1. kapitola - Vzpomínky

14. července 2009 v 18:40 | Nel-ly
Seděla na na parapetu jednoho ze dvou oken ve své ložnici a sledovala západ slunce, který na okolní krajinu vrhal nádech červeného světla. Byla to taková krása, ale ona si jí neuvědomovala. Zavřela oči, myšlenkami bloudila úplně jinde - v minulosti.

"Mami? Tati?" sotva pěti letá holčička strčila hlavu do pootevřených dveří domu. Věděla, že něco není v pořádku. Vchodové dveře nikdy nezůstávaly otevřená, rodiče je pokaždé zavírali, ale dneska ne.
Elisabeth vstoupila do domu. Sundala si kabát a i s taškou ho položila na zem. Bylo sice teprve září, ale na severu Anglie už byla přece jen zima. Zrovna se pomocí přenášedla vrátila od tety a strýčka a už ze začátku jí překvapilo, že na ní rodiče nečekali před brankou zahrady jako vždycky.
"Mami?" ozvala se nesměle a popšla ke dveřím kuchyně. A zase nic. Ticho. Třeba jsou oba schovaní za rohem a chtějí jí překvapit.
Strčila hlavu do kuchyně a obraz, který se jí zjevil před očima se jí vryl až do hlouby srdce. Věděla, že ho z paměti nikdy nedokáže vymazat.
Otec ležel pod stolem na zemi s dokořán otevřenýma jakoby skleněnýma očima. Kousek od něj ležela i matka a jemně sebou cukala pod váhou obrovské černé postavy.
Jakmile Elisabeth vešla do místnosti, postava se zvedla a otočila se čelem k ní. Vysoký muž, pokud to tedy byl muž, s úplně bílou skoro průhlednou pletí a červenými rty z nichž vystupovaly dva krví pokryté tesáky.
Červené oči, jako žhnoucí uhlíky se zabodly do Elisabethiných modrých očí. A rudé rty zkřivl nepěkný úsměv.
Dívka nestačila ani vykřiknout, když k ní muž najednou přiskočil a dlouhé tesáky se zabodli do jejího krku. Nevěděla jak dlouho to trvalo, uvědomovala si jen, že v jedné chvíli jí od muže někdo odtrhnul a hned na to se s ní zatočil svět a ona se propadla do temnoty.

"Nemusíte se bát, bude v pořádku," slyšela neznámý mužský hlas.
"A bude... no však víte... nestane se..." ozval se další, tentokrát ženský hlas. Ten se zdál povědomý.
"Ne, upír z ní určitě nebude. Může se stát, že v sobě bude mít něco z jejich schopností. Ale je to velice nepravděpodobné. Teď je nejdůležitější, že je mimo nebezbečí," odpověděl první hlas.
"Ano děkuji," třetí zase povědomý mužský hlas. "Pojď drahá, myslím, že se probouzí."
"Elisabet, miláčku," zašeptala žena kousek od ní. "Jsi vzhůru?"
Elisabeth pootevřela oči a podívala se do tak známých oříškových očí. "Mami,..." zašeptala a znova usnula.
Žena bolestně přivřela oči. Její mladší sestra Elain ani její muž útok nepřežili. A zanechali po sobě svojí jedinou dceru.

Elisabeth se zhluboka nadechla. Otevřela oči a pohlédla z okna. Slunce už zapadlo. Přišla noc.
Už je to tak dávno, pomyslela si.
Uplynulo skoro jedenáct let od doby co zemřeli její rodiče. Od doby co přežila útok upíra. Od doby co se přestěhovala ke své tětě a strýci. Od doby co jejich syna, Jamese Pottera, začala považovat za staršího bratra.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy-y Lucy-y | E-mail | Web | 21. července 2009 v 11:44 | Reagovat

páni,začátek vypadá vážně kvělě :) jsem zvědavá,jak to bude dál...

2 moreen moreen | Web | 26. července 2009 v 9:46 | Reagovat

no jsem zvědavá, jak to bude pokračovat :)

3 Jaune Jaune | Web | 27. července 2009 v 10:20 | Reagovat

taky pěkný, jsem zvědavá na pokráčko ;)))

4 Aňulka Aňulka | Web | 29. července 2009 v 20:56 | Reagovat

Oooo, tak to je, no já nemám slov!Prostě nevím, co napsat.Asi jen:hodně originální!
A pozor, pozor, přepadá mě sentimentalita...oni umřeli jo?To je hrůza:-(Mě to vždycky tak dostane, takové příběhy...ale mám je moc ráda, poukazují na to, že svět není růžový.První kapitola se ti povedla a na to, že teprve začínáš se mi to zdá až moc dokonalé!A ta slovní zásoba!Uf!Asi se mám ještě co učit!

5 Nel-ly Nel-ly | 12. srpna 2009 v 15:37 | Reagovat

Jeee děkuju, všem moc děkuju... na další se pracuje, i když furt netušim jak to bude

6 sessllik sessllik | Web | 5. září 2009 v 17:28 | Reagovat

jéé...našla jsem tvůj blog náhodou / něco jsem hledala na ten svůj/ a musím říct,že se mi povídky,co máš tady,moc líbí.Konkrítně tahle dost originální a těším se na pokráčko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
acta est fabula ~ příběh jest skončen

Do not COPY! HP-fanfiction writer. Canon belongs to J.K.R. Design by Nel-ly, picture from DA