8. prosince 2009 v 21:23 | Reagovat

Právě jsi byla srdečně pozvána aby ses zúčastnila svatby upíra Angela a čarodějky Black horse. Jedná se o tuto neděli tzn. 13.12.2009 pravděpodobně v 19 hodin. Budu moc ráda když dorazíš! Samozřejmě vezmi s sebou svého partnera. Děkuju moc

8 Peace Peace | 9. prosince 2009 v 11:27 | Reagovat

Krásná kapitola a super konec:D Těšim se na další:D.

9 Simia Simia | Web | 9. prosince 2009 v 12:15 | Reagovat

Hej ale tohle mi nedělej. Vyžaduju další kapitolu! Okamžitě! Ale vážně... je to super, ale já musim vědět co bude dál:)))

10 Nakira tvé Sbéčko :) Nakira tvé Sbéčko :) | Web | 9. prosince 2009 v 17:02 | Reagovat

Chudák Sirius. Aby ho Casy nedovedla k názoru, že je gay xDxD To by bylo nemilé xDxD

11 zuzi zuzi | 9. prosince 2009 v 20:05 | Reagovat

Nejprve si vezmi papír a tužku. Až budeš

hledat jména, vezmi lidi, které znáš a jednej podle

svého instinktu! Postupuj vždy jen po jednom řádku,

jinak tu hru zničíš!!

O.K., tak tedy...:

1. Nejprve napiš pod sebe řadu čísel od 1 do 11

2. Potom k číslu 1 a2 napiš oblíbené číslo

3. Vedle 3 a7 napiš jména dvou osob druhého pohlaví

4. Nedívej se na konec, jinak to vyjde špatně!!

5. Napiš nějaké jméno (přátelé nebo rodina) vedle čísel

4, 5 a6

6. Napiš čtyři názvy písní k číslům 8, 9, 10 a11

7. A nakonec si něco přej! (To nikam nepiš - to musíš

udržet.. Nejlépe v

hlavě...)

Zde je řešení hry:

A: Musíš o téhle hře vyprávět tolika lidem, kolik máš

napsáno na místě č. 2!

B: Osoba na místě 3 je ta, kterou miluješ

C: Osobu na sedmém místě máš rád, ale nikdy s ní

nebudeš moci být...

D: Osobu na místě 4 máš nejraději

E: Osoba na místě 5 tě velmi dobře zná

F: Číslo 6 přináší štěstí

G: Písnička na místě 8 má souvislost s osobou na místě 3

H: Titul na 9. místě je píseň pro osobu č. 7

I: Píseň na místě 10 je ta, která nejvíce vypovídá o

tvém charakteru

J: A na 11. místě je píseň, která vyjadřuje tvůj

životní pocit

K: Pošli tento test 10 lidem do 1 hodiny. Když to

uděláš, splní se ti tvé přání - když ne, stane se

opak!

12 Maya99 Maya99 | Web | 9. prosince 2009 v 21:02 | Reagovat

Tak to bylo suprový! Musím se smát ještě teď. Tak náš Casanova se bojí pavouků a Casy krys? Božínku, to je dvojka :-D
Nevím, co bych dělala, kdybych byla kluk a snažil by se mě políbit jinej kluk... ono u Siriuska nikdy nevíš, ale i tak...
Prostě super. Připomněla jsi mi mýho učitele na biologii. Když jsem mu řekla, že housenky jsou hnusný, setřel mě tím, že já jsem pro ně ještě hnusnější :-D
Jsi prostě klasička a já se moc moc těším na další

13 Nel-ly Nel-ly | Web | 10. prosince 2009 v 13:15 | Reagovat

Mockrát vám děkuju za komenty :D
Vím, že ten název je strašnej, ale neměla jsem na to už nervy.
Sirius na kluky - největší casanova? no to snad ne, to by mi bradavické dívky neodpustily
Maya: koukám, že tohle je dost oblíbený výrok :D já to kdysi slyšela od učitelky přírodopisu, ale už ani nevím, kvůli čemu

14 Cass Cass | 11. prosince 2009 v 22:07 | Reagovat

Perfektní xD xD xD

15 Snowy Snowy | Web | 11. prosince 2009 v 22:57 | Reagovat

Super povídka, a uťala jsi to v prekérní situaci. Jsem zvědavá, jak to Casy se Siriusem vyřeší:-)

16 Sawarin Sawarin | Web | 14. prosince 2009 v 0:55 | Reagovat

Tak jsem se konečně dostala k tvým povídkám.. Kapitola se ti povedla a celá povídka je moc dobrá.. Líbil se mi ten konec.. Teda je to, jak nechutně je to useknutý, ale to stou krysou a povoukem. To bylo skvělý. No a tajně doufám, že další kapitole už Sirius objeví její tajemství. Fakt super.. Těším se na pokráčko..:)

17 Princess of stupidos Princess of stupidos | Web | 10. září 2011 v 22:48 | Reagovat

Chudák Siri, než zjistí, že je holka - určitě si bude připadat jako úchylák :D...

18 Maysie Maysie | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 20:38 | Reagovat

Tak to bude ještě švanda :D Jdu rychle dál!

19 bluebottles bluebottles | Web | 9. září 2016 v 2:15 | Reagovat

online pujcka pred výplatou oslavany O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA