2. kapitola - Jací byli a jsou

8. října 2009 v 21:35 | Nel-ly |  Jdi za svým snem
Omlouvám se za to šílené rozmezí mezi kapitolami, doufám, že to v budoucnu bude lepší. Ale začítkem téhle povídky jsem si pěkně naběhla (už kvůli tomu, že to bylo moje úplně první dílo) a pak prostě nebyla schopná vymyslet pokračování - i když už od začátku vím, jak by to všechno mělo dopadnout :D
Takže přichází druhá kapitola k povídce - JDI ZA SVÝM SNEM a prosím o slitování, protože tohle moje dílo je pro mě naproto jiné než všechna ostatní a psát pokračování je o to složitější.


Malá sotva jedenáctiletá holčička se zastavila mezi nástupišti 9 a 10. Dívala se před sebe na tvrdě vypadající kamennou přepážku a při tom pohledu se jí rozklepaly kolena. Pak jí někdo pevně stiskl ruku. Otočila hlavu a pohlédla na o rok staršího chlapce s uhlově černými rozježenými vlasy, jeho oči se na ni zpod kulatých brýlí povzbudivě usmívaly.
"Zhluboka se nadechni, zavři oči a rozběhni se. Tak je to jednodušší," pošeptal jí do ucha.
Stiskla jeho ruku, co nejsilněji mohla, nasála vzduch do plic a souhlasně pokývala hlavou. Pak se společně rozběhli vstříc kouzelné přepážce, za kterou se nacházela cesta do nového života.

Otevřela oči a rozhlédla se po velkém nástupišti plném lidí. Všude se ozýval hlasitý šum tvořený hovorem studentů a jejich rodičů, mňoukáním koček, houkáním sov v klecích a občasným kváknutím žab. Změť těchto zvuků a stovky lidí, kteří se mačkali jeden na druhého, vytvářela všeobecný chaos.
Černovlasý chlapec táhl dívku za sebou, přičemž vyvolával jména svých kamarádů. Najednou se zprudka zastavil až do něj narazila, potom v jednom okamžiku pustil její ruku a zmizel, jako by tam nikdy nebyl. Dívka se překvapeně zarazila, když se ocitla sama v hloučku neznámých lidí. Zmateně se kolem sebe rozhlížela, ale nikde ho nezahlédla. Jak taky? Vždyť většině dospělých lidí sahala sotva po prsa.
Najednou ji někdo chytil ze zadu za pas, vyděšeně vyjekla, rychle se otočila na neznámého a napřáhla ruku k obraně. V poslední chvíli se ale zastavila, když uviděla známou tvář.
"Páni, ty máš ale páru," ozvalo se vedle ní. Otočila se a pohlédla do šedých očí chlapce s delšími černými vlasy. Mile se na ni usmál, zdálo se jí, jako by ji poznával, ale to nebylo možné. Nikdy se neviděli. "Já jsem Sirius a ty asi budeš Elizabeth."
Nedůvěřivě pohlédla na jeho napřaženou ruku, pak se otočila na svého bratrance a v tu chvíli jí to došlo. Samozřejmě, že ji zná, vždyť i ona zná jeho - z vyprávění.
Nesměle se na něj usmála a stiskla jeho ruku. Takže tohle je ten Sirius Black, o kterém poslouchala celé léto. Zdál se jí jako milý kluk a podle toho, co o něm slyšela je to dobrý kamarád se skvělým smyslem pro humor, nejlepší společnost na dlouhé školní tresty a je úplně jiný než zbytek jeho starobylé čistokrevné rodiny, což dokazuje už jeho zařazení do Nebelvíru.
Pohlédla stranou na třetího chlapce. Byl celkem vyhublý a s bledou kůží posetou četnými jizvami vypadal dost nemocně, přesto se na ni velice, i když trochu plaše, usmíval. Remus Lupin, poznala ho okamžitě. I o něm toho už slyšela hodně. Chytrý, pohodový chlapec, trochu šprt, ale dal se přemluvit i k lumpárnám, čehož si její bratranec a očividně i Sirius doopravdy vážili.
"Měli bychom si jít najít kupé, než budou všechna plná," ozval se Remus, když si s ní potřásl rukou.
"Jo, jasně," kývl James a podíval se na Elizabeth. "Půjdem se ještě rozloučit s rodiči."
"Fajn, tak my najdeme zabrat nějaký místa," rozhodl Sirius a mávl jim na rozloučenou.
"Běž napřed," otočila se Elizabeth na Jamese, stáli spolu u jeho rodičů a ona byla zrovna v obležení tety, která se jí před chvílí rozplakala na rameni. Po chvíli se jí konečně podařilo setřást tetu, rozloučit se se strýčkem a slíbit, že nebude vyvádět hlouposti a dobře se učit. Naposledy jim zamávala a otočila se k červené lokomotivě Bradavického rychlíku.
"Evansová, nechápu co ti zase vadí." Slyšela dobře známý hlas. Maličko se usmála vydala se za dívčím křikem, který očividně směřoval směrem k jejímu střelenému bratranci. Lily Evansová. I o té už toho hodně slyšela. Podle Jamese to byla jen nepříjemná nezajímavá malá šprtka, která se mu stále pletla pod nohy, kritizovala ho, hádala se sním a sympatizovala se zmijozelskými.
Procházela uličkou, když do ní najednou někdo prudce vrazil, až se zapotácela a málem neudržela rovnováhu. Ohlédla se za sebe a spatřila asi stejně starého neznámého kluka s temně černými vlasy v dokonale padnoucím kouzelnickém hábitu. Ani se neotočil, pokračoval dál v cestě, jako by mu patřil celý vlak.
Konečně našla správné kupé. Uvnitř už bylo dost rušno, ve vnitř už byli čtyři chlapci. James, Sirius, Remus a ještě jeden malý obtloustlý kluk, který ze spánku slintal.

Tohle se stalo před pěti lety - její první školní den -, při té vzpomínce se usmála. Seděla v tom samém kupé s těmi samými lidmi. James se Siriusem se hlasitě bavili a smáli. Remus si četl nějakou šílenou bichli a Peter spal s otevřenou pusou (a jak jinak? slintal). Všechno se zdálo být stejné a přesto se toho za těch pět let tolik změnilo.
Sirius byl stále ten hezký kluk s širokým úsměvem, za kterým se však už neskrývalo ani zrníčko nevinnosti. Remus měl hlavu sklopenou nad nějakou bichlí a stále vypadal bledě a nemocně, přesto se na jeho tváři často objevoval šťastný úsměv svědčící o tom, že má dobré přátele. James nevydržel sedět na místě, dělal blbosti a měl všechny kolem sebe rád. Skoro při každém setkání s Lily Evansovou se mezi nimi strhla hádka, která však už dávno nebyla způsobená nevraživostí - alespoň z jeho strany. Jamesova náklonnost k nebelvírské prefektce byla veřejným tajemstvím, kterému nechtěla uvěřit právě Lily, jenž to všechno brala jako neustále útoky na její osobu. Nebylo divu. James nikdy neuměl vyjadřovat svoje city normálně.
A z toho piráta vlakových uliček, který Elizabeth málem srazil, se vyklubal Siriův mladší bratr, Regulus Black, nynější zmijozelský princ. Elizabeth se dostala, ke svému velikému nadšení, do Nebelvíru a Blacka potkávala jen na několika hodinách. Vždycky jí připadal chladný a nafoukaný, ale minulý rok ji profesor Křiklan donutil sedět s ním v lavici a ona zjistila, že pod slupkou arogance a povrchních úšklebků - a dalšími a dalšími slupkami - se skrývá někdo, s kým se dá dokonce občas povídat. Ostatně díky němu se jí zlepšily výsledky, jak jinak, když on byl v celém ročníku nejlepší?
Při pohledu na bavící se kluky se jemně usmála, bylo to už pět let co se pro ni, hned po Jamesovi a jeho rodičích, stali nejdůležitějšími lidmi na světě. Teď se ale chystali do sedmého, posledního ročníku v Bradavicích a ona tam od příštího roku zůstane úplně sama. Ne, na tohle myslet nesměla, čeká je určitě úžasný rok plný nových dobrodružství. Znovu se usmála, opřela se o okno a když zavřela oči, okamžitě se jí vybavila ta neúžasnější chlapecká tvář lemovaná černými vlasy.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 9. října 2009 v 8:54 | Reagovat

to newadi, tesim sa na tvoj koment ku OJO :) ta druha polovica nema este koment :( a som na okraji zufalstva, lebo si myslim, ze sa mi podarila a aj niektoré moje SB sa na nu tesili a ona ju tam pridala v nedelu,takze ma velmi potesi ked si ju precitas a okomentujes :):):)
Podle Jamese to byla jen nepříjemná nezajímavá malá šprtka, která se mu stále pletla pod nohy, kritizovala ho, hádala se sním a sympatizovala se zmijozelskými. to ma trosku zarazilo, ale ked som si precitala to potom(Skoro při každém setkání s Lily se mezi nimi strhla hádka, ale už dávno k ní necítil nepřátelství, ale přesný opak, vlastně mnohem víc - už čtyři roky se mu Lily líbila a minimálně dva ji bezhlavě miloval.) tak som sa upokojila :D:D:D

2 Nel-ly Nel-ly | 9. října 2009 v 14:34 | Reagovat

No jo, to byl pokus o navázaní na orginál...vždycky tam bylo, že se mu začala líbit až od třetího ročníku, tak jsem to pojala podle svého :D a že mi to dalo pěkně zabrat

3 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 9. října 2009 v 18:09 | Reagovat

dik za koment na druhom blogu :), ale dufam, ze si najdes cas aj na ten novy :) :D, zartujem, no bolo by super keby si sa obcas zastavila aj na novom ;)

4 Asci Asci | Web | 9. října 2009 v 22:38 | Reagovat

tak to je krásný....ty jo ja nikdy nwm co psát do komentářů :-D:-D...doufám že co nejdřív přibude k něčemu zase další kapča

5 Bara Bara | Web | 10. října 2009 v 10:49 | Reagovat

Nádherná kapitolka:-) ta vzpomínka byla moc pěkná:-).Rychle další kapču:-)

6 SeiLLeinen SeiLLeinen | Web | 10. října 2009 v 19:14 | Reagovat

nádherný...krásná kapitolka...moc se mi líbila ta vzpomínka..jen tak dál

7 ValliSnow ValliSnow | Web | 10. října 2009 v 20:32 | Reagovat

Wow moc hezká povídka.To se samozřejmě každá, ve které je Regulus, těším se na pokračování, jen tak dál, není to vůbec špatné =)

8 Nel-ly Nel-ly | 10. října 2009 v 21:24 | Reagovat

Moc vám všem děkuju - psát tuhle povídku je pro mě doopravdy složité, takže si vašich komentářu vážím o to víc.
Snažím se něco přidat k Pravému já, trochu jsem ho zanedbala... ale pak se okamžitě vrhnu na třetí kapitolu - i když ještě nevím, jak to udělám :D

9 Maya99 Maya99 | Web | 11. října 2009 v 12:01 | Reagovat

Krásný... Škoda, že pak bude v Bradavicích sama. Rozesmál mě Regulus jakožto pirát vlakových uliček... to bylo nezapomenutelný. Když je to tak krásně napsaný, nevšimneš si toho časovýho skoku, věř mi :-)

10 Jaune Jaune | Web | 11. října 2009 v 16:51 | Reagovat

nádherná kapitola ;) těším se na další, snad nám prozradíš, komu přesně ta "nejúžasnější tvář"  patřila :))) já mám několik favoritů :D

11 Aňulka Aňulka | Web | 24. prosince 2009 v 11:59 | Reagovat

JE-ŽÍ-ŠI!!!!!!!!!!!!
Áááá, to je prostě parrádní, úžasné a tak neuvěřitelně zajímavé a poutavé.
Ta poslední věta mě úplně dostala, to jsem teda zvědavá, který...:-D

12 9pitris 9pitris | Web | 7. ledna 2010 v 1:42 | Reagovat

mě by to taky zajímalo černé vlasy? to mi sedí na toho mladšího blacka
no a protiklady se přitahují ne?  myslím tím jamese a lily ae asi jsou oba dosti plaší aby si řekli nebo ukázaly své city ae kdo ví třeba se to mezi nimi nějak vyvine :-)

13 Tomisus Tomisus | Web | 21. ledna 2010 v 19:21 | Reagovat

Ou, ou! Jak jsem psal vrhl jsem se na další kapitolu.. Dobře se točetlo, no, však to známe... :D

14 lucrecia lucrecia | Web | 30. března 2010 v 20:06 | Reagovat

ted to vypadá ještě zajímavěj

15 kami kami | Web | 18. dubna 2010 v 20:56 | Reagovat

najprv ma odrádzala AUTP, ale nakoniec som si povedala, že sa do doho pustím a stojí to zatiaľ zato, vážne sa z Regulusa teším a pekne si ich tu všetkých popredstavovala, tak nenásilne :-)

16 Nel-ly Nel-ly | Web | 19. dubna 2010 v 0:10 | Reagovat

[15]: no jo, to víš :D moje první povídka... moje nejstaršídítko strčené do kruté povídkové reality :D

17 Kad Kad | E-mail | Web | 29. června 2012 v 11:09 | Reagovat

Ajaja, to je síla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA