3. Kapitola - Návrh

30. listopadu 2009 v 19:25 | Nel-ly |  Až přijdou slzy
:D Juchů - hotovo a odklepnuto. Uznávám, slabá, krátká kaptila o ničem, ale měla by splnit svůj účel. Dneska si začíná vybírat bakalářskou práci (v polovině druháku!) a jsem z toho na nervy, neumim si představit, jak to napíšu ani, kde seženu praxi... alespoň, že se snad vyhnu zemědělským tématům - to by mě zabilo
No, každopádně mi držte palce ať na konkurzu vyberou mě :D A prosím komenty!!! Ať tu nejsem tak sama a nervní :D

P.S. Máme tu další velký milník... tento měsíc jsem překonala rekord v počtu článků (a dokonce i kapitol) a to o významnou část. Tak mi držte palce ať se udržím i v budoucnu ;-)



Clarissa seděla na lavičce v nedalekém mudlovského parku. Pršelo, ale ona si toho skoro nevšímala. Všechno skončilo, prohrála. Ještě nikdy se necítila tak ponížená, jako když stála před svým strýcem, který na ní shlížel s opovržením. Opovržení, to nebylo, to nejhorší, kdyby jen opovržení, s něčím takovým by se dokázala poprat, ale v jeho očích nenašla ani známku jiného citu. Jen nezájem a chlad.

Nezájem! Jak tohle slovo nenáviděla. Clarissa vždy chtěla být středem pozornosti, chtěla, aby ji všichni obdivovali, ctili, báli se jí, aby se o ni zajímali. Tolik se snažila, měla připravené skvělé argumenty, tak zapáleně mluvila o své rodině, o svém postavení, o významu, který mohla pro svého strýce znamenat. Nic. Nezabralo to. Vyhnal ji. Rodina Applegateových, ať byla kdysi mocná, jak chtěla, zanikla a Clarissa byla jejich posledním, bezvýznamným, přímým potomkem. A její postavení v rodině Averyových? To se rovnalo nule. Jak se dozvěděla, měla několik bratranců a sestřenic, kteří stáli na žebříčku vysoko nad ní a kterým měl připadnout všechen majetek i postavení. Ona byla jen dcera nejmladšího zavrženého bratra.

Hlasitě si povzdechla. Nechtěla se vzdát, ne potom, co všechno podstoupila. Sama na vlastní pěst se vydala do Anglie, opustila svoji tetu, školu, přátele jen kvůli myšlence na svou pravou rodinu, ale copak měla na výběr? Neměla už skoro žádné peníze, bydlela v jednom z nejhnusnějších penzionů v Obrtlé ulici a i když ji bez problémů přijali ke studiu sedmého ročníku v Bradavicích, nemohla si koupit školní pomůcky. Byla na dně a neměla komu říct o pomoc. Nezbývalo jí, než se vrátit ke Caithleen a poprosit ji o odpuštění. Moc dobře si uvědomovala, že jí teta promine, toho se nebála, ale v návratu jí bránila ještě jedna věc, mnohem silnější než ponížení a bída. Její hrdost. Tahle jindy výhodná vlastnost jí bránila se vrátit do Francie, jako spráskaný pes se staženým ocasem. Ale co bude dělat?

"Myslím, že bych vám mohl pomoci," ozvalo se nad ní. Ani si nevšimla, že v parku není sama. Už se stmívalo a tahle část Londýna nepatřila mezi ty nejlepší. Opatrně vsunula ruku do pravé kapsy krátkého saka a pevně sevřela hůlku, pak pomalu zvedla hlavu a zahleděla se do bledých světle hnědých očí. "Nemusíte se bát, slečno Applegateová, nechci vám ublížit. Jsem přesvědčen, že bychom si navzájem mohli být velice nápomocní."

"Odkud mě znáte?" Zeptala se podezřívavě Clarissa a dál pevně svírala svoji hůlku.

"Viděl jsem vás v klubu. Jmenuji se Lucius Malfoy, k vašim službám," jemně se uklonil a nedával na sobě nic znát. Překvapeně zamrkala. Malfoy! To jméno znala, jak by také ne. Jeho rodokmen sahal až do středověku, možná dál. Byl to jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších kouzelníků v Anglii, bývalý smrtijed, který se jako jeden z mála vyhnul trestu. Clarissa neměla nejmenší tušení, jak se mu něco takového povedlo, ale bylo jí jasné, že je to velice nebezpečný člověk. Zaměřila se na jeho zevnějšek. Byl to dobře stavěný muž středních let. Vysoká urostlá postava zahalena v nejdražším černém hábitu ostře kontrastovala s jemnými rysy jeho obličeje. V bledých očích se zračila vysoká inteligence a světle blonďaté až bílé vlasy jiskřily na pozadí tmavnoucího nebe, musela uznat, že je velice pohledný. Dokonce i z jeho, dalo by se říct uvolněného postoje, vyřazovala aura důstojnosti, moci a nebezpečí, která ji tolik přitahovala. Velice nebezpečný a především mocný člověk.

"Co po mě chcete, pane Malfoyi? Nevím, čím bych vám mohla být zrovna já užitečná," odvětila chladně a upřeně se mu dívala do očí. "Pokud jste mě viděl v klubu, určitě jste si všiml mého nynějšího postavení."

"Jistě, byla to opravdu politováníhodná událost. Clarence se k vám zachoval velice nehezky. Já mám na vás jiný názor než on."

"Vážně?" Pozvedla obočí a s malým arogantním úsměvem se pohodlně natáhla na lavičce. Malfoy se na ní usmál.

"Líbíte se mi, slečno Applegateová. Jste žena silného bojovného ducha a zřejmě naladěná na správnou notu. Myslím, že bychom si mohli být navzájem velice prospěšní."

"Poslouchám."

"Ale ne tady, začíná být zima. Co byste řekla šálku horkého čaje? Nebo snad sklenku vína?" Kývnul hlavou směrem k nedaleké mudlovské kavárně.

"Nenapadlo by mě, že někdo, jako vy, dobrovolně půjde na takové místo," usmála se prozíravě, ale nezvedla se.

"Okolnosti někdy vyžadují krajní řešení. A přeci, nejlepší způsob, jak porazit nepřítele je pořádně ho znát. Nevyhýbám se novým poznatkům, slečno Applegateová. Někdy se i takové věci, jako znalost mudlovského světa mohou velice dobře hodit. Měla byste si to zapamatovat," další jemný úsměv prohnul jeho úzké rty.

"Děkuji za radu," odvětila chladně Clarissa a pomalu se postavila. "Dobře tedy, vyslechnu si váš návrh."

"Výborně, můžeme tedy jít," tentokrát se na jeho tváři objevil široký úsměv, jeho oči však zůstávaly ledově chladné. Nabídl jí rámě, přijala. Měl pravdu. Přátele si držte blízko a nepřátele ještě blíž. Tohle byla nejlepší strategie boje a Clarissa se podle ní vždy řídila.


"Co vy na to, Clarisso? Smím vám tak říkat? Dohodneme se?" Zeptal se Lucius Malfoy, když už nějakou dobu seděli v tmavém rohu jedné z malých mudlovských kaváren.

Zahleděla se do jeho obličeje. Takový návrh se v podstatě nedal odmítnout. Nabízel jí tolik možností, skoro se až otřásla blahem při představě, že by všechno dopadlo podle plánu. Jistě bylo to velice nebezpečné a znamenalo to pro ni hodně problémů, lží a přetvářky do budoucna, ale co se mohlo stát? Na lži byla přeci zvyklá. Dokáže to.

Clarissa Aileen Avery Applegateová konečně dosáhne svých cílů. Docílí svého bohatství a postavení. Lidé se jí budou klanět, uznávat ji, obdivovat. Nic jiného si nikdy nepřála a tohle byla cesta k jejímu snu.

"Souhlasím."

o-oo-oOo-oo-o

"Kdo je to?" Zašeptal potichu vysoký chlapec a hleděl na překrásnou dívku stojící osaměle kousek od něj. Měla husté lesklé do půli zad dlouhé černé vlasy a na bezchybné alabastrově bílé pokožce zářily mechové oči. Nemohl z nich spustit zrak, bylo v nich tolik inteligence, odhodlání a hrdosti. Síla těch očí ho málem smetla sebou do tmavě zelených hlubin. Nemohl popadnout dech, ta neznámá dívka ho smetla, jako ta nejsilnější rázová vlna. Chtěl vědět, kdo to je. Kdo doopravdy je. Nikdy ho žádná dívka nezaujala tolik, jako ona.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lilyjames-povidky lilyjames-povidky | E-mail | Web | 30. listopadu 2009 v 20:26 | Reagovat

Wow,jsem zvědavá jak zněl Malfoyův návrh, ale kdo chce kam pomozme mu tam...zajímavá kapitola, velmi dobře se to čte a děj člověka naprosto pohltí, pokračuj, pokračuj!

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 30. listopadu 2009 v 21:18 | Reagovat

wow, vážne nádherná kapitola :-), veľmi sa mi páčila, tesim sa na dalsiu :-)

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 1. prosince 2009 v 6:00 | Reagovat

ja mam rada rozumneho James, ja som donho priam zalubena :D, neboj sa jeho to prejde, ale to sa dozvies az nwm v ktorej kapitole :D

4 lina lina | 1. prosince 2009 v 9:15 | Reagovat

grr....tu holku prostě nemám ráda...chladnokrevná mrcha:D i když podle jedné známe by jsme měly hodně společného:D
Jinak skvělá kapitola:D Gratuluju k rekordu

5 Asci Asci | Web | 1. prosince 2009 v 17:35 | Reagovat

skvělá kapča...i když tu holku zrovna moc nemusím...hmm...a kdopak je ten kluk na konci??...to by mě zajímalo :D:D

6 Neila Neila | Web | 1. prosince 2009 v 19:46 | Reagovat

[5]: no přece Draco:-D
tato kapča mě nadchla...ani nevím čím, stylem? popisováním? prostě super...:-)

7 Nel-ly Nel-ly | 1. prosince 2009 v 20:20 | Reagovat

Hej! Nech mi moje tajemno :D Ale jo pravda, Draco :D Chudák malej...
Mockrát vám děkuju - už makám na další tentokrát třeba i normální délka - doufám

8 Simia Simia | Web | 2. prosince 2009 v 11:00 | Reagovat

Pěkná kapitola:D Fákte se mě to líbí:)... A dík za koment ke kapče:D

9 maya99 maya99 | Web | 2. prosince 2009 v 19:06 | Reagovat

Úžasný. Jen mě pořád štve ta její nadřazenost, pýcha, hrdost... nejspíš je to tím, že já maličko postrádám sebevědomí a příliš sebevědomí lidé mě lezou na nervy. Snad se změní. Ale nadchlo mě to tvoje popisování a charakteristika. Draco bude chudák...
:-D To doufám, že ti to vydrží a neboj, tvoje seminárka bude určo jednu z nejlepších, uvidíš :-D

10 Smrtijedka Bellatrix Smrtijedka Bellatrix | Web | 2. prosince 2009 v 19:28 | Reagovat

Úžasná povídka! =) No, chudinka Drááááček xD

11 Daralla Daralla | E-mail | Web | 29. prosince 2009 v 19:29 | Reagovat

YToto je božíííí! Miluju tuhle povííídku! Moc se ti povedla! a ta Clarissa je přesnej opak mě... Tak proto ji nemam v lásce :D

12 lucrecia lucrecia | Web | 27. března 2010 v 15:21 | Reagovat

musí se ale uznat že ta clarissa má odvahu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA